Rok 2022 přinesl v Praze rekordní nárůst nehod s těžkými následky, poměr zavinění je stabilní

Rok 2022 byl co do vzniku infrastruktury pro jízdu na kole oproti letům 2020 a 2021 vlažnější. Zároveň do něj vstoupila Praha s již dva měsíce testovaným projektem zvýhodněného užívání sdílených kol v rámci předplacené karty na MHD (Lítačka). Pro analýzu nárůstu cyklodopravy v Praze bohužel aktuálně nemáme dostatečná data, nicméně je vysoce pravděpodobné, že akce Lítačky některé obyvatele k využívání kola jako dopravního prostředku po městě přesvědčila. Na alarmujícím nárůstu počtu závažných nehod se však bikesharing dle policejní statistiky nijak nepodílí. Nebezpečí se ukrývá v rušnějších úsecích a to zejména v křižovatkách.

Viníků vzájemných srážek přibývá jak mezi cyklisty, tak mezi řidiči

Skóre zavinění ze strany cyklistů v porovnání se zaviněním ostatních účastníků provozu v případě nehod s účastí jízdního kola bylo přesně 50:50 včetně tzv. samonehod lidí na kole. Míra zavinění bez samonehod se drží předloňského poklesu na 36 %, zaviněných nehod tak přibývá víceméně rovnoměrně. V případě nehod s vážnými následky míra zavinění drobně stoupla, v takto malém množství nehod však nemůžeme tuto změnu z 22 % (mezi 11 nehodami v roce 2021) na 29 % (mezi 27 nehodami v roce 2022) v tuto chvíli považovat za statisticky významnou.

Mapa odhaluje komunikace s nedostatečnou infrastrukturou

Při pohledu na mapu všech nehod s účastí jízdního kola si můžeme všimnout několika věcí. V některých místech tvoří body nehod znatelné linie, které při bližším pohledu odpovídají zpravidla rušnějším sběrným komunikacím bez schůdné paralelní alternativy: Jeremenkova, Modřanská, Jugoslávských partyzánů, Libeňský most, Jana Želivského, Koněvova, na některých místech pak dokonce úplně bez jakékoli infrastruktury pro jízdu na kole – Českobrodská, Vídeňská, Plzeňská/Vrchlického. Těžká zranění se s výjimkou případu na novém kruhovém objezdu u Prašné brány odehrála v loňském roce převážně mimo historické centrum města, což jen potvrzuje souvislost mírnějších následků s nižší rychlostí, kterou se motorová vozidla v centru zpravidla pohybují.

Pro přehlednost jsme si promítli nehody do mapy zón s omezenou rychlostí motorových vozidel. V těchto zónách došlo pouze ke dvěma vážným nehodám. V jednom případě se nehoda odehrála v nároží Jeseniovy ulice – v místě, kde končí protisměrný vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty. Za viníka byl označen řidič motorového vozidla, který vjel do protisměrného pruhu za zhoršených rozhledových podmínek (ty omezovalo dle dostupných informací stojící vozidlo). Obětí byl cyklista v důchodovém věku podobně jako při druhé vážné nehodě v zóně 30. Okolnosti nehody nejsou známé – viník (řidič motorového vozidla, který se patrně plně nevěnoval řízení) od nehody ujel.

Vážná zranění pod lupou: dochází k nim nejčastěji v křižovatkách a na přechodech

Při detailním nahlédnutí do všech nehod s vážným zraněním se úvodní předpoklad vlivu nárůstu využívání sdílených kol nezkušenými uživateli nepotvrdil. Alespoň pokud důvěřujeme, že policie ve svých statistikách důsledně sleduje vlastnictví jízdních kol, která se nehod účastní. Mezi vážně zraněnými není jediný případ, kterého by se účastnilo jízdní kolo soukromé organizace. Zároveň zde nenarůstá množství lidí bez přilby, bikesharing tedy z argumentace můžeme vynechat.

Ze 26 nehod s vážným zraněním došlo k 18 vzájemným srážkám s jinými vozidly. Ve dvou dalších případech šlo o srážku s chodcem. Za obě tyto nehody byl zodpovědný člověk na kole. Jednou byl těžce zraněn právě viník, šestiletá oběť vyvázla s lehkým zraněním, podruhé bohužel došlo k těžkému zranění chodce – ženy v důchodovém věku. V obou případech nedal přednost člověk na kole přecházejícím na přechodu pro chodce. Ze zbylých 18 vzájemných srážek jezdec/jezdkyně na kole způsobil(a) pouhé 4. Dvě lze považovat dle dostupných informací za nezvládnutí řízení pod vlivem alkoholu, v jednom případě šlo o srážku s tramvají při odbočování vlevo a poslední viník na kole od střetu s dalšími dvěma cyklisty ujel.

Z celkových 26 nehod s těžkým zraněním (cyklisty) jich způsobili řidiči motorových vozidel 15, ze dvou třetin vlivem chybné přednosti (dej přednost v jízdě, odbočování vlevo, jízda na červenou). Naprostá většina srážek s motorovými vozidly se odehrála právě v křižovatkách. 7 z motorových vozů, jejichž řidiči byli viníky těchto nehod, bylo ve vlastnictví soukromé organizace. 2 řidiči či řidičky od nehody ujeli. V takových případech, kdy může první pomoc zachránit život, jde o závažný trestný čin. V jednom z nich šlo dokonce o nezletilou oběť.

Ohrožené skupiny

Nezanedbatelný podíl mezi vážně zraněnými mají lidé v důchodovém věku (6 + 2 nezletilí z 27 nehod s vážnými či smrtelnými následky). Až na jedinou výjimku měli všichni tito zranění přilbu. Celkově bylo mezi 26 těžce zraněnými pouze 6 obětí bez přilby. Přilbu měl i v loňském roce jediný usmrcený cyklista. Lidé vyššího věku jsou častými oběťmi závažných nehod i v celorepublikové statistice a měla by jim být věnována speciální pozornost. Spolu s nezletilými jsou totiž nejohroženější skupinou co do následků jakékoli srážky. V roce 2021 byl podíl těchto skupin na obětech nehod s vážnými či smrtelnými následky 5/11.

Srážek s chodci opět přibylo

Jak jste si mohli přečíst výše, chodci byli loni obětí dvou vážných nehod, podíl nehod s účastí chodců ale vzrostl i obecně – poprvé od roku 2018. Celkem jich bylo v Praze zaznamenáno 24, z toho 16 zaviněných řidičem či řidičkou jízdního kola. (Tradičně však upozorňujeme, že se pohybujeme v řádu statisticky nevýznamných vyšších jednotek případů. Pozorovat tak můžeme hlavně dlouhodobý trend. Na nehody se také vždy díváme detailněji a hledáme společné znaky, které by mohly upozornit na vznikající problémy.

V roce 2022 narozdíl od toho předchozího nezaznamenala Policie ČR žádnou srážku cyklisty s chodcem na páteřních cyklotrasách s rekreačním potenciálem a smíšeným provozem s chodci. Na srážky s chodci na jihu trasy A2 jsme upozorňovali v analýze roku 2021. To, že zde nedošlo k nehodám v loňském roce, může být jak dílem náhody, tak také odlehčením od části rychlých cyklistů nově využívajících spojitých cyklopruhů na Podolském nábřeží a v Modřanské.

Chodník a přechody pro chodce

Statistika eviduje celkem 8 nehod s chodci na chodnících, z nichž v šesti případech šlo o chodník přiléhající ke komunikaci bez infrastruktury pro jízdu na kole. V jednom případě, v severní části ulice Na Příkopě, není jasné, v jakém směru cyklista jel (protisměrný cyklopruh je zde pouze v jednom směru jízdy). Kromě zaviněných nehod na chodníku byl viníkem označen cyklista v dalších 8 případech, z nichž ke třem došlo na přechodu pro chodce. Ke dvěma z celkem 7 nehod, ve kterých jsou jako viníci zaznamenáni chodci, došlo v pěší zóně na pražském Andělu. 

Cyklistů bourajících pod vlivem alkoholu přibývá

Zatímco během prvního pandemického roku počet nehod, jichž se účastnili řidiči jízdních kol a koloběžek pod vlivem alkoholu či drog, výrazně poklesl (15), od rozvolňováním opatření je v roce 2021 vliv psychotropních látek opět markantní. Ve většině případů jde o havárie vlastním zaviněním. Jedna z loňských 56 nehod cyklistů pod vlivem (což je víc než 2x tolik oproti roku 2021) bohužel skončila smrtí cyklisty, 4 jeho těžkým zraněním. Praha v roce 2022 překonala v nehodovosti cyklistů pod vlivem omamných látek dokonce celorepublikový průměr, který je zhruba 30%. V Praze to bylo loni skoro 33%.

Pravděpodobný nárůst nehod sdílených kol a koloběžek

Nárůst zaznamenává statistika i mezi nehodami lidí na „jízdních kolech“ (započteny jsou i koloběžky včetně těch elektrických) vlastněných soukromou organizací. Jestli jde o sdílené služby bohužel tvrdit s jistotou nemůžeme. Stejně tak v této kategorii mohou být jízdní kola kurýrních služeb. Jako pomocný kontrolní indikátor užíváme informaci o použití přilby u řidiče tohoto vozidla.

Nehod těchto vozidel je v policejní statistice stále poměrně malé množství, nelze tedy z tohoto údaje usuzovat jednoznačné závěry, vidíme zde ale u obou indikátorů v posledních třech letech určitý trend, odpovídající rozšiřování sdílených služeb i kurýrů na (elektro)kolech v posledních letech, vč. zapojení bikesharingu do pražského systému Lítačky. Dobrá zpráva je, že vážných zranění je mezi těmito nehodami pomálu. V posledních dvou letech krásná nula. Alespoň pokud mluvíme o těch hlášených na Policii ČR.

Závěry

K nehodám v roce 2022 v zásadě nedocházelo v místech jízdních pruhů pro cyklisty. Jako daleko naléhavější se dle této analýzy zdá řešení křižovatek bez ohledu na to, zda je v nich zavedeno jakékoli integrační opatření pro cyklisty.

Zájem o cyklodopravu sice pomalu ale jistě vzrůstá, ale nadále postrádáme osvětové kampaně, které by na jízdu na kole upozorňovaly a vedly všechny účastníky provozu k vzájemné ohleduplnosti; srážky cyklistů s motorovými vozidly totiž bez ohledu na zavinění dopadají zdravotně takřka výhradně na cyklisty. Loni bohužel došlo ke zpomalení tempa vzniku nové infrastruktury pro cyklisty včetně té vyznačené na vozovce. Nedávno zveřejněná hloubková analýza nehodovosti cyklistů v Praze prokazuje, že i komunikace s cyklopruhy či piktokoridory jsou pro jízdu na kole bezpečnější než ty zcela bez cykloopatření.

Zdá se, že  pod novým vedení pražského magistrátu nebude pro infrastrukturu pro jízdu na kole více financí ani v následujících letech. Možná nám tedy nezbyde než si počkat, až bude za mnoho let cyklistů tolik, že už na ně budou řidiči automobilů zvyklí dávat pozor nejen u kraje vozovky, ale i v křižovatkách.

Ke snížení následků na zdraví a životy lidí, kteří se rozhodnou jet po Praze na kole, může však jednoznačně pomoci snižování povolené rychlosti. Ta nakonec přispěje všem zranitelným účastníkům provozu.