Poznámky z Delftu (2)

Publikováno: 11. července. 2016, 1 min. čtení
Aktualizováno: 11. února. 2021
Publikováno: 11. července. 2016, 1 min. čtení
Aktualizováno: 11. února. 2021

Ve druhém ze tří pokračování zápisků z Delftu se budu věnovat historickému centru, celkovému dopravnímu zklidnění a přiložím několik poznámek k cyklistické infrastruktuře.

Historické centrum detailně

V historickém centru Delftu se tedy na kole může všude a auto je zde zredukováno na hosta ve velkoplošné zóně 30 km/h, zostřené ještě místně (tak z 50 %) zónami obytnými. Ono se taky po těch pětimetrových nábřežích podél grachtů moc rychle jezdit nedá. Na druhou stranu, úzké ulice a prostory učí Nizozemce procpat se na kole nebo autem úplně všude a nutno uznat, že jim to jde excelentně. Nemusím snad ani podotýkat, že drtivá většina ulic je standardně jednosměrná pro auta a obousměrná pro kola, a to jak v zóně 30, tak v obytné zóně, bez cyklopruhů, které naši kapitáni bezpečnosti provozu velí zřídit Karlínu. A svět ani žádné karosérie se z toho nezboří.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Gracht minimální šířky. A vejde se to.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Vjezd do zóny v centru. Na vjezdu je provoz jednosměrný, protože opačný směr jede po druhé straně kanálu.


I tak málo místa ale neznamená, že se zde zcela zbavili parkovacích stání – řada grachtů umožňuje parkovat mezi stromy při vodě. A podzemní garáže mají taky: zhruba v 80. letech zde na hranici centra postavili rozsáhlý obchodní komplex, který si ale vypadá spíše jako náměstí a několik obchodních ulic, než obchoďák. A proto mi dost trvalo, než jsem přišel na to, že jeden ze vchodů vede do supermarketu. Nuže, toto centrum je částečně podložené podzemními garážemi (aspoň se jim neskácí do grachtu jako to málem udělala gotická věž Oude Kerk). Ty ale také nestačí a tak i ve starém Delftu najdete několik nenápadných vjezdů do dvorů, které jsou na druhý pohled pěkně rozsáhlými placenými parkovišti.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Parkoviště v centru hlásí v pátek odpoledne 485 volných parkovacích míst.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rezidenti mají povoleno parkovat podél kanálů (Oude Gracht).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A na pár místech najdete takovéhle dvory. Ovšem jen pro držitele parkovacího povolení.


Motoristé pod vlivem udržitelné bezpečnosti

Místo na parkování je ale možná to jediné, co si motoristé v Nizozemsku dopřávají. Síť dálnic je zde sice docela hustá (spolu s rychlostními silnicemi přes 2500 km), jakmile z nich ale řidiči sjedou, dostávají pěkný kouř. Čtvrt století prosazování konceptu udržitelné bezpečnosti je vidět už v tom, že se nerozjedete ani na dálnici (120 km/h), ani na silnici mimo obec (80 km/h). A ve městě teprve ne, byť zde zůstává základem padesátka. Ta totiž platí jen na hlavních tazích, a tak jakmile zajedete do uliček, počítejte s třicítkou nebo dvacítkou.

Ještě je třeba poznamenat, že těm zhruba 2500 km rychlostních komunikací v Nizozemsku odpovídá 73 metrů dálnice na km2 nebo 156 metrů na 1000 obyvatel. Pro srovnání, ČR má cca 1250 km rychlostních komunikací, což je 16 metrů na km2 nebo 125 metrů na 1000 obyvatel. Často reklamovaná malá délka dálnic v ČR platí tedy ve srovnání s Nizozemskem pouze ve vztahu k rozloze území (poměr 0,22) a nikoliv k počtu obyvatel (poměr 0,75).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

I na dálnicích se dbá na bezpečnost. Potenciálně přeplněný výjezd je řešen vypouštěním aut jednotlivě v intervalu cca 5 vteřin.


A protože udržitelná bezpečnost (mimo jiné) učí, že nebezpečné chování nenastává, pokud se znemožní, je to žádoucí vynuceno stavebně. Proto v Delftu nejsou výjimkou například retardéry v uliční „zkratce“ každých sto metrů (vždy ale takové, že je na kole pohodlně přejedete), zúžení, šikany či když má někde jezdit pouze autobus, je vozovka vytvarována do podoby pasti, která má zajistit, aby případný narušitel v osobním autě menšího rozchodu zůstal viset (viz foto).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Kdo poruší zákaz, skončí v rybníčku. Podle toho, jak vypadá jeho okolí, se to už asi párkrát přihodilo ;-)


Jízdní pruhy jsou úzké, obalové křivky pro náklaďák vyjíždějící ze dvora se vejdou do protisměru. Proti předjíždění na sběrné komunikaci se tato doplní středovým pásem z dlažebních kostek, který je široký necelý metr. Nouzově se na něj dá vjet, od předjíždění ale odradí.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Dělící pás odrazuje od předjíždění a vytváří prostor pro komfortnější přecházení. I když je zde intenzita odhadem 5000 vozidel za den, stejně tudy vede oddělená stezka, neboť tu jezdí dost nákladních aut.


Zóny 30 a obytné zóny jsou standard, stejně tak křižovatky sběrných ulic, které jsou zpravidla vyvýšené do podoby „stolu“. Některá odbočení do vedlejších ulic jsou od vjezdu na chodník rozpoznatelná jen mírně zešikmenou obrubou, z níž by naše normožrouty posílající přechod až za skončení obalové křivky pravděpodobně vzal psotník.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Fotografie je pořízena z vyvýšeného pásu před křižovatkou vedoucí ze zóny 30. Naproti najdete vjezd do obytné zóny, řešený jen sníženou obrubou na chodníku. Všimněte si také zmenšeného provedení značky a vzdálenosti parkujícího vozidla od křižovatky.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Touto ulicí jezdí autobus, proto jsou zde zastávky s cyklopásy vedenými za ostrůvky. Řešení odpovídá poměru intenzity uživatelů cyklo a veřejné dopravy. Ulice dále je vybavena víceúčelovými pruhy, auta tak jezdí uprostřed a jen při vyhýbání se vjedou do prostoru pro cyklisty.


Nizozemci mají o něco málo méně aut než Pražáci, ale i tak to není málo. O tom, kam je nacpali v centru, už jsem psal. Poměrně hodně se v Delftu parkuje také na ulicích, vždycky ale bezpečně a parkovací místa se nemaximalizují za každou cenu. Jednotlivá parkovací stání jsou jasně definována a pokud je zde jeden zásadní rozdíl, pak ten, že stejně jako Medvědi od Kolína vědí, že k princeznám se nečuchá, tak v Nizozemsku vědí, že v hranicích křižovatky se neparkuje.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Křižovatka místních uliček na nizozemský způsob je 1) vyvýšená, 2) vyparkovaná až po svoje hranice. Pak přehlednosti nebrání ani zřízené kolmé stání.


V ulicích je pak běžné prokládání dvojice stání stromy. V blízkosti úředních věžáků najdete vždy poměrně kapacitní parkovací plochy (stejně rozlehlá plocha pro parkování kol vedle parkoviště nicméně zajistí službu zhruba osminásobku lidí :-) ). Věžáky jsem v Delftu nezahlédl, nějaké jsem viděl jen z vlaku. Většina domů má méně než pět pater.

Řekl bych, že Holanďané převzali „stoly“ v křižovatkách z vyvýšení ulic v okolí mostů přes zdejší grachty. A tak jsou všelijaké „hupy“ zvyklí dávat do ulic podstatně víc než naši rodáci.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

No, jezdíte-li po tomhle 500 let, tak už vás nějaké umělé retardéry rozhodně nerozhoupají.


Cykloopatření a jejich hranice

Vlastně je nuda psát o obousměrných vyhrazených stezkách širokých 4,5 metru, doprovázených 1,5 metrovými chodníky, nepřerušenými červenými koberci trhajícími křižovatky pro ostatní účastníky provozu na nesouvisející kousky asfaltu a dlažby, obslužné cykloobousměrné účelovky podél hlavních silnic, cykloobousměrky v 90 % případů, zóny 30 a 20 km/h zvyšující komfort cyklistů, podjezdy a mosty, vtipná prokřížení a vůbec, kdo to chcete do detailu, přečtěte si Hembrowa.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Ukončení sběrné ulice vjezdem přes vyvýšený chodník. I tak se dá zabránit zkracování, představte si to třeba na začátku Šaldovy.


Zajímavější je nacházet limity stávajících opatření a relikty připomínající, že i zde se před nedávnem uvažovalo v kompromisech a mnohý substandard byl považován za únosný.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Řazení jako v Praze? Tady zůstala spíše viset sedmdesátá léta, jejichž přítomnost ale působí vzhledem k okolí velmi nepatřičně.


Viděl jsem tak v Delftu i místa, jaká u nás sice nikdo neudělá, neb jsou realizované plus mínus na úrovni dobré praxe německé, přesto mi však na Nizozemsko přišla vyřešená slabě. Třeba takové cyklopruhy na severní, čtyřpruhové výpadovce či jiných, poměrně rušných ulicích. Nizozemci nemají překvapivě moc rádi vyvýšené jednosměrné pásy, které by takovou situaci docela dobře řešily, a přitom by pouze stačilo oddělit cyklopruhy obrubou a problém by byl vyřešen.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Další relikt sedmdesátek. Kdybych tu jel na kole, konečně bych se cítil jako v Praze. A ano, vidíte správně, že chodník na protější straně mostu chybí.


Viděl jsem i velkou křižovatku s cyklopruhy, nepřímým odbočením a signalizací, v podstatě ve „švýcarském“ stylu. U takových platí, že pravá odbočení cyklo (někdy i IAD) jdou mimo signalizaci a přes ně jsou pak přechody „zebry“.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Křižovatka s průběžným cyklopruhem, odbočení vpravo pro všechny bez signalizace, pouze s přechodem (tedy o dva semafory a jeden opruz chodců méně). Cyklopruh přímo byl samozřejmě nepřerušen, do řazení vpravo se jede přes něj. Dále vidíte nepřímé odbočení vlevo. Ačkoliv v Praze bychom si o tom mohli nechat jenom zdát, na Nizozemsko je to v zásadě ubohé a zastaralé.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Detail z téže křižovatky, bypass signalizace pro odbočení vpravo. Mladík vyjíždějící z vedlejší silnice nicméně přednost zrovna nedal a dívka musela vybočit do vozovky.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

A ještě nepřímé odbočení. Povšimněte si čáry složené z trojúhelníků vyjadřujících přednost. A kde je signalizace, jsou místo zeber jen místa pro přecházení.


Pěší cesty jsou ale v řadě křižovatek obtížně srozumitelné. Zato je-li zelená na tlačítko, naskočí hned s další fází či pokud je ve vhodné fázi, tak dokonce ihned, a nemusíte tak čekat celý cyklus. Světelné křižovatky zde zjevně nejsou optimalizovány na maximální propustnost IAD. Není to potřeba, provoz automobilů je totiž výrazně slabší (proč asi).

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pro českého chodce, naučeného být ve vozovkách přísně dirigován, je těžké poznat, kde jsou zde vlastně místa pro přecházení. Vzhledem k vyvýšené povaze vozovky a zklidněné IAD ale nejspíš všude.


Dokončení příště.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Tomáš 11. 7. 2016, 14:13

Když jsem před měsícem jezdil po Amsterodamu na kole (taky poprvé na kole v Nizozemí), tak jsem byl překvapen tím, že tím, jak je tam té infrastruktury tolik a pro pěší, auta i kola je vymyšleno, kudy mají jezdit, tak mě to dost mátlo. Prostě jsem nevěděl, kudy se mám kam dostat, intuitivní pro mě bylo pohybovat se s auty a té cyklistické infrastruktuře jsem na složitějších místech moc nerozuměl. Myslím ale, žeje to o zvyku.

co mi vadilo víc bylo místama vynucované dvojí odbočování - jak člověk čeká na zelenou na dvakrát, je to děsně pomalé.

Vratislav Filler 11. 7. 2016, 15:12

Tomáš: To nepřímé odbočování se asi místy zlepšilo, viz https://bicycledutch.wordpress.com/2016/06/21/traffic-lights-in-s-hertogenbosch-an-interview/ .

Václav Řehák 11. 7. 2016, 17:25

"Věžáky jsem v Delftu nezahlédl"

Stačí vyjet mimo centrum, zejména na jihu jsou docela velká sídliště Poptahof, Tanthof a další. Třeba: https://www.google.cz/maps/@52.0010404,4.3540939,3a,75y,194.85h,82.58t/data=!3m6!1e1!3m4!1sBgovyrGWcPKnbJVY_dktPw!2e0!7i13312!8i6656!6m1!1e1

(navíc je tam trochu problém muslimská menšina, na těch sídlištích spíš výrazná většina, kvůli které spousta pro Nizozemí typických věcí funguje značně jinak)

K těm reliktům:

- hodně výživná křižovatka, která teď už kvůli stavbě tramvaje vypadá o dost jinak, ale před deseti lety jsem tam běžně jezdil a připadal si díky ohleduplnosti řidičů naprosto v bezpečí

https://www.google.cz/maps/@52.0053216,4.3597548,3a,75y,237.23h,68.8t/data=!3m7!1e1!3m5!1sMo0PowAssEM61Q6WR0988g!2e0!5s20090501T000000!7i13312!8i6656!6m1!1e1

- tady šikmá čára ukazuje, jak se poměrně divoce přejíždělo z jednostranné stezky v univerzitním kampusu na oboustrannou (opět změněno stavbou tramvajové trati)

https://www.google.cz/maps/@52.0032884,4.3711736,3a,75y,148.52h,67.5t/data=!3m7!1e1!3m5!1sRjq6RZ68z3kxdNv7peX0pA!2e0!5s20090501T000000!7i13312!8i6656!6m1!1e1

Jinak k dobré použitelnosti kola také hodně přispívají šikovné zkratky, jako tenhle podjezd trati:

https://www.google.cz/maps/@52.0000717,4.3574041,3a,75y,70.56h,77.09t/data=!3m6!1e1!3m4!1sxgdxZYcYiTgHPaJVmp2Yqg!2e0!7i13312!8i6656!6m1!1e1

Na něm mi přijde nejzajímavější, že když ho museli zavřít kvůli opravě, naplánovaly se práce na víkend a v pondělí ráno už se zase dalo jet do školy podjezdem. Tohle by se v Praze nestalo ani ve snu.

Vratislav Filler 12. 7. 2016, 09:51

Václav Řehák: A to jsem si myslel, že když to projdu od univerzitního areálu po Haag, tak že to město mám projité celé :-) Obecně ale platí, že v Nizozemsku je sídlišť spíš málo.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Delft 2016
Poznámky z Delftu (3)
Inspirace z Evropy,

Poznámky z Delftu (3)

18. července. 2016, 1min. čtení6
Poznámky z Delftu (1)
Inspirace z Evropy,

Poznámky z Delftu (1)

04. července. 2016, 1min. čtení