Komentář Vratislava Fillera k salámové metodě stavby cyklistické infrastruktury. Navazuje na včerejší text od Jiřího Motýla.
Jiří Motýl ve svém článku velmi případně poukázal na nedostatečnost salámové metody. Souhlasím, že výsledky nejsou dostatečné. Největším úspěchem salámové metody je Vršovická – a i tam je stále kolem desítky velmi problémových úseků.
V článku zazněl také názor, že někdy je ten salám už tak těžko stravitelný, že bychom ho někde neměli vůbec podávat. Na to existuje jednoduché kritérium: Bylo by konkrétní místo bez cyklistické infrastruktury řešené lépe?
1/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře, takto to začalo. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Pomáhá salám?
Pro odpověď naneštěstí nemusíme chodit daleko. Několik „nulových“ řešení v Praze z nedávné doby máme, počínaje Bělehradskou (kde se vykašlali jenom na cyklisty) a konče Korunovační (kde se vykašlali kromě cyklistů i na pěší). Myslím, že jsou to dost přesvědčivé ukázky toho, že zajištění bezpečnosti všech hlavních skupin účastníků provozu včetně cyklistů má být v principu neopominutelný standard.
2/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Troufám si tvrdit, že středně a více zkušeným cyklistům cykloopatření v provozu opravdu zvyšují komfort jízdy, ať si na jejich problémovost stěžujeme, jak chceme. Cyklopruh často dělá rozdíl mezi ulicí, kde se i jako zkušený jezdec cítíte podělaný až za ušima a ulicí, kde je to „v zásadě OK“.
3/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Samozřejmě, jsou místa, která by bylo vhodné řešit jinak. Třeba klesání Moskevské, když už jsme u toho, by si v zatáčce pod zámečkem žádalo spíš cyklopruh ochranný s čárou až u pravé kolejnice. Ten ale v době projektování jaksi nebyl k dispozici. To ale rozhodně neznamená, že se integrace nemá dělat vůbec.
Pozice podpory cyklo
A konečně je pohled procesní. Uvnitř systému musíte neustále posouvat hranice toho, co je standardní, jinak nedocílíte žádného pozitivního posunu. Když se někde požadavku na cykloopatření vzdáte, budete mít pro další jednání oslabenou pozici.
4/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Ale to nejhorší, co můžete udělat, je, když nějaký projekt nepohlídáte včas a potom do něj začnete tlačit cykloopatření těsně před realizací. Nebo ho, nedej bože, dokonce stopnete. To první se ještě sem tam snese. Ale to druhé nikdo v systému prostě neudělá, protože by to udělal jenom jednou. A potom by skončil – když ne v úřadu, tak na listině lidí, kteří jsou tiše obcházeni. Chcete-li si v této věci vyslechnout u piva vyprávění zkušeného insidera, mohu zajistit.
5/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Takže z hlediska úřadu je konzistentní postoj chtít kvalitní řešení pro jízdu na kole vždycky a pokusit se jej vyjednat i za cenu toho rizika, že výsledný kompromis nebude nic moc. Těžko dosáhnete lepších výsledků tím, že stáhnete kalhoty na míle před brodem a snahy o bezpečná cykloopatření se rovnou předem vzdáte. Chcete-li příklad ulice, kde za cyklisty nebylo požadováno kvalitní řešení v hlavním dopravním prostoru, projeďte si Nuselskou západně od Botiče, až bude na podzim hotová, a posuďte si to sami. Cyklopruhy za parkujícími auty to tam nevykouzlilo.
6/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Ovšem, někdy výsledek provokuje víc, než by bylo zdrávo – třeba v té Bubenské. Ptal jsem se architekta, proč tam nechal vylít ty lány červené barvy, důvody byly racionální: nemožnost posunout sloupy signalizace a nezbytnost vyjádřit, že ani dva metry široký cyklopruh fakt není parkovací stání. Myslím ale, že kdyby nevznikaly věci typu Bubenské, nevznikne ani pochvalně přijímané řešení křižovatky V Olšinách–Průběžná.
7/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Uživatelé chtějí více: a mají pravdu!
Salám sám o sobě nedotáhne na kolo násobky nových cyklistů. To i v USA dokázaly až cyklopásy vedené mimo křižovatky odděleně od provozu (protected lanes). A to je pražský problém, že obdoba těchto opatření vyšší kvality zde prakticky nevzniká.
8/8: Na Vršovické salám zafungoval velmi dobře. Takto by to jednou mělo vypadat. Autor grafiky: Tomáš Cach.
Toho jsou si ale vědomi všichni, kdo cyklo v Praze podporují. V březnu 2016 zadala cyklokomise 120 kilometrů nových cyklotras, které už TSK začíná připravovat. V listopadu bylo přidáno dalších 220 kilometrů, na které se aktuálně zpracovává zadávací dokumentace. Je tak naděje, že nejrychlejší z těchto akcí dojdou k realizaci v roce 2018. Nedojde-li pak k dalšímu volebnímu převratu v podpoře cyklodopravy, může administrativa v příštím volebním období sklidit podstatnou část toho, co bylo letos zaseto.
A chcete-li vy kvalitnější cykloopatření, žádejte je po svých politicích. Ať jsou z kterékoliv strany. Jenom salám nestačí. Ale nevyhazujte ho přitom do smetí, přinejmenším dalších pět let se bez něj rozhodně neobejdeme.
Kuba Turek 15. 1. 2017, 14:09
Tak s takovým člověkem bych rád pohovořil, pokud to nejsi rovnou Ty sám...
vlákno 16. 1. 2017, 14:47
Jsem si vzpomněl na pohled cizince na cyklopruh na Štefánikově mostě https://youtu.be/GpJGQzjqoWE
Já bych proti salámu nic neměl, pokud by existoval projekt na souvislé cyklo a z toho by se při dílčích rekonstrukcích neustupovalo (jak psal Jiří Motýl v předchozím). Problém je, že cyklo má u politiků nejmenší prioritu, takže se pro něj většinou nenajde místo (často kvůli parkování, které má pro politiky prioritu vyšší).
Byl jsem v létě v Budapešti a ač se tam cyklo vůbec nedá srovnat třeba s Vídní, tak pokud už tam nějaké cyklo je, tak je souvislé a na něco navazuje, takže se po něm opravdu dá relativně v pohodě někam dostat. Díky tomu tam jezdí na kolech i třeba starší paní. Ve Vídni se taky skoro nedá narazit na kus cykla, které by najednou skončilo. Je vidět, že se tam snaží mít město celkově bezbariérové, aby to cyklo bylo použitelné pro co nejvíc lidí. Pak mají ty investice taky největší efekt.
A co mi v Praze chybí jsou průzkumy a měření. Máme nějaké sčítače, ale chce to jít mnohem víc do hloubky, měřit před a po rekonstrukcích, zjišťovat kdo kdy kam jede, ptát se lidí jaké mají dopravní potřeby a preference, jak se dopravují v závislosti na situacích a proč. V Praze se prostě něco vyvrhne a dál se o to nikdo nestará a nezajímá, údržba má taky velký vnitřní dluh.
Vratislav Filler 16. 1. 2017, 16:22
Kuba Turek: Že zrovna ty rozdíl v komfortu na téže ulici bez cyklopruhů a s cyklopruhy nepociťuješ, neznamená, že tam není. Jsou místa, kde bys bez cyklopruhu prostě neprojel, protože to fakt posunulo pojíždějící auta víc doleva. A ano, mám na to i průzkum, byť hodně starý, že cyklopruh je měřitelně lepší než nic (ten pro Oživení 2010).
vlákno: Data ti nepomůžou ve chvíli, kdy to tam politik a IPR nechce, protože parkování a krásno. Při participaci Bělohorské chtěli cyklisti chráněnou stezku a motofašisti nic, výsledkem je "kompromis" podle IPR, tedy pikťák. Takhle dopadají participace, když někdo nechápe, jak cyklodoprava vlastně funguje.
Hlavní problém s tím, kdyby se někde cykloopatření nezřizovala, je ten, že se tam namrskají kolizní šířky (3,50 m podél zastávky tramvaje je velmi oblíbená, protože sněhový pluh, řaďáky zase zásadně 3,0, aby se nedalo projet ani mezi osobními auty). Takže buďme rádi, že se vůbec někdo rve o salám, taky by mohla být každá nová křižovatka otráveným jablkem.
David 16. 1. 2017, 17:28
Jeden z průzkumů jak se cyklisté v Praze chovají a co jim vadí (ze září 2015) je třeba na stránkách Čistou stopou Prahou na adrese
http://www.cistoustopou.cz/sites/default/files/article/2016-12/TSK_GFK_Cyklov%C3%BDzkum_2015_Zpr%C3%A1va.pdf
vlákno 16. 1. 2017, 22:51
VF: Datama jsem myslel hlavně objektivní měření, jak věci po implementaci (ne)fungují. Kdyby se to od začátku dělalo, tak už Praha mnoho let ví, že na nesouvislé cyklopruhy neuloví nikoho a na souvislé skoro nikoho (zvlášť ve stoupáních s hustou dopravou). Pak by se to dalo donést i na tu participaci a ukázat lidem - koukněte, tohle funguje, tohle nefunguje, tady jsou názorné obrázky atd. Lidi by sice chtěli pořád parkovat, ale aspoň by se tu nehrálo jenom s dojmama. A cyklolobby by se takový měření na konkrétních místech taky hodily pro argumentaci.
Zatím jsem ovšem neviděl, aby IPR vůbec navrhnul pro cyklo něco jiného než pikťák nebo cyklopruh. Tím asi jejich invence končí. Páteřní cyklostezku na náplavce akorát pomohli zaříznout.
Priority by měly být stanoveny obecně takto:
1. Bezpečnost
2. Funkčnost
3. Komfort
Takže např. komfort chodců (naddimenzované šířky chodníků) nebo řidičů (parkování před domem) ani funkčnost (parkování zásobování) by nikdy neměly dostat vyšší prioritu než bezpečnost cyklisty, který ulicí projíždí. V praxi se tedy v prvním kroku navrhne ulice tak, aby byla pro všechny potenciální uživatele bezpečná (minimální chodník, minimální cyklo, minimální vozovka). V dalších krocích se hledá optimální poměr mezi funkčností a komfortem (takže parkovací místa, šířky chodníků, stromy, zásobování, šířka cyklostezky/pruhu...). V něčem může komfort dostat přednost před funkcí. Ale ani funkce ani komfort nesmí v žádném případě snížit bezpečnost nějaké skupiny uživatelů. Což se třeba v Bělehradské přesně stalo.
Ukázka jak Praha není schopná příčetně navrhnout cyklo je Invalidovna, což je vyloženě na nějakou anticenu. Chodníky 12 metrů široké po obou stranách a cyklisty navedeme do kolejí (navíc s kostkama). Probůh, viděl jsem v Heidelbergu cyklostezku za mysovou zastávkou, kde se to všechno vešlo i s chodníkem asi na 3 metry. V Praze je fakt něco hodně blbě.
David: Jo, na tyhle od GFK jsem zapomněl. Ovšem propíše se to nějak do pražské dopravní politiky? V podstatě zjistili, že lidi nejezdí, protože se bojí aut. A co tedy s tím? Budeme všude dávat pikťáky a cyklopruhy a v zastávkách posílat cyklo mezi koleje, to pomůže.
Jinak když koukám na stranu 18, tak jim nějak nesedí procenta a počty cyklistů za rok 2015. Součet dává 374 tisíc cyklistů, v grafu je 328 tisíc.
Tahle věta je taky příznačná: Řidiči automobilů, kteří sami nejezdí na kole, projevují značnou intoleranci vůči cyklistům. Dvě třetiny z nich svou jízdou neusnadňují cyklistovi jízdu v provozu, polovina z nich je
přesvědčena, že cyklista do běžného provozu nepatří.
David 17. 1. 2017, 12:38
Vlákno: Ano, všichni asi tuší, jak by se mělo pořadí bezpečnost, funkčnost a komfort aplikovat. V Praze to ale funguje jinak. Příklad z nejmenovaného projednání k vyznačení cyklotrasy v terénu. Cyklotrasa vede okrajem prahy. V rámci zvýšení bezpečnosti projektant navrhl alespoň proznačení piktokoridoru jednou křižovatkou přes výpadovku I. třídy a jejím okolím. Policajt na to povídá: Ale ta křižovatka je nebezpečná. Je tam strašně daleko od stopčáry ke křižovatce, je to trochu do kopce, cyklistovi to trvá dlouho než projede. Před tou křižovatkou parkují auta takže pikto tam nebude vidět. Tam kde vidět bude je na nic, protože stejně jako to pikto uvidí řidič i toho cyklistu. Sice nemůžu zakázat cyklistům tudy jezdit, ale než se to zrekonstruuje, veďte cyklisty jinudy. Můžou odbočit doleva na souběžnou ulici, přejet tu hlavní o kus dál, kde to můžou v případě potřeby přetlačit po přechodu a pak se sem zase vrátí další ulicí do původní trasy. Bezpečnost mám na krku já, tohle si netroufnu...a kdybych tady lidem zakázal parkovat, tak na mě vytáhnou všechny ty vidle, co maj doma. Co mu na to má člověk říct? Že jeho hlas je jen doporučující? To městská část která bude vydávat stanovení dobře ví, ale když ten úředním co vydává stanovení tam stejně parkuje autem taky. Takže sedí vedle a přikyvuje. O chvíli dál to policista korunoval, když se zeptal, proč jsou vedeny dvě cyklotrasy souběžně ve vzdálenosti stovek metrů - proč se prostě nespojí a neudělá se jen jedna cyklotrasa "středem" vedlejší ulicí. V takové situaci nemá cenu ani nic vysvětlovat o cyklogenerelu, ani o plošné prostupnosti území pro cyklistickou dopravu a postupném budování cykloinfrastruktury, případně o cíli platné dopravní politiky zvednout podíl cyklo na dopravních výkonech. V tu chvíli se jednání změní zpravidla v boj o to "vykostit projekt co nejméně"...