Hlavní železnice může tvořit pro cyklistickou dopravu významnou bariéru. Křížení cyklotras a frekventovaných železnic má být řešeno (dle místa) cyklopodjezdem nebo lávkou. Vracím se
se sérií Pohlednice z Nizozemska. Tentokrát ukážu cyklopodjezd, který v roce 2004 rozšířil cyklistickou síť „krajského“ města Zwolle, hrdého držitele titulu Cykloměsto Nizozemska 2014.
Zwolle má 133 tisíc obyvatel a je hlavním městem provincie Overijssel. Provincie v Nizozemsku jsou na rozlohu obvykle menší než české kraje, zato ale často mají více obyvatel. Zwolle je po našem tedy „krajské“ město, kde je víc než 50 % všech cest ve městě (obyvateli, dojíždějícími i rekreanty) vykonáno na kole. Víc než 50 % všech cest ve městě je doopravdy hodně, zvlášť když uvážíme, že mnoho cest do Zwolle z okolního regionu je pro pravidelné využití kola docela dlouhých.
Ještě navíc když si všimneme, že v některých městech v okolí (Hattem, Heerde, Epe, Hasselt, Urk, Emmeloord) chybí železnice (a v Nizozemsku jinak silnou kombinaci kolo-vlak je tak těžší využít). Zwolle se mnoho let zaměřuje na budování kvalitní cyklistické infastruktury na území města. Ve Zwolle je cyklodoprava silnější než v jiných nizozemských městech.
Cyklopodjezd Koggepad tvoří významnou spojnici v rámci města západně od nádraží. Mé fotky jsou z úterý a středy večer v druhé půlce září 2014. Na Google StreetView najdete západní i východní napojení podjezdu. Na západní straně navazuje převážně obytná čtvrť, a na východní nové centrum města. Řešení považuji za inspirativní ve světlosti podjezdu, šířce cyklostezky a chodníku, veřejném osvětlení a mírném sklonu ramp. Také v tom, že rampy jsou trasované přímo a neprodlužují cyklistům a pěším vzdálenost. Vše v Nizozemsku běžné.
Líbil se Vám článek? Chcete v Česku lepší podmínky pro cyklodopravu?
Podpořte nás, stačí i 100 korun. 💙🚲
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Jožka Laža 13. 3. 2026, 13:04
1
Super je též to zkosení stěny vnitřního oblouku podjezdu, které zlepšuje výhled a zvyšuje tak bezpečnost a atraktivnost podjezdu i v nočních hodinách.
MaT 14. 3. 2026, 10:04
Ta světlost (resp. podjezdná výška) podle obrázku nevypadá zase tak moc velká, ale tak jestli s tím i poněkud vyšší Nizozemci nemají problém, tak to snad bude cajk. To já si právě vybavuji u nás v ČR pár podjezdů, kde aby se člověk raději ještě při průjezdu snažil trochu víc sklonit hlavu, aby se tam vešel...
U té železnice je asi dnes asi všeobecná shoda na rušení přejezdů a nahrazování podjezdy/nadjezdy (viz třeba Studénka), zvláště na frekventovaných tratích.
Ale trochu ambivalentně se dívám na snahu rušit v Praze podchody pod silnicemi. Jasně, často je to nevábné a třeba večer ne úplně bezpečně působící prostředí, ale zároveň to může dost šetřit čas. Hodně využívám i na kole podchody na Fügnerově náměstí, i kdy tam jsou ty jedny schody, ale v plánu je asi taky je zasypat.
Někde to znamená, že se pak na semaforech člověk dost načeká, ještě když to jsou vlastně dvě silnice vedle sebe. Kde mi ta čekací doba na semaforech také přijde už extrémní je křižovatka na Vypichu. Tam je super, že je ten jeden podjezd od Ladronky dál na Bílou horu, ale dost bych ocenil něco podobného i směrem na Petřiny a ke Hvězdě. Jo, dá se k tomu zneužít ten podchod od Kauflandu, ale to úplně ideální řešení také není...
Takže sice chápu myšlenku omezovat takovéhle různé dálnice skrz město, snažit se je humanizovat, úrovňové přechody místo smradlavých podchodů – ale někde to pak asi bohužel třeba i k prodloužení jízdních dob pro nás cyklisty...
komentář