Bariéry v centru VI – Návrhy na úpravu (1/2)

Po identifikaci a zhodnocení problémových míst, tak, jak bylo představeno v minulém díle, následovala finální část projektu: Návrh řešení problémových lokalit. Řešení se provádí formou takzvané zadávací karty (ZK): Stručného materiálu popisujícího situaci v místě a navrhujícího řešení infrastruktury pro cyklisty. Se zadávací kartou umějí na magistrátě pracovat — ZK tvoří první impuls k řešení problémového místa nebo k výstavbě nového úseku. Od roku 2006 vznikala drtivá většina opatření pro cyklisty právě na základě zadávacích karet.

Jaká místa byla nakonec pro zadávací karty vybrána a co obsahují návrhy, které nové vedení města dostane naservírované jak na zlatém podnose?

Seznam míst, pro která v rámci projektu vznikly zadávací karty, ukazuje červeně následující mapka (u šedě vyznačených lokalit buď existují použitelné zadávací karty, které není třeba přepracovávat, nebo jsou tato místa řešena jiným způsobem a vytvoření zadávací karty by nepřineslo efekt):

Zadávací karty připravila zkušená trojice cyklistických projektantů CPS (Cach, Prousek, Syrový), dříve podepsaných pod návrhy prvních pražských cyklopruhů a zodpovědných mimo jiné za pražský import piktokoridorů. Tedy pánů pro daný účel nejpovolanějších.

Pro každou lokalitu uvádím stručný popis:

1. Stav a dosavadní vývoj
2. Teze návrhu řešení
3. Zhodnocení realizovatelnosti

V tomto článku představím zatím zhruba polovinu, přesněji řečeno čísla 1 – 12. Na dokončení seznamu si budete muset počkat na příště. K nejvýznamnějším místům se budeme postupně vracet ve formě podrobnějších článků.

1. A1/A310: Nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských hrdinů

Křižovatka je známá až příliš, není tedy třeba jí znovu pitvat.

1. Starší ZK, bylo dlouhodobě řešeno s malými úspěchy.
2. Celková přestavba křižovatky se signalizovanými přejezdy pro cyklisty.
3. Možné v rámci rekonstrukce tramvajové trati na Kapitána Jaroše včetně světelného signalizačního zařízení, která se předpokládá někdy v roce 2012-13. Zda se tam ale cokoliv podaří, záleží velmi na přístupu správních orgánů, které doposud nebyly úpravám křižovatky nijak nakloněny.

2. A2: Myslíkova – Na Rejdišti

Páteřní cyklotrasa A 2 je nejdůležitější osou cyklistické dopravy pro celou Prahu. Není náhoda, že je dlouhodobě vnímána jako vůbec největší pražský cyklistický problém. V centru města je trasována v jedné s nejcennějších linií, ze které je výhled na základní pražské panorama a proto je důležité nezanedbat ani její turisticko-rekreační význam.

1. Existuje starší zadávací karta na svislé dopravní značení. Návrh územního plánu obsahuje zklidnění.
2. Zadávací karta navrhuje k prověření čtyři základní varianty: (1) Minimální zásahy, (2) opatření pro snížení intenzit IAD, (3) „Objízdnou“ trasu uličkami Starého Města a (4) samostatnou pontonovou cyklostezku v profilu řečiště Vltavy (Městské zásahy Praha 2010). Rozpracovaná je varianta (1).
3. Řešení celé situace je naprosto závislé na dopravních a politických prioritách města a městské části. Varianta minimálních zásahů nevyžaduje výrazný zásah do dopravního režimu. I tak je jeho realizace za současné situace málo pravděpodobná.

3. A14/A235 (A2): Anděl – Karlovo náměstí

Zásadní příčné spojení od klíčové smíchovské křižovatky do míst, odkud již nyní existuje vcelku pohodlné spojení do Vinohrad, není nyní realizovatelné pro dlouhé legálně neprůjezdné úseky.

1. Na průjezd Palackého náměstí existuje zadávací karta z roku 2006.
2. Zprůjezdnění převážně v hlavním dopravním prostoru a zčásti v koridoru tramvajové trati (různé varianty včetně objezdu Dřevnou).
3. Křižovatka na Palackého náměstí byla nedávno přestavěna (nevhodně i s ohledem na chodce přicházející od Palackého mostu). Realizace je tak možná nejspíš až s uzavřením Palackého mostu pro IAD, což ovšem zase vyžaduje postavení mostu Dvorce (nejen jako tramvajového).

4. A2/A13/A23: Výtoň

Výtoň je nejfrekventovanější pražská cyklistická křižovatka (v sezóně 2600 cyklistů denně), ovšem komplikovaná vedením cyklodopravy ve třech výškových úrovních.

1. Místo nebylo doposud ze strany KCD řešeno, návrh pro rekonstrukci křižovatky obsahuje věci jako vedení kola v úseku prvních padesáti metrů Vnislavovy.
2. Prodloužení lávky na železničním mostě až po nádraží Vyšehrad, vyloučení provozu IAD z konce Vnislavovy ulice.
3. Realizace je možná při rekonstrukci křižovatky (plánuje se, ale rok neznámý). Šance na minimální zásahy je slušná, prodloužení lávky má ovšem šanci dost mizivou.

5. A230 (A23): Křesomyslova (úsek Sekaninova x Jaromírova – Otakarova x Bělehradská)

Úzké hrdlo vyžadující jízdu v koloně, řešené často jízdou po chodníku nebo tramvajovém pásu. Intenzitám cyklistů (až 700 denně) neodpovídající stav.

1. Doposud neřešeno.
2. Zadávací karta řeší delší úsek od konce cyklostezky po křižovatku s Bělehradskou. V kritickém místě navrhuje změnit režim parkování (částečně na chodníku nebo snížení počtu míst)
3. Realizace výrazně záleží na přístupu MČ Praha 4. Šance na drobné úpravy mimo kritický úsek je slušná, na změnu parkování malá.

6. A1: Jednosměrka v Šeříkové

1. Návrhy od roku 2007 (zákaz vjezdu mimo cyklisty, zákaz vjezdu motorových vozidel, s pruhem, bez pruhu…) opakovaně zamítány městskou částí.
2. Zobousměrnění ulice.
3. Technicky je řešení možné a díky podzimní novelizaci vyhlášky 247/2010 usnadněné. Záleží na dohodě.

7. A 15: Klárov – Chotkova – Badeniho (vč. plánovaného podjezdu Klárov)

1. Existují dvě architektonické studie, které si nechala vypracovat MČ Praha 1, zahrnující například návrat přechodu přes Chotkovu u Myší díry, nebo její bezbariérové řešení. Dále existuje zadávací karta z roku 2008 na podjezd Čechova mostu. Toto řešení bylo nakonec zamítnuto památkáři.
2. Možné je řešení v HDP, předlažba kočičích hlav v cyklistických pásech do menších kostek, nepřímá odbočení. Na všechny tři problémové křižovatky, které jsou aktuálně bez světelné signalizace (Klárov x Nábř. Edvarda Beneše, Klárov x Valdštejnská a Chotkova x Badeniho) navrhuje vypracování ucelené dopravně-urbanistické studie.
3. Realizace by bylo vhodné spojit s realizací oněch architektonických studií připravovaných MČ Praha 1. Šance na větší úpravy (například koncepční řešení všech tří křižovatek) jsou za současného stavu podpory cyklistické dopravy mizivé.

8. A401: Spálená

Jednosměrka v tramvajovém koridoru. Pro rekonstrukci Myslíkovy ulice je Spálená důležitou spojkou umožňující cyklistům velmi plynule pokračovat z jižní náplavky hluboko do centra.

1. Starší projekt z roku 2007 (celá Spálená) byl realizován jen v úseku zastávek, kde je již průjezd cyklistů povolen.
2. Zobousměrnění pro cyklisty
3. Realizace je možná, technicky neproblémová a pravděpodobná.

9. Můstek – Spálená (Vodičkovou a Lazarskou ulicí).

1. Doposud neřešený úsek, nedávno částečně předlážděný ,,nejhoršími kočičími hlavami v Praze“.
2. Menší dlažba, koncepčně nové řešení zastávek.
3. Možné a technicky realizovatelné v koordinaci s rekonstrukcí tramvajové trati, která se předpokládá v roce 2012. Je jen třeba ohlídat, aby v řešení nedošlo k ,,omylům“ ala Myslíkova.

10. A25: Hybernská ulice

1. Projekt je v běhu na základě starší zadávací karty.
2. Řešení obsahuje cyklopruh pro směr do centra. Bude tak možný obousměrný průjezd cyklistů Hybernskou ulicí.
3. Realizace vysoce pravděpodobná.

11. Dejvická (jednosměrka)

1. Existuje jednoduchý projekt z roku cca 2008.
2. Zobousměrnění ulice, prakticky pouze dopravním značením.
3. Realizace je možná a díky vyhlášce 247/2010 (podzimní úprava vyhlášky o dopravním značení) usnadněná.

12. A410: Náměstí Míru – Nuselský most (Koubkova x Bělehradská)

Návrh předpokládá předběžné řešení průjezdu od Nuselského mostu mimo trasu A41, která je plánovaná Legerovou a Sokolskou a to s napojením Nuselského mostu jak na Václavské náměstí, tak na náměstí Míru a Italskou ulici

1. Existující zadávací karta z roku 2008 byla doplněna o návaznost z Náměstí Míru do Italské ulice.
2. Zadávací karta navrhuje zobousměrnění Lublaňské, obousměrný průjezd cyklistů Bělehradskou a Škrétovou po tramvajovém pásu, protisměrný pás pro cyklisty v Anglické (od Bělehradské po Italskou), řešení kritických míst.
3. Drtivá většina řešení je možná a poměrně snadno realizovatelná. Nejambicióznější je protisměrný pás pro cyklisty v Anglické, který by si vyžádal úpravy světelných křižovatek. To asi nebude možné bez změny vnímání významu cyklistické dopravy v Praze.

Pokračování příště.

Série:

Bariéry v centru I – stručné výsledky
Bariéry v centru II – Průzkum poprvé, obecné závěry
Bariéry v centru III – Průzkum podruhé, překážky a terény
Bariéry v centru IV – Co zjistilo sčítání
Bariéry v centru V – Zjednodušený model