Cyklostezka nebo chodník? A kdo to má poznat?

Přiměřenost podmínek, za kterých je možné tolerovat jízdu na kole po chodníku, je překvapivě ožehavým tématem. Sám se proti tomu do značné míry vymezuji. Jízda po chodníku je nesprávná, zhoršuje vztahy cyklistů a pěších a některé vede dokonce k interpretacím typu: „Když se někde toleruje jízda na kole po chodníku, měla by se tolerovat například i jízda autem po tramvajovém pásu.“

Ovšem situace je složitá. Sám po chodníku jezdím velmi často, což není chodníkovým puristům zcela jistě po chuti. On ale taky není chodník jako chodník, nejsou Vinohrady jako Černý Most či Jižní Město. A není cyklostezka jako cyklostezka. O tom se koneckonců můžete přesvědčit, když si teď uděláte malý kvíz.

Tak schválně: na kterých z následujících fotek je chodník, a tudíž se nesmí jet na kole? (Chcete-li si to udělat zábavnější, vezměte si tužku a papír a napište si písmena těch obrázků míst, v nichž podle vás chodník je. Rozluštění najdete pod obrázky.)

Vyřešení kvízu

Chodník je na obrázcích B, G a J. Na obrázku I se kříží dvě cesty, z nichž ta, ze které je snímek brán, cyklostezkou není, a příčná cyklostezkou je.

Že to není sranda? Kvíz jsem vypustil na svém Facebooku, a ani někteří experti na cyklodopravu nedokázali trefit všechno. A možná už chápete, kam tímhle testem mířím: cyklostezky v Praze dost často nerozeznáte od chodníků a naopak, v mnoha případech je jediným rozlišovacím prvkem svislé dopravní značení.

A zatímco případy, kdy je jízda na kole legální v místech, kde je to fakt na hraně, byste v Praze spočítali na prstech jedné ruky, chodníků, které se od legálních stezek neliší ani přehledností ani frekvencí chodců či dokonce cyklistů, najdete v Praze možná stovky kilometrů.

Tento nepoměr je do jisté míry správný. Nepochybně je méně škodlivé, když se jezdí nelegálně na místě pro kolo vhodném, než legálně na místě nevhodném. Jenže škodlivé je to i tak:

• Lidi se učí, že porušovat předpisy je OK, protože vodit kolo po naprosto pusté třímetrové sídlištní cestě bez kontaktu s budovami je očividná blbost.
• Potvrzuje se tím status quo cyklistů – desperátů, což vyhovuje všem, kteří touží po tom, aby se emancipace cyklodopravy v Praze zastavila.
• V sídlištích a jiných místech, kde existuje nabídka více cest, nejsou cyklisté sváděni na doporučené legální průjezdy, ale jezdí plošně a obtěžují tím chodce více, než kdyby v dané lokalitě měli síť legálních průjezdů.
• A tvrzení chodníkových puristů, že po chodníku se prostě jezdit nemá a tečka, zůstává alibistickým bulšitem namísto toho, aby se stalo platným (a já se k němu mohl bezvýhradně přihlásit :-) ).

Jádrem problému tedy, tak jak jej vidím já, není to, že cyklisté jezdí po chodnících, ale to, že pro jízdu na kole nejsou legalizovány mnohé cesty, po nichž je jízda na kole bezproblémová nebo zajišťují pro cyklodopravu nezbytná spojení.

Samozřejmě, že je při řešení tohoto problému třeba vzít v úvahu, že existuje mnoho lidí, kteří se jízdou na kole po chodníku cítí oprávněně ohroženi. O tom ale až příště, v připraveném pokračování.

 Nahrávání ...