Stav pražského ovzduší překračuje limity. Enormní počet aut škodí zdraví obyvatel, tvrdí experti

Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází z osobních automobilů, kterých je podle expertů v českém hlavní městě příliš. „Dopravní kongesce (kolony) – ve velkých městech prostě vznikají, a to bez ohledu na to, jak dobře je dané město dopravně vyřešeno, jaká je podpora veřejné hromadné dopravy, jak moc disciplinovaní jsou řidiči“ uvedl pro server Euractiv Bedřich Rathouský z Katedry logistiky Vysoké školy ekonomické.

Na znečištění ovzduší umírá řádově mnohem více lidí, než v pandemii covidu-19. Jen v Praze je to 561 úmrtí ročně. 21 procent cest aut je přitom kratších než 2 kilometry.

Česká města už 11 let překračují emisní limity

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu říká, že koncentrace oxidu dusičitého by neměla překročit 40 ug na metr krychlový. Od 1. ledna 2010 je směrnice závazná i pro ČR, česká města ji přesto dlouhodobě výrazně překračují. Několik lidí už proto žalovalo Ministerstvo životního prostředí.

Překročení mezí na mnoha místech Prahy

„Vysoké koncentrace NO₂ naměřené v Praze ukazují, že ani 11 let poté, co limitní hodnoty vstoupily v platnost, nejsou patrně na území města dodržovány. Výsledky měření ukazují, že odpovědní politici stále nepochopili rozsah nebezpečí, které představují dieselové emise. WHO s největší pravděpodobností ve středu doporučí snížení limitu pro znečištění NO₂, neboť řada studií upozorňuje na jeho škodlivé účinky i při hodnotách pod aktuálně platným limitem. Odpovědní politici proto musí podniknout kroky pro čistější ovzduší a pro ochranu zdraví obyvatel Prahy,“ uvedla Dorothee Saarová, vedoucí týmu Doprava a kvalita ovzduší organizace Deutsche Umwelthilfe.

Naměřené hodnoty v Praze

Toto je přehled hodnot naměřených v Praze. Výzkum Centra pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) probíhal během června a července 2021. Hodnoty nad 40 µg/m3 překračují české i evropské limity a hodnoty na 10 µg/m3 překračují limity Světové zdravotnické organizace (WHO).

Mnoho zdravotních rizik

„Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazováno ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 ug/m³ NO₂ v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO₂ ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO₂ nad 40 ug/m³ zvýšení výskytu Alzheimerovy choroby. Studie 8 evropských kohort (projekt ELAPSE) potvrzuje zvýšení úmrtnosti při dlouhodobém vystavení koncentracím NO₂ vyšším než 20 ug/m³. Tyto výsledky dokazují, že snížit současný standard 40 ug/m³/rok je nutné,“ uvedl MUDr. Radim Šrám, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Kabina vozu nás neochrání

Čistou stopou Prahou uvádí: „Je s podivem, jak se i v dnešní informační době udržují zažité stereotypy naprosté většiny řidičů. Ti pražští převážně přisuzují špatnou kvalitu ovzduší v hlavním městě průmyslu, ačkoliv ji má ze 70–80 % na svědomí silniční doprava. A navíc jsou přesvědčeni, že je před škodlivými emisemi nejlépe ochrání kabina jejich vozu.“

Řešení? Podpora udržitelné dopravy

Prof. Ing. Michal Vojtíšek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT v Praze vidí dva směry rychlého řešení: „Buď si dát motory do pořádku a nekompromisně postihovat, případně výrazně zpoplatnit, provoz vozidel s nadměrnými emisemi NO_x, nebo razantně omezit automobilovou dopravu a nahradit ji jinými způsoby přepravy. Pokud vezmeme v potaz statistiky Světové banky, dle kterých škody způsobené znečištěným venkovním ovzduším činí 5 % HDP, nebo Evropské komise, podle níž počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění překračuje počet obětí dopravních nehod 10krát až 20krát, pak varianta nedělat nic a dál pokračovat v poškozování zdraví a ohrožování životů občanů je zcela nezodpovědná.“

Západoevropská města konají

Řada západoevropských měst v souvislosti s pandemií koronaviru rozšiřuje infrastrukturu pro ty, kteří se vydají pěšky nebo na kole. „Doufají, že zlepšení kvality ovzduší způsobené koronavirem se do budoucna udrží. My naopak pozorujeme, že s návratem lidí k normálnímu životu emise stoupají,“ řekl pro iRozhlas Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Kromě toho evropská města jako například Paříž zavádí mýto či plošné omezení rychlosti na 30 km/h mimo hlavních komunikací – i kvůli snížení počtu nehod. Pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) k tomu řekl, že mu takové opatření dává smysl, jelikož zvyšuje plynulost i kapacitu komunikací. Zavádět plošnou třicítku v rezidenčních ulicích hlavního města ale nemůže. Kompetenci v tomto totiž mají městské části – některé z nich zóny 30 pomalu zřizují.