Nové cyklopruhy na nábřeží Edvarda Beneše

Směrem z centra jsou ochranné cyklopruhy dlouhé přibližně 450 metrů, jejich šířka bilancuje mezi 1,5 až 1,75 metru. Před křižovatkou se Štefánikovým mostem musí lidé na kole jet ve společném pruhu s auty.

Směrem do centra vede především cyklopiktokoridor, ochranný cyklopruh zde má délku jen asi 150 metrů. Zhoršením je nový bumlík, který před Čechovým mostem v délce zhruba 170 metrů znemožňuje předjetí cyklistů. Pruh pro auta i cyklisty zde totiž má na šířku pouze 3 metry.

Vyhnal cyklopruh auta do kolejí?

Na Facebooku se pod příspěvkem Pražské integrované dopravy (PID) objevilo několik dotazů, zda nové cyklopruhy „nevyhnaly“ auta na koleje. PID toto tvrzení vyvrátila:

“Ulice měla před rekonstrukcí tramvajové trati (TT) šířku okolo 11 metrů a podél TT široké 6,5 metru byly dva velice poddimenzované jízdní pruhy pro ostatní dopravu, oba šířky nižší než 3 metry, v průměru 2,75 m, někde i méně. To znamenalo, že vozidla, i osobní automobily, v kolonách zasahovaly běžně do průjezdního průřezu tramvají. To nevadilo ve směru na východ, kde auta v přímém směru podjíždějí Štefánikův most, ale vadilo ve směru na západ, kde se běžně před křižovatkou u Čechova mostu tvořily kolony, v nichž tramvaje stály.
Rekonstrukce TT si tak dala za cíl především rozšířit pruh pro auta u opěrné zdi pod Letnou, v jeho části nejblíže křižovatky s Čechovým mostem ještě o tolik, aby šly doplnit oddělovací tvarovky. Aby toto šlo, musela se celá trať posunout osově jižněji k Vltavě, ale po tomto posunu už mezi průjezdním průřezem TT a danou hranou chodníku logicky zůstaly sotva 2 metry. To už pro oddělený pro pro jakékoli automobily nestačí, tj. při snaze řešit kolony směrem na západ prostě auta směrem na východ musela na koleje plnohodnotně v každém případě. Pruh na východ má pak včetně tramvajové části dohromady 4,5 metru, což umožňuje vyznačení ochranného cyklopruhu.”