Cykloobousměrky napříč Evropou: Nízko visící ovoce stále k utrhnutí

Publikováno: 13. února. 2024, 5 min. čtení
Aktualizováno: 14. února. 2024
Úvodní foto: European Cycling Federation
Publikováno: 13. února. 2024, 5 min. čtení
Aktualizováno: 14. února. 2024
Úvodní foto: European Cycling Federation

Jedním z ukazatelů přívětivosti měst a zemí pro cyklodopravu je množství jednosměrných ulic, které lze na kole projet obousměrně. Analýza Evropské cyklistické federace (ECF) ukazuje, které země jsou v oblasti cykloobousměrek nejdál – a které ještě mají co dohánět. Jak je na tom Česko?

Evropská cyklistická federace pomocí nástroje QECIO zkoumala procento ulic, v nichž je jízda na kole povolena v obou směrech, a to vůči celkové délce jednosměrek. Cykloobousměrky jsou opatřením pro podporu cyklistické dopravy, zároveň dle dat zvyšují bezpečnost. Umožňují přímější jízdu na kole a vyhnoutí se nebezpečným hlavním ulicím a křižovatkám.

Poměr cykloobousměrek lze považovat za měřítko přívětivosti dané oblasti pro jízdu na kole. Evropský průměr cykloobousměrek vůči délce jednosměrek je 10 procent. V Belgii a Nizozemsko toto číslo činí přes 50 procent.

Umožnění jízdy cyklistů v protisměru lze považovat za měřítko přívětivosti dopravního plánování v dané oblasti pro cyklisty. Jak ECF upozorňuje, bohužel v průměru pouze 10 % místních jednosměrných ulic v Evropě umožňuje jízdu cyklistů v protisměru. V předních zemích tento poměr přesahuje 50 % a v některých regionech dokonce 70 %. Ve východní respektive centrální Evropě vede Rakousko (33 %), Maďarsko (11 %) a Polsko (10 %).

.

Česko pod průměrem

Česká republika se umístila na žebříčku evropských 20 zemí na 14. místě. V průměru je zde cykloobousměrkami celkově 8,5 % jednosměrných ulic, což je pod evropských průměrem, který činí 10 %.

Je nutno podotknout, že ve skutečnosti bude Česko v žebříčku ještě níže. Analýza totiž čerpala data z mapy OpenStreetMap (OSM). Z namátkového průzkumu Městem na kole ve většině evropských států data v OSM neodpovídají realitě, respektive zde cykloobousměrky nejsou v mapě zaneseny, nebo je zanesena jen část. Například v polské Vratislavi chybí oproti stavu v OSM asi pětina cykloobousměrek, v litevském Vilniusu chyběla naprostá většina.

Naopak v Česku jsou data o cykloobousměrkách ale i dalších opatřeních poměrně precizní. A to i díky práci redakce Městem na kole a dalších spolupracovníků, kteří v posledních letech zanesli do OpenStreetMap data o cyklistické infrastruktuře včetně cykloobousměrek i v nejmenších městech. Na základě vlastní práce se tak domníváme, že v Česku bude podíle v mapě zanesených cykloobousměrek oproti jiným státům výrazně vyšší. To zároveň ukazuje na značné limity, které zveřejněná analýza ECF má.

Projekt Evropské cyklistické federace přinesl také individuální mapy evropských států. Můžete si zobrazit, jak se cykloobousměrkám daří v jednotlivých krajích ČR. Pořadí procent cykloobousměrek z celkové délky jednosměrek je v českých krajích následující:

.

V praxi to znamená, že v Pardubickém kraji bude každá pátá jednosměrka obousměrná pro cyklisty. V Karlovarském kraji ani ne jedna z dvaceti. A která část Česka má nejvíc kilometrů cykloobousměrek?

.

Úspěchy cykloobousměrek

Evropská cyklistická federace uvedla několik příkladů, kdy cykloobousměrky výrazně přispěly k rozvoji cyklodopravy. V Bruselu umožnila síť obousměrek odstartovat vyznačení regionální cyklistické sítě. Trasy vedoucí bočními ulice propojily mnoho čtvrtí a přispěly k více než trojnásobnému růstu cyklodopravy. V belgické Lovani byly cykloobousměrky významnou součástí cirkulárního plánu průjezdu městem. Ten eliminoval tranzitní automobilovou dopravu centrem a naopak zlepšil prostupnost pro kola. Objem cyklodopravy se za rok zvýšil o 32 %.

V Lucemburku pak krátký, ale strategicky umístěný, jednosměrný úsek ulice Rue des Romains s protisměrným cyklopruhem filtruje automobilovou dopravu. Umožňuje lidem na kole bezpečný příjezd do centra města. V polském Krakově je protisměrný cyklopruh v ulici Kopernika jeden z nejoblíbenějších úseků cyklistické sítě, ve špice se zde za hodinu pohybuje na kole více než 400 lidí. Ve Varšavě zas poskytuje klidná ulice Nowogrodzska alternativu rušné šestiproudé magistrále. V Londýně jsou cykloobousměrky klíčovou součástí projektu „Quietways“, který provádí cyklotrasy klidnými ulicemi napříč městem.

V Česku jsou cykloobousměrky významnou součástí cyklodopravy v Pardubickém kraji, plošně jsou zavedeny například v Pardubicích či Vysokém Mýtě. Ve velkých městech jako Brno nebo Ostrava zatím cykloobousměrky nefungují plošně, ale spíše lokálně v určitých čtvrtích či ulicích. Příkladem mohou být pražské čtvrti Karlín, Libuš, Petrovice, Kbely, v Brně je zas cykloobousměrkami pokrytá většina centra.

Výsledky analýzy Evropské cyklistické federace (ECF) pochází z mapy OpenStreetMap – bezplatné, celosvětové, dobrovolníky tvořené sady geografických dat. Data v OSM jsou v některých případech preciznější a aktuálnější než oficiální data měst a obcí. V některých případech ale mohou být naopak oproti skutečnému stavu zastaralé či nedostatečné. Proto je odhadováno, že výsledky analýzy jsou až o 25 % nižší než skutečný stav.

V Česku dle zkušeností redakce Městem na kole stav cykloobousměrek z velké části odpovídá skutečnosti.

Martin Šnobr
Student architektury a urbanismu se zájmem o udržitelnou dopravu a zlepšování míst kolem sebe. Členem redakce od roku 2018.

Komentáře k článku

Timur 13. 2. 2024, 11:20
10
2

Bože, neexistuje žádné médium na světě, které mám raději než Městem na kole. Jsem fakt hrozně vděčný za to, že jste. Díky!

Zbyněk 13. 2. 2024, 16:41

Jeste by bylo zajimave nemit mapu "pomer cykloobosmerek na delce jednosmerek" po krajich, ale po okresech nebo ORP. Pak by se krasne ukazalo, kde je a kde neni zaba na prameni. Treba v usteckem kraji je to dost ruzne. Louny, Litomerice a Decin OK, Chomutov a Most drhnou a Teplice a Usti jsou no-go zona.

Jenda 13. 2. 2024, 22:49

Zbyněk: Nóóó, a taky obecně kolik je jednosměrek. Protože hypotetické město, které má jedinou jednosměrku, která není obousměrná pro cyklisty (třeba z dobrých důvodů), dostane nulu, i když třeba jinak je v pohodě, protože cyklisté mohou všude obousměrně.

újezďák 14. 2. 2024, 15:19

Jenda, no v dnešní době je to hodně hypotetické, jednosměrkový mor zasáhl i dávno předtím zklidněné zony 30 v malých obcích a satelitech větších měst...

Kuba 14. 2. 2024, 16:01

újezďák: ony jsou ty jednosměrky často jediná možnost, jak zabránit tomu, aby z těch zklidněných oblastí navigace udělaly průtah. Stačí malej zádrhel na hlavní, a pošlou to tam. Teda reálně jsou i jiný možnosti, např. modální filtry, který pustěj skrz lidi jdoucí pěšky a lidi na kolech, ale ne lidi jedoucí autem. Ale ty se u nás prosazujou ještě daleko hůř, než ty jednosměrky. A fakt není důvod tyhle jednosměrky vztahovat i na lidi na kolech.

Další, horší důvod pro ta jednosměrková bludiště, je maximalizace parkování pro auta. Tam taky není jedinej důvod, proč by ty jednosměrky měly platit i pro lidi na kolech.

Zbyněk 15. 2. 2024, 08:24

Jenda: muzete prosim uvest priklad mesta, kde je jedna jedina nehypoteticka jednosmerka? Pokud nenajdete v Usteckem kraji, muzete hledat i jinde.

Jinak jednosmerky pribyvaji a v mapach.cz se zobrazuji se zpozdenim.

David 15. 2. 2024, 14:22

Tak pro zajímavost, nejmenší město je Přebuz s 79 obyvateli. Žádnou jednosměrku nemá. Následuje Loučná pod Klínovcem (197 obyv.), jednosměrku nemá, ale umí B11 místo B1. Rejštejn (253 obyv.), jednosměrku nemá a B11 neumí. Janov (276 obyv.) jednosměrku má, sídlí v ní přímo městský úřad, ale cyklisty neřeší. Zajížďka je k němu cca. 200 m. Ale cyklista tam stejně nepojede, protože tam nebude mít kde legálně odložit kolo (i když parkovacích míst pro auta je tam v docházkové vzdálenosti necelé dvě desítky, tak chodníky u komunikací nula, stojany na kola nula). Výsluní (294 obyv.), jednosměrku má, opět bez cyklistů, i když šířka na to bude, parkoviště má, stojany na kola nula, chodníky sem tam na ukázku, jen nenormové a bariérové. Boží Dar (350 obyv.), jednosměrek cca. 15, cykloobousměrky 4, z toho některé netypicky jako B11 z jedné strany, z druhé nic, o poznání víc je tam ale B1. Stojany? Drátolam u muzea. Vzhledem k turistické exponovanosti vlastně bída. Mnohem více parkování, než chodníků, protože snad na všech chodnících v centru je povoleno parkování. Jsme prostě republika autistů...

Zdenek X 16. 2. 2024, 09:25

@David: myslim, ze ve zminenych lokalitach je jim uplne jedno, co si o tom mysli nejaky prazak ci stredocech, a maji to zarizeno tak, jak jim to vyhovuje. Dokonce i tady u Prahy v nasi obci necekame na to, az nam nekdo pred obchod, postu a OU postavi stojan a zlegalizuje chodik, ale to kolo uplne normalne opreme o zed. Nikoho to nesokuje, nikdo nenadava, a skutecne neni o mista u zdi rvacka.

Z lokalit, ktere jmenujete, jsem byl ve trech (Rejstejn jezdim na kole nekolikrat rocne), na Bozim daru sedel predloni v hospode, mel jsem kolo ve stojanu a u muzea to nebylo.

komentář

Pravidla diskuze, Ochrana osobních údajů

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 20 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat