I když cyklista není povinen mít řidičské oprávnění, je podle zákona řidič bezmotorového vozidla a účastník silničního provozu. Musí v potřebném rozsahu ovládat zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provozu a rozeznat základní cyklistickou infrastrukturu. Následující návod přináší to nejdůležitější, co je potřeba znát.
Obecnou povinností řidiče je chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob, ani ten svůj. Řidič také musí přizpůsobit své chování stavu komunikace, povětrnostním podmínkám, svým schopnostem a zdravotnímu stavu a technickým vlastnostem vozidla – což pro jízdu na kole víceméně znamená nepouštět se v provozu do situací, které nezvládne. Ze zákona vyplývá také povinnost brát zvláštní ohledy na děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.
Cyklista musí
Cyklista zejména nesmí
Další, méně podstatná omezení najdete v § 57 zákona č. 361/2000 Sb.
Cyklista může
Za dopravní přestupky spáchané při jízdě na kole se držiteli řidičského oprávnění neodebírají body.
Abyste věděli, jak se máte chovat, a jaké jednání můžete očekávat od ostatních, musíte vědět, na jakém typu komunikace se pohybujete.
Cyklotrasa vs. cyklostezka
Cyklotrasa je vyznačena žlutými cedulemi. Ty jsou ale pouze orientační. Samy o sobě nepovolují jízdu cyklistů, to řeší jiné dopravní značení. Cyklotrasa není cyklostezka, stejně jako turistická značka není lesní cesta.
Cyklostezky jsou označené modrými kruhovými značkami. Často se jako “cyklostezka” nesprávně označuje cokoliv určeného pro cyklisty. Cyklostezkou ale není ani pěší zóna s povolenou jízdou kol, ani vyhrazený jízdní pruh ve vozovce. Cyklostezky jsou vždy mimo vozovku, i když někdy vedou těsně podél ní.
Cyklostezky a ne tak docela cyklostezky
Cyklostezky kříží vozovku přejezdy pro cyklisty, na kterých cyklista nemá přednost, pokud mu nesvítí zelená na semaforu. Přes cyklostezku vedené vjezdy do domů vyznačené pouze barvou neznamenají pro cyklisty ztrátu přednosti.
Rozlišujeme tři základní druhy cyklostezky. Stezka pro cyklisty je vyhrazena primárně cyklistům, mohou se zde ale také legálně pohybovat bruslaři, jezdci na osobních přepravnících a další uživatelé obdobných zařízení. Použití stezky pro cyklisty je povinné ze zákona. Stezka pro chodce a cyklisty umožňuje společný provoz chodců a cyklistů. Je-li prostor pro cyklisty oddělen, musí chodci i cyklisté používat svou část stezky. Do druhé části mohou vstoupit jen při obcházení, objíždění nebo křížení a nesmí tím ohrozit ostatní. Na smíšené stezce se pohybují všichni společně, chodec nesmí ohrozit projíždějící cyklisty a naopak.
Chodník s povolenou jízdou cyklistů je označen jako stezka pro chodce s dodatkovou tabulkou kola. Cyklisté smí jezdit jen do 20 km/h a musí v případě potřeby zastavit. Chodci ale musí umožnit cyklistům průjezd. Stejná pravidla, jako pro legalizovaný chodník, platí při jízdě na kole také pro pěší zónu s povolenou jízdou cyklistů a obytnou zónu. Zde se navíc chodci mohou pohybovat plošně všemi směry, zatímco cyklisté by neměli vjíždět na chodníky (jsou-li vymezeny).
Relativně vzácně vznikají cyklistické zóny. Zde je rychlost omezena na 30 km/h a cyklisté mohou výjimečně jezdit ve dvou vedle sebe.
Cyklopruhy
Cyklopruhy jsou prostorem ve vozovce, určeným pro jízdní kola. Ostatní vozidla je smí křížit pouze při odbočování, objíždění a v rámci manévru parkování. Vozidla nesmí v cyklopruhu zastavit a stát. Existují dva základní druhy: Vyhrazený cyklopruh a ochranný cyklopruh. Ochranný cyklopruh se zřizuje ve stísněných poměrech. Osobní auta a menší dodávky se zpravidla vejdou vlevo od něj, velká vozidla jím mohou pojíždět, neohrozí-li cyklistu. Ochranné cyklopruhy se malují tenčí čarou a neznačí se svislou dopravní značkou.
Piktokoridory pouze upozorňují na možnou přítomnost cyklistů a nezakládají nikomu žádná zvláštní práva nebo povinnosti. V minulosti často vznikaly namísto ochranných cyklopruhů, které je nyní v řadě míst postupně nahrazují.
Ve světelných křižovatkách může být vyhrazen prostor pro cyklisty, ve kterém může cyklista čekat mimo exhalace v koloně a vyjet z něj do křižovatky jako první, a být tudíž lépe vidět, což mu zajišťuje vyšší bezpečí.
Cykloobousměrky dovolují cyklistům jízdu v protisměru jednosměrné ulice. Frekventované cykloobousměrky se řeší cyklopruhem, v klidné uličce zklidněné na 30 km/h stačí dodatková tabulka. V cykloobousměrkách je potřeba dávat si pozor na vjezdu a na výjezdu, obavy z jejich nebezpečnosti jsou ale neopodstatněné.
Podrobnější informace najdete v knize Městem na kole (Grada 2018) v kapitolách “Dopravní předpisy pro neřidiče” a “Základní cyklistická infrastruktura”.
