Pod vodou a výletními loděmi u amsterodamského hlavního nádraží se nachází pozoruhodný technický počin: podvodní garáž pro 7000 jízdních kol. Centrální stanice tak nahrazuje nepřehledné a přeplněné parkoviště pro bicykly levným prostorem, který je ukrytý mimo dohled, napsal list The Guardian.
Garáž, která bude otevřena 26. ledna, je výsledkem čtyřletého projektu za 60 milionů eur (1,4 miliardy Kč). Jeho cílem bylo odstranit hromady často zrezivělých kol po zbrklých dojíždějících a instalovat v podzemí řady čistých a bezpečných parkovacích míst, kde lze bicykly ponechat zdarma po dobu 24 hodin a poté za cenu 1,35 eura (zhruba 32 Kč) za 24 hodin. Pohyblivý chodník vás poté zavede nahoru na vlakové nádraží, kde každý den začíná a končí více než 200.000 cest.
Kromě tohoto v lednu otevíraného parkingu pro 7000 kol je na únor připravováno i otevření dalšího parkingu pro 4000 kol, tentokrát na severní straně hlavního nádraží po kanálem IJ. Pro srovnání: největší cykloparking na světě se nalézá u nádraží v nedalekém Utrechtu, ten má kapacitu 12500 kol.
Výstavba podvodní garáže pro kola, zdokumentovaná v působivém videu natočeném technikou stop-motion animace, začala v roce 2019. Zahrnovala vypuštění vody z jezera u stanice z konce 19. století, která byla postavena na třech uměle vytvořených ostrovech.
„Hlavní nádraží je jedním z nejrušnějších míst v Amsterodamu,“ řekl Pieter Visser, který na amsterodamském magistrátu vede projekt cyklistické dopravy. „Mnoho cyklistů využívá tento vzácný veřejný prostor k jízdě na kole a parkování. Město se rozhodlo umožnit podzemní parkování kol (v tomto případě pod vodou), aby vrátilo veřejný prostor chodcům, turistům a osobám se zdravotním postižením,“ dodal.
V této rozlohou malé zemi je více jízdních kol než lidí – podle odhadů asociací výrobců kol RAI a Bovag je jich 23,4 milionu, zatímco počet obyvatel činí 17,8 milionu. Jízda na kole je zdaleka nejčastějším způsobem dopravy ve městech, jako je Amsterodam. Podle nejnovějších údajů hlavního města vykoná 835.000 obyvatel nizozemské metropole denně v průměru 665.000 cest na kole.
Státní železniční společnost považuje za cíl projektu učinit dojíždění do práce snazší a atraktivnější. „Je skvělé, že lidé mohou naskočit na kolo, dojet na nádraží a plynule pokračovat v cestě,“ řekl Jeroen Wienen, mluvčí nizozemské organizace ProRail, která spravuje tamní železniční síť.
„Nizozemsko je skutečnou cyklistickou zemí, spousta lidí přijíždí na nádraží na kole a my ani obec rozhodně nechceme, aby se všechna ta kola povalovala. Chcete lidem nabídnout důstojné místo, kam si mohou svá kola bezpečně odložit, aby byly ulice pro okolí pěkné a čisté,“ dodal Wienen.
Odborníci na cyklistiku a obyvatelé Amsterodamu, kteří jsou rádi, že městské nábřeží už není staveništěm, přivítali projekt s nadšením. Marco te Brömmelstroet, který sám sebe označuje za „profesora cyklistiky“ a který je ředitelem Institutu městské cyklistiky na Amsterodamské univerzitě, řekl, že klíčem k úspěchu je propojení různých forem mobility.
„Je to krásný projekt, protože není cyklistický,“ řekl. „Zviditelňuje skutečný (a často neviditelný) faktor úspěchu nizozemské mobility a prostorové politiky: kombinaci kola a vlaku. Předtím tu byl dočasný vícepodlažní parking na vodě, který okamžitě přetekl. Stal se jedním z nejvíce fotografovaných objektů v Amsterodamu a magistrát se za něj styděl,“ dodal.
Město zároveň avizuje, že po otevření obou nových podvodních parkingů současný vícepodlažní objekt pro parkování kol uzavře a běžné povrchové cyklostojany před nádražím odstraní.
Pro ostatní země z toho plyne poučení, jak podpořit více cyklistiky „na poslední kilometry“ tím, že na nádražích poskytnou vhodné zázemí, uvedl Lucas Snaije, manažer výzkumu a propagace v nadaci BYCS, která se zabývá propagací cyklistiky. „Upřednostňování cyklistiky je neuvěřitelným prostředkem, jak učinit města inkluzivnějšími, a také podporuje komunitu, důvěru a pohodu,“ řekl.
Profesor městské logistiky na Amsterodamské univerzitě aplikovaných věd Walther Ploos van Amstel řekl, že nejzdravější, nejbezpečnější a nejživější města ale podporují chodce. „Myslím, že je to skvělý projekt,“ řekl, „ale moje rada městům by zněla: nezapomínejte, že existují i lidé, kteří by rádi chodili pěšky.“
Nový parking zároveň není jediným projektem z posledních let vylepšujícím pohyb na kole u amsterodamského hlavního nádraží. Jedním ze zásadních počinů jak pro cyklistickou tak pro pěší dopravu byla stavba nového bezmotorového podjezdu pod nádražím, který byl otevřen na sklonku roku 2015. Ten výrazně zkrátil a zpříjemnil cesty na severní stranu nádraží.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Pavel Mašek 23. 1. 2023, 17:06
4
Když jsem to vidělo viděl, byl jsem z toho paf. Kolikrát jsem narazil u nas na to, že stojan tam nemůžeme dát, protože problém a výčet asi bambilionu, proč ne. Škoda, že tunel v Praze pod Masaryčkou a tím novým obludáriem nebude, přitom je vidět, že to jde a lidé to chtějí a funguje to.
Pavel Mašek 23. 1. 2023, 17:07
2
Ještě mě zaujalo, jak velikou část tam zabírají Fietsen.
Pavel Mašek 23. 1. 2023, 17:14
https://www.youtube.com/watch?v=1BXmOsW9HKE video jeste pred otevrenim parkoviste
Jan Fiala 23. 1. 2023, 19:22
1
1.4 miliardy je "levný prostor" ? V Praze je to investice do cyklistiky za 10 let.
Martin Šnobr 23. 1. 2023, 20:17
11
1
Je to levné v porovnání s tím, kdyby stejně kapacitní parkoviště měli stavět pro auta. :-) Postavit za takovou cenu parkoviště pod vodou a v centru města není úplně špatné.
Pro srovnání, nadzemní P+R Černý Most na periferii Prahy stálo 0,6 miliardy Kč – kapacita 886 aut.
Jenda 24. 1. 2023, 00:18
Martin Šnobr: To je 700kKč za auto, pokud zabere 3x5 metrů (nutno počítat i s částí příjezdové cesty) tak je to 47 tisíc za 1m2. To je docela očekávaná cena „holostavby“ (když byty takhle mimo centrum ale zase docela u dopravní spojnice stojí 2-3x tolik).
A za účtovaných 50 Kč denně se to i při hypotetické 100% obsazenosti a nulových dalších nákladech vrátí za 40 let… takže efektivně nikdy.
K tématu článku: Já jsem si zvykl, že kolo parkuju vždycky blízko (doma; v práci na chodbě; před obchodem hned před vchodem) a tohle mě znepokojuje, že bych musel od kola pravidelně jít ještě stovky metrů pěšky. Jsem vlastně přesně archetyp petrolheada co jezdí autem i 300 metrů do večerky, akorát já to mám s kolem.
Zbyněk 24. 1. 2023, 06:07
2
1
Jan Fiala + Martin Šnobr: A dobře to investičně vychází i vůči hromadné dopravě. Z takového porovnání by mohl být pěkný článek..?
Ještě si na videu povšiněme, jak se to na videu loděmi hemží, s jakou podplavnou výškou mostů si vystačí a jak to "omezuje" příjezdy k přemostění. U nás se jede podplavná výška 7 metrů, takže jakékoli mosty a lávky přes řeku musí být mnohem výšší, tím dražší a s mnohem větším záborem v předpolí a tím hůře umístitelné.
Přitom žádnou loď vysokou sedm metrů u nás nikdo nikdy neviděl. A ani neuvidí. Jak by asi taková loď podplavala pod památkově chráněným mostem v Nymburce nebo Karlovým mostem?
Kuba 24. 1. 2023, 08:51
1
Zbynek: Karluv most myslim predelavat nechtej, chtej tech 7 metru po Vltave jen do Prahy nad Stvanici. Ze je to i tak sakra draha zalezitost, kterou nejspis vyuzijou maximalne jednotky lodi rocne je ovsem pravda. Nymburk nevim.
Co se tyce toho chozeni pesky, z tech garazi pro kola v NL byvaj casto schody nebo eskalatory rovnou na nastupiste. Delaj je tak blizko k vlaku, jak je to jen v danym miste fyzicky mozny.
Zdenek X 24. 1. 2023, 09:07
1
1
@Zbynek: nevim, jak porovnavat investicni vyhodnost hromadne dopravy (neco, co dopravuje lidi z bodu A do bodu B) s mistem, kde se zanecha kolo. A otazka je, zdali by toto parkoviste bez hromadne dopravy bylo realizovano: lide potrebuji zaparkovat kola v tomto miste, protoze potrebuji na vlak, kolo je "prvni/posledni mile".
Vysku 7 metru maji pravdepodobne i nektere prazske vyletni parniky (se vsemi temi nastavbami). Prujezdna vyska Karlova mostu je vyssi nez 7 m, podobne je tomu v Nymburce. Osobne mi pripada normalni myslet na budoucnost a na to, aby dopravni cesty byly prujezdne i pro vetsi naklady. Kdyby byla svetla vyska Karlova mostu nizsi, pravdepodobne by po povodnich 2002 uz nestal. Porovnavat Vltavu (ricni udoli) s kanaly v umele navezenem Amsterodamu je ulet.
újezďák 24. 1. 2023, 12:16
1
samotná loď nemusí mít 7 metrů, ale s dvěma či třemi standartními kontejnery na sobě na palubě , nebo s náklady typu díly pro stožáry vysokého napětí, pylony větrných elektráren , reaktory ( nemusí být nutně jaderné) může být zbytečný problém proti kterému je cena pár mostů a lávek navíc na řece, která se dokáže zvednout v rámci povodní o pěkný pár metrů ( a to jsme ještě nezažili opravdu nouzové vypouštění přehrad) vlastně prkotina...
Kuba 27. 1. 2023, 18:20
1
újezďák: no cena těch mostů jde do miliard za kus. A jestli to budou moct skutečně využívat velký nákladní lodě v nezanedbatelným množství je otázka. Loni v létě vysychaly až ke znemožnění plavby i řeky, kde to je nevídaná záležitost, zdaleka ne něco tak obvyklýho, jako na Labi.
A nejde jen o cenu, ale zejména u těch lávek i zbytečnej ztrácenej spád lidí na kole a pěších při každý cestě. Je fakt velká otázka, jestli to za těch teoreticky ušetřenejch pár nadměrnejch nákladů po silnicích stojí. Co se týče těch kontejnerů, tam dává daleko větší smysl investovat do kapacity kolejí a překladišť pro nákladní vlaky, než do iluze velkých kontejnerových lodí na horním Labi a dolní Vltavě.
komentář