Z výšky

Publikováno: 28. července. 2008, 1 min. čtení

Aktualizováno: 16. března. 2009

Koupil jsem ho.
Chodil jsem kolem nich jak mlsný pes už víc než rok. Nejdřív jsem je jen tak nezávazně okukoval na webu, pak jsem je krátce vyzkoušel při jedné předváděčce. Pár jsem jich letmo viděl v Amsterodamu, Bruselu a Lucemburku. Potom jsem jedno pořídil manželce, která předtím žádné kolo neměla – ona je spokojená, ale protože jsem o moc větší, nevěděl jsem dál nic. Konečně padlo rozhodnutí. Znovu weby, tentokrát už hledání toho pravého kousku. Návštěva obchodu, zkušební projížďka. A od sobotního poledne ho mám.
Městské kolo.

Ač kompletně vybavené, ještě jsem ho doplnil o přední košík a tašku na nosič. Vyhoupl jsem se na něj a vyrazil po trase, kterou mám projetou snad tisíckrát.

To všechno, co bylo najednou jiné, mě nejdřív dráždilo. Nezvyklý vzpřímený postoj, chybějící klipsny, vratká řidítka, podivný způsob řazení, výška, ze které člověk sestupuje jak ze schodů. Ovšem po pár kilometrech jsem si na to všechno tak nějak zvykl, rozhlédl se kolem sebe…

… a zjistil, že se dívám na svět shora. Chodcům jsem mohl číst v očích lehké překvapení a na řidiče osobních aut jsem shlížel pěkně svrchu. Najednou jsem si nepřišel jako anarchistický element, který se snaží projet městem rychle a nenápadně, navyklý krást čas a prostor, do kterého tak nějak nezapadá. Ne: teď jsem se konečně cítil pánem svého času i vládcem městského prostoru.
Pravda, musel jsem se občas shýbat pod větvemi stromů vyjetých do výšky „běžných“ cyklistů. Ale vůbec mi to nevadilo. Nevadila mi ani menší cestovní rychlost. Městské kolo nemá tachometr a spěchat na něm je nejen nepatřičné – je to i prakticky nemožné. Protože i když jsem šlapal o sto šest, pořád jsem měl pocit, že se vlastně nikam neženu – tak proč tedy nakonec nezvolnit?

Ten den jsem se projel po městských ulicích i zarostlé greenwayi. Zamkl jsem kolo před krámem a nakoupil si. Pak jsem se sešel se svou láskou a dál jsme pokračovali ve dvou. Projeli jsme místa, která znám jen z mapy. Na široké cyklostezce jsme se zařadili vedle sebe a nechali se předjíždět těmi, kdo ten den chtěli dojet někam daleko. My to v úmyslu neměli. Zastavili jsme se na limonádu a pak v centru na čaj. Tam jsme se opět pohybovali mezi auty, ale nevím proč jsem měl pocit, že je to daleko snazší než dřív. Markéta mi říkala, že je to tím, že na nás každý civí a nestihne nás tedy ohrozit. Rozloučili jsme se nad schodištěm do krtčí díry, nad zónou, kde jsou jízdní kola jen tiše trpěna.

Domů jsem jel sám a vyzkoušel si jízdu po výpadovce. Šlo to – jako vždycky, když jsem si před sebe v mysli načrtnul neexistující cyklopruh. Jenže s tímhle kolem byla ta fiktivní čára skoro hmatatelná. Jako by městské kolo dokázalo vytvořit ve své blízkosti vše, na co cyklisté v Praze marně čekají.

Ten den jsem měl vůbec vtíravý pocit, že pro jezdce na horských kolech a v přiléhavých dresech už Praha víc dělat nehodlá. Další stupeň infrastruktury si budou muset vynutit ti, kdo se na svých kolech hodlají projíždět v saku.
Mrzelo mě, že ho na sobě nemám.

Vratislav Filler

Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

fejeton městské kolo

panpivik 30. 7. 2008, 08:55

take jedno takove mam na jezdeni po meste. Sice kazde presednuti z bika trochu desi, ale jinak souhlasim. do mesta jedine na mestskem kole ;-).

martin 16. 8. 2008, 21:21

Jojo, taky jsem si na to nemh zvyknout, ale ted uz bych zpet nemenil. Skoda, ze se v Praze neda parkovat v noci venku jako v Holandsku nebo Nemecku, kde si nekde kolo lide pres noc ani nezamykaji :). Tip pro zajemce: pro jizdu po Praze doporucuji terenejsi veri cruiseru s odpruzenou vidlici a prehazovackou - kopce, dlazba, sterk, tomu se v Praze nevehnem.

Slávek Syrový 4. 9. 2008, 00:11

Ahoj Vráťo, hezky poeticky jsi to popsal. Zažívám na našem firemním Columbusu to samé.

Jen bych chtěl diskuzním kolegům připomenout: zamykat zamykat zamykat! I Ve Vídni. Já tam o stroj před pár dny přišel. V Amstru, když nezamknete, tak to kolo taky už nenajdete, ale ne že by ho někdo kradl, prostě se mu nechtělo jít, tak si pujcil kolo a pak ho zase odložil...takže se pak člověk buď naběhá, nebo zaplave, páč ho najdete třeba v jednom z vodních kanálů. To se zřejmě někdo vracel po koláčcích z coffeeshopu :-)
Pokud parkujete v noci, je nutné kolo třeba barevně znehodnoť a zamykat na frekventovaných místech. Nejlépe k zábradlí ze strany vozovky (vtipné rady z www.ruzovekolo.cz)
Slávek

jorka 11. 12. 2008, 00:02

No pro mě je to láska na první pohled! Pokud je platné to, že "design" je optimální sloučení krásy a užitku, tak tahle kola jsou TO! Budu si ještě pár dní prohlížet obrázky a pak už tuším průvan na kartě...

Vratislav 11. 12. 2008, 12:09

Jo, městský kola, to je mňam - od doby, co ho mám, na něj nedám dopustit :-)

Kačka 16. 4. 2009, 16:39

naprosto souhlasím s článkem, mé pocity byly uplně stejné jen s tím rozdílem, že já v tom saku (šatech, sukni, lodičkách) jezdím a neuvěřitelně si to užívám. všem kteří dosud váhají, vřele doporučuji :)

Wondráš 29. 4. 2009, 16:47

"Ja vas tady tak posloucham/ctu/ a nestacim se divit." :)
Ze se muze objevit nekdo, komu jizda na necem pomalem, tezkem a drahem pripada prijemna bych asi jeste pochopil, ale ze je vas tolik, to uz mi moje seda kura nepobira.
Krom MTB a silnicky mam napr.auto z r.1968. Taky si v nem umim vychutnat nedelni pomalou jizdu krajinou, ale abych vytrval u zmineneho prirovnani, nevazi 3tuny, nestoji 800tisic a 40 let stare chromy maji neco do sebe :)
Podle meho vic, nez nove kolo sic bez patiny, ale technologicky z doby zelezne, ze ktereho marketing mj. pomoci podobnych PR clanku udela modu aby je mohl zmasirovane verejnosti prodavat za cenovku karbonoveho XC specialu :)

Hynek 29. 4. 2009, 17:39

Wondráši, různá kola jsou praktická pro různé účely. S cenou to přímo nesouvisí, neboť ta městská mají zase věci jako přehazovačku a dynamo v náboji, balónové pláště a podobně. Design je jiný, kriteria výběru jsou jiná, všechno je jiné. Takové kolo, o kterém se tady píše, používá většina lidí v západoevropských zemích, kde se jezdí na kole mnohem víc než tady. Jim zase připadá jako úlet to tvoje MTB... Svět je pestrý.

idontknow 21. 8. 2009, 10:08

Po městském kole toužím asi rok...zkoušela jsem na jedmon i jezdit a bylo to úžasné...jenže nejsou finance...musím si ještě počkat...snad příští jaro :)

mech1 24. 8. 2009, 12:07

Nemam sice velke mestske kolo, ale skladacku. Koupil jsem ji proto, abzch kousky cest mezi MHD jezdil na ni ...
Malou chvili trvalo nez jsem zacal jezdit celych 19km do prace a 19km zpet.

Ze zacatku me prekvapil vysoky vzprimeny posez a mrtnost ... ale zvyk sem si silene rychle a kdy ted sednu na horske kolo, uz to neni ono ... boli me zada, zadek, krk, je velke, neohrabane ...

Dagmar 7. 9. 2009, 21:58

Ahoj, také mám zálusk na jednoho Holanďana, ale mám menší problém, teda dva. Mám dvě malé děti apotřebuju je každý den vozit do školky. Kam s nimi? Stránky s holandskými udělátky jsem našla, ale...to je asi vše. Má někdo z vás nápad, radu? Díky, Dášahttp://www.xtracycle.com/cargo-utility-bicycles/kits.html nebo http://workcycles.com/workbike/bicycles/transport-cargo-bicycles.html