Co přinese Vršovická drážní promenáda?

Vršovická drážní promenáda. Cesta, stezka, čtyřkilometrový lineární park na místě opouštěné trati z Vršovic po Zahradní Město. Začátek stavby se plánuje brzy po ukončení provozu na stávající trati, příští nebo přespříští rok. Přirovnává se k newyorské Highline, cyklistická veřejnost očekává stezku v holandském stylu, veřejnost necyklistická se ptá na pěší a běžecké cesty nebo na vytvoření kvalitního relaxačního prostoru. Co ale přesně přinese drážní promenáda z hlediska cyklistické dopravy? Kompletní studie je veřejnosti k dispozici, podívejme se na ni tedy z cyklistického hlediska. Upřesnění některých nejasností jsem také konzultoval přímo s hlavním autorem studie.

Studii zpracoval široký tým vedený Tomášem Cachem, který připravil již předchozí, úvodní studii. Krajinářskou část měl na starosti ateliér Terra Florida, lávky a mosty pak architekt Petr Tej. Na návazné projektové dokumentaci spolupracují PUDIS, a.s. a Sagasta, s.r.o., studie vznikla ve spolupráci se Správou železnic, Českými dráhami, magistrátem hlavního města Prahy, Technickou správou komunikací (která byla také zadavatelem studie) a Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Příprava studie probíhala společně s přípravou dokumentace pro územní rozhodnutí. Ta je již připravená a probíhá inženýring. Oproti původním předpokladům má příprava zhruba roční zpoždění. Vhodnější by bylo, kdyby již měl záměr stavební povolení a stavba mohla začít ihned po odstrojení trati. Současný stav přípravy dovoluje zahájení stavby v roce 2022-2023, a dokončení v roce 2024.

Čtyři kilometry cyklistické dálnice

Parametry promenády jsou impozantní. Cesta bude dlouhá 4,2 kilometru, spojí údolí Botiče při Petrohradské ulici ve Vršovicích s Přetluckou ulici u Lanového mostu. Cesta bude mít v základním profilu čtyřmetrovou cyklostezku a 3,5 metru širokou souběžnou cestu pro chodce. K čemuž v mezích možností přibydou ještě běžecké cesty po obou stranách.

Schéma drážní promenády nad mapou Vršovic a Strašnic (zdroj všech ilustrací studie Drážní promenáda & liniový park, Tomáš Cach & Terra Florida & Petr Tej, 2020).

Vizualizace drážní promenády, základní profil je na obrázku vlevo, před úsekem se zachovanou kolejí.

Takto dimenzovanou bezmotorovou cestu včetně čtyř metrů jen pro kola a bruslaře v Praze v podstatě ještě nemáme. Rozhodně ne v takové délce. A jakkoliv by se slušná dělená stezka vešla už do pěti až šesti metrů, osmimetrový profil bývalé dvojkolejky dovoluje řešení s maximálním komfortem.

Nová veřejná prostranství

Samotný charakter trasy bude přiznávat zrušenou trať a využívat zachovaných fragmentů, například znovupoužije železniční pražce na schodiště či jiné prvky.  Pro promenádu bude repasováno jedno pole stávajícího mostu přes ulici U Slávie. U železniční zastávky Eden, přes ulici V Korytech a Průběžnou, pak vzniknou zcela nové mosty, taktéž v „železničním“ stylu.

Prostor opouštěné trati také navazuje na řadě míst na stávající zelené plochy či plochy nyní nevyužívané. Ty studie zapojuje do místních rozšíření promenády nebo přímo vytváří nové veřejné prostory.

Na počátku promenády nad ulicí U Seřadiště vznikne vyhlídka s fragmentem zachované trati. K promenádě se připojí park Vlasta se vzrostlými stromy u stejnojmenného sídliště za úřadem MČ Praha 10. Za sportovišti u Slávie vznikne v místě rozšíření parčík s občerstvením a možností pořádat menší kulturní akce. Génia loci původní trati zachová prostor zastávky Strašnice, kde bude ponechána stávající železná lávka přes trať. Nad Průběžnou ulicí vznikne vyhlídka na železniční stanici a Zahradní město. Součástí řešeného prostoru je také odbočení od trati k ulici V Korytech.

Vizualizace prostoru bývalé zastávky Strašnice.

Spojení Vršovic, Strašnic a Zahradního Města

Samotná promenáda vytvoří v této části Prahy naprosto zásadní cyklistický koridor. Ve své západní části bude alternovat cyklopruhy v ulici Vršovické, umožní objet nepříjemný úsek s křižovatkami Koh-I-Noor a Slavia, a dovolí dostat se relativně klidně z Vršovic do oblasti starých Strašnic.

Východní část promenády, od Moskevské ulice po Průběžnou, vytváří zcela nové spojení centra se Zahradním městem. Trasa A23 podél Botiče dále do Záběhlic je sice lépe chráněná, postrádá ale některé úseky a navíc vede značným závlekem přes Michli. Cesta přes Slatiny se pak potýká se špatným povrchem a zneprůjezdněním koridoru do ulice Průhonické.

Nejvýchodnější konec promenády se pak blíží ke klidným cestám severně od trianglu Rybníčky, odkud je možné pokračovat do Hostivaře, Štěrbohol či Měcholup.

S využitím východní části promenády vzniká zajímavé napojení směrem do Vinohrad ulicemi Moskevská a Francouzská. Směrem do centra pak promenáda končí u užívané trasy A23 směrem na Výtoň, nabízí i relativně komfortní odbočení směrem na Pankrác či do Michle.

Současné návaznosti na drážní promenádu nad mapovým podkladem Prahou na kole (kliknutím zvětšíte).

Drážní promenáda v celoměstském systému cyklotras (mapa Geoportál Praha / IPR)

Jedenatřicet cyklistických napojení

Komfort, který promenáda nabídne, nepochybně přiláká mnoho lidí k tomu, aby zde na kole jezdili. Nakolik ale bude tento potenciál využit i cyklodopravně, bude záležet na stávajících a budoucích návaznostech. Podívejme se proto na ně podrobněji.

Zkušenost s cyklostezkou Rokytka, která na řadě míst postrádala (a dodnes postrádá) kvalitní napojení, se v této studii propsala v  pozornosti, která je napojením na promenádu věnována. Na promenádu povede celkem 53 napojení, z toho 40 ze severu a 13 z jihu. Z těchto 53 napojení je 31 určeno i pro cyklistickou dopravu.

Z hlediska cyklistické dopravy nás samozřejmě nejvíce zajímají napojení na stávající cyklotrasy a cyklistické průjezdy, jakož i na průjezdy budoucí. Podívejme se proto na některé z nich.

Začátek u Botiče

Návaznosti na západní konec promenády. (1): připravované prodloužení k vršovickému nádraží, (2) Nuselská cesta, (3) nová zastávka Výtoň a návaznosti železničního mostu.

Promenáda začíná nájezdem od ulice U Seřadiště na úrovni slepé ulice Lopuchové. Cyklostezky A23 podél Botiče jsou od tohoto místa vzdálené asi 100 metrů. Nejedná se tedy o přímé napojení na stávající cyklostezky. To ale v rámci projektu není možné zajistit, protože v ústí ulice U Seřadiště se aktuálně projektuje jiný záměr úpravy ulice. Přitom při jižní straně ulice U Seřadiště mohla stezka patrně pokračovat až k nově navrženému přechodu.

V další etapě se předpokládá prodloužení promenády k nádraží Vršovice. To by dále zkrátilo úsek, kdy cyklisté jedou v cyklopruzích na Vršovické. V současnosti vede město spor o výkup nezbytného pozemku, není také dořešena přesná poloha železničního mostu přes Botič. Obě tyto překážky budou vyřešeny nejdříve za dva až tři roky.

Počátkem roku 2020 si Praha nechala zpracovat studii navazujícího úseku směrem do centra, tzv. „Nuselské cesty“. Existuje zde možnost pokračovat chráněnou stezkou od Vršovického nádraží na Výtoň a přes železniční most v podstatě až k ulici Radlické. Úspěch navazující akce značně závisí na dohodě se Správou železnic na podobě nové zastávky Vyšehrad a přestavěného železničního mostu. A na výkupu pozemků od soukromého developera. Drobná zlepšení v koridoru trasy A23 je nicméně možné začít připravovat již nyní.

Napojení Moskevské ulice

Napojení Moskevské ulice je významné pro pokračování z promenády směrem na Vršovice a po relativně slušných cyklopruzích v Moskevské a Francouzské dále na Vinohrady. Z opačné strany lze předpokládat místní příjezd od Bohdalce. Napojení je řešeno dvěma cyklistickými sjezdy, jedním do ulice U seřadiště, druhým přímo do Moskevské.

Je přitom pravděpodobné, že užívanější bude přímý vjezd. Zatáčka frekventované Moskevské bude přestavěna, aby mohl vzniknout odbočovací pruh do ulice U Seřadiště. V rámci této úpravy vznikne také prostor pro bezpečné odbočení na stezku. V úseku Moskevské mezi Čechovým náměstím a promenádou je zadaná akce na zřízení cyklopruhů.

Zastávka Eden

U zastávek Eden kříží promenáda plánovanou páteřní trasu A42. Promenáda je vedena mimo koridor možného rozšíření trati o další dvě koleje. Bude-li se trať doplňovat, bude zrušena rampa jižně od promenády.

Původní projekt zastávky bohužel s vedením cyklostezky A42 nikterak nepočítal. Ani se neřešilo, jak se z nové zastávky bude přes ulici U Slavie chodit do OC Eden. Cyklistický průjezd pod nádražím ulicí U Slavie není součástí ani jednoho z projektů (zastávky i promenády), a není zatím zadaný ani jako zvláštní akce.

V praxi to tedy nejspíš dopadne tak, že zdatní cyklisté přijedou po silnici, a všichni ostatní budou jezdit na kole pochodem k nástupištím a motat se mezi chodci stejně, jako je tomu dnes v Hostivaři. Projekt zastávky zde tak vybudoval další spolehlivý konflikt mezi cyklisty a chodci.

Alespoň sjezd z promenády je umístěn odděleně od schodišť. Odbočka z předprostoru zastávky do ulice Pod Altánem se ovšem realizovat nebude, protože vede (jako skoro celá ulice Pod Altánem) po soukromém pozemku. Na problém s cestami či ulicemi ležícími na soukromých pozemcích budeme narážet i u dalších návazností.

Sjezdy do ulice Pod Altánem

Ulice Pod Altánem se po zprovoznění promenády stane důležitou cyklistickou spojnicí. Vytvoří totiž nejkratší propojení od vnitřní části promenády směrem do Strašnic. S využitím přechodů a chodníků pak do ulic Gutova a K Rybníčkům dál směrem na Malešice. Promenáda pak odbočuje ostrým obloukem skrz zářez výrazného svahu ke stávající strašnické zastávce. Ulice Pod Altánem tak obchází ztracený spád, který by nastal, kdyby cyklisté pokračovali až do prostoru bývalé zastávky. Napojení promenády do ulice Pod Altánem je tak z hlediska budoucí cyklistické frekvence velmi významné.

První možná spojka bude od plánovaného veřejného prostranství („punkový parčík“). Studie zde počítá se zachováním stávající panelové cesty, která se uvažuje jako pěší a není na cyklopás ani přímo napojena. Druhý možný sjezd se nachází v místě stávajícího podchodu. Západní sjezd bude ovšem kvůli zlepšení odtoku dešťové vody roštový. Dále jsou zde stísněné prostorové poměry a nepřehledný roh. Bylo by tak nejspíš žádoucí pojmout příchod z ulice Pod Altánem k punkovému parčíku jako plnohodnotné cyklistické napojení. Ulice Pod Altánem leží ovšem na soukromém pozemku.

Ke zlepšení návazností z ulice Pod Altánem by dále výrazně přispělo, pokud by se povedlo zajistit bezpečné křížení Průběžné a legální průjezd cyklistů do navazující ulice Gutovy. To je možné zajistit navazující akcí, jejíž přípravu by bylo vhodné zahájit.

Strašnická zastávka

V prostoru strašnické zastávky nepovede z promenády žádné významné odbočení. Do Strašnic se bude z centra odbočovat dřív, ulicí Pod Altánem. Směrem od okraje Prahy bude možné na Strašnice odbočit do ulice Petrovické. Možná zde bude odbočovat část cyklistů jezdících ze Zahradního Města, kteří snesou nepříjemnou ulici V Korytech. Samotné přemostění této ulice bude řešeno lávkou vyvýšenou ještě oproti současnému stavu.

Nejbližší další použitelný sjezd bude rampami do Radošovické, kudy bude možné dojet do Strašnic od Zahradního Města. Sjezd bude i naproti do ulice U Trati v místě, kde bude, strměji stoupající ulice a zde téměř vodorovná promenáda, ve stejné výškové úrovni.

K promenádě Skalka

V lokalitě při ulicích Strančická a Korytná se skrývá místo, jehož význam není na první pohled vůbec zjevný. Něco naznačí poslední věta v popisu lokality ve studii: „Celá tato část je významná svým parkovým propojením až k zastávce metra Skalka.“ Ano, zde se promenády dotýká soustavy zelených ploch, které pokračují souvisle nejen k metru Skalka, ale až dál ke Kauflandu a do míst, kde má s výstavbou Městského okruhu vést cyklostezka A43 do Hloubětína. Na druhou stranu pak v bližším či vzdálenějším souběhu může vést výškově přijatelná trasa přes Slatiny na Kačerov a do Braníka. Tento „Městský okruh pro cyklisty“ je fixovaný různými trasami celoměstského systému (viz obr.).

Zpracovaná studie není schopná toto výhledové spojení úspěšně řešit. Důvodem jsou opět neuspokojivé pozemkové vztahy. Ulice Strančická, která by byla vhodným koridorem, leží na soukromém pozemku vlastněném SVJ přilehlého domu. Studie na tyto soukromé pozemky nemůže vůbec zasahovat. Oproti vypořádání pozemků, bude případné proražení zářezu nakonec technicky – a nejspíš i finančně – to nejmenší.

K napojení na Zahradní Město ulicí Korytnou je dále vhodné poznamenat, že její stávající charakter ji činí pro slabší cyklisty zcela nevhodnou. Je zde ovšem příležitost k dílčí nápravě spočívající v legalizaci jejího východního chodníku mezi Korytnou a Šalvějovou. Jakkoliv je chodník dost úzký, není pěšími příliš frekventovaný a umožnění jízdy na kole by zde bylo po otevření promenády velmi žádoucí. To je ovšem na nějakou navazující akci.

Běžecký parčík a Dubečská

V navazujícím úseku je vytvořen dočasný parčík na pozemcích směrem k energocentru ČD. Přístup k energocentru není dořešenou záležitostí, dokonce zde hrozí přetnutí promenády úrovňovým křížením z Dubečské. Není také jasné, jak bude vypadat spojení směrem k ulici V Korytech. Příjezdová cesta, se kterou se víceméně počítá, nemusí být veřejnosti přístupná v celé délce. A protože jde o rozvojovou oblast na pozemcích Správy železnic, stezku zde patrně nikdo stavět nebude.

Na druhou stranu se vjezdem do ulice Dubečské otevírá již nyní možnost dojet od promenády na Skalku, v použitelnosti brání jednosměrnost ulice Žernovské. Bylo by proto vhodné současně s realizací promenády tuto ulici zobousměrnit pro jízdní kola.

Nekompletní návaznosti v této oblasti ukazuje souhrnně následující obrázek:

U zastávky Zahradní Město

Návaznosti na ulici Průběžnou u zastávek Zahradní Město jsou naproti tomu pojaty celkem kompletně, byť v případě realizace dalších dvou kolejí promenáda o dvě ze tří ramp přijde. Nemusí jít jen o vysokorychlostní trať na Brno, která se aktuálně uvažuje severní cestou přes Běchovice. Dvě další koleje mohou být v budoucnu potřebné pro zkapacitnění Eska či nákladní dopravu.

Napojení na Zahradní Město přes nové zastávky mimo rozsah platnosti této studie, nebude ovšem nikterak růžové. Při přípravě projektu se s cyklisty stejně jako u Edenu nepočítalo. Průjezd pod novým nádražím a starým podjezdem Jižní spojky tak bude i nadále velmi problematický. Ve vozovce se podařilo vyjednat průjezd široký 3,75 metru, tedy alespoň akorát na ochranné cyklopruhy. Západní podchod pod nádražím bude mít šířku pouhých 5 metrů. Teoreticky by to mohlo stačit na vymezení průjezdu smíšeného pro chodce a cyklisty v šířce cca dva metry na straně, kde nebudou ústit rampy k nástupištím. Spíše lze ale předpokládat, že toto neprojde, cyklisté tudy budou jezdit nelegálně – opět vlivem špatného návrhu celého podjezdu, protože mít na sjezdu z páteřní cyklostezky padesát metrů vedení kola přes nádraží je naprosto nehorázný nesmysl.

Také navazující přístup na Zahradní Město není zatím vůbec řešený jako cyklotrasa, u výjezdu z Jižní spojky má dojít jen ke sražení vysokých obrub.

Před Lanovým mostem

Promenáda skončí napojením do Dolínecké ulice těsně před Lanovým mostem. Zde bude možné pokračovat východním směrem buď přes malý kopeček ulicí Přetluckou, nebo přes malé údolí kolem zahrádkářské kolonie, a následně po lávce pro pěší přes železniční trať, za kterým se nabízí možnost pokračovat několika bezmotorovými směry na Štěrboholy, Malešice či Hostivař.

Návaznosti na promenádu na východním konci. Plnou čárou existující cesty, tečkovaně možné nové. (1) Uvažovaná stezka podél Jižní spojky, (2) připravované úpravy v rámci stavby Městského okruhu, (3) připravované stezka v koridoru bývalé vlečky ke Štěrboholům, (4) hypotetická stezka přes triangl Rybníčky (nepřipravuje se), (5) hypotetická stezka kolem metra Skalka směrem na Hloubětín (nepřipravuje se).

Jakkoliv jsou obě trasy relativně klidné, do přímosti a sklonové přijatelnosti mají poměrně daleko. Krom toho je velkou bariérou lávka přes trať, která při rozšiřování mimoúrovňové křižovatky Rybníčky nahradila mnohem pohodlnější silniční mostek. Lávka je úzká a rampy má zalomené takovým způsobem, že se chce skoro říct, že projektant zde nepočítal nejen s cyklisty, ale nejspíš ani s pěšími.

Další pokračování promenády přinejmenším v komfortu asfaltové smíšené stezky tak bude v tomto směru rozhodně výzvou. Je snaha alespoň zlepšit prostupnost u Rabakovské v rámci přípravy další etapy mimoúrovňové křižovatky s Městským okruhem. Mezi lanovým mostem a železniční lávkou se uvažuje o vedení bezmotorové cesty přímo k lávce, zaříznuté z jihu do náspu Jižní spojky. Zatím je to ale pouze ve stádiu úvah. Přímý průjezd železničním trianglem, který by zajistil přímé a sklonově nepříznivější pokračování promenády, působí v pražských podmínkách spíš nereálně.

Konec kritiky

Z předchozích odstavců jste mohli nabýt dojmu, že návaznosti na drážní promenádu byly posouzeny možná až příliš kriticky. K tomu je třeba podotknout dvojí. Je naprosto jisté, že i ve stávající podobě bude mít drážní promenáda obrovský přínos nejen pro cyklistickou dopravu, ale obecně pro bezmotorovou rekreaci všeho druhu. Současně se ale ukazuje, že využití dopravního potenciálu stavby do značné míře závisí na kvalitě návazností.

Proto by návaznostem na připravovanou drážní promenádu měla být v budoucnu věnována pozornost jak ze strany města, tak ze strany městské části. Využitelnost drážní promenády může snadno zvýšit několik menších doprovodných akcí, ze kterých vyberu jmenovitě integraci Moskevské směrem ke Koh-I-Nooru, bezmotorové propojení ulic Pod Altánem a Gutova, zobousměrnění ulice Žernovské a legalizaci východního chodníku ulice V Korytech. Současně je ale třeba začít připravovat investiční akce, které trasu v tomto komfortu prodlouží oběma směry – k Výtoni i do Hostivaře, případně dál.

Tak jako tak, drážní promenáda bude stavbou, která přinese cyklistické dopravě na Praze 10 mocný impuls, vytvoří zde cyklodopravní páteř a bude mít nepochybně dopady na intenzitu cyklistické dopravy v okruhu několika dalších kilometrů.

Vizualizace drážní promenády u parku Vlasta.