Lepší než nic: pražská studie poukazuje na bezpečnost cyklostezek i cyklopruhů

Publikováno: 10. dubna. 2023, 11 min. čtení
Úvodní foto: M. Šindelář
Publikováno: 10. dubna. 2023, 11 min. čtení
Úvodní foto: M. Šindelář

V článku z února letošního roku jsme informovali o dvojici studí Magistrátu hlavního města Prahy, věnovaných bezpečnosti cyklopruhů a jiných cyklistických opatření. Studie jsme od magistrátu získali a prostudovali, ve dvojici článků tak jako první představíme podrobněji jejich výsledky. Z první studie, věnované nehodovosti cyklistů, vyplývá jednoznačně vyšší bezpečnost při jízdě po ulicích s cyklistickými opatřeními – včetně těch opatření nejubožejších.

Rozsah studie

První studie se věnovala bezpečnosti jízdy na kole podle druhu infrastruktury. Ve studii bylo posouzeno celkem 197 kilometrů ulic převážně ve vnitřní Praze tak, aby vzorek zahrnoval veškeré ulice ve dvou čtvrtích (Holešovice a Karlín), frekventované cyklostezky a cyklopruhy (A2 v Podolí, Jeremenkova ulice) a nakonec také všechny ulice s ochrannými cyklopruhy a piktokoridory v Praze.

Cílem bylo zjistit relativní nehodovost vzhledem k intenzitě cyklistické dopravy, tedy počet nehod na milion ujetých kilometrů.

Metodika

Pro cyklistickou dopravu byly intenzity pro veškeré ulice získány z dat městské navigační aplikace Na kole Prahou, kalibrované na automatické sčítače, které město provozuje na konkrétních lokalitách. Tato data mají uvnitř města, kde ležely posuzované ulice, slušnou kvalitu, pro tento účel vyhovující; ostatně, nic lepšího město nemá.

Ve sledovaném území bylo identifikováno 197 nehod z let 2013 – 2022. Nehodovost byla použita klasicky z policejní databáze, což jsou fakticky jediná dostupná data. Ze (zatím nezveřejněné) ankety provedené autorem studií mezi cyklisty ohledně nehod, které se jim staly, lze předpokládat, že skutečný počet nehod bude násobně vyšší, policii ale není většina hlášena. Pro tento výzkum ale bylo nutné se omezit jen na ty evidované policií, což má jisté limity pro závěry analýzy.

Sledovaná uliční síť byla roztříděna na úseky. První dělení proběhlo podle typu komunikace, kde zjednodušeně platí, že funkční třída B znamená hlavní ulice, třída C rezidenční ulice, a třída D cyklostezky (včetně sdílených s pěšími). Dále byly ulice podrobněji roztříděny podle cykloopatření tj. na vyhrazené a ochranné cyklopruhy a piktokoridory. Bez opatření bylo zhruba 30 % sítě, na dalších 9 % sítě cykloopatření v průběhu hodnocení vznikla. I když cyklostezky se svou délkou jen 14 km představují menšinu, odehrála se na nich polovina dopravního výkonu. Čtvrtina dopravního výkonu naopak připadala na komunikace bez cykloopatření.

Základním zjištěním, nezbytným pro získání smysluplných závěrů, je očekávaná skutečnost, že víc nehod nastává v křižovatkách. Metodika proto tam, kde to bylo možné, posuzovala nehodovost zvlášť pro veškerou infrastrukturu, a zvlášť pro infrastrukturu mimo křižovatky. Zvlášť byly posuzovány také srážky s pevnou překážkou a nehody na křížení cyklostezek (třída D) s rušnými komunikacemi (třída B), kde se událo zhruba 8 % sledovaných nehod.

Výpočty relativní nehodovosti

Vypočtené relativní nehodovosti podle funkčních skupin a opatření uvádí tabulky 10, 11 a 16. Je velmi zajímavé, že relativní nehodovost cyklistů v “rezidenčních” ulicích (tedy třídy C) bez cykloopatření není menší než nehodovost na sběrných komunikacích bez cykloopatření, je naopak přibližně o polovinu větší. Tento paradox by si zasloužil bližší zkoumání, zejména co do charakteru vedlejších ulic do průzkumu vstupujících.

Ve studii byla pro další analýzy jako výchozí zvolena komunikace bez opatření bez ohledu na funkční třídu, rozdíl oproti hodnotám pouze pro sběrné komunikace ale není příliš velký.

Relativní nehodovosti u ochranných cyklopruhů a piktokoridorů nebylo možné spočítat včetně křižovatek a pevných překážek, protože do analýzy vstupovaly pouze mezikřižovatkové úseky.

Pro analýzu piktokoridorů byl vyřazen úsek ve Vyšehradském tunelu, kde byly sledované nehody vesměs způsobeny vjetím do tramvajových kolejí. Negativní vliv jízdy v tramvajových kolejích na bezpečnost jízdy na kole byl již v Praze potvrzen například dlouhodobým nehodovým úsekem na starém Zlíchově (viz starší analýza z roku 2017).

Z analýzy byla vyřazena také cykloobousměrka v Křižíkově, kde byl zaznamenán výrazně vyšší počet nehod s účastí cyklisty než v celých dalších třiceti sledovaných cykloobousměrkách (celkem 11 nehod), a která je na osobokilometry ještě dvakrát nehodovější než průměr ulic bez opatření. Na zmíněné nehody jsme se proto podívali podrobněji. Zjistili jsme, že se relativní nehodovost asi o polovinu zvýšila po roce 2018, tedy v době, kdy byly z Křižíkovy ulice dočasně odstraněné protisměrné piktogramy. (Bylo to na přání silničního správního úřadu Prahy 8 v době sporů o tamní cykloobousměrky). Poměrně vysoký počet nehod s účastí cyklisty v Karlíně můžeme přičíst také relativně silnému automobilovému provozu ve velkých uličních blocích, ke kterému v posledních letech přispěla neustále vzrůstající kapacita mimouličního parkování.

Významný počet nehod na křížení cyklostezek s rušnými ulicemi (17) analýza posuzuje zvlášť. Kvalita křížení je velmi různá, nelze je tak započíst přímo k cyklostezkám. Ověřili jsme ale, že i kdyby se tyto nehody k cyklostezkám započetly, budou cyklostezky pořád výrazně méně nehodové než jakákoliv jiná infrastruktura.

Co studie neposuzuje

V možnostech studie nebylo posoudit, zda se zlepšila bezpečnost cyklistů náhradou piktokoridorů za ochranné cyklopruhy – objem na kole ujetých kilometrů (a z toho vyplývající počet nehod) nebyl pro takovou analýzu dostatečný.

V žádném případě se zde také neporovnává stav před zřízením infrastruktury a po ní. Výběrové analýze nehodovosti před a po zřízení vyhrazených cyklopruhů se věnovala druhá studie, ve které jsou také podrobně popsány obtíže s tím spojené. Druhou studii podrobněji představíme v návazném článku. Bylo ale zejména poukázáno na to, že jakkoliv současný stav infrastruktury lze zjistit celkem snadno, s historickými daty je to mnohem složitější.

Závěry studie tak nelze vykládat tak, že se konkrétní ulice staly pro jízdu na kole zřízením určitě infrastruktury Xkrát bezpečnější, nebo dokonce že se tak po zřízení odpovídající infrastruktury stane. Studie pouze uvádí, nakolik je bezpečnější jezdit po té které infrastruktuře v Praze tak, jak je nyní.

Výsledky výzkumu

Z vypočtených relativních nehodovostí pro jednotlivé druhy infrastruktury vychází následující:

  • Při jízdě na komunikaci bez cykloopatření vychází jedna evidovaná nehoda na zhruba sto tisíc osobokilometrů. Na cyklostezce zhruba na jeden milion osobokilometrů.
  • Paradox: Bezpečnost jízdy na kole na rezidenčních ulicích bez cykloopatření není lepší než bezpečnost jízdy na sběrných komunikacích.
  • Žádné cykloopatření není v plošném měřítku pro cyklisty méně bezpečné než komunikace zcela bez cykloopatření. Dokonce ani piktokoridory, které vycházejí asi “pouze” 1,3x lépe.
  • Ochranné cyklopruhy vycházejí obecně lépe než piktokoridory, oproti komunikaci bez opatření je jízda po nich asi 1,8x bezpečnější.
  • V křižovatkách je bezpečnost vždy nižší. I se započtením křižovatek je ale jízda po komunikacích s vyhrazenými cyklopruhy cca 1,4x bezpečnější než při jízdě po ulici bez opatření.
  • Ze srovnání celkové bezpečnosti jízdy po cyklostezce a po ulici s integračními opatřeními (tj. včetně křížení) vychází stále (asi 3-4x) bezpečněji jízda po cyklostezce.

Závěrečná diskuse

Výzkum tedy celkem jednoznačně prokazuje, že nejen cyklostezky, ale i integrační opatření jsou pro jízdu na kole v Praze bezpečnější než jízda po ulici bez opatření. Ve srovnání s cyklopruhy vycházejí cyklostezky bezpečněji, a to i když se započtou mnohdy nevyhovujícím způsobem provedená křížení s rušnými komunikacemi.

Pro další zamyšlení je velmi zajímavé zjištění, že v rezidenčních ulicích není menší relativní nehodovost než na ulicích hlavních. Jízda klidnými ulicemi se přitom považuje za bezpečnější a většina cyklistů – především méně zdatných – ji preferuje. Tento paradox není ve studii nikterak komentován. Lze jej vysvětlit snad tím, že vedlejší ulice jsou nepřehledné a na nejvyšší míru zaplněné parkujícími auty, současně ale nabízejí menší pocit ohrožení než ulice hlavní. V provozu jsou kladeny vyšší požadavky na schopnosti cyklistů (například potřeba zabírat pruh) a jsou častěji vystaveni těsnému předjíždění. Přitom nehodovost je nakonec srovnatelná.

Tento paradox také do jisté míry osvětluje, že řada zdatných cyklistů, kteří nejsou na pocitu bezpečí tak závislí a zvládají náročnější manévry v provozu, nejenže jízdu v provozu na hlavních ulicích upřednostňuje, ale také se vyjadřuje v tom smyslu, že hlavní ulice jako bezpečnější vnímají. Obecně  je to jedním z dalších příkladů, který ukazuje, že subjektivní a objektivní bezpečnost nejdou vždy zcela ruku v ruce.

Pro posouzení, nakolik má na reálnou nehodovost cyklistů v Praze vliv také rychlostní limit 30 km/h, by bylo žádoucí provést zvláštní analýzu.

Studie byla nicméně (i přes značný rozsah celkem 900 úseků) plošně omezená na vybrané čtvrti ve vnitřní Praze a v tomto kontextu je třeba ji chápat jako relevantní především v oblastech charakteristických blokovou zástavbou s plným využitím rezidenčních ulic pro parkování.

Posledním omezením studie je absence možnosti sledovat nehlášené nehody, případně skoronehody, které mají také zásadní dopad na pocit bezpečí cyklistů a tím nepřímo na volbu kola jako dopravního prostředku. Autor studie odhaduje, že podhodnocení u nehod může být až osmdesátiprocentní a uvádí, že za takových okolností by pravidelný cyklista mohl nehodu na cyklostezce čekat zhruba jednou za 40 let, v ulicích bez cykloopatření by se jí ovšem mohl dočkat už za cca 5 let, na integračních opatřeních nebo v cykloobousměrkách za 10 let.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

Tik 10. 4. 2023, 08:31
5
18

Skoda, ze jsem tam (na prvni procteni) nenasel nic o zavineni nehod - mohlo by se ukazat, ze cyklisti jsou lumici, kteri bouraji sami a porad.

btw: pekne, jak je Krizikova solidni argument proti cykloobousmerkam - tak ji ze zkoumani vypustime. A tak je to s cyklovyzkumama vsude...lol

Sch 10. 4. 2023, 09:45
1
3

Zjištěná nehodovost v cykloobousmerkach je zajímave zjištění a vyřazení Křižíkovy, pokud se vymyká je taky logické. Navíc to může svědčit o tom, že když je automobilový provoz překročí jistou mez nepomůže už ani 30kmh.

Vítězslav Vraný 10. 4. 2023, 09:49
3
13

Mou osobu výzkum nezahrnul, protože od určité doby mám strach na kole se vůbec do centra vydat. Kdo tak činí, patrně má přepnutý mód na nesmrtelnost.

Vratislav Filler 10. 4. 2023, 20:36

Tik: Zavinění srážek s účastí cyklisty je v Praze i v ČR dlouhodobě kolem 40%. To číslo se dlouhodobě nebo výběrově mění o +- pár procent.

(A než se začne podsouvat, že se fuj fuj vylučují samonehody, tak prosím pěkně, když vezeme nehody s účastí auta, tak řidiči mají zavinění 80%, hádejte proč.)

Vratislav Filler 10. 4. 2023, 20:44

Křižíkově ulici se budeme v AutoMatu věnovat podrobněji v nejbližších měsících. Předběžně předpokládám, že tam těch nehod může být víc už proto, že tam jezdí opravdu hodně aut a tím pádem je výrazně větší počet míjení, než v jiných cykloobousměrkách.

Na obrázku je také vidět, ve v sousední Sokolovské, kde jezdí cyklistů asi třetina, je těch nehod jen o málo míň, a také se z jiných dat prokazuje vyšší nehodovost na ulicích s tramvajovými kolejemi. Takže realizace nápadu, že se cykloobousměrka zruší, a všechno bude v pořádku, by mohla vést naopak ke zvýšení počtu nehod.

Zdeněk Novák 7 11. 4. 2023, 07:09

Vylučování extrémů ze studií je normální praxe. Když třeba zkoumáte, který pancíř na tank je nejlepší, a jeden ze vzorků praskne jen když po něm hodíte kamínek, tak ho taky vyloučíte ze studie a prozkoumáte ho extra.

Martin_Praha7 11. 4. 2023, 12:36

Studie mi prijde solidne zpracovana, vystupy ze studie mi prijdou pocitove OK.
Pro me je k diskusi vypocet osobokilometru a zvazeni jedineho faktoru na vliv nehodovosti a to faktor uprava komunikace (cyklostezka, piktokoridor etc.)
Vypocet osobokilometru na zaklade scitacu - scitace je napr na Praze 7 jen 5. A to je dost malo na vypocet. Doplneni dat z appky nemusi byt reprezentativni. Otazkou je, kolik % cyklistu pouziva zminenou appku.
Co se tyce jedineho faktoru na nehodovost, osobne bych preferoval zahrnuti vice faktoru do studie - napr. pocet aut v useku, pocasi, atd. Pokud by hlavnim faktorem nehodovosti bylo napr. pocet aut v useku, muze se pak treba ukazat faktor upravy komunikace jako malo vyznamny.
Sber dat ohledne nehod muze byt doplneny anketou treba zde, na mestemnakole. Osobne jsem takovou anketu nevzplnil, protoze jsem za psolednich 5 let nemel na kole nehodu. Pokud by byla otazka i na pocet km najetych a pocet nehod ( u me 0) rad bych anketu vyplnil.
Berte prosim mou poznamku jako diskusi k dalsi verzi vyzkumu

Jiří Motýl 11. 4. 2023, 14:28

Jednak je vylučování extrémních případů (a jejich další analýza) běžná praxe v řadě výzkumných oborů, a taky o tom autor zcela transparentně informuje (což by také měla být běžná praxe). Díky čemuž tu o tom můžeme diskutovat a nevyžaduje to nějakou detailnější detektivní práci v datech.

Jaký rozdíl třeba oproti dřívější kritické studii ke karlínským cykloobousměrkám, kde člověk může jen spekulovat, proč do ní některé nehody vstupují a jiné ne: https://auto-mat.cz/19397/pravda-o-zklidneni-karlina-lepsi-prostupnost-uzemi-srovnatelna-nehodovost
Přitom to mohli autoři také popsat, jako to udělal Michal Šindelář zde, a věděli bychom, co je k danému výběru vedlo.

Martin_Praha7 11. 4. 2023, 15:48

Studie se mi zda velmi dobre zpracovana a s jejimi zavery spise souhlasim.
K diskusi bych dal dve veci:
Vypocet clovekokilometru - pokud je v Praze 7 je jen 5 cyklocitacu a zbytek clovekokilometru se dopocitava z appky, pak je na zvazenou jaky ma tento dopocet spolehlivost. Ne kazdy pravidelny cyklista appku pouziva. Myslim, si ze to nemusi byt reprezentativni.
Jediny pocitany faktor nehodovosti je uprava komunikace pro cyklisty (piktokoridor, stezka pro cyklisty etc.). Ostatni faktory se neberou v uvahu. Co kdyz ostatni faktory (hustota provozu, pocasi, denni doba etc.) jsou vyznamejsi nez specificka uprava komunikace? Pokud bych mohl, radeji bych takove faktory uvazoval a pokusil se vypocitat jejich vahu.
Berte to prosim jako namet k diskusi

Nightrider 11. 4. 2023, 16:30
1
2

Hlavní silnice taky vnímám jako bezpečnější než rezidenční - pro jízdu. Po takové silnici se všechno pohybuje podélně, napříč si nikdo netroufne (max. na semaforu), takže odpadá hlavní zdroj srážek. Plus obvykle lepší povrch (méně pádů "vlastní vinou"), větší šířka (víc místa na předjíždění) a lepší údržba. Na druhou stranu taková silnice tvoří těžko překonatelnou bariéru, kterou nemůžeme nacpat do obytné čtvrti. Tam by líp fungovaly zóny 30.

Kuba 11. 4. 2023, 18:53

Co se týče těch hlavních vs rezidenčních ulic, je tam počet nehod jen jeden faktor. Další faktor (na kterej nemusí být dost dat) je pak vážnost těch nehod. Je klidně možný, aby v úzkých rezidenčních ulicích bylo nehod víc (protože jsou míň přehledný, bývá tam víc křižovatek, atd.) ale stejně byly bezpečnější, protože díky nízkým rychlostem (tam, kde ty rezidenční oblasti opravdu nutí auta zpomalit) budou ty nehody o dost mírnější a často sice nepříjemný, ale ne tak fatální jako na těch hlavních, kde jsou rychlosti a tím i následky případné nehody podstatně větší.

To je třeba pro mě důvod, proč radši jezdím oklikama vedlejšíma ulicema. Riziko střetu tam reálně nižší být nemusí, ale riziko fatálního střetu tam může být o hodně nižší.

Zdenek X 12. 4. 2023, 09:23
1
2

* zprava uvadi, ze cykloopatreni "cykloobousmerka na obsluzne komunikaci" zvysuje bezpecnost 2.6x (po vylouceni Krizikovy). Priznavam, ze jezdim pouze jednou cykloobousmerkou (ulice Slunna na Orechovce), a nevim, jak jine "cykloobousmerky" jsou reseny, ale nechapu, jak opatreni pro jeden smer (casto pouze svisla znacka) muze pomoci zvyseni bezpecnosti ve smeru opacnem. Predpokladal bych, ze zavedeni cykloobousmerky (bez nejake upravy i pro puvodni smer) muze pocet nehod pouze zvysit (absolutni pocet urcite, ale ocekaval bych i relativni). Vysledku nerozumim, odporuje mym ocekavanim.

* vyloucit extremni pozorovani je bezna praxe. Ale vyloucit pozorovani, ktere prepravnim vykonem predstavuje 53% vsech pozorovanych vzorku jiz tak obvykle neni (vylouceno bylo 53% pozorovani na "obsluzne komunikaci s cyklopatrenim" -- jak zprava uvadi, jediny typ cykloopatreni na obsluzne komunikaci je "cykloobousmerka").

* vysledky jsou zalozeny na 197 nehodach. Celkem by me u kazdeho cisla relativni nehodovosti zajimalo, jak se zmeni, kdyz jednu nehodu pridame/ubereme. Nebo-li by me zajimala nejaka charakteristika presnosti ke kazde hodnote.

* ani me neprekvapuje, ze nehodovost na cykloopatrenich je nizsi. Urcite je to samotnymi cyklopatrenimi, ale zasadni faktor je (dle meho nazoru) ten, ze cykloopatreni jsou na mistech, kde udelat jdou, tedy jsou to ulice sirsi, bylo mozne zabrat pruh, apod. To je ten primarni duvod. Myslim, ze kdyz se udelaji piktogram na pulce magistraly a na druhe nikoli (na charakterem totozne ulici, jediny rozdil bude piktogram), bude nehodovost shodna. Ano, zasadne se to zmeni, kdyz je pouzito opatreni vyssi tridy.

* priklad: jezdim kazde rano Belohorskou smer Vypich. Od Bile Hory zacina vyhrazenym cyklopruhem, za ktery jsem rad, nebot umozni prujezd i v pripade kolony. Po 300 metrech pruh konci a jedu na dvouproude silnici bez opatreni. Ta dvouprouda cast bez cykloopatreni je balzam proti te casti s vyhrazenym pruhem, kde musim mit oci na stopkach a ruce na brzdach. To dokumentuje, jak slozite je hodnoceni (a proto zavery zpravy beru s velikou rezervou), cyklopruh v Belohorske je fajn a pomaha, ale ta sirka v dvoupruhe casti je teprve vyhra, nepamatuji se jediny problem za 15 let (a to musim na konci oba pruhy prejet a odbocit do Ankarske). Paralelni cyklobousmerkou Na Brevnovske plani jsem jel asi 3x, hruza, pro deti, aby se doplacali na Ladronku dobre, ale ve vyssi rychlosti subjektivne nebezpecne (to si osobne myslim o vsech cykloobousmerkach, ktere nejsou vyznacene vyraznym protismernym pruhem). Mimochodem: v te databazi od r.2013 neni na Belohorske v useku Bila Hora-Vypich ani jedna nehoda cyklisty, v ulici Na Brevnovske plani (s cykloupravou) ano.

* opakovane cteme, ze pocet nehod je spicka ledovce. Od ankety na toto tema uplynulo 7 mesicu bez vystupu. Osobne ocekavam, ze ve skutecnosti je zakladem tohoto ledovce mnozstvi samonehod (moje zkusenost) a pocit, ze se po Praze kvuli autum neda jezdit, je falesny (spis to bude zaviset na casti mesta, kde potrebuji jezdit, pravobrezni centrum by me nebavilo).

Kuba 13. 4. 2023, 15:12
3
1

Zdenek X: je fajn, že vám to na tý Bělohorský, v místech, kde jsou dva jízdní pruhy pro auta každým směrem a povolená sedmdesátka, na kole funguje. A říkám to naprosto bez ironie. Ale je to přesně příklad ulice, na kterou se 99 % populace na kole jednoduše neodváží. Pro všechny ostatní je k tomu, aby na kolo ve městě sedli, klíčová aspoň ta cykloobousměrka v Na Břevnovské pláni, nebo lépe pořádné oddělené cyklostezky podél těch hlavních tahů, aby si nemuseli zbytečně zajíždět a ztrácet výšku.

A taky v té cykloobousměrce vždycky, když tudy na kole jedu, potkám několik dalších lidí na kole (a zdaleka to nejsou jen děti). Oproti tomu když tramvají nebo autem jedu po Bělohorské, ještě jsem tam v tomto úseku člověka na kole neviděl.

Dokud budou místní politici přesvědčení, že ta Bělohorská (Ankarská, Patočkova, atd.) přece musí stačit, protože zákaz vjezdu kol tam není, takže teoreticky tam projet jde (a pár vás tudy jezdí), bude v podstatě zázrak, že maj v Praze kola modal split přes 2 % a ne to 1 %. Až začne město a MČ dělat infrastrukturu lákavou ne pro procento populace, ale pro těch zbylých 99 %, můžeme se bavit o modal splitu 10 % a víc. Což by už pro město mohlo být citelně přínosný na ušetřenejch nákladech jak na údržbu ulic, tak na MHD.

Tomas 13. 4. 2023, 17:22

Hmm, celkově mi přijde ta studie úplně k ničemu, právě kvůli tomu, že obsahuje jenom nahlášené nehody, kterých bude opravdu několikanásobně více. Takže celkový výsledek je úplně k ničemu. Stejně tak můžeme říct, že cykloopatření může přispívat k nehlášení více nehod.

@Vratislav Filler
> (A než se začne podsouvat, že se fuj fuj vylučují samonehody, tak prosím pěkně, když vezeme nehody s účastí auta, tak řidiči mají zavinění 80%, hádejte proč.)

Předpokládám, že opět jenom z hlášených nehod, takže to číslo s těma nehlášenými bude asi úplně jiné.

Abych pravdu řekl, tak mě nehodovost u cykloopatření moc nezajímá. Mě zajímá, kolik nových lidí cykloopatření přitáhlo (a to hlavně u ochranných cyklopruhů a cykloobousměrek).

Zdenek X 14. 4. 2023, 09:37
1
2

@Kuba: ale ja preci v mem prispevku nepisi, ze se cykloopatreni budovat nemaji, dokonce je povazuji za uzitecne (i tu Na Brevnovske plani, kdyz to nekoho bavi a mysli si, ze je to bezpecne, at tam jezdi), reaguji na clanek o bezpecnosti a polemizuji s jeho zavery (presneji zavery diskutovane zpravy).

Nevim, co delat s odporem k jizde v provozu takovych jako jste vy. Na cislech vam muzeme dokola ukazovat, ze nebezpecnost neni nijak dramaticka (napr, uvadeny priklad Belohorska vs. Na Brevnoske plani, kdy ta Na B.plani vychazi nebezpecneji -- to je dusledek hrani s malymi cisly, ktere vyzkumna zprava dela). Naklikal jsem si v te aplikaci "Nehody" okoli Karlovarske, Belohorske, Patockovy od roku 2020:

https://nehody.cdv.cz/statistics.php?h=x22

Zadne drama a pocet nehod na te hrozne vypadovce je vlatne nizsi nez pocet nehod v ruznych ulickach okolo. Muzete se i podivat na zavineni, cca 1:1 ridic:cyklista, bohuzel vic tezkych zraneni cyklistu zavinenych motoristy, ale jeden (a jediny) smrtak si cyklista zavinil sam (a take nejmin jeden cyklista nabral chodce v parku). Souhlas, neni to nekdy zadny med a mit oddelenou cestu by mnohdy bylo lepsi (jak kdy, pred rokem tady psali o nejakem oddelenem reseni v Plzni, pomala zoufalost, to abych vyrazel o 10 minut driv do prace) , ale to ze nejezdite neomluvite nejakou objektivni nebezpecnosti, ale je po pouze dusledek toho, ze se vy (a podobni) do provozu nechcete vydat na zaklade vyvratitelnych predstav o nebezpecnosti. A nebo jsou duvody jeste jine (pocasi, kopec, pohodlnost, ...).

Zpatky k clanku: skutecne mi pripada zvlastni zabyvat se tim, ze piktogram je udajne 1.3x bezpecnejsi (ma plna usta: neverim temto zaverum, tyto cykloupravy se nedelali na nahodne vybranych ulicich, ale na ulicich, ktere mesto a policie vytipovali a schvalili jako bezpecnejsi a vhodna pro kola, tj. tyto ulice byly pravdepodobne bezpecnejsi i bez opatreni), kdyz mnohem vetsiho pomeru dosahnu tim, ze po stejne komunikaci pojedu s poradnou kedlubnou na hlave, budu mit velky svitivy prebal na batoh, vpredu svetlo i ve dne, a vzadu dve blikacky. No jo, to ale neni tak pohodlne, nikdo mi nezaplati 2x15 minut jizdy denne a pripadne jeste bude prevazet kola do kopce, aby byla vzdy k dispozici ... .

Tomas se pta spravne: "... kolik nových lidí cykloopatření přitáhlo (a to hlavně u ochranných cyklopruhů a cykloobousměrek)". Tohle by me sakra zajimalo jako zastupitele mesta, ktery rozhoduje, kam penize nasypat (a treba tim i otravit jine obyvatele mesta, kteri na kole nejezdi a kvuli uprave prisli o parkovani).

Kuba 14. 4. 2023, 14:18

Zdenek X:
jak jsem psal, to srovnání nezahrnuje zcela jiné následky nehod, když auto, které do mě narazí pojede 20, jako v té Na Břevnovské pláni, kde se rychleji moc nedá (je to tam úzké, spousta parkujících aut, výjezdů ze zahrad a garáží), a když to auto pojede 70 jako na té Bělohorské. V tom prvním případě mi hrozí s vysokou pravděpodobností maximálně modřiny.

"Nevim, co delat s odporem k jizde v provozu takovych jako jste vy." Já navrhuju vzít ho na vědomí, smířit se s ním a řešit ulice ve městě s vědomím, že když budou vypadat jako doteď, nikdo jiný než ta úzká skupinka hardcore cyklistů jako vy a jen o něco větší skupinka nás dalších, motivovaných natolik, že si hledáme bezpečné cesty i za cenu oklik, zbytečných ztrát výšky a podobně, jezdit nebude. Pokud město chce, aby v něm jezdili i moji kamarádi a blízcí (kteří se mnou v jiných městech, s lepší infrastrukturou, v pohodě jezdí, není to nijak plané prohlášení, že by rádi jezdili i v Praze, kdyby se přitom cítili bezpečně), musí infrastruktura vypadat jinak a rozhodně nemíchat bez oddělení lidi na kolech mezi auta jedoucí 50+.

Může vám to s vašimi zkušenostmi a vaším přístupem k riziku připadat sebedivnější, ale pro drtivou většinu populace je jízda na kole po výpadovce typu Bělohorské v diskutovaném úseku prostě no-go. A nemá smysl je zkoušet "převychovat". Buď jim dáte bezpečnou infrastrukturu (ale ne s brutálními oklikami), nebo prostě na kolo v Praze nesednou, nebo jen výjimečně, na pár vybraných místech. Což městu ve výsledku škodí, protože jakýkoli jiný způsob, kterým se pak ti lidé po městě pohybují, znamená pro město větší výdaje...

Zdenek X 15. 4. 2023, 11:37
1
1

@Kuba: slova o prevychovani na webu, kde kazdy druhy clanek chce motivovat a presvedcovat k jizde na kole, kde se vola po prevychove vetsiny populace zakazy, poplatky za parkovani, kde se odkazuji clanky o blokovani magistraly ... mi pripada vtipne. Me je skoro jedno, jak jezdite po Praze, ja pouze odmitam opakovat bludy o nebezpecnosti. Cisla: od r.2013 (od toho roku je ta studie) dva mrtvi (oba naliti jak sliva), 151 tezce zranenych (z toho 20 pod vlivem, z toho 9 jako sliva), jo, 76 zavineno ridicem motorovaho vozidla (to je skupina, kam bych nerad zapadl, to nemohu sam ovlivnit), 64 vlastni vinou (verim, ze tohle se mi nestane), zbytek napriklad zver a jine priciny, ktere nastanou na silnici stejne jako na cyklostezce (to neni vtip, muj druhy nejhorsi drzkopad byl pres kocku, to je dan za to, ze volim jednostopy dopravni prostredek, mimochodem: pricnou nejhorsiho padu se zlomeninou je moje blbost a pocasi -- tomu se take nevyhnete ani na cyklostezce). Bohuzel nelze na webu "Nehody" vybrat "tezke zraneni bez prilby", ale doporucuji si par desitek nehod "proklikat" a frajeru bez prilby tam najdete dost.

Takze jezdeni na kole je nebezpecnejsi nez se vozit MHD, riziko je ale vyssi i bez aut a na cyklostezce, zaokrouhlene nahoru 100 pripadu tezkeho zraneni nezavineneho cyklistou za 9 let neni neco, co by me odrazovalo. Navic si myslim, ze pravdepodobnost tezkeho zraneni vyrazne snizuji svym chovanim (bez prilby ani pro rohlik, vyrazne obleceni, osvetleni, ale i vyssi rychlost, nejezdim nalitej, na kole si nedam ani to povestne "jedno pivo").

Vy se klidne zaklinejte nebezpecnosti, rikejte tomu "no-go" a volejte po zmenach nez se do provozu vydate, budete cekat, mozna se nedockate, protoze vetsinova populace ma jiny nazor, ja mezitim mam 2/3 prumerneho produktivniho veku odjezdeno do prace na kole a mam z toho docela radost. Jsou-li pekne dny, na cestu se i tesim (ac s vekem frekvence tohoto pocitu se snizuje).

P.S(1): Amsterodam: prumerne 6 mrtvych rocne, to je cca 10x vic nez v Praze (11 mrtvych od r. 2006). Ano, porovnam-li modal split, je na tom Praha 2-2.5x hur, ale je vidno, ze bez nebezpeci kolo nikdy nebude.

P.S(2): jak jsem hledal ty statistiky, narazil jsem na tuto nehodu

https://nehody.cdv.cz/detail.php?p1=3100211130

se smrtelnym zranenim: timhle mistem nekdo navrhl cyklotrasu a motivuje tam jezdit cyklisty. Jel jsem tam asi dvakrat za 10 let -- mysi dira, mezi brankami rodinnych domku (opravdu nechci riskovat, ze nekoho porazim, nebejboze male dite), asi je tam i ten patnik uprosted, o ktery se zabil nebohy nality cyklista. Ja jezdim kazdy den soubezne s touhle mysi dirou normalne po silnici Hrozenkovska-Strojirenska roky bez potizi (je to tam take zuzene, musim konstatovat, ze ridici jsou ohleduplni, pamatuji se pouze na jednu padesatnici v SUV pokrikujici na me z okynka neco o presunu prave na tuhle cyklostezku). To je neco jako ta Belohorska vs. Na Brevnovske plani, klidne zijte s pocitem falesneho bezpeci.

Kuba 15. 4. 2023, 21:37

Zdenek X: to je právě to, co vy nechápete. Že to vůbec není o převychovávání. Že je to o tom, udělat pro lidi pomocí infrastruktury lákavější ty druhy dopravy, které jsou pro město méně zatěžující a relativně méně lákavé ty, které město zatěžují nejvíc. Přičemž bezkonkurenčně nejnáročnější na zdroje a nejvíc zatěžující okolí externalitami je individuální automobilová doprava. I ta je samozřejmě potřeba (na některé cesty) a je třeba, aby bylo možné po městě autem jet. Ale jen opravdu hloupá města to dělají tak lákavé, aby lákaly do aut lidi, kteří by snadno mohli jet jinak. Nebo dokonce aby pro řadu lidí a na řadě cest neexistovala jiná možnost, než jet autem.
Praha bohužel takové velmi hloupé město je. A dokud jím bude, bude nás na kole jezdit hrstka. Hrstka vás, kterým nevadí provoz a hrstka nás, kterým nevadí si hledat klidnější cesty velkou oklikou.

Kuba 16. 4. 2023, 13:12

Jinak dřív jsem jezdil i po výpadovkách. Po Patočkově, po Milady Horákové na Prašňáku taky bez problémů a přišlo mi to v pohodě. Ale byl to o dost jinej provoz a jiný velikosti aut. A taky jsem z toho asi vyrostl. Možná si tu s váma píšu jen proto, že mi kdysi dávno u Zbraslavskýho lomu na výpadovce na Štěchovice rupla v záběru pravá šlapka a ne levá, takže jsem letěl na krajnici a do svodidel a ne pod souvislou řadu rychle jedoucích aut a odnesl si z toho jen obří odřeninu na předloktí a potrhanou bundu.

A taky jsem od tý doby něco procestoval a viděl, že to jde jinak. Že město může mít cykloinfrastrukturu vhodnou pro lidi všeho věku. Po který můžou samostatně jezdit lidi od 8 minimálně do 80 let. A mladší a starší s doprovodem nebo je může vézt dospělák na různých sedačkách. A že to těm městům silně prospívá.

Zdenek X 20. 4. 2023, 09:35

@Kuba: pres vsechny praskle slapky, pres vsechen narust provozu a velikosti aut, statistika zraneni/umrti na prazskych silnicich je takova, jaka je. Je rozhodne priznivejsi v Praze, nez v cele CR. Zustaneme-li u umrti, od r.2006 je jich v Praze 11. Jedenact! A u sesti z nich se vubec nevyskyvalo auto! V cele CR to za stejne obdobi bylo 923 umrti. Kdyz vezmu, ze v cele CR je asi 7x vic obyvatel nez v Praze (bohuzel podil cyklodopravy neznam), tak pomer umrti je 83, tj. asi 10x vetsi. A to je i moje zkusenost, cast me cesty je za hranici Prahy, a mohu vam rici, ze 70 km/h na dvouproude Belohorske je uplne nic. Okreska, auto v protismeru, ale stejne to predjizdejici "stihne", jede totiz 100 km/h a na 1.5 m s*** Bily tesak (ale neni to casto, nastesti). Mimochodem, pripad "praskla slapka" znam take, prave na Belohorske hned u Vypichu se mi ulomilo leve riditko u predstavce, ve zlomku sekundy jsem lezel aniz bych vedel proc. Jak rikam, moje komentare jsou o bezpecnosti (o tom byl ten clanek) a ta neni spatna, a nejezdit kvuli tomu po Praze je bud iracionalni (nezalozene na objektivne prokazatelne skutecnosti) a nebo nekteri jedinci to maji nastavene jinak (ale potom asi nejezdi na silnici nikde, a nebo nejezdi vubec, protoze jednostope vozidlo jednoduse nebezpecne je).

Vzpomnel jsem si na vas a nasi starsi diskuzi dnes rano v jine souvislosti. Pamatuji, ze jste rikal, ze by se mela omezit vystavba parkovacich mist u novych bytu stejne, jako je to v Zurichu (opravdu to tam tak je, to jsem nevedel, nevim, nakolik je to omezeno a jaky je vychozi stav poctu parkovacich mist). Kazde rano jedu ulici Na Petrinach smer centrum, na adrese Na Petrinach 7 tam stoji novy bytovy dum, jehoz vystavba vyvolala protesty mistnich, argumentovali, ze se bude bourat puvodni architektonicky cenna vila, ze novy bytovy dum privede do ulice vice parkujicich aut atd. Jaky je ted stav? Docela hezky dum (na byt v nem bych asi finance nemel), ulici jedu uprostred leveho pruhu, protoze v pravem stoji rada zaparkovanych aut, a hle ... jeste pred novym domem rada zaparkovanych aut konci, protoze stavitel samozrejme podzemni parkovaci mista postavil a obyvatele domu nestoji na ulici. A ja se tak na kole radim pekne vpravo a mohou me predjet auta, ktera se zatim za mnou nahromadila (jedu v tomto miste cca 35-40 km/h, takze tolik jich zase neni). Jesteze neplati to omezeni na vystavu parkovacich mist. Tohle je totiz problem: ceska mesta nejsou Zurich, dlouha leta se na to kaslalo, a ted najednou chceme stejny komfort vlastnictvi vozu (opravdu, i lide v Zurichu auta vlastni) a zaroven mit prazdne ulice. Uplne me vytaci clanky, ve kterych se objevuji vety "cyklopruh zabral mista ridicum". Prdlajz, cyklopruh zabral misto pro auto "obyvatelum". A ti jsou ruzni, ja napriklad jsem obyvatel-cyklista mnohem vic, nez obyvatel-ridic, a take parkuji. A pritom jsem bydlel v panelaku, zabiral na osobu asi 5 m2 zastavene plochy (a v tech mega-panelacich na Jiznim Meste to bude jeste mene), tak mi nerikejte, ze auto stojici na ulici, kterym bych potom s rodinou s tremi detmi na vikend vypadnout, je problem. Jo, problem to je, protoze mesto kaslalo na budovani parkovani. Mam zkusenosti s pujcovanim auta kazde prazdniny, kazdy vikend bych to absolvovat nechtel, chci jej vlastnit.

Priznavam, ze zkusenosti v mest v cizne nemam. Sice jezdim na sluzebni cesty, ale mesta nemam rad, nikdy jsem v zadnem nebyl na dovolenou (opravdu nevim, proc bych se mel treba toulat po Londyne, Parizi, Rime ... dalsi mesto jako Praha) , na sluzebce do hotelu, zabehat si v okoli, ale co nejrychleji vypadnout. Jine je to v malych mestech, tam mam docela rad vylety po okoli mesta.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Studie Šindelář - Praha