Na kole ve městě (9): Mistrovství, které není pro každého

Publikováno: 08. října. 2022, 20 min. čtení
Aktualizováno: 07. října. 2022
Úvodní foto: Jiří Motýl
Publikováno: 08. října. 2022, 20 min. čtení
Aktualizováno: 07. října. 2022
Úvodní foto: Jiří Motýl

Ve městech, která nejsou cyklistické dopravě příliš nakloněná, závisí často efektivita jízdy na kole na maximálním využití všech možností, které dopravní prostor nabízí – samozřejmě aniž by tím cyklista ohrožoval sebe nebo ostatní. Maximálně efektivní jízda v provozu rozhodně není pro každého.

Více než kde jinde zde platí, že je třeba vydřít si tuto dovednost praxí a vzít si poučení z vlastních i cizích chyb. V tomto pokračování naší série návodů tak nastíníme několik užitečných triků, které – jestliže si je osvojíte – mohou vaše jízdy po městě zrychlit a zefektivnit. Pokud si na ně ale netroufnete, nemusíte zoufat, i bez nich lze po městě bez obtíží jezdit.

Magazín Městem na kole si pro sezónu 2022 připravil svou klasickou sérii návodů, jak správně a bezpečně jezdit na kole v městském provozu. Začneme úplnými základy a postupně se dostaneme k pověstným třešničkám na dortu pro pokročilé. Návody budou vycházet pravidelně po celou sezónu. Jedná se o adaptaci textů, které již byly publikovány.

Jezděte s námi! Jezděte bezpečně, správně, předvídatelně a ohleduplně.

Nouzové manévry

Nacvičením následujících manévrů sice jízdu nezrychlíte, pomohou vám ale vyřešit různé problematické situace, které mohou i při nejlepší snaze nastat. Dobře nacvičený a prakticky reflexivně provedený únikový manévr může v krizovém okamžiku znamenat rozdíl mezi nebezpečnou situací a srážkou. Je to něco podobného, jako když řidič absolvuje na autodromu školu smyku: většinu času za volantem získané znalosti nevyužije, ale v krizové situaci jej mohou zachránit před nehodou.

Efektivní brzdění

Nejčastějším nouzovým manévrem, který budete za řídítky v městském provozu potřebovat, je okamžité (a pokud možno bezpečné) zastavení kola. Zejména v nouzové situaci musí být zabrzdění efektivní. Pro to je třeba splnit dvě podmínky. První z nich, na kterou musíte myslet ještě před samotnou jízdou, jsou brzdy v takovém technickém stavu, abyste se na ně mohli spolehnout. Dále je třeba mít na paměti, že nouzově brzdit je možné pouze tehdy, jedete-li přímo (tedy když nezatáčíte a řídítka jsou kolmá na rám kola). Technicky totiž není možné současně zatáčet a prudce brzdit; pokus zvládnout obojí současně zavání karambolem.

Při splnění těchto dvou podmínek se můžete pustit do efektivního brzdění. Existují dva způsoby:

  • První způsob využívá obou brzd. Napnutím rukou přesunete váhu dozadu a dolů a opřete se do řídítek; současně pořádně vezmete za obě brzdy. Pokud se zadní kolo dostane do smyku, povolíte.
  • Pokročilejší metoda využívá pouze přední brzdy. Nejúčinněji brzdíte, když se zadní kolo už takřka zvedá ze silnice (taky ho v tu chvíli ani nemusíte brzdit). Zde musíte být skutečně pořádně zapření rukama — tím eliminujete riziko přeletu přes řídítka. Budete překvapeni, nakolik si můžete dovolit brzdit, aniž byste se předním kolem dostali do smyku. Za mokra, na listí či sněhu se ale pokorně vracíme k brzdění zadním kolem, jehož smyk můžeme ještě korigovat.

Je-li už srážka neodvratná, vyplatí se z kola někdy prostě spadnout — nebo spíš seskočit — směrem od hrozícího rizika.

Klička při rovné jízdě

Další situací, která může – zejména v městech se zanedbanou cyklistickou infrastrukturou – nastat, je okamžitá potřeba vyhnout se díře, propadlému kanálu či rozbité láhvi, aniž byste přitom chtěli měnit směr jízdy. V takovém případě je na místě zakličkování bicyklem, zatímco vaše tělo udržuje stále přímý směr. Jakmile dojedete k překážce, strhněte kolo doleva, pak doprava, abyste se srovnali — a pokračujte. Přední kolo překážku objede, zadní ho (poněkud mírněji) následuje. Bicykl se pod vámi jen zavlní — a vy jste přeletěli přímo nad překážkou. Tento manévr je vhodné vyzkoušet dříve než v ostrém provozu a rozhodně jej neprovádějte na náledí.

Okamžité zabočení

Tento manévr má své využití například v situaci, kdy auto jedoucí vedle vás – z nepozornosti nebo v horším případě úmyslně – bez varování prudce odbočí doprava (v cyklistické hantýrce tzv. pravý hák), nebo když auto najíždějící z vedlejší ulice vjede přímo před vás. V takové situaci je to v podstatě jediná možnost, jak se vyhnout střetu s autem.

Pravý hák vyžaduje okamžitou reakci

Trik spočívá v tom, že nejprve pod sebou zabočíte s kolem směrem doleva, vaše těžiště jde ale doprava. Tím okamžitě nakloníte kolo doprava a odbočíte mnohem ostřeji, než by to bylo možné při běžném zatáčení jen pomocí otočení řídítek. S trochou šikovnosti – a v této nebezpečné situaci i s notnou dávkou štěstí – se vám podaří odbočit souběžně s autem, resp. před ním. Pokud to nestihnete, dojde ke kolizi alespoň v menší rychlosti a bočně, nikoli čelně.

Skok

Skok je často pro překonání díry či jiné překážky bezpečnější než rychlé kličkování, ale jeho skutečně bezpečné zvládnutí je náročné.

Při skoku musíme dbát na to, aby kolo jelo přímo. Natočíme pedály vodorovně a nadzdvihneme se ze sedla. Pokud nemáme nohy upevněné v pedálech klipsnami nebo nášlapy, stehny stiskneme přední část sedla. Těsně před překážkou zatáhneme za řídítka a nadzvedneme přední kolo. Jakmile je přední kolo nad překážkou, přeneseme pokrčením rukou váhu víc dopředu a lehce se v pedálech odrazíme, tím odlehčíme zadní kolo, které pak snáz vyjede nahoru. Při tomto manévru platí, že čím pomaleji jedete, tím lépe – ve větší rychlosti se manévr dělá hůř.

Bez nášlapů nebo s plným zadním nosičem je manévr obtížnější, protože v takovém případě musíte zadek kola v podstatě „vytahovat za sedlo“. Vhodnou příležitostí pro trénování skoků jsou retardéry v klidných ulicích. Stejným způsobem lze i naskakovat na obrubníky, což je ovšem složitější. Je třeba najít místo, kde je obrubník nejnižší a najet na něj pokud možno kolmo. I na vyšší obrubník vyskočíte, pokud pojedete dostatečně pomalu: přední kolo vysadíte nahoru a zadní si po odlehčení vyskočí na obrubu prakticky samo.

Bezpečnostní bublina a její vyfouknutí

Zatímco auto chrání své cestující před zraněním jak aktivně (ABS a jiné), tak pasivně (plechy a prostorem kolem posádky), cyklista vytváří bezpečný prostor kolem sebe především způsobem své jízdy. Tento bezpečný prostor si lze představit jako bublinu, kterou cyklista může různými způsoby zvětšovat nebo zmenšovat (resp. „nafukovat“ a „vyfukovat“) podle potřeby. V předcházejících dílech této série jsme si vysvětlili, jak tuto bezpečnostní bublinu kolem sebe vytvořit a udržet. Připomeňme si, že se tvoří především jízdou dále od kraje vozovky nebo tím, že v úzkém pruhu nedovolí autům, aby jej těsně předjela. Jakkoliv tato bublina nechrání cyklistu fyzicky, dává mu prostorovou rezervu, díky níž se může vyhnout řadě kolizí. Ostatně na to pamatuje od roku 2022 i předepsaný minimální odstup bezpečného předjíždění cyklisty.

Cyklistu chrání především způsob jízdy

Tuto bublinu však cyklista může také zmenšit. Mistrovská a maximálně efektivní jízda v provozu spočívá právě v tom, že si bezpečný prostor kolem sebe přizpůsobíte podle potřeby, abyste projeli i v místech, kam se auto nevejde a kam si méně zdatný cyklista netroufne. Je jen zdánlivě paradoxní, že cyklisté od automobilů při předjíždění vyžadují více než metrový boční odstup, zatímco v koloně před semaforem se sami pustí do půlmetrové škvíry mezi auty a obrubou chodníku. Rozdíl mezi oběma situacemi spočívá právě v tom, že ve druhém případě cyklista svůj bezpečný prostor zmenšuje ze své vůle a v situaci, již má pod kontrolou (stojící auta při dostatku zkušeností nepředstavují velké nebezpečí).

Práce s velikostí bezpečného prostoru má své výhody i nevýhody – cyklista, který o své vůli svou bezpečností bublinu zmenší, sice zpravidla ušetří čas, současně se ale může dostat do zapeklitých situací, s nimiž si musí umět poradit. Dále si ukážeme praktické dovednosti, které mistrovská jízda v provozu vyžaduje, avšak běžný městský cyklista je nezbytně ovládat nemusí (byť se mu samozřejmě mohou hodit). Nepleťte si ovšem mistrovskou jízdu s hazardem. Bez výborného zvládnutí dovedností jízdy v provozu je takové počínání riskantní a rozhodně ho nelze doporučit. Je třeba se nejprve naučit bezpečnostní bublinu spolehlivě vytvářet; teprve poté s ní lze různě pracovat a třeba ji i nechat úmyslně splasknout na nezbytné minimum.

Předjíždění kolon

Předjíždění stojících nebo pomalu jedoucích kolon je dovedností, která je v silném provozu téměř nezbytná (nehodláte-li s kolem postávat v zácpách podobně jako s autem). Je však třeba si uvědomovat, že při tom zmenšujeme svůj bezpečný prostor a vyměňujeme jej (zejména bezpečný boční odstup) za to, že se s kolem protáhneme téměř všude.

Kolony lze předjíždět zprava

Zákon dovoluje stojící či pomalu jedoucí kolony předjíždět, a to výhradně zprava a se zvýšenou opatrností. Z pochopitelných důvodů nelze předjíždět vozidla odbočující vpravo. Pro bezpečné předjíždění kolon je vhodné dodržovat následující pravidla:

  • Musíte umět střídat polohu jízdy v proudu vozidel a předjíždění kolon. Často platí, že když kolona stojí, lze ji předjet, jakmile se ale rozjede, je nezbytné zařadit se mezi auta. Je-li to možné, provádějte takové manévry plynule a s ukazováním směru.
  • Buďte připraveni kdykoliv na místě zastavit. Auto, které stojí, v zásadě nepředstavuje riziko; výjimečně se však může stát, že se otevřou dveře na straně spolujezdce, případně některé z vozidel najednou zamíří k obrubníku.
  • Zvlášť dejte pozor na auta s vyhozeným pravým blinkrem, i když se zdá, že nemají kam odbočit. Podle současného znění § 57 zákona o silničním provozu nesmí cyklista předjet auto, které bliká a odbočuje, což znamená, že je možné předjíždět zprava i blikající auto, které neodbočuje. Toto pravidlo není právě šťastně zvolené, protože z auta, které bliká, aniž by odbočovalo, může někdo vystupovat, může vyjíždět ze silnice, a nebo se může snažit zastavit u obrubníku. V každém případě tak dbejte zvýšené opatrnosti.
  • Základní povolená poloha je vpravo od kolony. Na ulicích s více jízdními pruhy bez cyklopruhů bývá leckdy více místa mezi proudy vozidel, pohyb v tomto koridoru ale není podle předpisů. Když vpravo není dost místa a kolona jede velmi pomalu nebo kolísavě rychlostí cca do 30 km/h, mnozí velmi zkušení cyklisté se i tak drží spíše v levé pozici pravého pruhu a v případě zpomalení kolony opatrně předjíždějí středem. Pozice vlevo je pro ně také bezpečnější, jsou-li v kolonách náklaďáky. V tom případě je třeba dát si pozor na mopedy a motocykly zezadu, pro které je tento koridor také velmi atraktivní! Pozor na řidiče přejíždějící z pruhu do pruhu s cílem zařadit se vždy do té z kolon, která zrovna jede. Pokud však kolona náhle zrychlí, je postavení mezi proudy aut extrémně nepříjemné a velmi nebezpečné.
  • Ne vždy má předjetí kolony u křižovatky smysl. Většinou vám to zajistí příjemnější průjezd křižovatkou a delší pokračování za ní. Nejde-li ale za křižovatkou předjíždět a proud vozidel není stálý, zvažte to. Nestojí za to procpat se kolonou jen proto, abyste pak na dalším půl kilometru měli za zády několik naštvaných zpomalených řidičů.

Pohyblivé zákryty

Jízda podél kolony s velkými auty vytváří často pohyblivé zákryty – nemusíte vidět situaci před sebou, a naopak z protisměru nevidí vás. V řadě situací vám takový zákryt může pořádně zavařit.

Při předjíždění kolony zprava pozorně sledujte, zda auto vlevo od vás (nebo některé před ním) nezastavuje a nenechává před sebou mezeru. V takové chvíli hrozí buď, že začne samo odbočovat, nebo pouští auto odbočující z protisměru, které o vás nemůže vědět. V takovém případě zpomalte nebo zastavte, pokud možno ještě za zastavujícím autem. Je totiž také možné, že bude odbočovat vpravo a nemá o vás ani tušení.

V křižovatce jsou místa, kam se jako cyklista vejdete, a jako motorista ne. Využití takových míst je praktické, pokud jste však v takovém místě zakryti jiným vozidlem, nemusí to skončit dobře. Vždy předjímejte, co se stane, když zákryt zmizí, a pokud možno nevjíždějte do křižovatky, když z poloviny její plochy nejste vidět.

Jak se pohybovat okolo velkých vozidel

Základy pohybu v okolí náklaďáků a velkých vozidel jsme probrali již v předchozím článku této série. Následující pravidla dodržujte, když se pohybujete spolu s náklaďáky v koloně:

Pozor na velké slepé úhly
  • Není-li zřízen cyklopruh, předjíždějte čekající či pomalu jedoucí nákladní auto zásadně zleva a jenom tehdy, když máte jistotu, že budete moct zastavit v dostatečné vzdálenosti před ním. Někdy je řadící pruh širší, což může vést k pocitu, že zprava se vejdete, ale stejně to nedělejte, pokud si nejste bezvýhradně jistí (což nejste téměř nikdy), že se řidič náklaďáku nerozjede.
  • Při čekání na zelenou nikdy nezůstávejte na úrovni kabiny. I kdybyste museli zastavit až na přechodu a pak si při šilhání na semafor ukroutili krk, zastavte alespoň dva metry před čelem náklaďáku, pokud možno přímo před řidičem. Když vidíte, že kamion bude odbočovat vpravo, postavte se víc vlevo. A když má semafor zvláštní zelenou šipku pro odbočení vpravo, raději se rovnou ukliďte do levého pruhu.
  • Do oblouku nevybočují jen návěsy. Dávejte si pozor na boky tramvají na vnitřní straně oblouku, a také na kloubové autobusy. Jejich zadní část někdy vyvádí neuvěřitelné kousky.

Tramvajovými kolejemi naplno

Pohyb po ulici s tramvajovými kolejemi jsme nakousli již v předchozím článku, nyní na to navážeme mistrovskými technikami, které rozhodně nejsou pro každého. Jakmile se naučíte jezdit mezi kolejemi a přestanete je vnímat jako nebezpečnou zónu, pohyb po městě se pro vás hodně zjednoduší. Do kontaktu s tramvajovou tratí se totiž ve větších městech dostanete celkem běžně: zejména v užších ulicích městských center bývá jízda mezi kolejemi standardem. Stejně tak některými pěšími zónami s povoleným vjezdem cyklistů a tramvají projedete po kolejích nejrychleji díky menšímu počtu chodců v kolejišti.

Městský cyklista profesionál by měl mít základní přehled o tramvajových návěstech:

Když budete umět číst tramvajové návěsti, získáte přehled o tom, co se v křižovatkách s provozem tramvají zrovna odehrává. Občas se dokonce setkáte i s křižovatkami, kde se tramvajovou návěstí budete muset řídit i jako cyklisté – na některých místech totiž není běžný semafor k tomu tramvajovému doplněn. Typicky jde o místa, kde byl v minulosti pouze tramvajový provoz a vjezd kol byl povolen až dodatečně.

Jedete po tramvajových kolejích a bojíte se, že zdržíte tramvaj jedoucí za vámi? Rozhodně se netlačte do jízdy nebezpečně úzkým prostorem vpravo od kolejí, to se dá připustit jen při velmi pomalé jízdě, například ve stoupáních. Pokud se ale naskytne bezpečná příležitost, zkuste tramvaj pustit: bezpečně zastavte stranou a nechte se předjet. Mějte však na paměti, že tramvaje jsou přirozeně zpomalované stavěním v zastávkách a málokdy vás dojedou.

Pokud můžete, tramvaj pusťte

Někteří zkušení jezdci volí naopak rychlou jízdu v těsném závěsu tramvaje. Jedná se o způsob, jak se vyhnout předjíždění tramvají. Navíc se tak vyhnete kolizi s chodci i auty. Je to způsob jízdy postavený na filosofii neviditelnosti: pokud jste dostatečně blízko za tramvají, projedete potenciálně nebezpečnými místy, aniž by vás ostatní účastníci provozu mohli ohrozit. Tramvaj vám slouží jako „razicí štít“ a díky tomu, že brzdí plynule, není jízda těsně za vozem obvykle příliš riziková. Při průjezdu křižovatkami tak můžete být za vozem tak blízko, že s ní pro ostatní „splynete“ v jedno vozidlo. Je to ale rozhodně metoda spíše pro zkušenější a neohrožené a lze ji doporučit jen při nízké rychlosti tramvaje.

Existuje zde totiž několik rizik: jste-li za tramvají příliš blízko, nevidíte auta, která ji míjejí, případně chodce, kteří chtějí hned za ní přejít. Je proto vhodné jet za tramvají více vlevo, a když zrychlí, vytvořit si od ní bezpečný odstup. Dalším rizikem jsou situace, kdy tramvaj nouzově zabrzdí. V takovém případě je nutno reagovat velmi rychle (a to i když tramvaj jede pomalu), zejména máte-li v tu chvíli jen minimální odstup.

Tam, kde je jízda v tramvajovém pásu zakázána, je zpravidla velmi riskantní a je lepší se do ní nepouštět. Cyklistu tam řidiči tramvají nečekají, nepočítají s vámi křižovatky, nečekají vás tam ani řidiči a chodci.

Můžeme uzavřít, že jízda v tramvajovém pásu má své výhody i nevýhody. Jízda za tramvají je mnohdy plynulejší než popojíždění mezi auty, ovšem na druhou stranu je přerušována zastávkami. Na cyklisty klade jízda v tramvajovém pásu další požadavky: musí velmi dobře znát terén, ve kterém se pohybují. Je třeba znát místa, kde tramvaje brzdí (zastávky, přechody, oblouky, výhybky, pomalé jízdy) a chování souprav předjímat. Také je třeba brát ohled na to, že je nežádoucí tramvaj zdržovat (např. tím, že se v zastávce vmáčknete mezi dvě soupravy, nebo že tramvaj v mezistanicovém úseku nepustíte před sebe); naopak je vhodné se k tramvajím chovat ohleduplně a umožnit jim standardní jízdu.

Jenda 8. 10. 2022, 18:41

Brzdění velmi pomáhá mít „užitkové kolo“ („SUV“), tj. se zadním košíkem a batoh v něm. Tím je těžiště tak vzadu a nízko, že je v podstatě nemožné jít přes přední kolo a zadní kolo brzdí furt. Jednou jsem si nosič odmontoval a při první jízdě jsem se málem vyklopil. Na druhou stranu s tím pak nejde skákat.

Kuba 9. 10. 2022, 10:13

Kez by nase mesto vypadalo tak, ze takovyto navody pro nej budou divna dystopicka sci-fi.

Jiří Kadlec 10. 10. 2022, 22:48

Jak moc nebezpečné je předjíždění stojící kolony aut zleva po tramvajovém pásu? Občas vidím cyklisty, kteří takto předjíždějí kolonu na Smetanově nábřeží nebo na Palackého mostě.

tik 11. 10. 2022, 03:40
4
1

Jiří Kadlec 10. 10. 2022, 22:48 Dost. Jednak muzes jit k zemi na koleji, casto to byva oddeleno takovými temi obrubnicky a v neposledni rade se ti za zady muze objevit tramvaj a ty nebudes mit kam uhnout/flaknes tam sebou pred ni.
Jo a taky většinou porusujes predpisy, ale na to se tu moc nehraje...

Vratislav Filler 11. 10. 2022, 09:01
3
1

Jiří Kadlec: V kruzích cyklokomise se spekulovalo o legalizaci některých tramvajových pásů (zejména Smetaňák, kde bumlík není, ale také Rašínovo nábřeží od Výtoně k Palackého nám. nebo podjezd u Bulhara), ale vyhodnotilo se to jako nereálné, DPP si tam cyklisty legálně nepustí, protože potom by mohli v tom pásu zdržovat tramvaje. Když je to ilegální, tak si cyklisti tramvaje za sebou hlídají, aby tramvajím nepřekáželi.
Nebezpečí tam hrozí stejně jako kdekoliv se jede v tramvajových kolejích legálně, prakticky záleží na sklonu, konkrétních křížení kolejí, apod. Paradoxně, jsou úseky, kde je legální jízda v kolejích mnohem nebezpečnější nebo problémovější než Smetaňák nebo Rašínovo tím, že vás auta tlačí do rychlé jízdy přes koleje: třeba na Francouzské nebo na Bělehradské z kopce, ale i třeba v Křesomyslově do centra, nebo v Hlubočepské, v té poslední se to projevuje i poměrně velkým počtem nehod. Zvýšené nebezpečí z nelegální jízdy v kolejích naopak vyplývá ze skutečnosti, že tam cyklista nemá co dělat, tj. zejména že s tím nepočítají ostatní účastníci provozu. A hrozí jisté riziko pokuty. Nicméně třeba na tom Smetaňáku je ta jízda v tramvajovém pásu nakonec tím způsobem jízdy cyklisty, který ostatním překáží nejmíň (chodník je chodník a v koloně s auty cyklista nedrží stejnou dynamiku). Což může změnit jedině vymístění tranzitu nebo stavební úprava.

Vratislav Filler 11. 10. 2022, 09:03
1
1

A ještě dodám, že jisté riziko při nelegální jízdě v tramvajových kolejích na Smetaňáku i jinde plyne i z toho, že to tam poměrně často dělají také auta a jezdí přitom zpravidla dost rychle.

Jiří Kadlec 11. 10. 2022, 10:56
1
1

Strašně záleží na konkrétní lokalitě. Někde je to velmi špatný nápad, jinde (Masarykovo nábřeží směr z centra pryč) bezproblémové a nejlepší volba - tramvaj se tam prostě nemá odkud teleportovat, auta přes to odbočují jen na jednom místě a vyhneš se ježdění po chodníku nebo zdržováním aut v koloně. Na konci úseku obvykle počkáš u pěšího ostrůvku a při červené se posuneš na předsunuté stání.

Caidel 11. 10. 2022, 10:56

Ehh, chyba. Poslední příspěvek jsem byl já a chtěl jsem reagovat právě na Jiřího Kadlece :)

tik 11. 10. 2022, 22:39
1
3

Komentář byl smazán redakcí z důvodu opakované familiárnosti vůči dalším diskutujícím nebo členům redakce. Oslovování domácím jménem/tykání neustalo ani po opakovaném upozornění, že je daný styl komunikace dotyčným osobám nepříjemný. Z důvodu opakovaného jednání lze považovat za formu útoku / nepřiměřené hrubosti vůči ostatním diskutujícím a autorům článků. Z tohoto důvodu byl tento komentář smazán.

Za redakci Městem na kole se snažím o co nejmenší zásahy do diskuzí pod články, jelikož považuji za devízu, aby mohly v diskuzích o cyklistice, cyklistických opatřeních a cyklistické dopravě zaznívat různé názory a pohledy. To zároveň vyžaduje ale určitou míru slušnosti, zajišťovanou dodržováním pravidel diskuze. Za což předem děkuji. Nutno podotknout, že pravidla diskuze jsou kontrolována spíše velmi benevolentně.

Děkuji za pochopení,
Jiří Motýl (šéfredaktor)

Jiří Kadlec 12. 10. 2022, 19:55

tik, Vratislav Filler: Děkuji za postřehy, jsou to mimo jiné i zmiňovaní rychle jedoucí kaskadéři v autech, které jsem na Smetaňáku také párkrát viděl kolonu předjíždět po kolejích, a docela bych se bál, že by mě mezi kolejemi ani nemuseli postřehnout.
Asi zatím nebudu extra riskovat a zůstanu ve špičce na trase mezi chodci přes Kampu, kde se dají davy turistů v nejhorším objet vyjetým singletrackem po okraji louky ;-)

David 14. 10. 2022, 09:09

Nebezpečnost jízdy v kolejích je přímo úměrná logičnosti uvažování dotčeného cyklisty. Vidím-li v zastávce na Plzeňce ve směru do centra tramvaj, která zavírá dveře, rozhodně není dobrý nápad jí vjet před čumák. Následující úsek je rovný a bez semaforů, cyklista nemá šanci udržet tempo. Naštěstí je na několika místech bumlík přerušen a rozjetou tramaj za sebou uslyšíte v předstihu, takže i když tenhle kix někdo udělá, pravděpodobně přežije bez úhony i bez vyzvonění tramvají.
Při častějším používání jízdy v kolejišti naopak zjistíte, že pokud tramvaj do zastávky teprve vjíždí, máte dost času projet při svižném tempu po asfaltu mezi kolejemi téměř celý problematický úsek, nebo dokonce v jiných úsecích klidu projedete i další zastávkou, která tramvaj "odblokuje". Na Plzeňské to nestihnete, zastaví vás světla, kde už nesmíte před tramvají zůstat (ale vy stejně vypadnete z kolejí na asfalt už u Husy). Je o rychosti jízdy, odhadu a získaných zkušenostech každého jednoho cyklisty. Rozhodně je to ale bezpečnější, než se zde nechat "brousit" netrpělivými řidiči na kostkách mezi bumlíkem a obrubníkem, abyste je o půl minuty později zase předjížděli v koloně.
Spíše než ohrožení předjíždějícími auty, které vás vidí relativně dlouho a proti "volnému" horizontu, je třeba dávat pozor na odbočující řidiče a řidiče z vedlejší, kteří vás na kolejích nemusí čekat a snadno přehlédnou proti koloně či parkujícím autům za vámi (typicky Vítězná x Janáčkovo nábř., ale i jiné). Z kopce vás tramvaj nemá při troše soudnosti prakticky šanci v problematických úsecích dojet (Seifertova, Bělehradská, ale třeba i Plzeňská do centra - jezdí v ní po tramvaji do centra překvapivě mnoho cyklistů, a žádné drama se nekoná). A jsou místa, kde se vjet na tramvajový pás nevyplatí, ani když je to legální (třeba na kočičích hlavách jste efektivní brzdou všemu).
Doporučuji každému zkusit si to nejdřív v legálních úsecích. Např. Sokolovská umožňuje si reálné zrychlení tramvaje i jak se s tramvají srovnat mezi zastávkami. Nácvik naprosto legálně a s bezpečnými výhybnami, když to člověk neodhadne. Jízdu s tramvají z kopce lze legálně potrénovat v Ječné mezi Sokolskou a Karlovým náměstím (je tam zákaz vjezdu motorových vozidel, kola jsou tam legálně). A opravdu pozor na křížení kolejí ve vysoké rychlosti a ostrém úhlu. Zejména na BKW panelech to nefunguje (mývají hlavu koleje výše nad panelem). Únikový manévr chce drobný předstih, ukázat a přiměřeně snížit rychlost. Pak se to obejde bez emocí, i bez odřenin.

David 14. 10. 2022, 09:12

Oprava: Na Plzeňce to (projet až do zastávky Anděl po kolejích) nestihnete, zastaví... Plzeňskou po kolejích nejezdím, ale dost cyklistů tam tak u Anděla vídám.

Ujezdak 14. 10. 2022, 12:39

Ještě bych k situaci s jízdou bez výhledu , kdy před vámi jede něco většího než dodávka , přidal sluch . Zvuk motoru v okamžiku kdy řidič dá nohu z plynu, většinou ještě před bržděním a při zpomalení se výrazně a charakteristicky mění a přichází dřív než brzdová světla 😎

Tomáš 15. 10. 2022, 05:05

"Technicky totiž není možné současně zatáčet a prudce brzdit"
Cože?? Samozřejmě to technicky možné je. A v některých gravity disciplínách se to docela často používá.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Na kole v provozu - návody 2022
Na kole ve městě (10): Dopravní nehody
Pokročilí,

Na kole ve městě (10): Dopravní nehody

04. prosince. 2022, 12min. čtení5