Zklidňování dopravy: Školní ulice v Praze

Publikováno: 11. července. 2023, 15 min. čtení
Publikováno: 11. července. 2023, 15 min. čtení

Proč je vhodné zklidňovat dopravu v okolí škol? Jak to dělají v zahraničí, čím se mohou česká města a především Praha inspirovat a jakou legislativou v této oblasti disponujme? Přetiskumeme první ze tří článků o konkrétních tématech udržitelné dopravy zpracovaných spolkem AutoMat.

Tento článek je sdělením Spolku AutoMat.

Text vznikl v rámci projektu Central European Active Mobility Lab (CEAML) podpořeného Evropskou klimatickou nadací (European Climate Foundation). Text původně vyšel dne 6. 6. 2023 na stránkách spolku AutoMat.

Text připravil vedoucí LABu spolku AutoMat Michal Kalina, odbornou konzultaci poskytla Karolína Klímová z Odboru dopravy Magistrátu hl. m. Prahy. Cílem textu je představit jedno z opatření vedoucí ke zklidnění dopravy u škol, školní ulice. Popisuje zahraniční praxi i českou legislativu, dále pilotní projekt Magistrátu hl. m. Prahy a ostatní realizace včetně jejich vyhodnocení.

Školní ulice obecně a situace v zahraničí

S rostoucím počtem automobilů ve městech roste i počet rodičů, kteří jimi své děti dopravují do školy. Týká se to často okrajových částí, kam dojíždí auty obyvatelé předměstí (suburbánních lokalit). K problémům se zahlcením automobily však dochází i v částech vnitřních měst. Podle průzkumu spolku Pražské matky (nyní Pěšky městem) dováží na území Prahy až 46 % rodičů své děti do škol autem alespoň jednou týdně, přestože mají bydliště vzdálené do 1 kilometru. Odůvodňují to především faktem, že mají školu při cestě do zaměstnání a že to považují za nejrychlejší řešení. Naopak 55 % rodičů by uvítalo omezení provozu před školou. Podle Pěšky městem ohrožují parkující a otáčející se automobily děti u škol a koncentrace vozidel tam měřitelně zhoršuje kvalitu ovzduší.

Podobně podle Manuálu implementace školní ulice v podmínkách hl. m. Prahy (dále jen Manuál), jehož první verzi hlavní město publikovalo v roce 2020, má trend tzv. mamataxi „mnoho negativních důsledků v rovině sociální, environmentální a – skrze nedostatek fyzické aktivity jedince vedoucí ke zhoršení fyzické kondice a větší nemocnosti – také ekonomické.“ Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže 2022 zároveň hovoří o tom, že téměř polovina dětí a dospívajících v Česku není dostatečně pohybově aktivní (jen 58 % vykonává doporučené množství pohybové aktivity, dále pouze 66 % využívá aktivní dopravy pro cestu do školy nebo ze školy).

Situaci lze ovlivnit změnou dopravního režimu v okolí školy, jedním z běžných řešení je zavedení tzv. školních ulic. Mezi první evropská města, kde se tato opatření realizovala, patří severoitalské Bolzano na počátku 90. letech 20. století. Školy se tam potýkaly s problémem zvládnutí dopravy v ranních a odpoledních špičkách, ulice proto proměnily v dočasné zóny bez aut a dopravní zácpy před školami se podařilo eliminovat. Projekt se v průběhu času proměnil, radnice začala více řešit i související opatření, tedy alternativy dopravy dětí do jednotlivých škol především pěšky a veřejnou dopravou. Na přechodech pro chodce na začátku vyučování dohlíží strážníci, asistenti jsou k dispozici také v autobusech a z několika lokalit vychází každé ráno „pedibus“, pěší skupina dětí s označeným dospělým doprovodem.

Silnou podporu mají školní ulice také ve Velké Británii. Podle tamní analýzy z roku 2022 fungovalo v té době jen v samotném Londýně více než 500 školních ulic. První školní ulice byla realizována v městské části Camden v roce 2017, v reakci na pandemii koronaviru jich postupně přibylo dalších 400, z nichž většinu financoval londýnský magistrát. Studie školní ulici definuje jako silnici „s časovým omezením motorové dopravy v době, kdy se žáci přivádějí a vyzvedávají. Obvykle se jedná o jednu až dvě hodiny na začátku a na konci školního dne. Školní ulice poskytují prostor navíc, který podporuje aktivní mobilitu a poskytuje bezpečnější, zdravější a příjemnější prostředí pro rodiče a děti“.

Může docházet i k paradoxu, kdy rodiče zdůvodňují využití auta obavou o bezpečnost svých dětí (žáků) právě kvůli příliš husté dopravě. Pro příklad citace z hodnocení pilotního projektu u Masarykovy ZŠ v Praze-Klánovicích: „No, obecně mám problém druháka pouštět samotného, je to snílek, hlava stále v oblacích, a vypustit ho do toho zvýšeného provozu v okolních ulicích mi nedělá dobře. Jelikož dál pokračuji do zaměstnání autem, je pro mě nereálné nejet ke škole autem.“

Školní ulice z pohledu české legislativy a pravidel provozu

Realizace školní ulice v českém prostředí probíhá nejčastěji dvěma možnými způsoby, a to buď jako dočasná úprava provozu například v rámci pilotního projektu, nebo jako úprava trvalá. V obou případech se vytváří dokumentace dopravně-inženýrského opatření (konkrétní podoby úpravy a umístění dopravního značení), příslušný silniční správní úřad návrh posoudí, vyžádá si stanovisko Policie ČR a vydá podle správního řádu a zákona o pozemních komunikacích (zák. č. 500/2004 Sb. a zák. č. 361/2000 Sb.) tzv. opatření obecné povahy. V případě dočasné úpravy probíhá vyřízení všech náležitostí v řádu týdnů, u trvalé úpravy provozu se jedná minimálně o dva měsíce (vyvěšení na úřední desce a třicetidenní lhůta pro připomínky, vyvěšení finální podoby znovu na úřední desce).

Po nabytí právní moci opatření je možné provést úpravu dopravního značení, případně instalaci zábran v nové školní ulici. Manuál doporučuje umístit dopravní značení „s cca týdenním předstihem spolu s vyznačením doby platnosti – řidiči si změny všimnou včas a lépe se novým poměrům přizpůsobí“. Po uplynutí určité doby se doporučuje provést vyhodnocení zavedení školní ulice například formou elektronického dotazníku pro rodiče a žáky a také dokumentace chování řidičů. Pro fungování školní ulice je dobré angažovat dobrovolníky (např. z řad rodičů) na obsluhu zábran vjezdu a požádat o součinnost městskou či obecní policii při vymáhání dodržování dopravního režimu.

Školní ulice v rámci Prahy

Vytváření školních ulic v Praze začalo oproti západoevropským zemím se zpožděním a jedná se o pouhé jednotky případů v posledních třech letech. Častější formou dopravního zklidnění, nikoliv omezení, bylo dosud snížení maximální povolené rychlosti na 20 či 30 km/h a úprava přechodů a dopravního značení. Projektům zklidnění dopravy v okolí škol se věnuje mimo jiné již zmíněný spolek Pěšky městem v rámci programu Bezpečné cesty do školy. Navržené úpravy komunikací pak realizuje příslušný správce, tedy buď Technická správa komunikací z rozpočtu hl. m. Prahy, nebo příslušná městská část ze svého rozpočtu.

V předchozí části uvedený Manuál vznikl na pražském magistrátu v roce 2020 jako výsledek pilotního projektu „Školní ulice“. V blízkosti vybraných škol byl od 7. do 25. září 2020 přechodně zaveden dopravní režim školní ulice,  tedy  zákaz vjezdu vozidel do prostoru před školou na 30 minut před začátkem vyučování. Pro projekt byly vybrány školy, které se podobně jako zmíněná základní škola v Praze-Klánovicích potýkají se zvýšenou dopravou žáků automobily, a to ZŠ Stoliňská a FZŠ Chodovická v městské části Praha 20. Podle zpravodajství projektu Čistou stopu Prahou byl po ukončení pilotního projektu u ZŠ Stoliňská tento režim zaveden trvale. V roce 2021 a 2022 přibyly díky aktivitě rodičů, škol a radnice dvě školní ulice u ZŠ Hanspaulka a u ZŠ a MŠ Na Dlouhém lánu na Praze 6. V obou případech bylo po vyhodnocení rozhodnuto o zachování dopravního opatření jako trvalého. V Klánovicích proběhl v roce 2022 zkušební provoz školní ulice, poté byl přerušen (viz dále).

Hodnocení školních ulic v Praze

U všech zmíněných školních ulic na území hlavního města byl proveden pilotní/zkušební provoz s následným vyhodnocováním. Níže jsou popsány výsledky a průběh evaluace u jednotlivých škol.

ZŠ Stoliňská a FZŠ Chodovická – v případě dvou škol v MČ Praha 20, řešených v rámci magistrátního pilotního projektu, probíhala příprava zavedení školní ulice od dubna do září 2020. V průběhu září došlo k samotné zkušební realizaci a od října do listopadu běželo vyhodnocování. V tomto období se rozhodla rada městské části (na základě evaluace a doporučení pracovní skupiny) u ZŠ Stoliňská změnit dočasný dopravní režim v trvalý, u FZŠ Chodovická ponechat dočasné dopravní značení na místě do 30. listopadu 2020 a dopravní situaci řešit v širším okolí s využitím jiných opatření.

V průběhu pilotního projektu docházelo ke sběru dat pro následné vyhodnocení. Na základě průzkumů mezi žáky byl stanoven podíl přepravních módů (modal share) při dopravě do školy. Dále ve dvou termínech před a po zavedení školní ulice byl u obou škol realizován průzkum dopravního chování řidičů v okolí. Konečně projektový tým během pilotáže sbíral zpětnou vazbu od veřejnosti včetně elektronického dotazníku. V něm se pro pokračování školní ulice vyslovilo 205 respondentů (79,2 %). Shrnutí hodnocení pilotního projektu přináší níže snímek z prezentace Školní ulice v Praze:

ZŠ Hanspaulka – v období 7. září do 11. října 2021 proběhl v ulici Na Čihadle před ZŠ Hanspaulka zkušební provoz školní ulice. Ke konci zkušebního období byl spuštěn anonymní online dotazník, který byl rozeslán rodičům, žákům a zaměstnancům školy a pro rezidenty zveřejněn na webu školy. Podle vyhodnocení projektu se dotazníkového šetření zúčastnilo celkem 308 respondentů (z toho 86 % tvořili rodiče žáků) a 89 % z nich se vyjádřilo pro pokračování školní ulice jako trvalého opatření (více viz grafy níže). Na žádost vedení školy a klubu přátel školy následně změnil Odbor dopravy MČ Praha 6 dočasné opatření na trvalé.

ZŠ a MŠ Na Dlouhém lánu – v březnu 2021 byla škola vybrána do projektu Bezpečné cesty do škol (viz výše). Začátkem června děti představily výsledky dotazníkového šetření a mapování problematických míst. Výsledky průzkumu ukázaly, že 48 % dětí hodnotí ranní provoz před školou jako nepříjemný a 51 % rodičů uvítá zklidnění dopravy u školy. Pracovní skupina tvořená projektantem, zástupci městské části i dalších úřadů projednala návrhy pro problematická místa a vznikla dopravní studie na zavedení školní ulice před základní a mateřskou školou (ulice Nechanského) a další dopravně-bezpečnostní úpravy v okolí. Režim školní ulice zde začal fungovat 4. dubna 2022, po měsíci byl spuštěn evaluační dotazník, ve kterém se pro zachování opatření vyslovilo 79 % rodičů.

Masarykova ZŠ Klánovice – od 16. května 2022 do konce školního roku se v ulicích V Soudním a Smržovská před Masarykovou ZŠ uskutečnil zkušební provoz školní ulice. Během června proběhla mezi rodiči a žáky anketa k projektu, zmíněná již na straně 1, do které se zapojilo 28 % rodičů a 3 % žáků. Výsledky ankety nejsou jednoznačné, na otázku, co si rodiče přejí, jich odpovědělo 35 %, aby byl projekt školní ulice ukončen, 33 % naopak, aby zůstal natrvalo, a 15 % rodičů odpovědělo, aby spíše zůstal natrvalo. Dle informací městské části je nyní projekt vyhodnocován a má dojít v blíže neurčené době k rozhodnutí, zda jde o vhodné řešení. Podle webu je však zhodnocení projektu ze strany vedení radnice takovéto: „Výsledky jsou celkem jasné. Školní ulice ano, ale před tím je nutné vyřešit přesun aut, která vytváří zátěž ve vedlejších ulicích a zvýšit bezpečí na křižovatce Medinská × V Soudním.“

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že v Praze byly během několika uplynulých let vytvořeny podmínky pro rozšíření jednoho z nástrojů zklidňování dopravy u škol, školních ulic. Je zřejmé, že především v západní Evropě v tomto mají náskok, Praha má nyní oficiálně stálé školní ulice jen tři. Nicméně, dle aktuálního vyjádření Odboru dopravy MHMP (oddělení rozvoje dopravy) jsou ve spolupráci s Pěšky městem v přípravě další dvě: u ZŠ Solidarita na Praze 10 a ZŠ Pod Žvahovem na Praze 5, se zahájením pilotního provozu od letošního září. Zájem projevila také ZŠ Praha-Radotín. Dá se tedy očekávat, že by jich mohlo přibývat.

Vypracovaný a volně využitelný Manuál i možnost spolupráce s neziskovými organizacemi nabízí poměrně jednoduché a rychlé řešení pro řadu mateřských a základních škol v Praze, které přináší výrazné zvýšení dopravní bezpečnosti. Zároveň podporuje lepší fyzickou kondici dětí a zvyšuje jejich samostatnost, pokud například vystoupí z auta rodičů ve větší vzdálenosti nebo zvolí jiný prostředek, ať už veřejnou dopravu, nebo jízdní kolo či koloběžku. I hodnocení pilotních projektů v Praze z pohledu rodičů a dětí vychází ve většině případů pozitivně.

Podobně jako u jiných opatření, která vedou ke zklidnění dopravy, je však i u školních ulic potřeba individuálního posouzení ve vztahu k okolí. Odborníci proto doporučují nejprve identifikovat největší problémy, v následné diskuzi si sjednotit postoje a zvážit další postup. Obvykle se vyplácí kombinace více nástrojů, na jedné straně osvěta, na straně druhé případné stavební úpravy či uzavírky.

Článek si můžete stáhnout jako pdf zde.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat : CEAML 2023