Recenze: Magistrátní cyklomapa 2018

Magistrát v rámci svého projektu Čistou stopou Prahou vydal novou edici městské tištěné cyklomapy. Ta byla poprvé dostupná v dubnu na veletrhu For Bikes. Nyní je kromě magistrátních osvětových akcí zdarma k dostání na úřadech a v informačních centrech městských částí. Náklad je přibližně 10 tisíc výtisků.

Jak tedy vypadá edice 2018? Letošní aktualizace přichází po dvou letech a nahrazuje tak balíček map z roku 2016. Mapa se vrací do starého formátu jedné mapy a končí tak experiment s pěti různými výřezy. Tím mapa získává staré měřítko 1:35 000 s detailem centra v měřítku 1:15 000 z druhé strany. Nesmí chybět ani nezbytné rady k bezpečné jízdě a informace o infrastruktuře. Staré měřítko 1:35 000 bylo dříve kritizováno za svou nepřehlednost, autoři se tak letos snažili, aby byl tento hendikep odstraněn.

Mapa jako celek.

Předlohou je mapa Vídně i mapa PNK

Na nové magistrátní mapě se kromě lidí z magistrátního projektu Čistou stopou Prahou podíleli formou konzultací i členové cyklokomise. Velkou měrou přispěl také Institut plánování a rozvoje (IPR), který připravil mapovou kresbu. Nesmíme ani opomenou již tradiční roli Vratislava Fillera (člena redakce PNK a pracovníka spolku Auto*Mat), který na mapě pracoval i letos. V tomto ohledu by mohla být tato recenze lehce zaujatá, a proto se Vratislav Filler zcela vzdal jakéhokoliv vlivu na její obsah.

Jak již je z předchozích let zvykem, část obsahu mapy je převzata z naší mapy Prahou na kole. Nově v magistrátní mapě přibyly i cyklostojany, především ty městské – byla snaha nezaznamenávat drátolamy a mapu množstvím stojanů úplně nezahltit. Kromě mapy Prahou na kole pak byla nově inspirací i vídeňská tištěná cyklomapa. Z té si nová magistrátní mapa bere několik nápadů – zvýraznila ty nedůležitější průjezdy městem a použila i jiné prvky napomáhající přehlednosti – například názvy ulic, kterými vede cyklotrasa, jsou zvýrazněny oproti názvům ostatních ulic.

Mimochodem – pokud pojedete do Vídně na cyklovýlet – Vídeň vám svou cyklomapu bezplatně zašle i na adresu v Česku.

Cyklistická mapa Prahy 2018 s grafikou Uax a o něco menší vzor z Vídně.

Nová cyklistická mapa má celkově atraktivní kabát a lze ji doporučit každému, kdo se potřebuje v Praze na kole alespoň trochu zorientovat. Důležité texty jsou důsledně přeloženy do angličtiny, mapu tak ocení i cizinci žijící v Praze, nebo třeba dálkoví cykloturisté, kteří mohou mít problém se z centra Prahy vymotat na okraj.

Filozofie

Jelikož mapa magistrátu je díky účasti Vratislava Fillera úzce spojena s mapou PNK, následující řádky budou tak trochu střelbou do vlastních řad a kritikou i vlastního produktu. Mapu bych mohl v zásadě pochválit, vytknout pár drobných šotků a recenzi skončit, mapa se mi totiž skutečně velmi líbí. Pojďme se ale tentokrát na její koncept podívat trochu zevrubněji a i kriticky, ať tato recenze vybudí i prostor pro diskuzi nad zvoleným přístupem.

Základní filozofií magistrátní mapy je skutečnost, že ukazuje, kudy by se dalo Prahou co nejpříjemněji projet. Vzhledem k faktické proznačenosti cyklotras a stavu výstavby cyklostezek a cyklopruhů to znamená, že velkou porci mapy zabírají tzv. trasy bez značení v terénu (doporučené trasy). Tedy něco, co nemá žádnou oporu v realitě – je to prostě ulice, po které autoři mapy doporučují jet. Na dané ulici ale nenajdete žádné cykloopatření ani cykloznačení.

To je koncept, který se dal snést na webu pro pár nadšenců, kteří hledají, kudy by vůbec městem mohli příjemně projet, ale troufnu si argumentovat, že to je pro velkou část laické veřejnosti spíše matoucí filozofie. A předpokládám, že magistrátní mapa cílí právě na nezasvěcenou veřejnost.

Proč si myslím, že to je matoucí? Jedná se o koncept, který nenajdete téměř v žádné jiné běžně vydávané mapě. I v běžných turistických mapách naleznete nakreslené trasy, ty ale mají oporu v terénu a nějakou značku tam vždy naleznete. V silničních mapách naleznete různé kategorie komunikací, ty ale mají nějaký odraz v reálném stavu infrastruktury. Domnívám se, že alespoň část uživatelů mapy musí být zmatena, když v mapě naznačenou čáru v terénu nikde fyzicky nenaleznou, je to čistě dílo fantazie tvůrce mapy. V popiskách mapy je to sice jasně vysvětleno, tak tomu je ale i v mapě PNK, a přesto tuto stížnost od nových uživatelů mapy čas od času zaslechnu.

Jeden z rájů neznačených cyklotras – Vinohrady.

Jak k tomu došlo a proč tento koncept drží i mapa Prahou na kole? Problémem je, že v Praze souvislé reálné infrastruktury není mnoho a tak vzniká tendence mapu doplnit o doporučené průjezdy. I v našem týmu několikrát proběhla diskuze, zda s rozšiřujícími se lány cyklopruhů doporučené trasy z mapy pomalu neupozadit. Zatím k tomu ale nedošlo. Problém v případě magistrátní mapy je pak ten, že díky angažmá lidí spojených s naším týmem magistrátní mapa dostává podobnou filozofii jako naše mapa – pomůžeme cyklistům s orientací v každém případě. Pokud reálně proznačených tras v území moc není, navrhneme jim v mapě vlastní doporučené průjezdy.

Magistrátní mapa by ale přeci jen měla trochu více představovat snahu města na poli infrastruktury, ukazovat, co město postavilo a kudy se má podle města jezdit. Taková mapa by byla ale velmi poloprázdná a Praha by se s ní příliš chlubit nemohla. Byly by vidět proznačené cyklotrasy, stezky kolem řek a potoků, cyklopruhy na Vršovické a pak také lány naprosto prázných ulic a čtvrtí. Snad až na pár cyklostojanů.

Jak to dělají jinde?

Viděl jsem již řádku různých cyklomap. Ve městech s dostatkem infrastruktury takové otázky řešit nemusí, prostě vyznačí to, co v ulicích reálně mají. Nás zajímají města podobná Praze.

Například v Torontu nebo Varšavě jdou cestou „prázdné“ mapy, která lidem skutečně nic nenalhává. Ukazuje podrobně uliční síť s minimem cyklotras, pruhů a stezek. Nějaké doporučené trasy třeba v Torontu sice jsou, ale spíš jako spojnice existujících kusů cyklopruhů a stezek, než že by bylo celé město zasíťováno neexistujícími trasami.

Zajímavý je pak příklad New Yorku, tamní mapa zaznamenává především existující infrastrukturu, ale zároveň ukazuje i místa, kde potenciálně plánuje město stavbu cyklotras, tudíž místa, kudy si město myslí, že by bylo vhodné jezdit na kole. Co je ale podstatné – tyto trasy jsou značeny zcela nevýrazně, rozhodně je nelze splést se skutečně existujícími stezkami, pruhy a trasami. Psychologicky působí jako něco skutečně nehotového – nevýrazného.

Plánované trasy a tezky značeny pouze velmi decentním tečkováním. New York.

Velká novinka – Cyklistické koridory

Doporučené trasy lze ale pochopit, neodsuzuji je, mapa prostě má snahu cyklisty navigovat co nejpříjemnějšími ulicemi. Ostatně to je přeci jedna z hlavních funkcí mapy. Naše mapa má stejný koncept a držíme se ho.

Do toho se ale pražská mapa inspirovala tou vídeňskou a přináší cyklistické koridory – žlutě zvýrazněné nejzásadnější trasy. Pokud by se ale někdo domníval, že se s novou vrstvou zvýraznění tras mapa pokusí osvobodit ze zajetí „doporučených neexistujících tras“ a jako cyklistické koridory zvýrazní jen úseky se skutečně přidanou hodnotou – souvisle proznačené trasy a souvislé celky infrastruktury, pak je na omylu. Dokonce by se dalo pochopit, pokud by takto byly proznačeny i úseky, kudy skutečně jezdí hodně cyklistů, ale ani to není ten případ.

Centrum se žlutě zvýrazněnými koridory. V mapě je symbolem hodin zaznačeno připravované časové omezení na Praze 1.

Mapě se bohužel ze svého starého konceptu vykročit nepodařilo. A ve stylu „každý sektor města má nárok na doporučený hlavní průjezd do centra“ mapa v zásadě přinesla síť neexistujících doporučených tras vyšší kategorie. Ano, pokud by se k cyklistickým koridorům přistoupilo zodpovědně, pak by toho bylo zvýrazněno mnohem méně. Vypadalo by to trapně prázdně, ale neslibovalo by to vzdušné zámky tam, kde ve skutečnosti nejsou.

Vyznačit cyklistické koridory rozhodně není špatnou myšlenkou, ba naopak je to velmi dobrý nápad, ale způsob jejich realizace nepřinesl to, co bych od nich očekával. Prostě je to jen zvýraznění některých úseků, které už beztak v mapě jsou. Se stavem infrastruktury v realitě to nemá nic společného.

Inspirace ve Vídni.

Smutná realita v Praze.

Cyklistický koridor A44, prázdno, A233, 11, A23, A226, A216, A23? Pokus o vtip? Hodně štěstí s navigací po koridoru.

Idea cyklistických koridorů v mapě Prahy musí nutně narazit na střet s realitou. Až na pár výjimek tu žádné cyklistické koridory nejsou.

Přednosti mapy

Mapa vás rozhodně nezahltí nepotřebnými informacemi o typech infrastruktury. Je to velmi užitečný nástroj, který vám ukazuje v celém městě, kudy máte jet a v jakém stupni provozu pojedete. Jste cyklista a hledáte, kudy městem nejlépe projet? Pak vám mapa jednoduše poradí směr, kudy se vydat. Je na ulici cyklopruhu? V mapě klesne míra stresu z provozu (změní se barva doporučené trasy). Mapa vás zbytečně nezahlcuje informacemi, kde je cyklopruh a kde piktokoridor a kde nic není. Pokud by se jednalo o promo typů infrastruktury, pak by mapa rozhodně v tomto ohledu vypadala jinak.

Nová mapa se ale ani nevyhýbá představování nových investic. V mapě je nově zaneseno 16 připravovaných staveb cyklostezek nebo cyklotras. U osmi z nich již realizace probíhá. Takže přeci jen trochu té reklamy a možnosti těšit se na nové úseky mapa ukazuje.

Investice č. 14 doplněná v mapě. Je na co se těšit.

Kresba mapy se celkově zpřehlednila. Výškopis je tentokrát řešen pouze stínováním, které ale není všude úplně detailní. Nějaký ten kopec vás tak může překvapit, pokud terén Prahy neznáte úplně dobře. Například Jeremenkova díky mírnému táhlému kopci v mapě vypadá, jakoby ležela zcela v rovině. Ty nejděsivější stoupání jsou ale zvýrazněny speciální značkou.

I přes snahu vše zpřehlednit zůstávají detaily, na kterých by se dalo ještě zapracovat. Trasování EuroVelo je již v pořádku a nevede nahoru a dolů jako v edici z roku 2016, stále jsou ale některé doporučené trasy v ulicích zbytečně zdvojeny. Především v detailním obrazu centra, v přehledové mapě celé Prahy bylo od zdvojených linií téměř ustoupeno. Ke zdvojení dochází v místech, kdy jsou v ulici na obou stranách (nebo jen na jedné) cyklopruhy či piktokoridory. Chápu, pokud je v jednom směru v ulici cyklopruh, pak je třeba zaznamenat lepší průjezd než v opačném směru, kde není. Jaký to má ale smysl, pokud je ulice dle mapy na obou stranách stejná? Ať jsou trasy zdvojeny všude, nebo nikde. To jsou ale jen drobné vady na kráse.

Dukelských hrdinů. Proč má část ulice zdvojenou kresbu cyklotrasy a část ne? Veletržní to samé.

Skvělé jsou také doprovodné texty, které přinášejí mnoho tolik potřebné osvěty. Lidé, kteří nemají s kolem ve městě zkušenost, se tak dozví základy o pravidlech jízdy po městě, nebo třeba o tom, jak správně zmknout kolo na ulici. Vše je ale v rozumné délce.

Závěr

Mapa je rozhodně užitečným nástrojem, který lidem bez cyklistické zkušenosti v Praze napoví, kudy mají jet tak, aby pro ně byla jízda v začátcích co nejpříjemnější. Zároveň musí ale každý její uživatel mít na paměti, že doporučené neznačené průjezdy rozhodně v terénu nenajde nijak zaznačeny, je tak vyžadována jeho zvýšená orientační schopnost. Oproti předchozí edici se mapa vrátila k osvědčenému formátu, což se dohromady se zjednodušením mapové kresby ukazuje jako dobrý krok.

Nový koncept cyklistických koridorů mohl překročit stín filozofie doporučených tras a do mapy přinést vrstvu, která by ukazovala skutečně komfortní, populární a bezpečné průjezdy městem vhodné pro každého. Nebylo by jich mnoho, ale našly by se. Tohoto potenciálu mapa bohužel nevyužila a dále pokračuje v bezpečně vyšlapaném konceptu, který byl odzkoušen již na Prahou na kole, a který známe z předchozích verzí mapy. Žluté podbarvení cyklokoridorů tak nepřináší tak výrazný kvalitativní skok, jakým být mohlo. To ale není jen vinou mapy, za to může i stav městských investic v posledních letech.

 Nahrávání ...