Cykloprůzkum 2012 (2): Potenciál zdaleka nevyčerpaný

Publikováno: 30. dubna. 2013, 1 min. čtení
Aktualizováno: 30. ledna. 2021
Publikováno: 30. dubna. 2013, 1 min. čtení
Aktualizováno: 30. ledna. 2021

Dokončujeme publikaci výsledků průzkumu zadaného městem a provedeného na 1025 respondentech z Prahy starších 15 let. V první části jsme se věnovali intenzitě cyklistické dopravy, nyní půjde o faktory, které podle názoru respondentů ovlivňují jejich chuť jezdit po Praze na kole, a zdejší potenciál cyklistické dopravy.

Zaměstnavatelé se zlepšují

Podmínky pro uložení kol a hygienu u zaměstnavatele se zdají mírně zlepšovat. Snižuje se podíl cyklistů, kteří tyto podmínky vnímají velmi záporně. K tomu připočtěme, že vzorek cyklistů se mezi průzkumy výrazně rozšířil. Zdá se tedy, že postupně mizí pracoviště, kde jsou podmínky pro cyklisty vyloženě špatné.

Cyklotrasy přibývají, kvalita neroste

Hodnocení cyklotras je velmi opatrně pozitivní. Pro výsledky podobných průzkumů je atypické, to, co se zde děje, tedy že při celkově kladném hodnocení je „velmi kladných“ jen kolem 10%. Autoři průzkumu to připisují přetrvávajícímu optimismu směrem k budoucnosti při spíš substandardní kvalitě výsledků. Vývoj od roku 2008 přitom není zrovna pozitivní, jediné, co se podle respondentů zlepšuje, je hustota cyklotras, ta je ovšem v absolutních číslech hodnocena nejhůře. Varovně působí, že cyklisté vnímají vývoj za posledních pět let hůře než v roce 2010. Zdá se, že nedávná stagnace v podpoře jízdy na kole veřejnosti přece jen neunikla.

Cyklostezky vedou v popularitě

V pozitivním vnímání infrastruktury vedou stezky určené jen pro cyklisty. Cyklostezka smíšená s chodci je méně oblíbená než klidná nebo zklidněná ulice, kladně ji vnímá méně než polovina cyklistů. Cyklopruhy vnímá kladně o málo více než třetina cyklistů. Jen 20% cyklistů vnímá pozitivně jízdu po chodníku — 80% cyklistů tedy vnímá jízdu po chodníku negativně.

Potenciální cyklisté jsou obecně kritičtější (zhruba o 7%), zvlášť k integračním opatřením. Ženy jsou oproti mužům o málo kritičtější (v průměru o 3%). Průzkum v roce 2012 vyšel k jednotlivým typům infrastruktury mnohem kritičtěji než v letech předchozích (v průměru o 7%). Na kolo zřejmě sedají lidé, kteří vyžadují vyšší komfort a tudíž jsou kritičtější. Poměrně děsivý je ale pokles důvěry v infrastrukturu u potenciálních cyklistů (o 10%).

Malý pocit bezpečí

Jako v předchozích průzkumech, za překážku, která lidem nejvíce brání používat kolo častěji, je nízká bezpečnost jízdy na kole (39%). Jelikož s aktuální bezpečností na tom v Praze nijak zle nejsme, jde takřka výhradně o nízký pocit bezpečí. To je faktor, který jinde bedlivě sledují (v Kodani se má v roce 2015 cítit bezpečně 80% cyklistů). I v Praze by se zlepšování pocitu bezpečí cyklistů mělo stát jednou ze zásadních priorit.

Následuje malá hustota sítě a problémy s uložením kol v cílových místech. Od roku 2008 se stávají závažnější překážkou problémy s hygienou a (poněkud překvapivě) i vnímání jinými lidmi –- noví jezdci jsou na tyto problémy zjevně citlivější, jakkoliv podmínky se zřejmě zlepšují a cyklistů v ulicích přibývá.

Ženy jsou na vnímání překážek citlivější než muži (v průměru o 5%, u dopravních překážek ale více). Ženám podstatně více než mužům vadí nedostatečná síť komunikací, nízká bezpečnost, špatná hygiena a nedostatečné značení cest.

Vnímání kola závisí na příjmu

Nesmírně zajímavý vliv má na některé překážky příjem domácnosti. Na ukládání kol v cíli nemá příjem systematický vliv a možnost uložení kola se s rostoucím příjmem zlepšuje — to je vcelku předpokládatelné. Chudí i bohatí považují za o něco větší problém hygienu a převlékání, ale ne o moc.

Průzkum ale odhalil značný vliv příjmu na to, jak se lidé obávají, že jejich jízda na kole nebude dobře vnímána okolím (takové to „co na to řeknou kolegové, sousedi, přátelé.“) Ve skupině s nejnižšími příjmy to považuje za problém skoro dvakrát více lidí než v „nejlaxnější“ skupině s příjmy domácnosti 40-50 tisíc Kč. U vysokých příjmů je to podobné, byť ne tak drastické. Je snad možné, že nízkopříjmové skupiny chápou kolo víc jako příznak chudoby, zatímco vysokopříjmové skupiny kolo odmítají jako neslučitelné se svým společenským statutem.

Provoz vadí víc ženám

Průzkum dlouhodobě hodnotí stručně popsané modelové situace. Jak vidno, za nejnebezpečnější je považován „balíček“ různých pohybů v silném provozu, k němuž se připojilo předjetí nákladním autem. Potenciální cyklisté jsou výrazně (o 8%) citlivější, rozdíl mezi ženami a muži je ale ještě větší (14%).

Poněkud překvapivě se nejsebevědoměji v provozu cítí sportovní cyklisté a nikoliv dopravní. Rozdíly činí až 15%. Dopravní cyklisté nejspíš akceptují jízdu v běžném provozu, ale na složitější manévry jsou a budou stále citlivější.

Potenciál zdaleka nevyčerpaný

Jakkoliv cyklistická doprava v Praze celkem výrazně roste, potenciál je stále ohromný. Z předpokladů vyjádřených respondenty průzkumu lze zjistit, že intenzita jízdy na kole by vzrostla v Praze více než dvakrát a počet cyklistů jezdících denně nebo téměř denně by se zečtyřnásobil na 96 tisíc.

Zmírnění překážek by sice nesnížilo propad cyklistické dopravy v zimě na čtvrtinu, očekávání by ale zřejmě zvýšilo zlepšení současné (téměř neexistující) zimní údržby. Ve městech, kde je slušná zimní údržba, jsou propady jízdy na kole v mimosezóně výrazně menší.

Větší bezpečnost a více cyklotras: hlavně pro ty, kdo (ještě) nejezdí

Od roku 2008 průzkum vyhodnocuje opatření, která by podle názoru respondentů umožnila jezdit jim na kole podstatně více. Cyklisté si dlouhodobě žádají zvýšení bezpečnosti, budování sítě cyklotras a přepravu kol kdykoliv MHD zdarma. Ženy jsou výrazně optimističtější v tom, že by jim pomohla opatření zlepšující podmínky pro jízdu na kole (14%), stejně tak potenciální cyklisté (asi o 9%).

Postupné zlepšování podmínek pro cyklisty se projevuje v poklesu zájmu o řadu opatření. Ve výsledcích průzkumu je ale patrné snížení dynamiky změn mezi lety 2010 a 12, což by naznačovalo, že lidé přestávají reagovat na změny ve městě. Může to být tím, že se více jezdí lidi citlivější na bezpečnost, ovšem také to může být příznak zpomalení rozvoje podmínek pro cyklistickou dopravu.

U potenciálních cyklistů roste zájem o půjčovny kol. Její vybudování by tak asi bylo pro mnohé dobrou možností jak začít.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

zemze 30. 4. 2013, 10:06

výborný, díky moc!

pylma 30. 4. 2013, 11:47

"V pozitivním vnímání infrastruktury vedou stezky určené jen pro cyklisty."
Něco takového v Praze je? Já znám stezku určenou jen pro cyklisty u Botiče mezi Vršovickou a U Seřadiště a přestože je chodník o 2 metry vedle, tak je to všem jedno. Nejvíc psům a jejich páníčkům, ostatní mají alespoň tendenci člověka nechat projet. (Btw, zajímalo by mě, na kterém cvičáku psi učí povel "pojď na stranu", ale moc jim zatím nejde.)

"Poněkud překvapivě se nejsebevědoměji v provozu cítí sportovní cyklisté a nikoliv dopravní."
Mě to naopak přijde logické. Pohyb v provozu na řadě míst vyžaduje různé prostocviky, zrychlení, postřeh, vrhání se do mezer mezi auty, skoky přes koleje apod. Zatímco sportovní cyklista to může vzít jako hru, trénink cyklistických dovedností, dopravní cyklista s těžkým nákupem na nosiči toho nemusí být ani fyzicky schopen, nemluvě o tom, že mi to rozmašíruje jahody na nosiči, takže to dělat nechci.

Jerzy 30. 4. 2013, 14:43

„Poněkud překvapivě se nejsebevědoměji v provozu cítí sportovní cyklisté a nikoliv dopravní.“

- Souhlas s Pylmou. Navíc sportovním cyklistům asi nevadí díky tréninku a vybavení nasadit rychlost 40, zabrat pruh a jet plynule. Což o to, fyzičku bych na to měl, ale když jedu do práce, tak tam potřebuju dojet v pohodě a ne se jít hned osprchovat a převléct. Což jaksi potom mých 15-20 ale způsobuje onen pocit menšího sebevědomí v rušném provozu.

Vratislav Filler 1. 5. 2013, 11:13

Jerzy: Tyhle manévry by dopravní řešení po člověku na kole nemělo teoreticky vůbec vyžadovat. :-( (ukazuje to veškerý ten návrh, co jsem tu vydával poslední měsíc -- dobrý návrh takové věci po cyklistovi nechce, protože ví, že tamtudy musí umožnit průjezd i člověku, jehož cestovní rychlost je 12 km/h).

Vratislav Filler 1. 5. 2013, 11:58

Jinak ještě je na tom vídět, že se ten požadavek na komfort prostě zvyšuje. Lidí, co by jezdili jezdí v libovolném provozu, už prostě nepřibude, přibývají ti, kdo chtějí jezdit v klidu a nestresovat se manévry typu odbočování vlevo z třetího pruhu.

josuk 1. 5. 2013, 19:20

k té obavě, že jízda na kole nebude dobře vnímána okolím.. dobře víme, jak není oprávněná, když i za citibike s nějakým tím příslušenstvím či dokonce s vozíkem anebo za skládačku by bylo možný koupit někdy možná i dvě ojetá auta. (a karbonový celopéro radši ani nemluvě) :-)

Luděk 2. 5. 2013, 10:41

[5] Vráťa: komfort musí být, nechtějí už někteří cyklisté i pohůnka, který před nimi poběží s praporkem? ;) Nedivím se, že některé manévry cyklisty-začátečníky stresují, když jsem začínal řídít auto, tak mě taky mnoho manévrů stresovalo, než jsem se je naučil. Na kole v provozu je to podobné (akorát mají cyklisté poněkud smůlu, cykloškoly nejsou). Je mi trochu smutně z toho, že tendence mezi cyklisty teď je "jsem líný, počkám až bude odpovídající infrastruktura" místo "vím, že na kole jsem začátečník, ale postupně se to učím a učit budu".

Vratislav Filler 2. 5. 2013, 11:01

Luděk: Někteří lidi, kteří by jinak docela klidně mohli jezdit na kole, se manévrů, které my běžně zvládáme, neodváží nikdy. Když jsem překládal ty Meschikovy přednášky, tak jsem si dobře všiml, že rozumná infrastruktura pro cyklisty po nich takové věci prostě nechce. Měl by stačit základ (přednosti, značky), a k bezpečí to, že se držím vpravo, ne schopnost odhadnout bezpečnou polohu v cyklopruhu v závislosti na rychlosti a intenzitě projíždějící dopravy, nebo zařadit se do kolony jedoucí 45 km/h v 5% stoupání. I z toho, co tady někdy radím, mám dojem, že jezdit bezpečně znamená ovládnout dovednosti srovnatelné s tím, co musí umět pilot dopravního letadla křížený se závodním běžcem.

josuk 2. 5. 2013, 11:16

8. nejen závodní ale taky orientační běžec, co má v hlavě detailní mapu použité trasy včetně všech děr, záludností, možných únikových tras, přesnou výšku obrubníků v okolí trasy, intervaly semaforů, pořadí jejich signálů, jízdní řády MHD zejména tramvají (kde jaká odbočuje), je toho hodně. A dobrý to bude, až každý tu svojí trasu budem moct s klidným svědomím i blízkému člověku, začátečníkovi. ;-)

Luděk 2. 5. 2013, 11:56

[8] Vráťa: tak to by mě zajímalo, co takoví lidé budou dělat, až na cyklistické infrastruktuře bude jezdit více cyklistů, pokud nezvládají jezdit bezpečně už teď, nezvládnou to ani s kolama (některá kola taky jezdí rychle, navíc jsou při ohlídnutí vzad hůře vidět, hodně lidí neumí na kole pořádně zabrzdit, kola se míjejí těsněji než auta, kola zabírají stejnou část komunikace, zatímco u aut je to i v normálním provozu více separované).

Vratislav Filler 2. 5. 2013, 12:10

Luděk: V Kodani jezdí asi 80% populace, a ano, ze druhý největší problém tam "cyklisti" považují agresivní "kolegy". Ale vnímaná bezpečnost je někde úplně jinde a proto ti lidi tam na kolech jezdí a tady ne.

ÚJEZĎÁK 2. 5. 2013, 13:37

No musím říci, že minimálně pro část bohatších je cyklistika jako taková věcí právě potvrzení statusu.
Ukažte mi nějaké větší množství lidí z Amsterodamu, Kodaně nebo řekněme z Berlína, kteří by byli za kolo na dojíždění do práce ochotni dát nejenom několik průměrných platů :)
Česko je takových lidí plné...
Opět bych se vrátil k mé populární tezi ohledně soutěže doprácenakole. Viděli jste ty propagační filmy točené bankéři na kolech nebo neviděli ??? :) Jaký asi mají status na kole za ....át a více tisíc ??

To, že s počtem cyklistů rostou požadavky na hygienu to snad nemůže překvapit nikoho.
Jedince bylo možno nějak tolerovat, ale několik zapocených lidí udělá z každé místnosti opičárnu. Doby kdy jsem si na hale pověsil bundu, kalhoty a ručník je pryč...

Add sportovní cyklisté, vemte si kolik lidí se po Praze poslední dva roky vyrojilo na malých skůtrech, jistě změna zákona taky asi pomohla, ale někteří lidé, kteří mají údajně strach z kola a dle populárního mýtu vnímají cyklopřilbu jako znak nebezpečí, si klidně sednou na několik nekvalitních čínských koňských sil přidělaných ke kolečkům o průměru odrážedla pro děti , narazí si na hlavu celopřilbu proti které je cyklopřilba vzdušná šlupička a klidně vyrazí dělat do provozu zběsilé manévry a smrdět.
Přiznám se, že začínám skůtraře a hlavně řidičky na skůtrech nenávidět.
Vnímám je jako daleko vetší nebezpečí pro rozvoj městské cyklistiky než cokoliv jiného.
Jen doufám, že se jim nepovolí cyklostezky.

Klíma 2. 5. 2013, 14:13

Neřekl bych že je třeba mít vlastnosti pilota a bůhví jaké nadpřirozené vlastnosti, ale pro jízdu v provozu, si troufám tvrdit je fyzická kondice nezbytná, že je zkrátka potřeba se někde pořádně opřít do pedálů, zvlášť když se rozjíždí kolona, nebo na křižovatce moci rychle akcelerovat. Pokud nedokážu jet v úzkém pruhu odděleném po obou stranách obrubníkem alespoň těch 30, tak buď silně zdržuji ostatní řidiče, nebo se mohu naplácnout na kraj pruhu a riskovat nebezpečné předjíždění nebo zvolit chodník. Myslím že je úplně jasné, že většina potencionálních cyklistů prostě sportovních výkonů schopna není (třeba jedou v saku, nebo něco vezou apod.). Tedy pokud nebude odpovídající infrastruktura, kola se nikdy masově nerozšíří a není to kopci, ale hlavně hustotou provozu v Praze.

Patrik 3. 5. 2013, 12:55

To s těmi příjmovými třídami je opravdu zajímavé a trefné. Ukazuje to na historicky potvrzený fakt o všeobecné důležitosti silné střední třídy ve společnosti.
Myslím, že navrhovaná odůvodnění v článku jsou trefná.
Člen nízkopříjmové skupiny je šťastný, že našetřil na ojetou Fábku a pak s ní chce jezdit a užít si trochu toho jinak zapovězeného komfortu. Také je v této skupině asi nejmenší potenciál pro změnu myšlení, myšlení s přesahem a odolnost proti mainstreamovému mediálnímu tlaku..celebrity přece nejezdí na kole ale v SUV velikosti trafiky..
A pak jsou tu i prostá fakta, že střední třída jezdí do práce na 8 – 9h většinou si válí šunky někde v kanclíku a pracuje částečně nebo jenom hlavou a pak má přirozenou potřebu to otočit. Ale nízkopříjmové skupiny se trmácí do práce na 6 - 7, často za tmy a v práci pak mají citelně větší poměr fyzické práce. Takže jejich touha je pak dostat se pasivně domů a tam konzumovat pasivní zábavu.
A u nejvyšších příjmových vrstev je to také jasné. Nedávno mi to vyprávěl kamarád, pracující mezi nejbělejšími límečky ale nestižený jejich specifickou omezeností a hypertrofovaným egem. Běhá maratony a chtěl také jezdit do práce na kole. Kromě nepříjemné trasy v hustém provozu ho odradily i totálně nechápavé a zděšené pohledy "kolegů" a otázky proč, když má (asi) porouchané auto, nejel taxíkem. celkově to vypadalo, že pokud by to opakoval pár dní, odsednou si od něj při obědě v sushi restauraci k jinému stolu a na event "nedělní barbecue u šéfa" mu do outlooku nějak nedorazí invitation..

ÚJEZĎÁK 3. 5. 2013, 15:51

14 :) nó
Hele mě když přijímali do nového fleku, tak jsem přímo v CV měl že najezdím na kole cca 7.000-10.000 za rok a že velkou část najezdím cestou do práce.

Můj osobní dojem je,že mě to pomohlo, protože ředitel přímo řekl, že konečně přijde někdo, kdo najezdí na kole víc, než jeho manželka jeho autem :) a rozhodně to bylo v CV zajímavější než plkání o tom kterak rád cestuji nebo čtu finační literaturu :) i pohovor brzo sklouzl k neformálnostem místo abych aspirantsky mektal jak mě jejich firma zaujala a jak jí hodlám sloužit do roztrhání těla :)

V prvním ročníku do práce na kole jsem přímo na kole z práce jel na megaparty našeho oddělení, tam jsem se někdy v17,15 převlíkl zahrál si bowling, povečeřel, pil nealko a odešel jsem s omluvou ještě za pozdního přísvitu tedy někdy kolem 21,00 to že by se to nedlouho po konci mé zkušební doby nějak odrazilo na mé kariéře, že by mě lidi obcházeli ????
Když máme sraz s lidma z oboru, tak naše ježdění na kolech je pravidelným tématem.
Po své trase navíc pravidelně potkávám několik lidí, o kterých vím, že vedou velké týmy bílých límečků.

Z našeho oddělení, kde před mým příchodelm nejezdil pravidelně nikdo, jezdí teď na kole pravidelně dva další a několik občasně.
Ultrapravidelně dojíždí kolegyně, kterou jsem loni s kolegou natrasovali, letos s náma už jede v týmu.
To že by jsme si kvůli tomu nezašli na sushi jsem nějak nezaznamenal.

Jirka 7. 5. 2013, 21:40

Zajimavyje ten vyvoj v grafu "Zasadni prekazky pro cyklisty" u posledni otazky "Vnimani jinymi lidmi". Vsimnete si ze od 2008 tato prekazka roste.

Mate nejakou hypotezu, proc tomu tak je?

Muj nazor je, ze se to netoci kolem ceny kola a tim definovanoho statusu (viz. diskuse vyse). Spise, jestli tam nezacina rasit konflikt zvetsujiciho se poctu cyklistu a necyklistu.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat Cykloprůzkum 2012