Vzpomínání na pražské cyklotrasy (9): Levobřežní cyklotrasa A1 od Holešovic dál

Propojení v Holešovickém oblouku

Pozornost na vnitřní holešovický oblouk se soustředila teprve v posledních letech. Z logiky dálkových cest je tento úsek málo významný, když z centra do Sedlce je to ulicí Dukelských hrdinů o tři kilometry kratší (a přes Bubeneč o šest), a solidní cykloopatření máme dnes i na „tětivě“ tohoto oblouku, v ulici Argentinské.

Postupně se ale i tady na cyklostezkách pracuje a po roce 2020 vznikají, a to směrem proti proudu Vltavy. Z roku 2023 je stezka na Holešovickém nábřeží, z roku 2024 stezka v parku U Vody. V ulici Sanderově je kus cyklostezky už delší dobu a s cyklostezkou počítá i zástavba v bývalém holešovickém přístavu. Přes slepé rameno Vltavy povede směrem k ulici Na Maninách lávka.

Ne vše je ale tak růžové. Nespolupráce některých developerů a neschopnost města se s nimi dohodnout vedla k tomu, že cyklotrasa A 1 bude muset částečně vést poměrně frekventovanou ulicí Jankovcovou, kde se chráněné stezky dočkáme jen těžko. Také v parku jižně od Libeňského mostu souvislou stezku zatím nenajdete. Cesty (tam kde jsou sjízdné) jsou ale údajně legalizované.

Od Trojského mostu do Stromovky

Zatímco Holešovické nábřeží se může od roku 2023 chlubit kvalitní stezkou a Stromovka samotná byla podél Vltavy průjezdná vždycky, mezera k ulicí Za elektrárnou zeje prázdnotou přinejmenším od roku 2013, kdy začalo být zajímavé jezdit ze Stromovky na druhý břeh Vltavy po novém Trojském mostě.

V roce 2015 jsme s pár přáteli pěšinu uklidili od bahna, aby se na ní dalo jezdit alespoň o něco lépe. Technická správa komunikací (TSK) zatím připravovala projekt cyklostezky. Ten se ale zasekl, nejprve na řadu let existencí příjezdové cesty pro rekonstrukci čističky, po roce 2020 pak pro nesoulad názorů na to, kudy by cyklostezka měla vést.

Lepší varianta přímo podél vody se totiž nelíbila radní pro územní rozvoj městské části Praha 7 Lence Burgerové (Praha sobě), která by raději měla podél vody dvoumetrovou mlatovou stezku na courání a cyklisty by hnala vrchem podél železniční trati, se zajížďkou a desetimetrovým ztraceným spádem. Což by nefungovalo, jednak proto, že cyklisté by stejně jezdili spodem, jednak proto, že na horní cestu Správa železnic nehodlala cyklisty pustit (Povodí Vltavy dole u vody bylo svolnější). Zatímco na Holešovickém nábřeží a v parku U Vody tak probíhala projektová příprava a následně výstavba stezek, úsek ke Stromovce se zcela zasekl.

Patovou situaci ukončila až akce Povodí Vltavy, které v roce 2024 vzalo své nábřeží z gruntu a obnovilo ho v podobě potahové cesty z odkrytého neschůdného kameniva, čímž úspěšně zařízlo snahu radnice o vlastní píseček. Věc si vzal do ruky magistrát a následovala intenzivní jednání za účasti vedení Povodí a doyena pražské cyklistiky Pavla Poláka, který zajistil úspěch klíčové dohody. Podle informací z jara 2026 se na TSK projektuje překrytí potahové cesty cyklostezkou v podobě, jakou známe z mnoha kilometrů trasy A 2 na protějším břehu.

Ze Stromovky do Sedlce

Na ulici Za elektrárnou se chystá oddělit bezmotorový a motorový pohyb prozatím pouze nestavebně pomocí dopravního značení a zařízení, projekt se dle velmi vleče. Zhoršení naopak hrozí u mostu na Císařský ostrov, který se má zvýšit a který pak nepůjde na kole objet, takže i když chcete zůstat u vody, dáte si to pěkně deset metrů nahoru a dolů, navíc ve sdíleném prostoru s automobilovým provozem včetně nákladních vozidel.

Mezi ulicí Za Císařským mlýnem a Papírenskou se do roku 2011 jezdilo přes kopec nad zdevelopovaným Císařským mlýnem nebo přes jeho areál, kde mají majitelé volný průchod v podmínkách kolaudace, ale veřejnosti jej nedovolují. Singletrack podél vody vznikl jako úsporné řešení (stál méně než milion korun) a už přes deset let slouží – pokud se tedy nebojíte jízdy těsně podél vody, nebo cesta není pokrytá ledovkou k té vodě mírně nakloněnou.

V oblasti čističky se chystá lávka přes Vltavu směrem k ZOO, na kterou byla vložena budoucí nadřazená trasa A 7. Více o ní proto jindy.

Čtyřpruh Podbabské a Roztocké ulice s obousměrnými chodníky naznačujícími možnosti jízdy na kole barevně odlišenou dlažbou byl dokončen v roce 2001. Východní chodník byl označen jako stezka pro chodce a cyklisty. Průjezd je proslulý zhoupnutími na několika sjezdech do dvorů. Dlouhodobě byl legální průjezd na kole ukončen v místě zastávky Roztocká, přerušení se podařilo legalizovat až po letech. Uzoučký západní chodník směrem do centra byl snad navržený k legalizaci (jak naznačuje pás růžové dlažby), k té ale nikdy nedošlo, nebo měla velmi krátké trvání.

Už v roce 2006 přitom stezka dále pokračovala parkovou cyklostezkou až k přívozu v Sedlci.

Teprve v roce 2011 byla stezka spojena stavebně náročným úsekem ve svahu pod Roztockou ulicí. Město zvolilo drahé, ale polovičaté řešení. Vysoké náklady na jeho realizaci byly tehdy společně se stezkou Rokytka použity jako záminka k přerušení slibného rozvoje pražské cyklistické infrastruktury. Ukončení finanční podpory cyklostezkám bylo v době, kdy ještě doznívala finanční krize z roku 2009 a všechny městské prostředky polykal bezedný tunel Blanka, potřeba nějak odůvodnit: 18 milionů za čtvrt kilometru stezky se k tomu hodilo výborně.

Slepý konec na hranici

Cyklostezka A 1 z roku 2006 končí na severu přívozem v Sedlci. Dál z Prahy vede okresní silnice do Roztok, s kilometrovým úsekem, který je jen pro silné povahy. Šanci na doplnění cyklostezky zde boří vysoké investiční náklady. Studie na estakádu podél stávající silnice uváděla cenovku 400 milionů Kč v cenách před deseti lety.

Úspornější řešení, řekněme v podobě ocelového roštu ala Lávka Víta Brandy v Kadani nebo lávka pod Pražským okruhem v Komořanech, nikdo neprověřoval, čekalo se, jak do údolí zasáhnou pilíře mostu Pražského okruhu. Aktuální projekt ale nechá silnici tak, jak je. Kdy se teď Praha a Středočeský kraj zhostí zlidštění tohoto nepříjemného úseku, je tedy ve hvězdách. Možná bude dřív lávka na místě přívozu v Klecánkách – ta při cestě z Roztok do centra znamenala tříkilometrovou zajížďku.

Příště k nadřazeným trasám

Pokračování série se budou věnovat nověji navrženým cyklotrasám, trasou A 3 počínaje. To si vyžádá intermezzo v podobě představení vývoje pražského systému cyklotras od roku zhruba 2000, vedoucí k současným uvažovaným nadřazeným trasám – a do jisté míry marné snaze o jejich branding.