Nuselské údolí – našli jsme kompromis?

Publikováno: 02. listopadu. 2016, min. čtení
Aktualizováno: 03. května. 2023
Publikováno: 02. listopadu. 2016, min. čtení
Aktualizováno: 03. května. 2023

Níže naleznete kritický komentář k právě připravovaným plánům rekonstrukce Křesomyslovy a Jaromírovy ulice v Nuselském údolí od našeho redaktora Vratislava Fillera. Rozhodli jsme se aktivně nabídnout prostor k vyjádření i koordinátorce a spoluautorce koncepčního zadání za IPR Praha – Ireně N. Mádlové, její reakci na náš článek naleznete v samostatném příspěvku zde.

Doufám, že vás tento nový diskuzní koncept zaujme a pomůže vám utvořit si širší pohled na dění kolem přípravy projektu rekonstrukce tramvajové trati v Nuselském údolí, kterým vede i významná pražská cyklotrasa napojující Vršovice na stezky podél Vltavy. Jiří Motýl, šéfredaktor Prahounakole.cz.


Projekt rekonstrukce tramvajové trati v Nuselském údolí ovlivní výrazně cyklistický komfort na jedné z nejvýznamnějších pražských tras vedoucích v provozu. Jaký tedy zhruba projekt bude a jaká je historie jeho projednávání z hlediska cyklodopravy? A jaká je v celé té věci role cyklokomise a Auto*Matu?

vk_zuzeni_kresomyslova

Světlá a temná stránka projektu najednou: Směrem z centra zde má vzniknout ochranný cyklopruh. Směrem do centra ale projekt navrhoval znemožnit bezpečné předjíždění cyklistů tramvajemi.


Od obruby k obrubě

Rekonstrukci „táhne“ Dopravní podnik jako hlavní investor, ulice se ale bude řešit v celé šířce („od domu k domu„), tedy podobně jako Bělehradská. Je to podstatně lepší než byl například přístup k Vršovické (vyjádřitelný stručně jako „od obrubníku k obrubníku„), zkušenost s Bělehradskou ale naznačuje, že ani rekonstrukce celé šířky ulice není v Praze vždy zárukou kvalitního cyklistického řešení. Na druhou stranu, význam Křesomyslovy pro pražskou cyklistickou dopravu je ve srovnání s Bělehradskou podstatně výše.

Je rozdíl mezi ulicí, kde se „pouze“ promarní potenciál zlepšení, které by z nepoužitelné ulice udělalo použitelnou, a ulicí, která je a ještě řadu let bude nenahraditelnou současnou cyklistickou spojnicí. Což, myslím, většina účastníků projednávání nebere dostatečně v potaz. Berou to tak, že když „ti cyklisti“ chtějí cyklopruhy všude (protože se domnívají, že bezpečné řešení pro cyklodopravu je obecně žádoucí), tak jejich odmítnutí bude také na všech ulicích stejně nevýznamné jako v Bělehradské. Což je ale v případě trasy A23/A230 omyl.

Historie konzultací

O záměru jsme měli informaci, že původním konzultantem za IPR byl Tomáš Cach, takže jsme předpokládali, že vznikne kvalitní řešení. Tomáš Cach ale na IPR v roce 2015 skončil a akci za IPR převzala Irena Mádlová. Ta s námi neformálně probrala aktualizaci zadání: na dosti obecné úrovni jsme požadovali souvislé cyklo. Cyklokomise si projekt rekonstrukce vyžádala v květnu – poté, co Tomáš Cach komisi sdělil, že má pochybnosti o kvalitě připravovaných opatření.

Projekt dorazil koncem června, a rozhodně nebyl v souladu s představou o souvislých cykloopatřeních, jakou jsme za Auto*Mat měli. Na nedostatky jsem tehdy reagoval obecně připomenutím nezbytných principů. Zkráceně:

  1. Když to nejde bezpečně v provozu, musí se pro slabší cyklisty legalizovat chodník.
  2. Jízdní pruhy v šířkách 3,2 – 3,7 m jsou pro cyklisty nebezpečné.
  3. Přejíždění do tramvajových kolejí a zpět je pro cyklisty velmi problémové, cyklista by měl mít možnost jet souvisle vpravo od kolejí.

Doporučoval jsem jejich maximální respektování. Projekt velmi podrobně připomínkoval Tomáš Cach, který k němu měl přístup již dříve. Tentokrát ale už pouze z pozice externího konzultanta. Kromě návrhů na úpravy konkrétních detailů vytýkal projektu především nedostatečná opatření v hlavním dopravním prostoru, jmenovitě vedení tras A230 a A401.

generel_jamrtal

Cyklotrasy v Nuselském údolí dle generelu.

Červencové výjezdní jednání komise zahrnovalo právě obhlídku ulic Na Slupi, Jaromírova a Křesomyslova. Problémová místa jsme si prohlédli a potvrdili, že je třeba alespoň zachovat stávající komfort a nezhoršovat situaci, například v Jaromírově. Před říjnovým jednáním cyklokomise jsme pak byli seznámeni s novou verzí projektu, která menší část připomínek řešila. Vzhledem k nemožnosti zasahovat do koncepčních věcí, jako je rozestup kolejí nebo poloha zastávek, ale zůstalo mnoho problémů nevyřešených. K této podobě proběhla po mailech debata a na jednání komise jsme se k ní měli vyjádřit.

Projekt dobrý nebo ne?

Nechci o projektu mluvit příliš konkrétně: jednak nejsem oprávněn k jeho zveřejnění, jednak se nejedná o finální verzi. Finál se může ještě zlepšit (a nebo také zhoršit). Chcete-li projekt konzultovat sami, oslovte prosím projektanta, firmu Pontex (a redakci Prahou na kole dejte do kopie :) ).

Koncept cyklo je v projektu postaven na tom, že se především udělá příprava pro výhledovou chráněnou trasu A23 – po Divadlo Na Fidlovačce po stávající stezce a po severním chodníku Křesomyslovy, od Fidlovačky dále výhledovou stavbou podél koryta Botiče. Částečná pozornost je věnována úseku Křesomyslovy od Fidlovačky z centra, kde bude A23 ještě dlouho vedena ve vozovce. Mimo tento úsek, tedy v hlavním dopravním prostoru tras A401 a A230, se cyklo řeší jen minimálně.

Výsledek odpovídá tomuto konceptu. Projekt zde rozhodně nevytváří ucelený komfortní koridor použitelný bez omezení pro rekreační i dopravní cyklistiku. Vlivem řady požadavků typu „parkování musí být široké 2,5 metru“ (PČR a DPP), „osová vzdálenost tramvajových kolejí musí být souvisle 3,5 metru“ (DPP), nebo „chceme auta z kolejí ještě 80 metrů dál od křižovatky“ (DPP+TSK), a „Cyklovídeň vám nikdy nepovolíme“ (SONS – Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky), se na řadě míst podmínky pro jízdu na kole dokonce dost výrazně zhoršují.

Dovolím si vyjmenovat několik nedostatků, od těch dle mého nejméně důležitých, po ty zásadní:

  1. V Jaromírově ulici (A230) se zvyšuje rozestup tramvajových kolejí pro zajištění dostatečného profilu v zastávkových mysech a současně se rozšiřuje parkování. Nebude tak možné, aby cyklista cestou z centra uvolnil tramvaji cestu uhnutím do dveřní zóny. Cyklista bude muset jet už jedině přímo v kolejích; vzhledem k tomu, že tato trasa je nyní atraktivní především pro rychlé cyklisty, legalizace chodníku zde není řešením.
  2. V ulici Na Slupi směrem z centra (A401) jsou cyklisté malým odstupem kolejí od obrubníku tlačeni do situace, kdy je tramvaj nemůže bezpečně míjet.
  3. V ulici Na Slupi směrem do centra (A401) se kvůli údržbě rozšiřuje jízdní pruh kolem zastávky na nebezpečných 3,5 metru.
  4. Jižní chodník pod železnicí bude v jednom místě (po nejistou dobu do přestavby mostu) široký pouhých 65 cm.
  5. Zastávka Divadlo na Fidlovačce bude řešena jako mys, což donutí cyklisty řadit se mezi tramvajové koleje.
  6. V Křesomyslově se posouvají koleje a obruby tak, že směrem do centra nebude nadále možné, aby tramvaje bezpečně míjely cyklisty.
vk_ssz_nusle

Řekneme piktokorioru v tomto místě sbohem? (foto V. Kříž)


Vyjednáno?

Samozřejmě jsme o tom s koordinátorkou projektu debatovali. Když budete znát všechny argumenty, můžete snadno dojít k závěru, že jinak to prostě nešlo. Bylo začleněno maximum požadavků těch stakeholderů, kteří v projektu opravdu mají slovo: tedy samozřejmě dopravní podnik, policie, městská část a dalších. Každá čárka, každý centimetr je v projektu zdůvodněn. A z 95 % to nemůže být jinak, protože – jak se dozvíte – normy, SONS, Policie, zadání od DPP a soulad s koncepční studií.

I přesto jsem přesvědčen, že drtivá většina těchto problémů šla důsledným jednáním vyřešit. Současný stav projektu je zjevně výsledkem nepochopení významu tohoto konkrétního úseku pro cyklodopravu – že tohle není Bělehradská či Nuselská, kde se pouze promarňuje příležitost, tohle je ulice, kde denně stovky lidí na kole opravdu jezdí. Z toho pak vyplývá absence onoho „tahu na branku,“ díky kterému byly ze země vydupány třeba Vršovická, Francouzská, nebo Moskevská, a kterého byl v oblasti přípravy v minulosti schopen nejlépe Tomáš Cach. Ten je nejspíš mnoha lidmi značně neoblíben právě za tuto svou důslednost. Jednání ke Křesomyslově a Jaromírově se v posledních měsících účastnil jen formou konzultací, nemaje k ničemu jinému mandát.

Cyklokomise obětovala Jaromírovu

Zatím poslední slovo měla v jednání cyklokomise. Zde samozřejmě neřešil optimální koncept, celá debata se nesla v duchu „co na tom projektu zachránit, aby byl pro cyklisty snesitelný.“ Výsledek nemusí vypadat špatně: povedlo se schválit usnesení požadující řešení hlavních nedostatků na A23. Řešení na trase A230 bylo ale obětováno na oltář těch zásadních věcí. Ve stínu zásadních problémů na A23 neměl nikdo sílu hádat se do krve o nějaký ochranný cyklopruh v Jaromírově.

jaromirova-zaklad

Cyklisté, kteří by se jízdou Jaromírovou chtěli vyhnout dvojímu křížení protisměru, se zde místo zlepšení komfortu dočkají facky od dveří parkujících aut.


Výsledkem je tak v zásadě požadavek na jízdu cyklistů mimo koridor tramvajové trati na trasách A23 a A401, a požadavek na zřízení cyklovídně Na Fidlovačce do centra. A dál nic.

Spor o cyklovídeň

A stejně není jisté, zda se povede všechno. Zejména cyklovídňě leží SONSu v žaludku do té míry, že je odmítají apriori i v podstatně méně konfliktních místech. Přitom trasu do centra jinak než takto prakticky řešit nelze – neřekneme-li si tedy, že je pro nás přijatelné poslat denně pět stovek cyklistů mezi koleje před mysem. Reálný výsledek bude totiž daleko spíše ten, že tím pošleme několik stovek cyklistů denně přímo na zastávkový ostrůvek, a pak na chodník dále.

Nikdo ve městě nechce schválně porušovat předpisy. Cyklisté jen budou reagovat na to, co jim město na Fidlovačce připraví. A hejtři budou mít další munici na psaní o tom, jací jsou cyklisté zbabělci.

Tady bude na 99 % mys. Jestli tedy někdo nepřesvědčíte SONS, že tři sta cyklistů denně na ostrůvku bez jakékoliv vodící linie je větší problém než pět set cyklistů projíždějících za vodící linií cyklovídeňské zastávky.


Podpořme kvalitní řešení

Je tedy výsledek jednání cyklokomise a na místě utvořená domluva s koordinátorkou projektu úspěchem? Těžko říct. Pro RFD a cyklokomisi jako celek možná. Pro cyklistickou veřejnost a Auto*Mat těžko.

Musím se přiznat, že jako zástupce Auto*Matu jsem se při jednáních o podobě cykloopatření v Nuselském údolí dostal do velmi nepohodlné pozice. Projekt byl rozjetý do podoby, ve které už nebylo možné prosadit koncepční změny. Komise tak mohla už jen hasit největší problémy. Namísto prosazování optimálního řešení od začátku jsem se tudíž musel snažit o vyjednání ušmudlaného kompromisu. To se sice na komisi podařilo, výsledek je ale s ohledem na význam trasy značně neuspokojivý, a samozřejmě stále nejistý.

Auto*Mat je spolkem, který prosazuje udržitelnou mobilitu a podporuje cyklistickou dopravu. Jeho rolí by mělo být navrhovat a prosazovat optimální řešení. Není-li ale kvalitní návrh začleněn do projektu včas, jsou možnosti dosažení uspokojivého výsledku velmi omezené.

Výsledné řešení Křesomyslovy ulice bude projevem mnoha zájmů. Není-li dostatečně artikulován zájem cyklistické veřejnosti, není se čemu divit, že jej ostatní klidně smetou ze stolu, aniž by je to cokoliv stálo. Máte-li po přečtení tohoto článku obavy o budoucí podobu cyklistického průjezdu Křesomyslovou, připojte se k výzvě Auto*matu, která požaduje kvalitní souvislá cykloopatření a cyklovídeň na Fidlovačce do centra – najdete ji na adrese auto-mat.cz/kresomyslova/.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Křesomyslova