Na návštěvě v supermarketu

Publikováno: 31. ledna. 2011, 1 min. čtení
Aktualizováno: 17. března. 2012
Autor: Hynek Hanke

Až pojedete příště přes Můstek a budete mít pět minut navíc, vezměte to přes Rytířskou a nakoukněte do průchodu k supermarketu Albert. Vchod za hnusnou a uřvanou cedulí ALBERT je zároveň krásný a nepatřičný! Stojíte v úžasné čisté chodbě, v lunetách hlavního vchodu je dosud ozdobným písmem vyveden nápis ,,Tržnice“ a při pohledu na malbu za ním na vás dýchne atmosféra doby, kdy okolní ulice vypadaly skoro jako Chandni Chowk.

Několik citací z knihy Trhy a tržiště (viz patička): ,,Je to středisko, kde nahromaděny jsou v pestré směsici všechny dary přírody, pokud jsou poživatelny… Čistý vzduch zde arci nepanuje a čichadlo obtěžováno jest výpary hlavně ze stažené zvěře, ryb a vykuchané i nevykuchané drůbeže, jež mísí se s pronikavým zápachem karbolu, jímž jsou rozsáhlé sklepy a chladírny až příliš důkladně desinfikovány. Z této příčiny jsem rozhodně proti uzavřeným tržnicím a pro trhy na volných prostranstvích pod širým nebem, kde vyložené potraviny jsou na čerstvém vzduchu. […] Jinak stojí však vyložené v Staroměstské tržnici obrovské poklady rozmanitých poživatin věru za podívání. Jenže se nesmíte dlouho dívati a musíte raději kupovat, sice se vám může snadno od nějaké příliš rázné a ,bodré‘ prodavačky dostat nemilého ,poučení‘. “

Když tam tak stojíte před vchodem, Slyšíte všechny ty hlasy, vyvolávání, handrkování, smlouvání, láteření, nahánění. ,,Milostpaní, milostpaničko, copak poroučejí?“ ,,Jdou si vybrat. Daj mi počinek!

V roce 1897 se do této zbrusu nové budovy přesunul z Rytířské vaječný trh. Hned za rohem býval trh s houbami a květinami a za Stavovským divadlem zase trh ovocný.

,,Je to podívaná na bizarrní skupinu prodavaček a prodavačů, sedících uprostřed hromad ovoce, jež hraje všemi barvami. V červnu a v červenci dominují tu třešně — snad ani makové pole nepůsobí jásavějšími barvami než naše tržiště v této době.“ Prodávaly se zde hrozny a broskve ze Slovenska, meruňky, třešně, rybíz, angrešt, jablka, hrušky, švestky, kvalitní i na povidla, ořechy, šípky a trnky, zavařeniny a ovocné víno. Nebylo vyloučeno zde zakoupit kromě místního ovoce ani pomeranče, citrony, burské oříšky, datle, fíky, mandle, kaštany, ananas, banány či lékořici.

O provozu trhu v časných ranních hodinách: ,,Všechny pražské hokyně a hokynářky se tu sejdou, aby se zásobily zbožím. Ovoce jde na dračku. Od nejrannějších hodin je tu hlučno. Stojíš stranou a jako vyjevený díváš se na to mraveniště a člověk neznalý poměrů si myslí, že se dostal někam, kam se přišli lidé hašteřit a hádat. Vejdi do tlumu a podivíš se, jak úžasně rychle se tu obchody uzavírají a jak se tu zákazníci střídají.

O kousek dál v Kotcích ještě mezi válkami: ,,Kupí se tu na dřevěných krámcích i na zemi zboží všeho druhu. Šněrovadla, mýdlo, svíčky, kartáče, linoleum, brambory, hrnce, sůl, koření atd. všechno v pestrém ladu i neladu nabízí se k prodeji.

,,Ranče, ranče, pomoranče, fíky jako jikry, sladký jako med, může se jíst hned. Pojďte ke mně, starý, mladý, nakoupíte jistě rádi pro Kačenku, pro Pepičku, pro Barušku, pro Lojzičku…

Všechno je to vymalované nad vchodem do supermarketu — pražská ulice i babky s nůšemi ovoce.

Spíš než procházet vchodem dovnitř ale doporučujeme zastavit se někdy ve vchodu z druhé strany z ulice 28. února. Pod železnými kontrukcemi bývalé tržnice tam před obrovským neonovým nápisem Albert prodává jediný stánkař čerstvé ovoce a zeleninu. Působí trošku jako přízrak z jiné doby, ale ve skutečnosti ve své bizardnosti jen rozehrává další dějovou linku příběhu tohoto místa…

A taková je Praha celá a právě tím je výjimečná, na každém rohu, v každém průchodu a za každými dveřmi leží nějaká pozoruhodnost a nějaký příběh. To nemůže říct každý.

Jezdíte také kolem nějakého takového místa, co má příběh nebo je něčím zajímavé? Napište nám!

(Úryvky a dobové citace (kurzivou) stejně jako většina zde uvedených faktických informací pochází z výtečné knihy Trhy a tržiště z edice Zmizelá Praha, Pavly Státníková, nakladatelství Paseka, ISBN 978-80-7432-068-2)

Hynek Hanke
První šéfredaktor tohoto online magazínu (tehdy ještě pod názvem Prahou na kole). V redakci působil mezi lety 2008 a 2011.

Mistr Lei 2. 2. 2011, 10:34

Hezky napsané - ostatně člověk občas povzdechá nas rozličnými svazky Zmizelé Prahy. Akorát by mě třeba zajímalo, kdo je citován při těch popisech, protože paní Státníková to dle dikce asi nebude. Na konci 19. století si člověk může tipnout nějakého toho Hermanna nebo Mrštíka, ale taky to může být nějaký vemi "malý šéf".

Vítek 10. 2. 2011, 12:17

velmi pěkné zavzpomínání... ale ono to tak je všude... každé místo, nejen v Praze, je plné příběhů které se tam odehrály a lidí, kteří v něm žili... Je jen třeba se trochu zastavit a zapojit představivost. A jak je vidět, tak zrovna trhů se konečně v Praze opět dočkáme.

Vratislav Filler 10. 2. 2011, 12:32

Ty Zmizelé Prahy jsou nářez. Včera jsem si četl o tramvajích a šel mi z těch fotek až mráz po zádech. Možná ani ne to, že třeba třída Na Příkopech byla někdy obklopená jednoposchoďovými domy, ale spíš to, kolik baráků (a celých bloků) postupně padlo na rozšiřování komunikací - ať už to byly tramvaje, vestibuly metra nebo silnice. Kolik těch domů nebylo nikdy obnoveno a zůstávají po nich pusté "zelené" plochy. A kolik těch míst, kam se dneska člověk bojí pěšky vůbec vkročit, mělo normální, lidský rozměr běžné ulice.
Skoro jsem z toho získal dojem, že nejspolehlivější způsob, jak přijít mezi léty 1900 a 2000 o barák, bylo mít ho na nějakém nároží...

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat