Začátkem letošního léta byla v Brně zprovozněna zcela nová tramvajová trať v ulici Plotní směrem na Komárov. Trať se tak přesunula z ulice Dornych blíže k Ústřednímu autobusovému nádraží Zvonařka, které je nyní přímo napojeno na tramvajovou síť.
Novostavba tramvajové tratě zároveň přinášela příslib možných zlepšení i pro cyklistickou dopravu. Pojďme se podívat, jak celý projekt slouží lidem na kolech po svém dokončení. V první díle navštívíme novou tramvajovou zastávku Autobusové nádraží.
Těsně před dokončením letos na jaře vzbudil vyprojektovaný průjezd cyklistů skrze novou tramvajovou zastávku u autobusového nádraží posměch. Článek Deníku.cz nový průjezd překřtil na „trychtýř na cyklisty“. Hojně diskutovaný byl totiž netradiční tvar nájezdu na tramvajovou zastávku. Cyklistický nájezd tak byl po masivních protihlukových stěnách dalším bodem kritiky, která novou tramvajovou zastávku potkala.
Tramvajová zastávka Autobusové nádraží funguje v režimu stezky pro chodce s povolenou jízdou cyklistů. Pohyb cyklistů a pěších v prostoru zastávky není oddělen. Do kolejiště mají cyklisté vjezd zakázán. Průjezd zastávkou je předpokládán jako jednosměrný v každém směru. Jak informovala mluvčí Brna Anna Dudková pro Deník.cz, průjezd kolejištěm cyklistům nebyl umožněn, protože pohyb cyklistů po tramvajovém pásu zamítlo více stran. Nesouhlasil s ním například ani drážní úřad.
Pro Městem na kole pak mluvčí Anna Dudková doplňuje kontext místa a problematičnost celého řešení: „Požadavky, které se vznesly na stupeň aktualizace dokumentace pro stavební povolení, přivedly projekt v tomto místě do situace, kdy se jednak měla rozestoupit tramvajová trať, aby se mezi jednotlivé koleje vešla protihluková zeď a zároveň aby se i protihlukové zdi vešly ve vztahu k související zástavbě a zároveň aby byly od sebe prostorově odsazené tak, aby se v mezi prostoru dalo procházet a stěny byly s překryvem. Do tohoto místa se tedy již stěží dala umístit cyklodoprava tak, aby byla komfortní pro všechny účastníky provozu.“
Tiskové mluvčí jsme se dotázali, zda bylo zvažováno i jiné řešení, například v podobě „cyklovídeňské“ zastávky, jako je známe například z Vídně nebo z pražské zastávky Krymská. „Po vzájemných konzultacích se zástupci města, BKOM, dopravního podniku, drážní inspekce či policie bylo dohodnuto a určeno, že se cyklistická doprava má přes zastávku Zvonařka převést ve smíšeném pásu pro chodce a cyklisty. Převedení cyklistů přímo přes nástupištní hranu zastávky (tzv. typ Vídeň) zde byl zamítnut s ohledem na bezpečnost vystupujících a nastupujících cestujících,“ dodává Dudková.
Technické podmínky ministerstva dopravy navrhování komunikací pro cyklisty (TP 179) podobné řešení v podobě sdíleného průjezdu v jednom prostoru pro pěší i cyklisty skrze naástupní plochu sice připouštějí, ale pouze ve výjimečných situacích. Zvláště ve směru z centra, kde nejsou protihlukové stěny, pak zůstává s otazníkem, zda nebylo možné upřednostnit jiné řešení, ať již v podobě tzv. „vídeňské cyklozastávky“, nebo v podobě cyklistického objezdu nástupního prostoru.
Michal Šindelář ze spolku Brno na kole pak projekt kritizuje za zákaz jízdy kolejištěm. Podle jeho názoru se bude ve výsledku jednat o nejvyužívanější způsob průjezdu zastávkou, který navíc neohrožuje žádným způsobem cestující čekající v zastávce, a který by i při zmiňovaných prostorových obtížích bylo snadné realizovat.
Zmiňovaný dopravní režim ale není jediným problémem daného místa. Nejpřímější trasy ze zastávky k autobusovému nádraží nejsou upraveny a v místě tak vznikají vychozené bahnité pěšinky. To se týká i cyklistického příjezdu k cyklostojanům na autobusovém nádraží.
Zcela zásadní chyby realizace pak ukazuje průjezd směrem do centra. Ten nejen že je velmi komplikovaný, neintuitivní a řešený částečným vedením kole. Autorům značení se ho povedlo mimoděk učinit zcela nelegálním. Na křižovatce ulic Plotní a výjezdu z autobusového nádraží je těsně před zastávkou umístěn zákaz vjezdu všech vozidel bez výjimky pro jízdní kola.
Pokud ve směru z centra byla zastávka brněnskou cyklistickou komunitou kritizována za svůj trychtýř a nevhodné řešení průjezdu mimo kolejiště, pak dle reportáže magazínu Městem na kole přímo z místa, je průjezd ve směru do centra ještě komplikovanější. A nejedná se pouze o onen chybně umístěný zákaz vjezdu.
Vlivem výstavby protihlukové stěny se z průjezdu zastávkou stalo spletité bludiště s řadou dopravních režimů. Pro zdárnou orientaci je tak důležité si opakovat, že z velké většiny bývají dopravní značky umisťovány vpravo od předpokládaného průjezdu a upravují tak průjezd nalevo od svého umístění.
Orientaci cyklistů v zastávce by velmi usnadnilo vodorovné značení nebo jiný odstín dlažby, který by naznačil, kudy mají jet. To ale v zastávce chybí.
Brno není jediným městem, kde se zdá být řešení cyklistického průjezdu zastávkami komplikované. České i zahraniční standardy jsou poměrně jasné, reálná aplikace ale v Česku často pokulhává. Pokud záležitost zjednodušíme, možná jsou v zásadě tři hlavní řešení:
V hledání ideálního řešení průjezdu zastávkou se střetává mnoho zájmů. Ať již se jedná plynulost MHD, bezpečnost a plynulost necyklistické silniční dopravy, nebo řešení bezbariérovosti a bezpečnosti samotného nástupního prostoru. Jak pro Městem na kole upozornil František Brašna ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, například z hlediska nevidomých jsou značně problematické vídeňské zastávky, jelikož nevidomí vystupují v takovém případě přímo do vozovky, aniž by to tušili. Z tohoto hlediska proto SONS nepodporuje ani cyklovídeňské zastávky. František Brašna v rozhovoru sice hovořil o možných kompromisech, jako je hlasové upozorňování nevidomých skrze označník nebo vozidlo MHD, o jaký typ zastávky se jedná.
Skutečnost, jak může být cesta ke kompromisu trnitá, nejvíce ukazuje zastávka Křesomyslova v Praze na rušné cyklotrase A23. Původní průjezd ve vozovce napravo od tramvajových kolejí byl při její rekonstrukci do bezbariérové podoby znemožněn mysem. Originální záměr byl, umožnit cyklistům pouze průjezd kolejištěm, možnost cyklovídeňské zastávky byla zamítnuta na základě nesouhlasu Policie ČR.
Jedná se ale o poměrně frekventovaný úsek, kde může být přejezd přes kolejnici pro cyklisty problematický. Na základě připomínek pražského spolku AutoMat (MNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) tak byl zrealizován i alternativní objezd v prostoru za zastávkou (i když poměrně stísněný) a zároveň byla v oblasti zastávky snížena povolená rychlost na 30 km/h, aby byly lidé projíždějící zastávkou ve vozovce více chráněni. Průjezd zastávkou je pak řešen v režimu stezky pro pěší s povoleným vjezdem kol, což více chrání lidi čekající v zastávce. Cyklistický průjezd byl ale zároveň naznačen odlišným odstínem dlažby. Více o řešení zastávky na stránce AutoMatu, tématu jsme se také věnovali zde.
Přesunutí tranzitní automobilové dopravy na Dornych slibovalo možnost zřízení komfortního cyklistického průjezdu na jih Brna. Ten se bude do budoucna dále urbanisticky rozvíjet a je tak důvodné předpokládat narůst dopravy do této oblasti. Jak naznačuje řešení zastávky Autobusové nádraží, tento průjezd rozhodně neposkytuje dostatečný komfort, příležitost byla promarněna.
Vlivem zřízení protihlukových stěn byly možnosti řešení značně omezeny a jak se z vyjádření města zdá, upřednostněny byly jiné zájmy než zájmy cyklistické dopravy. Nejpřímější průjezd skrze kolejiště byl zakázán po konzultacích mimo jiné s drážním úřadem. Stejně tak ale nebyl zřízen ani jakkoliv komfortní průjezd mimo kolejiště. Ten je navíc ve svých částech nelegální a cyklisté jsou nuceni vést kolo. Vize komfortního cyklistického průjezdu na jih Brna tak značně pokulhává.
Místo v mapě Městem na kole naleznete zde.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Pavel Mašek 18. 11. 2021, 11:53
14
1
Argument, že někdo na něco není zvyklý je zcela zcestný. Kdybychom takto argumentovali se vším, tak dodnes v lese hledáme kořínky a lovíme divočáky. Změna je VŽDY cestou pokroku a lidstvo dokázalo, že se naučí novým věcem. Chceme se učit novým věcem.
Pan Brašna ze SONS také pěkně "mlží" (čti přílišně chrání svoji skupinu, což je ale pochopitelné). Jsem v kontaktu s lidmi s různým handicapem a osobně mi bylo zcela nevidomým člověkem řečeno, že vídeňský typ zastávky NENÍ žádný problém. Stačí dát před pruh, kudy pojíždí cyklisté, hmatný pás (to se týká při nastupování). A při vystupování existuje spousta míst, kde se vstupuje mezi auta a to nevadí? Navíc když je veliký schod na vozovku? Navíc při příjezdu tramvaje jsou už v pojížděcím pásu lidé, cyklista počká (jako auto v zastávce úplně stejně), nebude ani schopen přes dav projet (ano, jsem si vědom, že tam někdy nemusí nikdo být). Navíc valná většina se své trasy učí, mají v mobilu speciální hlasovou navigaci atd., tudíž jak pan Brašna uvádí kompromis, i tak to jde. Největší problém na cestách (i právě těch naučených), jsou zpravidla na jaře vyrostlé zahrádky, u hotelů, restaurací a obchodů umístěné u vchodu okrasné květníky, koloběžky či jízdní kola u vodících linií, rozbité vodící linie, rekonstrukce ulic, které nemyslí ani na vidomé, natož zrakově nebo pohybově postižené a v neposlední řadě dodávky/oa na chodnících, které jsou obrovskou překážkou (o zimním období ani nemluvě). Sám jsem jednou pomáhal pánovi přes přechod, protože na sníženém obrubníku mezi semaforem a zábradlím stál závozník a chodec se nebyl schopen trefit.
Petr Kv. 18. 11. 2021, 20:17
14
Snad nejsem jediný komu tahle zastávka - nejen z cyklo pohledu, ale i jako cestující "šalinou" nebo prostý kolemjdoucí - přijde naprosto stupidní. To se k tomu zase vyjadřoval a připomínkoval to kdejakej Franta a jeho pes, snažil se tam protlačit svoje zájmy s tím, že za to stejně nese nulovou zodpovědnost a pak tam postavili takovouhle blbost? I v Praze jsou zastávky takhle blízko domu, bez "protihlukové" obludy. A ten beton uprostřed, v Brně se neumí při přecházení rozhlížet?
Tomáš 19. 11. 2021, 21:07
5
Presne, prijde mi to jak nekde na Balkane, tam je spatne snad uplne vsechno.
Kuba 21. 11. 2021, 16:34
5
Čerešničkou na torte na Plotní v smere do mesta je umiestnenie tlačítka pre cyklistov na stĺp semaforu, ktorý je ale 1,5-2m od červeného boxu, v ktorom má cyklista čakať.