Zima je tady: Lidé svépomocí zametají cyklostezky

Na internetu lze již najít řadu návodů, jak na jízdu na kole v zimě. Online magazín Městem na kole není výjimkou. U tohoto tématu se zároveň většinou setkáme se záběry z finského Oulu, které je svou tradicí zimní cyklistiky proslavené.

Základem ježdění na kole v zimě jsou tři skutečnosti: 1) Přizpůsobit oblečení, 2) Přizpůsobit způsob jízdy, 3) Přizpůsobit kolo.

Z hlediska oblečení je potřeba dávat pozor především na okrajové části těla jako jsou nohy, ruce, krk hlava, které snadno prochladnou. Zbytek těla není třeba úplně nabalovat, člověk na kole se zahřeje pohybem.

Způsob jízdy je v zimě samozřejmě opatrnější a pomalejší, záleží ale především na lokálních podmínkách. Nejrizikovější bývá, když se střídá teplota kolem nuly a vzniká hodně námrazy nebo ledových ploch, rizikové jsou v tomto ohledu i solené silnice s rozjetou břečkou.

Naopak pohyb na uježděném nebo čerstvém sněhu či na zcela odklizených suchých silnicích bývá i v zimě nejméně problematický, i když je hluboko pod nulou. V případě kluzkých míst je potřeba dbát podobných zásad jako třeba za mokra, jet opatrně a na kluzkém místě neměnit směr jízdy, nezrychlovat/nebrzdit. Nic se nestane, když kolo přes rizikové místo převedete. Pozor na skrytá namrzlá místa pod sněhem, zvláště tím čerstvým.

Pokud silnice nejsou odklizené a suché, zimní počasí vyžaduje spíše pohyb po chráněné infrastruktuře. Na kole obecně je v zimě potřeba zpomalit, což činí jízdu v provozu velmi náročnou, zvláště když kvůli sněhovým závějím ubývá v běžných ulicích míst k předjetí.

Stran kola je třeba vzít v potaz, že kolo může být více namáhané. Část lidí tak volí „horší“ kolo do zimy. Zvláště sůl nedělá kolu dobře. Pokud pojedete v čerstvém sněhu, může být vhodné mít na zimním kole větší prostor mezi koly a blatníky, aby se sníh tolik nelepil. Na zimu je vhodné mít zimní pláště s hrubším vzorkem a směsí gumy do zimy. Pokud se pohybujete v místech, kde je sníh a led dlouhodobě na velké většině vašich cest, vyplatit se mohou pláště s hřeby.

Po dojezdu je pak třeba počítat s tím, že kolo bude špinavé a bude z něj odtávat sníh a led. V interiéru je tak vhodné kolo něčím podložit. Užitečnou variantou mohou být sdílená kola, ta se v některých městech vyskytují i celoročně.

Ještě více než obvykle dbejte i na řádné osvětlení jízdního kola.

Údržba cyklotras

Narozdíl od Oulu nebo i dalších měst s rozvinutou cyklistickou dopravou nevíme o žádném českém městě, které by se cílené soustřeďovalo na údržbu sítě základních cyklistických koridorů. Údržba cyklostezek je spíše nahodilá, části úseků jsou udržovány společně s pěšími trasami, části jinak významných cyklotras nejsou v zimě udržovány vůbec, protože se nejedná o významnější pěší propojení.

Například v Praze lze mapu zimní údržby v režii TSK nalézt zde, část zimní údržby ale provádějí i jednotlivé městské části samy. Například Praha 6 je známa svým extenzivním a v Praze poměrně unikátním programem na údržbu chodníků.

Stran zimní údržby a cyklistické dopravy lze vysledovat jeden základní princip: důležité je zamezit zmrazkům a ledovým plochám. Proto je potřeba sníh pokud možno odklízet co nejdříve, než se zašlape, nataje a zmrzne.

V případě kontinuálního sněžení a při stabilních teplotách pod nulou je pak další variantou pouhé pravidelné prohrnování, protože jízda po čerstvém uježděném sněhu je opět vcelku příjemná.

Při místní oblibě zimní údržby pomocí solných směsí, a střídání teplot kolem nuly, ale bývá ve většině větších českých měst jistější první přístup – odklízení sněhu co nejdříve.

Při absenci souvislejší údržby řady důležitých cyklotras na to reagují samy obyvatelé. Spolek AutoMat (MNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) začal i díky fundraisingu provozovat dva cyklopluhy.

Těmi se snaží dle časových možností řady dobrovolníků prohrnovat významné cyklotrasy, které jinak zůstávají bez údržby. Vratislav Filler ze spolku AutoMat dodává, že je potřeba především včasnost zásahu, prohrnovat cyklotrasy dříve, než se sníh zašlape. Letos již takto vyjel cyklopluh například na páteřní cyklotrasu A22. Zájemci o výpomoc s pluhováním se mohou Vratislavu Fillerovi ozývat e-mailem.

Smetanovo nábřeží

Cyklopluh AutoMatu není ale jedinou občanskou aktivitou na poli údržby cyklotras. Výstavní úsek pražské cyklistické sítě, tedy vyvýšený cyklistický pás na nadřazené cyklotrase A2 na Smetanově nábřeží, si vzal do parády místní občan Ondřej Hlaváč s obyčejným hrablem.

Pro Městem na kole Ondřej Hlaváč svou akci vysvětlujete takto: „Bydlím v sousedství a tímhle místem pravidelně jezdím, ať už na kole, tramvají nebo občas i autem. Po dvou dnech sněžení bylo vidět, že se o úklid cyklopruhu město nepostará. Cyklista tak musí do vozovky, kde se mísí s auty a tramvajemi. Večer jsem se vrátil z výběhu na Petřín, hrablo jsme měli v domě za dveřmi, tak to prostě klaplo. Ale člověk musí chtít přiložit ruku k dílu. Každý musíme mít oči otevřené pro příležitosti kdy a kde pomoci. Ať už se jedná o pomoc sousedskou, nebo pomoc cyklo infrastruktuře.“

Zároveň dodává, že jeho zájmem bylo i ukázat, že je cyklistická infrastrukturu ve městě přítomná a lidé ji chtějí: „Všichni víme, že ti, co aktuálně drží otěže, razí spíš teorii proti humanizaci centra města a zklidňování dopravy. A když člověk cítí, že je něco špatně, musí zakročit. Tenhle pruh na Smetanově nábřeží tak může sloužit i jako připomínka kolemjdoucím a řidičům, že cyklo infrastruktura v Praze je, že ji tu lidé chtějí a že jsou pro to ochotní i něco udělat,“ dodává Ondřej Hlaváč ke své akci.

Že jeho akce nezůstala bez povšimnutí dokládá i příspěvek ze skupiny „Praha číslo 1“ na sociální síti Facebook.