Náměstí Na Balabence průjezdné

V uplynulém roce proběhla celková rekonstrukce náměstí Na Balance, parku ležícím na Praze 9 kousek od stejnojmenné rušné křižovatky. Pro cyklistickou dopravu není náměstí zcela zásadním průjezdem, zároveň je to ale průjezd natolik důležitý, že by rozhodně neměl být při rekonstrukci opomenut již jen z důvodu zde stojící školy.

Samotná rekonstrukce vyvolala dle některých (mnou zaznamenaných) ohlasů mírné rozhořčení nad úbytkem trávníku na úkor šotolinových ploch v jižní částí náměstí, což však není zcela v naší kompetenci nějak více hodnotit. Pojďme se spíše podívat, co se změnilo pro kola.

Změny jsou to veskrze pozitivní. Původně se ze Sokolovské najíždělo na náměstí v jeho střední části (a byl zde zákaz vjezdu všech vozidel), nově byl zbudován nájezd přímo naproti ulici Na Rozcestí s povoleným vjezdem kol. Vznikl tak hezký nový přímý severojižní koridor, po kterém se dá dostat z Českomoravské k A26 a k Rokytce, aniž byste museli jet přes křižovatku na Balabence. Jen škoda jednosměrnosti ulice Na Rozcestí, v opačném směru to až tak přímá objížďka křižovatky není.

Nové příjemné spojení přes náměstí Na Balabence.

Důležitou součástí rekonstrukce je samozřejmě i vyrovnání terénu a odstranění zbytečných schodišť v severní části náměstí, což je ještě podstatnější změna než vybudování nového nájezdu na jihu. Na náměstí je zaveden režim pěší zóny s povoleným vjezdem cyklistů, pěší doprava tak má jednoznačně navrch, což je v této lokalitě dobře. Hezká je také změna povrchu před vchodem do základní školy, která psychologicky naznačuje místo s opravdu jednoznačnou preferencí pěších. Obdobného efektu v opačném gardu dosahuje vyasfaltování hlavního severojižního koridoru pohybu kol, zatímco zbytek cest je řešen jinými povrchy (šotolina). To vše pěší zónu dále intuitivně rozčleňuje na různé formy využití a různé předpokládané dopravní funkce. Průjezdní cesta je navíc dostatečně široká a vzájemné vyhnutí se s pěšími by nemělo být problémem, pokud tedy zrovna nebude končit vyučování.

Před vchodem do školy přechází souvislý asfaltový koridor v betonový předprostor, který vybíhá dále do parku.

Rekonstrukci bych ale vytkl dvě věci: první je absurdní prudký nájezdový schod v severní části. Nemám nic proti snaze cyklisty přibrzdit před vjezdem do pěší zóny, ale nemuselo by to být u nových staveb děláno formou, kvůli níž si pravděpodobně rozbijete cokoliv křehčího, co byste třeba chtěli na kole převážet.

Vážně musí být zpomalovací hrb budován formou schodiště?

Druhá výhrada je k absurditě značky „cyklisto sesedni z kola“ na výjezdu směrem do Sokolovské, která nemá žádné opodstatnění a je mikrokosmem toho, co se děje s cyklistickými opatřeními špatně, zvláště, pokud si uvědomíme, že do této části náměstí mají povolen vjezd i některá motorová vozidla.
Pokud se zde pohybujete na kole, máte sesednout, pokud ale jedete autem, máte cestu volnou dle standardních pravidel předností. Těžko říct, zda někdo (pravděpodobně policie) chtěl být opatrný, aby ochránil chodce jdoucí po přejížděném chodníku, nebo zda jde o důsledek vjezdu do signalizované křižovatky z prostoru mimo křižovatku (bez vlastní signalizace).

Přednost chodců mohla být zdůrazněna přechodem (pokud nestačí samotné výrazné červené dláždění). V případě, že se jednalo o problém vjezdu do křižovatky, tak nevím, jak sesednutí z kola na dva metry čemukoliv pomůže. To na místě spíše mohla být pro zdůraznění předností stopka, která by navíc platila i pro ostatní vozidla vyjíždějící z tohoto směru.

Až na tyto dva detaily (a možná trochu podivné stojany před základní školou) je rekonstrukce náměstí z pohledu cyklodopravy zdařilou realizací. Nově je zde umožněn kontinuální severojižní průjezd s přímým napojením na přejezd přes koleje na Sokolovské.

Na kole je tak lépe dostupná jak základní škola, tak i nové propojení otevírající se směrem k cyklotrase A26. Nejedná se sice o žádné celoměstsky významné spojení, ale podobnou filozofii zpřístupňování by měly dodržovat i mnohé další rekonstrukce, které kolem nás ve městě každý rok propukají a které na kolo často vůbec nemyslí. Možná je tak značka nutící k sesednutí spíše smutně pozitivním průvodním jevem skutečnosti, že v tomto místě o kolech někdo alespoň uvažoval.