Na kole ve městě (3): Pravidla silničního provozu a dopravní značky

Předchozí návod z této letošní série představil pravidla, která se dotýkají specificky cyklistů a cyklistek. Nyní se pojďme více podrobně podívat na dopravní předpisy obecně.

Tento článek má za cíl poskytnout přehled pravidel silničního provozu určený pro ty zájemce o jízdu na kole, jejichž poslední kontakt s dopravními předpisy proběhl před řadou let na dopravním hřišti při základní škole. A nabízené existující dětské kursy jsou pro ně poněkud infantilní.

Kde smíte jezdit?

Na kole smíte jezdit po silnicích a ulicích, kde není zakázána jízda na kole, a dále po cestách s vyloučením automobilové dopravy a po chodnících či stezkách, kde je jízda na kole výslovně povolena.

Od deseti let nesmíte jezdit po chodníku, který nebyl pro jízdu na kole výslovně značkou legalizován. Chodníkem zpravidla není cesta, která vede mimo souběh se silnicí. Přístup cyklistů na různé druhy parkových a lesních cest pak může určovat i jiné než dopravní značení (například návštěvní řád parku, přírodní rezervace, apod.).

V pěší zóně a na stezce pro chodce s povolenou jízdou kol smíte jet nejvýše rychlostí 20 km/h a k chodcům se musíte chovat obzvlášť ohleduplně.

Jak již jsme psali v předchozím návodu, povinnost cyklisty užít cyklistickou infrastrukturu (užít jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezku pro cyklisty nebo vymezený prostor pro cyklisty) byla k 1. lednu 2022 významně zúžena jak prostorově, tak účelově. Povinnost se uplatní pouze v daném místě a směru (například v místě přímého napojení stezky pro cyklisty na jinou pozemní komunikaci). Neuplatní se, pokud by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Typicky se jedná o nevhodnou trasu, špatný technický stav komunikace nebo množství chodců, které činí vyjmenovanou infrastrukturu v danou chvíli nepoužitelnou.

Co má přednost před čím?

Někdy jsou dopravní značky či situace obtížně srozumitelné, nebo si odporují trvalé a dočasné značky. Co tedy musíte sledovat nejdříve? Vezmeme to od konce:

• Nejmenší prioritu má obecná úprava. Ta platí, když žádné značky nejsou: tedy přednost zprava, obecný zákaz parkování 5 metrů před přechodem, apod.
• Větší přednost mají dopravní značky, které jsou trvale umístěné. Tedy třeba značka “dej přednost v jízdě”, nebo parkování vyznačené až k přechodu.
• Ještě větší přednost mají světelné signály. I signalizovaná křižovatka má zpravidla rozlišenou hlavní a vedlejší silnici dopravní značkou. Ta se ale bere v potaz jen, když světla nejsou zapnuta.
• Ještě větší přednost má dočasné značení. Tedy značky umístěné na červenobílé sloupky, třeba když se silnice opravuje.
• A nejvyšší slovo mají v dopravě pokyny dopravního policisty či jiné osoby oprávněné k řízení provozu. Policista řídící křižovatku určuje, kdo pojede, a v extrémním případě vás – pokud to dává smysl – klidně může poslat do protisměru.

Kdo má přednost?

Chcete-li se pohybovat na kole v provozu, musíte vždy vědět, zda máte či nemáte přednost v jízdě. Přednost v jízdě ale neznamená, že vám nikdo nemůže ovlivnit vaši volnou jízdu. Ten, kdo má přednost, nesmí být nucen náhle změnit směr nebo rychlost jízdy. Když přednost dáváte, zpomalíte, nebo zastavíte v místě, odkud do křižovatky vidíte.

Přednost zpravidla upravují dopravní značky, které rozlišují hlavní silnici a silnice, kde se dává přednost v jízdě.

Pro přednost platí čtyři hlavní zásady:

1. Přednost při vjíždění na komunikaci

Vjíždíte-li na komunikaci (tj. na ulici, silnici, ale i značenou cyklostezku), dáváte přednost tomu, kdo po dané komunikaci už jede. To platí i když vyjíždíte na silnici ze dvora či nijak neoznačené vozové cesty, a není tam žádná značka.

Podobně se dává přednost při výjezdu z obytné nebo pěší zóny, a to i když tam není značka “dej přednost v jízdě”. Většina řidičů to neví, proto se výjezd ze zón zpravidla značkou „dej přednost v jízdě“ doplňuje. A konečně, přednost na kole dáváte, jedete-li po cyklostezce, která ústí do komunikace pro auta, a to dokonce i když silnici kříží přejezdem pro cyklisty. Při jízdě po přejezdech pro cyklisty rozhodně zapomeňte na “chodeckou” přednost. Nemáte ji. Řidiči vás budou často pouštět, ukážou vám, případně bliknou, ale přesto si dávejte pozor, přednost zaručenu nemáte.

2. Přednost zprava

Tam, kde není přednost rozlišená dopravní značkou, dáváte přednost vozidlu, které přijíždí z pravé strany. To platí zejména v následujících případech:

• V klidných uličkách.
• Na křižovatkách cyklostezek či lesních cest.
• Když v křižovatce hlavní odbočuje, tak pro rozlišení, které vozidlo má přednost, když dvě vozidla současně vjíždějí na hlavní, nebo z ní vyjíždějí (viz obrázky).
• V cykloobousměrkách. Má-li cyklista povolenou jízdu v protisměru jednosměrné ulice, potom může mít na výjezdu z protisměrky přednost zprava. Dávejte si ale obrovský pozor, zda řidiči vlevo tuto vaši přednost respektují. Cyklistu lze snadno přehlédnout a tak se na přednost při výjezdu z cykloobousměrky v žádném případě nespoléhejte.

Někdy je obtížné poznat, zda místo, ke kterému přijíždíte, je ještě vyústění cesty, nebo zda se již jedná o křižovatku, kde platí přednost zprava. V místech, kde si nejste s předností jistí, je lepší přednost dát, než vletět po hlavě do maléru. Sledujte, co dělá řidič, a zda vás pouští nebo ne.

3. Přednost před odbočujícími vozidly

Když odbočujete, musíte dát přednost všem, kteří jedou přímo, ať jsou vedle vás nebo v protisměru.

• Tj. odbočujete-li vlevo, musíte dát přednost vozidlům v protisměru.
• Při odbočování, ať už vlevo nebo vpravo, dáváte také přednost chodcům na vyznačeném přechodu. A to i když máte na semaforu zelenou.
• Přednost dáváte také všem vozidlům jedoucím ve vyhrazených pruzích – autobusům, taxíkům, případně tramvajím na tramvajovém pásu.
• Přednost dáváte také, když měníte jízdní pruh. Tedy když se třeba řadíte do levého pruhu před odbočením. Naopak, když vyjíždíte z cyklopruhu, měla by vás auta dle předpisů pustit, nelze na to ale spoléhat.
• Auta odbočující přes vyhrazený cyklopruh dávají přednost cyklistům jedoucím přímo v cyklopruhu. Tedy jako cyklista máte sice v cyklopruhu přednost, ale dávejte si dobrý pozor na vozidla, která dělají dojem, že odbočí vpravo (třeba před vámi nečekaně zpomalují, nebo v koloně vyhodí pravý blinkr). Když jste stejně rychlí jako kolona, nemusí vás odbočující řidič vůbec vidět.
• Když se vyhýbáte s protijedoucím vozidlem v úzkém místě, dává přednost ten, na jehož straně je překážka. Jako cyklisté ale může být pro všechny pohodlnější a rychlejší, když někdy pustíte řidiče i do “vašeho” pruhu,  tedy schováte se třeba do vjezdu, apod., kam by se auto nevešlo.

Existují dvě významné výjimky, vyplývající z “poměru sil” na silnici:

• Tramvaji odbočující vpravo dáváte přednost, i když jedete rovně.
• Pro cyklisty důležitou výjimkou je odbočování přes přejezd pro cyklisty. Cyklista jedoucí po přejezdu pro cyklisty má před odbočujícími vozidly přednost jen, jede-li na zelenou! Není-li přejezd signalizovaný, cyklista přednost nemá. V zahraničí cyklista přednost na cyklopřejezdech v mnoha zemích má, u nás ale cyklista na přejezdu pro cyklisty obecně přednost nemá.

Pokud to tedy shrneme, tak platí následující: tramvaj po vaší levici má přednost vždycky, když nemá červenou. Na hlavní silnici máte přednost, dokud z ní neodbočujete. Kde nejsou značky, platí přednost zprava. Při odbočování vlevo mimo hlavní se dává přednost zprava i z protisměru.

Na přednosti v křižovatkách existuje řada testů, i online, šikovný je například ten na webu Bezpečné cesty . Vyzkoušejte si je a získejte při jejich řešení jistotu potřebnou pro pohyb v provozu.

4. Přednost chodců

Chodce, který přechází po přechodu, nebo se po něm zjevně chystá přejít, nesmíte ohrozit ani omezit. To znamená, nesmíte udělat nic, co by chodce donutilo počkat nebo uhnout. Vidíte-li chodce, který se chystá přejít, tak ho pokud možno pusťte. Jen dbejte na to, aby vás přitom neohrozilo auto za vámi.

Chodec vám ovšem nesmí skočit přímo pod kolo.

Odbočování

Před odbočením musíte ukázat rukou. Cyklista nemusí ukazovat rukou po celou dobu odbočování, někdy je to ale šikovné. Pro odbočování platí následující zásady:

• Před odbočením vlevo se řadíte do levé části svého jízdního směru, je-li na to zvláštní pruh, tak do odbočovacího pruhu. Když je ulice jednosměrná (pro všechny), tak se řadíte vlevo. Bezpečnou techniku řazení do levé části směru jízdy popisují naše jiné návody, vrzy se tomuto tématu budeme věnovat v této sérii.
• Rukou ukazujete také předtím než změníte jízdní pruh, odbočíte z místa ležícího mimo komunikaci do vozovky, nebo při vyjíždění z kruhového objezdu.
• Doporučuje se ukazovat rukou vlevo také, když měníte polohu v pruhu, třeba před vyhýbáním se kanálu či zaparkovanému autu.

Předjíždění

Při předjíždění nesmíte ohrozit předjížděné vozidlo. Řidič také nesmí zahájit předjížděcí manévr, nemůže-li jej bezpečně dokončit.

Předjížděné vozidlo dle zákona nesmí bránit v předjíždění. Jede-li ale cyklista dál od kraje vozovky v úzkém místě, kde by byl předjížděním ohrožen, není to v zásadě bránění předjíždění, protože řidič motorového vozidla ho v takovou chvíli stejně předjíždět nesmí, musí zachovávat odstup alespoň 1,5 metru. V místech s maximální povolenou rychlostí do 30 km/h alespoň 1 metr.

Pro bezpečné předjíždění je zásadní podívat se nejprve, zda už vás někdo rychlejší nepředjíždí, a teprve potom začít předjíždět. To platí i na cyklostezkách. Opět je vhodné vždy ukázat rukou změnu směru jízdy s dostatečným předstihem.

Přechody a přejezdy

Jak již bylo řečeno, na přejezdu pro cyklisty nemáte obecně přednost. S jedinou výjimkou: to je přednost před odbočujícími vozidly, jedete-li přes přejezd na zelenou.

Na přechodu pro chodce pak nemáte jako cyklista přednost v žádném případě. Chcete-li mít na přechodu pro chodce přednost, slezte z kola a převeďte jej jako chodec.

Další značky, které cyklista ve městě potřebuje znát

Provoz ve městě upravuje řada dalších dopravních značek, které se cyklistovi vyplatí znát. Zde jsou některé z nich.

• Křižovatka se umisťuje tam, kde je třeba zdůraznit, že platí přednost zprava.
• Tramvaj varuje před nečekaným křížením tramvajových kolejí, stejně jako výstražný kříž před přejezdem. Koleje mohou křížit silnici pod ostrým úhlem a být tak pro cyklisty nebezpečné.
• O zákazu předjíždění je třeba vědět, že nezakazuje předjíždění cyklistů.
• Zákaz zastavení a stání se samozřejmě vztahuje i na cyklisty. V takových místech je zpravidla možné uklidit se s kolem na chodník.
• Značka průjezd zakázán je jednou z těch, při jejichž instalaci se zpravidla nemyslelo na cyklisty. Nezřídka bývá umístěn i na značených cyklotrasách.
• Kruhový objezd doplněný značkou “dej přednost v jízdě!” znamená, že musíte dát přednost vozidlům na kruhovém objezdu. Výjimečně se vyskytne kruhový objezd bez trojúhelníku, kde na každém výjezdu platí přednost zprava.
• Přikázaný směr jízdy určuje, kudy bude možné dál jet. Někdy k němu mají cyklisté dodatkovou tabulku s odlišným směrem jízdy.

• Zóna s dopravním omezením, vymezuje nezřídka oblast se sníženou rychlostí, kde je jízda na kole pohodlnější.
• Obytná zóna vymezuje dopravně výrazně zklidněnou oblast, kde platí maximální rychlost 20 km/h, priorita pěších, a je dokonce dovolena hra dětí ve vozovce (ovšem ne jízda na kole v protisměru). Na výjezdu z obytné zóny se dává přednost.
• Směrová tabule pro cyklisty pouze informuje, že zde vede cyklotrasa. Žluté cedule neopravňují cyklisty k jízdě na kole tam, kde to není dovoleno! (tj. např. po chodníku).
• Vyhrazený jízdní pruh informuje o cyklopruzích, někdy dalším značením upřesňuje například řazení v křižovatce. Jízdě v cyklopruzích jsou věnované zvláštní návody, které budeme publikovat v dalších týdnech.

Důležitá je také platnost značek: Veškeré značky s výjimkou zón platí jen do další křižovatky. Týká se to hlavně zákazů stání či zastavení, ale také přednosti v jízdě. „Hlavní“ silnice tak netrvá navěky, další křižovatka může být klidně s předností zprava.

Všechny platné dopravní značky najdete ve vyhlášce č. 294/2015, v platném znění například na webu Zákony pro lidi.

Jak moc vpravo musíte jet?

Cyklisté jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, tak při pravém okraji vozovky. V mnoha návodech se dočtete, že to neznamená jet těsně podél obruby, nebo dokonce těsně podél parkujících aut. To je totiž přímo nebezpečné! Znamená to držet se vpravo tak daleko od okraje, jak je to pro jízdu na kole bezpečné.

Cyklista se může zařadit do levého pruhu, když tím směrem odbočuje. Vede-li stejným směrem více pruhů, cyklista jede v pravém pruhu pro daný směr.

Ohleduplnost a předvídatelnost

Chování vůči chodcům na cyklostezkách či jízdě v cyklopruzích jsou věnovány jiné, podrobnější návody. Slušné a ohleduplné chování popisují také zásady cyklistické etikety. Řadě z těchto témat se také bude věnovat tato letošní série návodů.

Obecně se ale chovejte ohleduplně zvlášť vůči chodcům. Ani na cyklostezkách se je nesnažte překvapit, snažte se být předvídatelní, v případě, že se blížíte do komplikované situace, začněte zpomalovat co nejdříve. Vyhýbejte se jízdě po chodníku, dávejte přednost jízdě ve vozovce.

Pro bezpečnou jízdu v provozu existuje řada návodů, jak se na kole mezi auty pohybovat bezpečně a předvídatelně. Naučte se předvídat problematická místa a dávejte včas najevo své úmysly, abyste vy i ostatní měli více času na vyřešení obtížných situací.

Co dál?

Chcete-li po městě jezdit na kole bezpečně, seznamte se se zásadami bezpečné jízdy, ty nejzákladnější najdete v našem standardním návodu, případně v dalších článcích, například v úvodním díle této série. Další návody pak budou vydávány celé jaro.