Zprávy z dubnové až červnové cyklokomise

Oficiální zápisy z cyklokomisí najdete zde

A2 na jihu scelena

Není předmětem tohoto reportu zpravovat podrobně o nových realizacích, vězte ale, že květnová zpráva „TSK force“ inženýra Švadlenky nás informovala o realizaci dvou míst na jižním „chvostu“ trasy A2, jmenovitě přemostění Ohrobeckého potoka a poslední chybějící etapy úseku Zbraslav – Jarov (článek zde). V živici je také Prostřední cesta z Kolodějí do Dubče.

Na plánované stezce Satalice – Vinoř byla osazena lávka přes Vinořský potok (článek zde). Severovýchod zkrátka jede, plody úsilí Radka Čermáka se začínají sklízet. Z čehož plyne, že chcete-li k nějakému termínu sklízet cyklostezky, musíte se o ně zasadit nejméně pět let předem. Uděláte-li to ale dobře, bude sklizeň v několika letech hodně bohatá! Všem politikům s dlouhodobým zájmem o podporu cyklodopravy, kterým nestačí střihnout pásku na jedné stezce půl roku před volbami, proto doporučuji konzultaci s výše jmenovaným místním borcem.

Dodatek z června: Na stezce Satalice-Vinoř se už staví navazující napojení na Mladoboleslavskou. Staví se také 2 km stezky Vinoř – Kbely.

Pod Prašnou bránou zaprášit

V centru vzbudil pozornost rozlehlý červený koberec v nové cykloobousměrce před Prašnou bránou. Jasně rudá barva cyklopruhů v ČR působí na některé lidi jako kdyby byli býky popichovanými toreadorem na koridě, náměstek Scheinherr proto údajně vyjádřil vůči TSK zdvořilý dotaz, zda by ta červená pro příště nemohla být červená poněkud méně. Snad ale Prašná brána dostojí svému jménu a cyklopruh se brzy zapráší do oponenty přijatelného odstínu.

Cyklopruh byl moc červený

Odpověď na otázku, proč jsou domácí cyklopruhy vyznačené v konfrontační červené a nikoliv v ekologizující zelené či uklidňující modré, leží hluboko v historii. Tehdy rozhodl postoj bezpečnostní: když to nebude „řvát,“ řidiči si toho nebudou všímat.

No, vypadá to, že v červeném provedení to přehlíženo rozhodně není. Domnívám se nicméně, že oponenti cyklopruhů by byli stejně hlasití i v případě, že by barva pruhů odpovídala zvyklostem ve Švýcarsku či v Dánsku.

Cyklogenerel se bude jmenovat...

Komisi byla předložena aktualizace systému „áčkových“ tras. Ten byl naposledy aktualizován před dvěma lety, teprve v poslední době se ale naplňuje vize daná koncepcí do roku 2020, rozšířit tento systém o dalších cca 300 kilometrů. Předložená aktualizace tak činí a definuje jako celoměstsky významné trasy řadu koridorů, které na to dlouhá léta čekaly. Rozšiřuje se také koncept nadřazených tras s požadavkem nejvyšší kvality, A1 – A9. Ty zatím (mimo „historické“ A1 a A2) v terénu neuvidíte. Prvními vlaštovkami, které si také zaslouží jednomístné číslo, by ale měly být  za pár let úseky drážních stezek z Vysočan do Horních Počernic a Vršovická drážní promenáda.

Protože byla aktualizace zkonzultovaná předem, debata na komisi se vedla hlavně o tom, jak se má celá tahle věc jmenovat v kontextu připravované nové bezmotorové koncepce do roku 2030. Nezbytné filosofování, zda se tomu má říkat ‚systém‘, ‚generel‘, ‚síť‘ nebo ‚návrh sítě‘ bylo rámováno úvahou, zda to náhodou už není generel, když už tomu tak kdekdo říká, a jak to pojmenovat, aby to dávalo smysl lidem z veřejných institucí a projektantům, kteří mají o existenci celoměstských tras vědět při přípravě svých záměrů. Závěr byl, že na generel to není  dostatečně podrobné, a nejlepší bude ukotvit relativně tradiční název – vítězem je tedy ‚Systém celoměstských cyklotras‘. S tímto názvem půjde návrh do Rady.

Koncepce do roku 2030

„Kládou“, kvůli které se udělalo zvláštní sezení části komise v polovině dubna, byla příprava koncepce bezmotorové dopravy do roku 2030. Stará koncepce cyklo byla vyhlášena jen do roku 2020 a byla funkční zejména díky své úspornosti. Byť se většinu poslední dekády cyklo buď pohřbívalo (za radního Březiny) nebo pracně vytahovalo z hrobu (za Dolínka) a cíl na zvýšení letního modal share cyklo na 5-7 % se nepovedlo naplnit, koncepce byla, a v mezích možností se podle ní postupovalo. Pěší koncepce ale v potřebné míře podrobnosti nebyla vůbec.

Koncepce bude tedy společná pro pěší a cyklo. V loňském roce vznikla analýza shromažďující dostupné podklady, a aktuálně se připravuje soutěž na zhotovitele. Ke koncepci se pravidelně schází interní pracovní skupina. Cyklokomise teď dostala na stůl návrh zadání pro zhotovitele.

Zadat dobře strategický dokument tak, aby dával smysl, dalo se podle něj postupovat, a vedlo to k nějakým výsledkům, není žádná legrace. Sešli jsme se proto kromě běžné komise ještě jednou zvlášť. Řešilo se především, zda má být součástí zadání také zpracování celoměstského bezmotorového generelu. Výsledek je, že příprava kvalitního generelu by trvala několik let, zatímco koncepci je potřeba rychle. Generel tedy nebude součástí aktuálního zadání, ale seskládá se v budoucích letech na podkladě „základních kamenů,“ které částečně už jsou (systém cyklotras), a částečně vzniknou právě v rámci koncepce (standardy pěší a cyklo, systém pěších tras, analýza problémových míst a další).

Jakkoliv bych si tedy přál, mít pro cyklo na pražské úrovni co nejdříve generel s jasně formulovanými požadavky na integraci či chráněné trasy a dopravní model určující, které bariéry odstranit pro největší pozitivní dopad, uznávám, že zadat to teď, by bylo předčasné a je vlastně rolí uvažované koncepce, aby toto zadání správně formulovala.

Bubny - Zátory

Studie Bubny – Zátory má dlouhou historii. Je to tak trochu „vlajková loď“ IPRu, pokud jde o jednání s developery, jde o největší novou čtvrť ve vnitřní Praze. Oblast s obrovským potenciálem jak pro fungování města, tak pro komerční vytěžení. Tak velkou vlajkovou loď chce samozřejmě kdekdo nasměrovat, aby plula tam, kam chce, ať už je to přikrytí křižovatky Vltavská důstojnými tóny nové filharmonie, „výšiny“ koeficientů zástavby „S“ předstírajícími, že bloková zástavba bude mít lidský rozměr i když se nadimenzuje jak paneláky na Jižním Městě, nebo touha, aby nová čtvrť do území zapadla tím, že dovolí odstranit některé dlouhodobé neduhy okolí – jako je třeba nežádoucí průjezd aut přes Strossmayerovo a Ortenovo náměstí.

Podmínky pro cyklistickou dopravu cestují v této lodi někde ve čtvrtém podpalubí. Na tom, kam ta loď dojede, nemají tyto podmínky zrovna zásadní vliv a na malém prostoru této zprávy nemohu podrobně popsat, jakými zákrutami s nimi ony velké ideje nové čtvrti putují.

Mohu ale říct, kam cyklo v rámci územní a developerské přípravy v oblasti směřuje, a věřte, že to není místo, do kterého byste na krásné výletní lodi chtěli doplout.

Základní problém je v šířce uličních profilů, kdy třeba pokračování Bubenské má být užší než před více než 120 lety založená ulice Korunovační. Argentinská se s 36 metry také zrovna nepředvede, chceme-li v ní ponechat rezervu na tramvaj, což by nebylo od věci. Na komisi jasně zaznělo:

• Studie, jak je, znemožňuje zřízení chráněné infrastruktury cyklo mezi Hlávkovým a mostem Barikádníků.
• Je v ní spousta dalších problémů.
• Některé výkresy jsou vzájemně v rozporu, takže to sice vypadá, že se tam vejde všechno, co má, ale nevejde.
• Na rozličné problémy opakovaně upozorňovala dopravní komise Prahy 7, spolky i další aktéři, ale příprava probíhá dál, jako by se nechumelilo.
• IPR nás chlácholí, že profily budou stačit, ale že bude cyklo v požadovaných parametrech, zaručit nedokáže. Aby ne, když ještě není dopravní studie, takže nikdo neví, kolik aut tam bude přesně jezdit, a jak budou vypadat řazení před křižovatkami. Norma každopádně praví, že pokud se někde něco nevejde, jde jako první stranou pruh pro cyklisty.
• IPR nás také chlácholí, že profily budou závazné až se změnou územního plánu. Současně ale veřejně instruuje developery, že mohou podle studie už začít projektovat.

Kdo mi zaručí, že v Bubenské a Argentinské bude chráněné cyklo?

Na problémy upozornil hlavně Tomáš Cach, jakožto člen dopravní komise Prahy 7 a člověk, který tam řeší cyklo a ví přesně, co všechno studie ve stávající podobě znemožňuje. Následovala horká debata, ve které přítomný člen komise z IPRu dostal co proto, až to hezké nebylo. Přiznám se, že i já jsem se malinko rozčílil, když jsem byl nařčen, že AutoMat v připomínkách požaduje větší šířku ulic proto, aby se po nich lépe jezdilo autům. Na oplátku jsem se ho zeptal, kdo mi teď písemně zaručí, že v Bubenské a Argentinské chráněné cyklo v těchhle profilech bude, abych tím za deset let mohl bouchnout o stůl a to cyklo tam skutečně vzniklo třeba na úkor parkování.

Cvičení v rétorice bylo ukončeno závěrem, že vážné výhrady zde jsou, debata ale byla příliš obecná, než abychom na jejím základě zformulovali usnesení, které nepřekročí naší kompetenci. Tedy usnesení bude příště. Do té doby si každý může zkusit udělat ve Streetmixu profil Bubenské v šířce 27 metrů tak, aby se do něj před signalizací vešly dva řaďáky, ostrůvek na přechodu, stromořadí, dánské pásy a komfortně široký chodník.

Dodatek: Usnesení vzešlé z jednání pracovní skupiny bylo následně schváleno na červnové komisi a je opravdu výživné.

Bizarnosti z městských částí

Z výšin strategických dokumentů a studií ovlivňující celé čtvrti jsme se opakovaně vraceli k přízemním záležitostem každodenního projektování – záměrů, které jejich bizarnost dostala z běžného rozhodovacího procesu až na jednání cyklokomise, nám na stůl pár přistálo i tentokrát.

Tou první byl pokus zklidnit v Bohnické ulici z kopce rozjeté cyklisty tím, že se to stáhne do jednoho pruhu v místě nepřehledném pro motorovou dopravu. Důvodem pro stížnosti místních by pak zřejmě přestali být rychle projíždějící cyklisté a staly by se jím kolize protijedoucích aut ve zúžené zatáčce. Komise se nicméně držela své zásady, že na jednáních se neprojektuje, a ke konceptu dopravního značení se usnesla pouze v tom smyslu, že takový bizár je potřeba předělat.

Druhým úletem bylo řešení rekonstrukce ulice Jičínské, kde se dopravním podnikem zadaný projekt rozhodl eliminovat cyklisty jak z úvahy, tak patrně i z existence. Navrhnout ve stoupání pruh 3,25 podél parkování a bumlík tak, aby cyklistu nešlo předjet, bylo bizarní i proto, že to do projektu dostali zastánci bezbřehého motorismu, na jejichž projev se můžete zajít podívat každý měsíc na veřejná jednání dopravní komise Prahy 3.

Nějak jim přitom nedošlo, jak dlouho by se potom za stoupajícím cyklistou museli v autě pokorně ploužit – protože TAM by ho nepředjeli ani s bezpečným odstupem 1,5 metru, ani s cyklopruhovým odstupem 0,8 metru, ba dokonce ani s idiotským odstupem 0,3 metru, nepředjeli by ho tam prostě vůbec, ledaže by si o ten bumlík omlátili své chromované disky. A už proto bych to tam snad takhle nechal, a jezdil tam pak na kole schválně ve chvíli, kdy je tam šance tyto členy dopravní komise Prahy 3 potkat. V rámci konstruktivního přístupu jsem ale samozřejmě hlasoval pro usnesení žádající neprodlužování bumlíku nad účelnou mez a další úpravy projektu.

Drobnosti na závěr

Možná zbytečně dlouho jsme řešili námět zřídit na vhodných místech Prahy cyklistické zóny. S cyklozónami je jeden problém. Ten paradoxně nespočívá v tom, že by snad nebyly potřeba, nebo že by nebyly lokality, kde by se v Praze hodily. Problém cyklozón je, že jde o domácí verzi konceptu cyklistické ulice, který nebyl v rámci legislativní přípravy dostatečně pochopen, a proto je jeho stávající právní ukotvení udělané špatně. Režim zóny dopadá i na chodce, kterých se to vůbec nemělo dotknout, špatně je také řešení předností.

Celé je to pokažené tak málo na to, že si to nežádá rychlou opravu (v zákoně je to od roku 2016), ale současně dost na to, aby jakákoliv snaha o realizaci vzbudila důvodné pochyby, zda to ve stávající podobě dává smysl. Výsledkem našeho jednání tak bylo bezzubé usnesení, že režim cyklistické (ulice/zóny, nehodící se škrtněte) je sice fajn, dokud se ale neupraví legislativa, tak vlastně nevíme, co s tím dělat.

Komise se dále usnesla k jednosměrné „cyklostezce“ podél Povltavské ulice, na které si geniální řešení s půlkilometrem kluzkého hmatného pásu přímo v jízdní dráze vyžádalo již několik zranění cyklistů včetně jedné dlouhodobé hospitalizace, která jen se štěstím neskončila trvalou invaliditou. Píše se rok 2021, už pět let existuje chodník s povolenou jízdou kol, tak je na čase dát tu šaškárnu z roku 2008 pryč. Sice se teď pár let mluví o nové stezce podél vody, na komisi jsme dostali info, že projekt nějak spí. Dle dodatečné informace z Prahy 8 tomu ale tak není, a stezka se intenzivně připravuje, tak nevím.

Mezinárodní perlička: Praha se nebude ucházet o pořádání mezinárodní konference VeloCity 2024. V roce 2022 totiž bude v Lisabonu, což je, pokud jde o cyklo, stejné „3K“ (kopce, koleje, kostky) jako Praha, akorát že před námi mají aktuálně pár let náskok. Další volný termín je 2026.

Další drobnosti najdete v oficiálních zápisech, i tak byl tento report výživnější, než bývá v kraji zvykem, tak si snad nedám zase půl roku pauzu. Uvidíme.

Červnový dodatek

Červnová cyklokomise byla poslední před prázdninami, a protože se vydání článku za duben až květen poněkud zdrželo, přidávám jej sem.

Na ministerstvu dopravy se obnovilo setkávání pracovní skupiny pro legislativu v cyklodopravě. Nově se budou scházet každé dva měsíce. A jedním z prvních bodů bude právě cyklozóna zmíněná výše.

Hostem komise byl radní pro dopravu Prahy 11 Martin Duška, který požádal o účelovou dotaci na studii chráněné cyklotrasy vedené ulicí Hviezdoslavova od stávající cyklostezky A41 k domkové zástavbě nad hostivařskou přehradou. Stezka by zajistila klidné propojení centrálního parku Prahy 11 s Hostivaří.

S dotacemi se na komisi obrací i další městské části. Částečně šlo o změnu využití, kdy na něčem ušetřili a za zbylé peníze chtějí udělat víc. Částečně šlo o žádosti na nové projekty. Praha 3 chce převést část dotace na projekty legalizace chodníku podél ulice Pod Krejcárkem (trasa A42) a bezbariérového spojení Židovských pecí s Vackovem (A244). Praha 12 plánuje postavit kus trasy A201 z Točné k letišti. A nabízejí 50% finanční spoluúčast na realizaci.  Šeberov chce realizovat cyklostezku z ulice K Trníčku k ulici Na Jelenách (A427). Praha 14 chce z úspory v přidělené dotaci zřídit osvětlení stávající stezky a výkup pozemků pro trasu A25. Navrhují také zachovat relikt „černého mostu“, podle kterého nese název celé sídliště. Praha 15 chce projektovat věci ze studie zastávky Horní Měcholupy, Lipence chtějí přístřešek na kola u školy. A v Čakovicích potřebují přesunout část dotace mezi dvěma projekty, toť technikálie. Komise vše schválila.

V historickém centru Prahy se nachází spousta historického orientačního značení – chaotické úpravy jsou jak z nedávných let (obchvat pěších zón), tak z doby cyklotras SM-LE, a najdou se dokonce ještě starší relikty. Shodli jsme se, že na rozdíl od kočičích hlav, toto si památkovou ochranu ještě nezaslouží. Na základě doporučení cyklokomise tak bude zadáno Technické správě komunikací, aby to – ve spolupráci s Prahou 1 – trochu vyčistila.

Pozitivní zprávou je povolení opravy příšerné cesty spojující trasy A1 a A2 pod Pražským okruhem. Trasa se nachází v dobývacím prostoru štěrkopísků, svolení tedy musel dát Kámen Zbraslav. A byli hodní, opravu cesty povolili.

Pro účely koncepční studie ulice Korunovační jsme formulovali požadavek na cyklo. Vzhledem k tomu, že nejde hýbat se stromořadím, dává smysl kombinace ochranných cyklopruhů a chráněného koridoru na některém z chodníků.

Byli jsme seznámeni s finální variantou studie na cyklostezku Jahodnice podél trati z Běchovic do Malešic na budoucí nadřazené trase A8. Pro navazující úsek mezi Průmyslovou a Nedokončenou se již připravuje stavební povolení. Je na to dost navazujících projektů, jako je zpřístupnění bikeparku Jahodnice nebo přechodopřejezdy na křižovatce Broumarská – Českobrodská, a rekonstrukce železniční zastávky Praha – Hostavice. Stezku k Průmyslové řeší TSK a ponechá si k dalšímu i tento úsek.

Technikálií je aktualizace cílů pro orientační značení poté, co celoměstský systém novou aktualizací poněkud zhoustne. Tedy aby to, co čtete na žlutých cedulkách, dávalo smysl. Katalog cílů zpracovává historicky dobrovolně jeden z kolegů z komise, tohle je ale rozsahem na placenou práci. Kdo se jí ujme, uvidíme.

Nekončí sága přerušení levobřežní cyklotrasy A1 v Hlubočepech. Nekoordinace zřizování buspruhu a rekonstrukce železniční trati padla za oběť bezmotorová průchodnost z Chuchle na Zlíchov, před čímž Tomáš Prousek varoval už v březnu. Instituce to ovšem nevzaly na vědomí, dokud průšvih opravdu nenastal – a zdá se, že i teď to považují za PNJ („problém někoho jiného“). Bezmotorové cesty se přece objízdnými trasami nevybavují. Stávající značení je navíc vtipné v tom, že sice zakazuje vjezd, ale nezakazuje vstup, takže ať se nad cyklostezkou bourá dle libosti, lidi tam stejně courají. Tak snad pomůže opakované postrčení shora.

Posledním tématem prvního pololetí cyklokomise bylo doporučení pro rekonstrukci trasy A2 v Modřanech. Trasu rozšíří v rámci svého projektu soukromý developer. Komise formulovala požadavek následovně: Pro cyklo a brusle je třeba 4metrová stezka. Chodci pak mají mít nejméně tři metry, a to buď zvlášť, nebo v rámci společného koridoru s cyklisty. Pomalu se tak krystalizuje standard, který by byl vhodný pro všechny nadřazené cyklotrasy.