Legerova 2010 – Cyklistická přívětovist na ústupu

Přes zimu byla možnost využití této krajnice sice omezena nahrnutým sněhem, ale když konečně roztál a byl odklizen nános toho, co po něm zbylo, byla krajnice zase funkční. V původním provedení bohužel ne na dlouho.

Zúžení 2010 – cyklistům na přihoršenou

Po letošní zimě byla větší část betonových svodidel odstraněna a vodicí proužek částečně vybroušen. Tím se z krajnice stal parkovací pruh, který je pro průjezd cyklistů nepoužitelný. Tedy: fyzicky jej pro jízdu použít lze, ale právně nikoliv. Pokud v něm dojde k jakémukoliv problému (asi nejpravděpodobnější budou náhle otevřené dveře stojícího auta nebo zpoza dodávky se najednou objevivší chodec), tak to bude právě cyklista jedoucí v parkovacím pruhu, kdo bude viníkem.

Současný stav je tedy takový, že skutečná (pro cyklisty použitelná) krajnice je jen na začátku Legerovy ulice (před domy č. 2-4) a potom kousek před křižovatkou s Wenzigovou ulicí (Legerova 14). Ten je stejně skoro nepoužitelný, protože vozidla vyjíždějící z Wenzigovy ulice zastavují až na kraji jízdního pruhu v Legerově (zcela správně). Za Wenzigovou ulicí již pokračuje pouze parkovací pruh (kromě krátkého úseku před domem č. 24, kde je však zábor pro stavbu).

Po roce zkušebního provozu tak nepřekvapivě zvítězila snaha o co největší počet parkovacích stání, než nějaké procyklistické opatření. Jedním z původních argumentů proti vyznačení cyklistického pruhu byla dočasnost toho řešení – na dva měsíce se nějaké vyznačování nevyplatí. Původní dva měsíce jsou už dávno pryč, nyní počítáme druhý rok tohoto zúžení. Paradoxně ale uvedený důvod platí – průjezdná krajnice byla jen dočasná, nyní je z ní regulerní parkoviště.

Cyklisticky jsem tak na tom v podstatě hůře, než před realizací zúžení začátkem roku 2009. Z hlediska provozu je to stejné – jediná možnost je jízda v pravém jízdním pruhu společně s ostatní dopravou. Z hlediska bezpečnosti ale přibyl problémový prvek v podobě jízdy podél zaparkovaných aut, protože před zúžením se projíždělo kolem zeleného dělicího pásu bez aut.

Jak je to s kapacitou magistrály?

V roce 2009 byl při sčítání na Legerově ulici zjištěný denní průjezd 47 000 aut. Sčítání i modely prokazují, že limitem pro kapacitu ulice je světelná křižovatka s Rumunskou. Na ní svítí zelená ve směru od Nuselského mostu akorát tak dlouho, aby se v úseku od křižovatky až k Hlavnímu nádraží nevytvářely kolony stojících aut. Ve směru do centra tak Legerova ulice přes křižovatku s Rumunskou ve čtyřech pruzích propustí nejvýš 3300 aut za hodinu.

Dvojpruhová komunikace bez světelných křižovatek má přitom hodinovou kapacitu až 3600 aut. Z toho vyplývá, že kromě nějakých dvou set metrů rozpletu do řadících pruhů stačí pro magistrálu do centra až po Rumunskou jízdní pruhy jen dva. To potvrzuje jak dvojpruhový úsek u vyústění Kongresové, tak podobně zatížený Hlávkův most ve směru z centra, který má také jen dva jízdní pruhy *.

Současná třípruhová podoba Nuselského mostu a Legerovy tak slouží jen k tomu, aby se kolony stojících aut před úzkým hrdlem u Rumunské neroztahovaly příliš daleko do Prahy 4. Co se kapacity týče, může se magistrála na Nuselském mostě a v Legerově zúžit na dva pruhy třeba už od zítřka.

Co byste řekli magistrále upravené takhle? (Lucemburk, Foto VF)