V roce 2021 jsme informovali o magistrátním programu nabízejícím školám a školkám vybudování cyklostojanů nebo koláren. Jaké jsou s tímto programem po třech letech jeho trvání zkušenosti a kolik škol v rámci jeho fungování vylepšilo své parkování kol a koloběžek? Zeptali jsme se pražského magistrátu.
Program v základních obrysech popisuje web spolku Pěšky městem. Tam lze najít i základní informace, jak se mohou jednotlivé školy do programu zapojit. Školy a školky si mohou žádat jak o základní cyklostojany nebo stojany pro koloběžky, tak i o kolárny nebo jiné přístřešky pro kola.
Jak Pěšky městem informuje, instalaci cyklomobiliáře u škol koordinuje magistrátní odbor dopravy. Ten vydal za tím účelem Katalog cyklomobiliáře pro školy a školská zařízení na území hl. m. Prahy, který je však pouze pro interní potřeby tohoto odboru a není určený k dalšímu šíření. Odbor zároveň vytvořil standardizovaný formulář žádosti, skrze který mohou školy o vybudování cykloparkingu požádat.
Samotnou instalaci pak provádí Technická správa komunikací (TSK). Realizaci platí pražský magistrát.
Tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman pro Městem na kole popisuje, že při startu programu v roce 2021 magistrát oslovil bezmála 400 škol od mateřských škol po gymnázia, které spravuje Praha nebo její městské části, s nabídkou vybudování cykloparkovaní.
Zájem škol by větší, než Praha předpokládala: „Zájem ze strany škol byl vyšší, než předpoklad a nastavené postupy. Mimo jiné došlo i k tomu, že poptávaný objem si vynucoval postupovat veřejným výběrovým řízením, kde bylo třeba zpracovat poptávku ve velké míře detailu ke každé požadované lokalitě. Byli jsme proto nuceni projekt rozdělit do několika fází, aby samotné zadávací řízení netrvalo příliš dlouho, než obdržíme poslední závazný požadavek ze strany škol. Fáze I. byla ukončena ke konci dubna 2022 (především školy a školská zařízené zřízené městskými částmi). Využilo ji celkem 31 školských zařízení, převážně mateřské školy, proto převládal požadavek na stojan pro koloběžky,“ vysvětluje Vít Hofman.
Zároveň program nekončí. Město eviduje dalších 25 žádostí, které nebylo možné z kapacitních důvodů uspokojit. Start druhé fáze u škol zřizovaných především hlavním městem je tak plánován na první polovinu roku 2024.
Tím ale program nekončí: „Ostatní cyklomobiliář jako jsou např. cyklopřístřešky budou řešeny následovně, jelikož vzhledem k vysokému finančnímu objemu, nebylo možné veřejnou zakázku realizovat společně najednou,“ doplňuje mluvčí Hofman.
S jakými obtížemi se program potýká? Vít Hofman popisuje, že velkým problémem je nutnost hledat individuální řešení na míru: „V hlavním městě Praze není k dispozici v rámci celopražského mobiliáře žádný hotový produkt, který by nabízel cyklo přístřešek (neuzamykatelný) a dále stojany pro koloběžky,“ popisuje a doplňuje, že velkou obtíží je i samotný nákup mobiliáře skrze veřejné soutěže: „Problematický je zejména fakt, že se výrobci a dodavatelé cyklo přístřešků nechtějí do výběrového řízení vůbec přihlásit. Jejich hlavním důvodem je nedostatek personálu a kapacita. Pokud se situace na trhu nezmění, nebude snadné situaci vyřešit.“
I přes popisované obtíže byla Praha již schopna realizovat například přístřešky u ZŠ a MŠ Na Beránku nebo ZŠ Klausova či Rakovského. Dle registru smluv pak město zakoupili celkem 136 stojanů na koloběžky.
Poptávaný typ parkování se liší dle charakteru školy. Dle pražského magistrátu bývají nejpoptávanějším cyklistickým mobiliářem u mateřských škol stojany na koloběžky. U základních škol mají pak zájem o cykloparkování převážně žáci druhého stupně, tudíž je dle města u nich zájem především o cyklistické přístřešky, anebo uzamykatelné kolárny.
Z rozhovorů s rodiči víme, že o úspěšnosti projektu mohou rozhodovat i drobné detaily. Autorovi článku byl popisován příklad kolárny u školy, kdy se škola rozhodla, že kolárna bude uzamykatelná klíčem, který bude individuálně vydávat vrátný uvnitř budovy. To značně snížilo její využitelnost. Naopak u škol, které se rozhodnou pro otevírání kolárny například s pomocí čipu na obědy, bývá projekt výrazně úspěšnější.
Proto jsme se za Městem na kole ptali, zda sám magistrát má příklady projektů, které se obzvláště povedly? Vít Hofman ale doplňuje, že si magistrát cení všech dokončených projektů: „Za povedené považujeme všechny už jen proto, že se v dané lokalitě projekt povedlo zdárně dokončit,“ shrnul pro Městem na kole
Kolárny a cyklostojany u škol nevznikají pouze v rámci tohoto programu pražského magistrátu. Například u ZŠ Burešova v pražských Ďáblicích vybudovala kolárnu v roce 2018 na přání rodičů a žáků samotná městská část. Již mnoho let pak TSK instaluje po městě na žádost městských částí běžné stojany ve tvaru obráceného U, mimo jiné také před školská zařízení.
Kolárny a přístřešky na kola jsou u školských zařízení běžnou součástí i jinde. Informovali jsme například o iniciativě na doplnění cykloboxů u 18 základních škol v Ostravě, nebo o přístřešcích u zcela nové školy v Jirčanech jižně od Prahy.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
komentář