Krátká ochutnávka cyklistických ulic z nizozemského Zwolle

Detaily a dotaženost...

To je přesně to, co v NL i jinde umí a v Praze na to dojedou i drahé, velkorysé a teoreticky k cyklodopravě vstřícné stavby jako Štvanická lávka nebo Dvorečák.

Všimněte si třeba na videu, jak jsou značené ty vyvýšené přejezdy, atd. To, že se vozovka zvedá, zdůrazňujou střídavé krátké a dlouhé čáry a na ně kolmá čára na zlomu do vodorovného povrchu. Takže trojúhelníky si můžou nechat jako tzv. "dračí zuby" pro určování přednosti (odpovídá značce dej přednost v jízdě - funguje jednoduše a intuitivně, kdo přijíždí k vrcholu trojúhelníku, dává přednost, kdo přijíždí ke straně, má dostat přednost.
U nás ty trojúhelníky plýtváme na vyznačení vyvýšených prahů a ještě je dáváme tak, že připomínaj šipku vybízející k vyšší rychlosti, tedy podvědomě působěj úplně opačně, než co říkaj na vědomé úrovni (tedy že je třeba zpomalit, když je tam zpomalovací práh)...

Řekl bych, že to ukazuje, proč máme takové problémy.

Nechápem (a zuby nehty se bráníme pochopit) to, co oni chápou, říkaj a dělaj už desítky let. Tedy, že celý tvar ulice, od šířek a obrub přes povrchy a zeleň, má podvědomně vést uživatele k tomu, aby v tom prostoru fungovali tak, jak to autor návrhu chce. A značení to pak jen na vědomý úrovni potvrzuje to, co tam lidi cítěj intuitivně a navzájem se to obojí posiluje.

U nás furt jedem ve zcestným přesvědčení, že to můžem navrhnout podle všeho ostatního a dopravní fungování pak vyřeší značení. Který se pak často bije s tím, jak to uživatelé vnímaj podvědomě. A pochopitelně často to vědomí s podvědomím prohraje a vznikaj jak na běžcím pásu v lepším případě nepříjemný, v horším nebezpečný situace. A autoři se pak "strašně diví", že ten prostor (ne)funguje, přesně tak, jak ho navrhli a ne tak, jak si představovali a jak to zkusili ohnout značením. Ukázkovej příklad je zpackaná rekonstrukce Na Florenci...

Kdybych povazoval dopravu na kole za zakladni neoddelitelnou potrebu meho zivota (presneji: ja si tu potrebu denne spokojene plnim, ale kdyby to chtela i moje rodina), asi bych uvazoval o prestehovani do mista, ktere ma takovy potencial. Ale jsem z Prahy (nyni uz z tesneho okoli, ale cela rodina v Praze pracujeme/studujeme), stehovat se nebudu, a protoze Praha takovy potencial nema (a podle me z naprosto pochopitelnych duvodu, rozhodne relativne k Zwolle), netlucu hlavou do zdi a z clanku si beru, ze je to moc pekne, upravene, hezke i z pozice pouze pesiho obyvatele. Jde o hezke klidne krajske mesto s poctem obyvatel jako je Zizkov a Vinohrady dohromady, ale na 10x vetsi plose.

Kvuli (ne)moznosti dopravy na kole se neprestehuji, protoze tlak "zdola" (tj. od rodiny) zcela chybi, o doprave na kole maji diky me zcela jasnou predstavu, stejne tak o tom, jak si preji se dopravovat. Podobne chybi v Praze tlak zdola obecne -- 100 diskutujicich na MNK to nezmeni, ani 1000 clenu FB skupiny Cykliste sobe. To je nic a bez toho to nepujde.

Samozrejme s pasazi clanku:

"Situaci chápu tak, že pro skutečně fungující návrh sítě cyklistických ulic potřebuje politik, úředník i projektant rozumět stávající i cílové roli pro pěší, cyklo, MHD i auta u všech ulic ve městě. Každá ulice má v rámci sítě svou, často velmi odlišnou úlohu."

souhlasim. Presneji: domnivam se, ze v realite Prahy v tom vyctu uzivatelu nekdo bude "muset z kola ven", asi me neprekvapuje, ze toho Smolika drzi cyklistika (stejne jako zajemce o dopravu na konich). Rad bych vedel, jak se technicky zhostit ulohy "každá ulice má v rámci sítě svou, často velmi odlišnou úlohu", napriklad v dolni casti udoli Motolskeho potoka (tj. smichovsky zacatek Plzenske). A nemusim byt ani tak detailni: jak navrhnout sit podle vyse uvedeneho principu a pritom obslouzit zajem obyvatel Vinohrad, Noveho Mesta (a asi jeste par dalsich ctvrti) o dopravu smerem na levy breh a obecne zapadnim smerem? Napada me snad jen tvrdy zakaz. A nebo dalsi velke dopravni stavby.

Mimochodem, navazujici vetu na predchozi citaci "Takové porozumění se v Praze podle mě objevilo až od roku 2025..." uz za pravdivou nepovazuji. Takove porozumeni je tady davno, napriklad magistrala je pripadem porozumeni a vyhrazeneho prostoru pro jeden typ dopravy (alespon se domnivam, ze to byl zamer) uz po vice nez 100 let, viz bulvary Sokolska/Legerova; bohuzel v r. 1890 neodhadli budouci potreby. No jo, ale misto toho, aby dalsi zajemci o jine dopravni mody vyuzili uvolneneho mista jinde, v Praze chteji na magistralu take (zdravim Sergia Almeidu, ktery cyklistum dela medvedi sluzbu). Nakonec pochopitelne, protoze realita Prahy neni stejna jako realita Zwolle. Ve Zwolle by se na magistralu netlacili, naopak by tlacili na tvorbu paralelni infrastruktury. V Praze tezko, sklesat (a potom vystoupat) do udoli pod Nuselak se nikomu nechce, i kdyby to bylo cele oddelene a v cervenem asfaltu; ani na jinych mistech magistraly zadne dalsi paralelni cesty vhodne k prestavbe nejsou... .

Mimochodem: ve Zwolle se rozhodne k automobilove doprave nestavi macešsky: osmiprouda dalnice stredem mesta (6 najezdu po kilometru), soubezna ctyrprouda mestska komunikace, ctyrproude komunikace v kolmem smeru obepinajici cele mesto... . Krasna ulice pro dopravu na kole ve Zwolle: https://maps.app.goo.gl/ZjXWKEbVN7uALVeu5 -- nepripada vam, ze i presto je vetsina vlastne vyhrazena autum?

Ale jo, verim, ze treba Hradec Kralove by se mohl priblizit. Tam by se mi i bydlet libilo, kousek do hor na bezky... no, ja to uz nestihnu.

Zdenek X:
Copak o to, já se jako jednotlivec bez cyklodopravy obejdu. Nebudu rád, ale obejdu se. Ale obejde se bez ní město? Nebo je město bez adekvátní cykloinfrastruktury odsouzeno k tomu, stát se smrdutou stokou komplet ucpanou auty? Zkušenosti ze světa i od nás se zdají nasvědčovat tomu, že bez cyklodopravy to města dnes mají velmi, velmi těžké a optimálně bez ní fungují opravdu těžko a výjimečně.

Ono je to dost logické, když město vší silou upřednostňuje delší cesty, má mnohem víc (v součtu délky) cest (a problémů s nimi spojených), než města, která postupují logicky a prioritu dávají cestám na krátké vzdálenosti... Ono se pak (na první pohled paradoxně) často ukáže, že v takových městech jsou v pohodě (lepší, než v těch městech, která dálkové cesty staví na první místo) i ty dlouhé cesty. Právě proto, že je většina lidí nekoná denně, ale jen občas...

Prominte, ale ja neuprednostnuji delsi cesty "protoze mesto", ale protoze jsem se tak svobodne rozhodl, protoze nehledam zamestnani podle vzdalenosti, ale podle jinych kriterii. Dokonce stejne jako vy mohu delat plne z domova, ale mam radeji kancelar a jezdim do ni denne -- jsem produktivnejsi. Hlavne nerikejte, ze to je "protoze mesto", protoze nas mesto vlastne v tom dlouhem dojizdeni podporuje: nikoli, pochybuji, ze by CVUT postavilo vic kampusu, aby studenti (i ja) jsme nemuseli cestovat, totez VSCHT, totez ostatni vysoke skoly. Totez moznosti zajimaveho zamestnani. Mesto nam podporou dopravy na vetsi vzdalenosti umoznuje se rozhlizet po prilezitostech i za hranice nasi ctvrti. Nerikam, ze to nemelo kouzlo a vyhody, ale myslenka lokalni ekonomiky mi pripada jak z predminuleho stoleti.

Kratke cesty me absolutne nezajimaji, vetsinu zvladnu pri tech dlouhych. Pripadne jsou kratsi cesty v jinem klidnejsim rezimu (treba parkrat do roka za kulturou, nejaka efektivita techto cest me nijak nevytrhne). K doktorovi chodim 2x rocne (tukam na drevo), a zubare mam doslova pres cele mesto (cela rodina), ocni cca 20 minut na kole. Peci o deti jsem zazil 3x, kolo mi rozhodne nechybelo (na Strahovskem kopci by mali haranti mohli jezdit tak maximalne po vrstevnici).

Nevim, kde berete implikaci "nebudou kola -> budou auta". Dokud jsme byli primo v Praze, auto jsme vytahli pouze na vikendy (to naopak pravidelne). Tedy parafrazuji: copak o to, my se Praze bez auta obesli.

Zdenek X: zkuste se na chvíli oprostit od svých osobních zkušeností jako etalonu fungování celé společnosti. Jasně, lidi s některými povoláními budou dojíždět vždycky, atd. Jasně, jednotlivé VŠ nebudou stavět víc kampusů, jasně. Ale to jsou slamění panáci.
Uvědomte si, kolik lidí to má úplně naopak. Příležitosti pro to jejich povolání jsou dost rozprostřené po městě, nemají schopnosti nebo zkušenosti, kvůli kterým by stálo za to, aby dojížděli někam daleko do vybraného specializovaného obchodu. Uplatní se stejně dobře v některém z těch, které mají blízko. Namátkou prodavači, lidi z řady služeb, atd.

Ta preference krátkých cest (a odpovídajících prostředků) v infrastruktuře města taky nutně neznamená nemožnost jezdit dál. Nikde (jen u nás v hlavách těch, kdo příslušnou infrastrukturu navrhují) není psáno, že se různé prostředky nedají kombinovat v rámci jedné cesty. V NL i v Kodani dělají maximum pro snadné kombinování kola na krátké vzdálenosti (první/poslední míle, která je achillovou patou hromadné dopravy) s hromadnou dopravou na prostřední, nejdelší část cesty, kde hromadná doprava uplatní svou efektivitu pro velké přepravní proudy (byť s trochu jiným přístupem, v Kodani si berou kola do příměstského vlaku, v NL je nechávají na nádraží a pokračují bez nich a případně si půjčí na konec cesty sdílené).

Kuba: predne, rozhodne se nebudu oprostovat od mych osobnich zkusenosti, to dela velka cast lidi okolo. Barchorky bez realneho podkladu (treba z prazskych realii). Nicmene samozrejme v mych uvahach reflektuji i znalost o chovani meho okoli: rodina, sirsi rodina, zamestanci me zeny, moji kolegove ... (nejmene). Nevim, rezim "homeoffice naplneny kratkymi cestami" tam neni.

I vy nyni ted pripoustite, ze dlouhe cesty probihaji. Ok, vy byste to resil MHD (a posledni mili na kole), pocitejte s tim, ze tu bude urcity podil tech, kteri tak cinit nebudou. Na obou stranach: nekteri (ja) tu dlouhou cestu chteji take urazit na kole, jinym se nechce potit zadnici na kole na poslednich 1000 m a klidne to ujdou. Jak jsou velke ty skupiny, nevim, ale vy to nevite take. Argumentaci Kodani, NL (specialne Zwolle) vnimam, nicmene (opet moje zkusenosti) s rezervou, je zatracene jine dojet kilak po rovine a nebo vyslapnout uz jenom od Masarycky k VŠE (abych zustal u tech nadrazi).

A tady je vase nepochopeni meho postoje. V obecne rovine si preji infrastrukturu pro kratke cesty, urcite bych ji nekdy vyuzil. Ale citim, ze to narazi na potreby a predstavy ostatnich. Narazi to plno technickych problemu, ktere v jinych mestech nejsou (dostanu nekdy odpoved na otazku jak protlacit oddelenou infra Plzenskou, Starym Mestem ... ?). Vyzaduje to investice, vyzaduje to venovat tomuto dopravnimu modu cast verejneho prostoru. Narazite na potreby ostatnich a ja se rozhodne necitim tak povolan, abych je ignoroval a tlacil si jenom svoje. To citim silne z vas. Mohu se snazit, ale take se musim prizpusobit. V Amsterdamu nikdy podil cyklodopravy nepoklesl pod 25%, ani v 70. letech. V Praze nemel 25% ani v 30. - 50. letech, kdy jeste o nejakem prebujelem automobilismu nemohla byt ani rec (a v tomto ohledu nebyl takovy rozdil mezi Prahou a Amsterdamem, ale v Amsterdamu po valce podil cyklisticke dopravy 80%, proc nebylo 80% i v Praze?). Ignorujete uplne jiny prirozeny zajem o dopravu na kole, ignorujete absenci tlaku zdola v Praze. A divite se, ze chovani politiku tlaku zdola odpovida.

Pro jistotu: jsem zasadni odpurce automobilu v (sirsim) centru, tim mam na mysli "dojizdece", a podle pruzkumu jsem ve shode s velkou casti mistnich.

Add osobni zkusenost: cetl jsem https://mestemnakole.cz/2026/02/praha-5-peroutkova-po-rekonstrukci-pouze-kuse-cyklopruhy/ a take jsem si rikal a tukal na čelo, jak to dojebali. Ale potom jsem jel touto ulici (na kole, ale to neni dulezite, jezdim jenom na kole; rekl bych, ze jsem tam jel naposledy pred 20 lety) pred tydnem v ranni spicce, a byl jsem prekvapen vysokou intezitou provozu. Nerikam, ze to neslo udelat lepe, ale rekneme, ze jsem ziskal vetsi pochopeni pro projektanty, protoze pro ne je prujezdnost pro MHD zakon (a tak to vyzaduje i vetsinova spolecnost -- nakonec, divite se v tech kopcich nad Smichovem?). Ano, budu vzdy hovorit z vlastni zkusenosti, protoze jinak je velmi snadne se mylit.

Zdenek X: jen 2 veci: tim popisem, o ci zkusenosti se opirate, jste dost presne popsal velmi omezenou bublinu. Samozrejme po vas nechci, abyste na sve osobni zkusenosti zapomnel uplne. Jen abyste si zkusil uvedomit, ze velmi pravdepodobne nebudou reprezentativni.

A k te dolni Plzenske, Staremu mestu, atd. Nikdo nerika, ze tam vsude musi byt oddelena cykloinfra. Druha moznost je zpomaleni aut v techto mistech, aby se tam mezi nimi dalo jezdit bez obav. Zjednodusene receno, kde neni ve meste misto na oddelenou cykloinfra, tam neni misto na to, aby tam auta jezdila pres 30...

PS. v systemu tu visi muj velmi dlouhy popis mista, kde se Helsinky IMO skvele vyporadavaji s nutnosti dostat kamiony do/z trajektovych pristavu v centru v omezenem historickem prostoru. Tim by se ta Plzenska mohla castecne inspirovat. Ale asi kvuli delce a odkazum na Streetview ceka na rucni schvaleni.

Kuba: zpomaleni??? Clanek je o Zwolle a oddelenych stezkach. Muj uvodni komentar je o oddelenych stezkach. Vedle bezi cela serie clanku s dlouhatanskymi komentari o oddelenych stezkach (a míhá se to tam vyrazy "okupace prostoru", "zbytkovy prostor", "nebezpecne integrace", ...) . Ok, jestli je zpomaleni resenim vyhovujicim obyvatelum, ktere nazorove zastupujete: s chuti do toho, to vyhovuje i me.

Ja si samozrejme uvedomuji, ze moje nazory nejsou reprezentativni! Stejne jako nejsou reprezentativni vase (nejaky dukaz?). Ja k tomu tak pristupuji a nemyslim si, ze to podle nich bude. A pokud jde o prunik mych nazoru resp. vasich se zbytkem obyvatel Prahy (ohledne cyklo-dopravy a dopravnich potreb), mam pocit, ze na tom budu lepe.

Postrehy z Finska si rad prectu.

@Kuba: prislo mi to lacine, ale kdyz minujete zpomaleni, odkazovane video ze Zwolle je skutecne demonstrativni:

https://youtu.be/T55cLnIiosI?t=136

Zdenek X: sorry, fakt me nenapadlo, ze by to nekdo bral tak doslovne a myslel si, ze chceme 100% oddeleni i v klidnych rezidencnich ulicich. To je opravdu nesmyslna utopie. Osobne beru dle Copenhagenize oddeleni jako nutnou podminku, ktera umozni povolit (a stavet ty ulice na) vyssi rychlosti aut...

@Kuba: take vam nerozumim. Vubec netusim, z ceho jste nabyl dojmu, ze se domnivam, ze se bavime o oddelene infra v klidnych rezidencnich ulicich (s mistnim vyznamem). Na muj dotaz, jak vyresit Plzenskou (coz urcite neni klidna ulice mistniho vyznamu rezidencni ctvrti), jste nabidl zklidneni-zpomaleni. OK, ja to beru, ale jsem prekvapen, ze vam to staci.

Pro (jen trochu) delsi cesty je v realite morforfologie Prahy primy prujezd klidnymi ulicemi residencnich ctvrti naprosta utopie, a kdyz, tak v jednom smeru, v tom kolmem je to kopec jako sviňa. Nemaji jiny nez lokalni dopravni vyznam. Tedy o klidnych ulickach ve ctvrtich Malovanska, Drinopol, Baterie (nebo treba vedlejsi ulicky Maleho Berlina, Bubence) ... se vubec nebavim, klidne se se spoluobcany lokalne dohodnete (petice a kdovico jeste), vyparkujte vlastni auta, udelejte tricitky, pruhy, oddelenou infra ... cokoliv, profackujte se mezi sebou ... zastupitelstvo nema nejmensi motivaci se tomu pri tlaku zdola branit, zrovna tak magistrat. Me (a dalsi) zajima, jak takovou ctvrti projedeme po paternich trasach, treba od Vypichu na Dlabacov, a nebo Dejvicka -- Strahov, coz jsem nakonec asi 15 let cinil (a zastavek po ceste jsem mel fakt minimum).

Kuba: ale abyste si nemyslel -- vase komentare a poznamky dopadaji alespon v mem pripade na urodnou pudu. Diky vam jsem se snazil nastudovat, jak cyklorozvoj probiha jinde, napr. v Parizi. Je to velmi zajimave a pro Parizany pozitivni. Ale bohuzel mam take pocit, ze u nas tezko aplikovatelne. Tam osvicena starostka uzavrela/omezila (povetsinou omezila) cast bulvaru. A tim umoznila prujezd na stredni vzdalenosti, o kterem hovorite v jinem vlakne (ja tedy jezdim 20 km, ale 5-10 km uz povazuji za dlouhou, v Praze tam bude na trase kopec). Pritom rozhodne neznemoznila prujezd aut (!!!), mela docela na vyber, co venovat cyklu a co ponechat autum (v zcela soubeznych smerech). A ted se snazim tento odvazny krok aplikovat na Prahu, presneji na zapadni breh, ktery znam velmi dobre a ve velkem rozsahu. Premyslim zcela konkretne, ktere ulice bych vyjmul pro cyklo tak, aby byly cyklisticky atraktivni (bez kopcu), propojovaly ctvrti, vznikla sit, a pritom stale byla umoznena obsluha mesta auty. Tvrdim, ze to tak jasne jako v Parizi neni, moc me toho nenapada.

Takze jsem pro, ale realne nevim jak. A na to jak nikdo ucelenou(!) odpoved nedava. Jsou to vykriky, urednici jsou hloupi, zastupitele neschopni. Napr. v posledni dobe pruh na JugPar - kazdemu krome cyklomagoru dojde, ze pruh 3 m nestaci na ulici s provozem busu.

Zaujala mě zmínka o legislativní aplikaci cyklistické zóny - jestli se nepletu, právě v Nizozemsku cykloulice vůbec žádný legislativní podklad nemají. Teoreticky se o žádný zvláštní dopravní režim nejedná, jde pouze o fyzická stavební opatření + "branding" (červené podbarvení, obrázky kola, značka "auto guest"...

Zdenek X:
S dovolením vynechám P5, ve které se tolik neorientuju a zkusím nastřelit P6 a P7, které znám výrazně líp.

Bude to nástřel na základě zkušenosti, můžou tam být chyby, pro reálný návrh by bylo potřeba daleko víc vstupních informací i práce s dotažením. Tohle bude můj názor na problémové spojnice/průjezdy s možností řešit tímto stylem. Uzavření pro auta přitom případně nemusí být úplné, stačí výrazné zklidnění, nemožnost průjezdu skrz, někdy zjednosměrnění (i to může zabránit tomu, aby z ulice, která na to není vhodná, byla objížďka zácp na hlavním tahu a v důsledku ta ulice najednou může dál sloužit i autům pro místní obsluhu (dokonce líp než předtím, protože nebude ucpaná), ale nebude tam aut tolik, aby totálně vytlačila vše ostatní).

Začnu nahoře na Vypichu - tam je podle mě slušně vedlejšími možné se dostat na Bílou Horu i na Petřiny. Taky do Ruzyně to jde, problém mi přijde cesta do Vokovic a k Šárce, která je hnána Libockou, tam by mi přišlo lepší zprůjezdnit to vedlejšími pomocí cykloobousměrnosti, atd. Ale možná to tam zlepší přestavba trati. Pak tam bude nepříjemná díra do Veleslavína, ale jednoduché řešení u ní nevidím.

Z Veleslavína dál dolů už by se dala IMO Evropská nechat autům, pokud by byl dobrý průjezd pod ní - je tam výhoda, že na samotné Evropské není tolik cílů se vchody přímo z ulice, spíš tam jsou vchody z bočních vedlejších, obslužných, atd. Otázkou tu IMO bude, jak z tohoto směru rozumně napojit Hanspaulku.

Z Petřin dolů na Ořechovku se osobně těším na propojku Stamicova-Tallichova, ta myslím dost pomůže, to už jsme kdysi probírali. Vyhodit ze Sibeliovy parkování a udělat v ní místo něj chráněnou stezku by to dál povýšilo.

Z Vypichu na Břevnov to jde přes Ladronku a pak by to chtělo pár cykloobousměrek v oblasti nad Bělohorskou (navrhoval jsem je MČ, bohužel neprošly) nebo přes Petřiny a U Vojtěšky dolů ke klášteru - to je za mě super trasa, bohužel skončí u Kláštera nebo v parku pod ním a je velká otázka kudy dál. A tady nastupuje první velká ulice, kterou bych pro auta uzavřel, minimálně pro průjezd tímto směrem, lépe pro průjezd obecně. Bělohorská. Rádoby obchodní tepna Břevnova, ale taky okamžitě zaplněná auty při sebemenší zácpě na Patočkově. Což pro ta auta žádné významné ulehčení nepřinese, ale zato to tu ulici dost výrazně zhoršuje pro bezmotorovou dopravu (tramvaje tu mají naštěstí vlastní těleso). A bohužel zrovna Břevnov je jeden z těch případů mizerné průjezdnosti mimo ty hlavní (pokud mezi ně Bělohorskou zahrneme). Plus tady bych byl jednoznačně i za legalizaci chodníků podél Patočkovy kvůli bezpečné průjezdnosti čtvrti.

Pokud Břevnov projedeme, dostaneme se relativně použitelně k Vozovně. A tady musím přijít s další uzávěrou pro auta - Jelení a Mariánské hradby. Pár set metrů vedle je souběžná podzemní dálnice, ulice nad ní zůstávají vyhrazené autům pro případy zavření tunelů, vede to těsně kolem Hradu, přechází tu spousta návštěvníků z tramvaje, tam je ten provoz každodenní mezinárodní ostuda.

Tím jsme se dostali někam ke Kulaťáku a Špejcharu - propojení obou? Je lepší než dřív, samozřejmě by se hodil lepší povrch a méně parkování v Dejvické, víc cykloobousměrek, atd.

Směr do Podbaby - tam by to chtělo pohodlně zprůjezdnit Engelův zelený pás (ostatně Paříží inspirovaný) v ose Thákurova- Nikoly Tesly-Antonína Čermáka. Část slušně projet jde, ale chtělo by to dotáhnout a provést vekoryseji. Pro spojení kolmo na něj by mi přišla dobrá Terronská - vyhodit kolmé parkování, luxusní cyklostezky mezi stromy a chodníkem, parkování podélné, kde se vejde mezi stromy. Nebo vyhodit parkování z Jugoslávských partyzánů a nechat ho v bočních (tohle je bolest Prahy, západní města IMO daleko častěji řeší hlavní bez parkování a tím mají ve srovnatelně širokých ulicích víc možností pro dopravu v pohybu všech druhů. Když do široké ulice dávají tramvaj, průjezd pro auta/busy, aleje stromů, chodníky i cyklo a ještě navrch parkování, je cyklo na vysoké úrovni. Tady bohužel to parkování je vysoko před cykloinfra a často i před slušnými chodníky.

Plus teda tady je hrozná ostuda dostupnost Stromovky z Podbaby.

OK, jsme na Špejcharu. přes pláň existuje slušná cesta parkem, ale ta nestačí (pravidelně ji znehodnotí Letná Letná a další akce, problematická bezpečnost v noci, napojení ulic za stadionem Sparty. Tady je nutně potřeba napravit paskvil, který na hraně pláně vznikl při stavbě Blanky a udělat tam rozumnou cyklostezku. Tady neexistuje žádná výmluva na prostor, na nic. Tohle je prostě výplod šílence, který je třeba zbourat a postavit znovu.

Tím jsme na horní Letné, po hraně svahu dolů se tu dá dostat slušně parky/Kostelní/Skaleckou. Na druhé straně docela pomohly ty plošné cykloobousměrky P7 aspoň k OC Jiřího Káry. Nicméně vyparkovat Milady Horákové (stejně jsou tam ta parkovací místa problematická pro tramvaje, což je průšvih) a místo nich cyklopásy, to by bylo super. I jen směrem nahoru by to bylo fajn. Malý Berlín slušně řeší cykloobousměrnost, další kandidát na vyhození aut by pro mě byly U Výstaviště/Partyzánská, ale tam to možná vyřešil už ten zákaz průjezdu kolem Výstaviště (ještě jsem tam od té doby nebyl tolikrát, pokud je to tam tím dostatečně zklidněné, super). Fajn je i průjezd zárodkem Nicholase Wintona do dolních Holešovic (byť to nepřímé odbočení z Bubenské a jeho provedení JE pakárna).

Další, odkud bych auta vyhnal okamžitě (a to jsem tam shodou okolností dnes autem jel) je Bubenské nábřeží kolem tržnice. A tím bych na P6 a P7 asi skončil.

A jeden bonus - Mánesův most a Čechův most každý pro auta jen jedním směrem a nábřeží mezi nimi taky. Místo druhého směru stezka. Ta nábřeží stejně až ke Štefánikovu mostu.

Tolik můj rychlý nástřel pro představu.

@Kuba: myslim, ze jste naprosto presne popsal rozdil mezi Prahou a Parizi.

V Parizi pomerne snadno (z technickeho hlediska a z hlediska nakladu) bylo uzavreno/upraveno nekolik zasadnich bulvaru a to vytvorilo logicke propojeni ctvrti (to totiz je nakonec dulezite, ze potrebujete dva, tri, ctyri bloky k holici, rozhodne nikoho auto vytahnout neprinuti; velkomesto typu Pariz a Praha funguje na velke vzdalenosti, a mozna jsem padavka, pro me uz nad 3 km je vyznamna vzdalenosti, zvlaste v Praze na levem brehu -- samozrejme vzdy predpokladam, ze budu muset nekdy i treba opacnym smerem, tedy napriklad Dejvicka-Stromovka je fajn, obracene uz to takova balada neni). Logicke, protoze je prime, casto po rovine, sirokymi ulicemi, a na to, jaky je s Parizi "šrumec", z hlediska jizdy na kole jde o spojeni relativne prehledna.

Oproti tomu vy nabizite slozite, kopcovite cesticky, napr. od Vypichu na Dejvickou (skoda, ze popis neni opacnym smerem, ano, je vlastne stejny, ale i jenom predstava je ponekud jina).

Jak vite, rad veci zkousim. A tak jsem v roli obyvatele sidliste Repy (poctem obyvatel Beroun) jel podle vaseho navodu do Dejvic. Vlastne podle toho vaseho navodu je to uz ted vcelku dobre: spojeni Bila Hora -- Vypich oznacujete jako slusne (a Repy -- Bila Hora je podle me jeste lepsi), Vypich -- Petriny (cykloprejezd u koleji Vetrnik; to nezminujete, ale to je vlastne nejlepsi pasaz), potom do te Talichovy (na stavbe propojeni prave se zacinali schazet delnici; neprijemny je prechod, ale protoze me ochotne pustila protijedouci auta, vyskocil jsem rovnou z jizdy na obrubnik a na par slapnuti jsem vyjel tu existujici strmou spojku), Sibeliova (kterou take povazujete za celkem "OK", pisete, ze stezka by to pouze povýšila), prekonani Stresovicke do Špálovy, a potom motani Orechovkou az do kampusu CVUT. Takze az na tu chybejici propojku u Talichovy, a par dalsich drobnych vylepseni, nic dalsiho necekate. Potom k tomu mam tri poznamky:

(1) Uz to vicekrat neudelam. Bezpecnost naprosto iluzorni, tlacite zbytecne cyklisty do nebezpecnych mist. Interakce s chodci (podel Hvezdy, pasaz u koleji Vetrnik), neprehledna Talichova a potom predevsim Sibeliova (zaparkovana auta, porad mam obavy, kdy tam vyjde nejake nepozorne dite, stridani svetlo-stin; docela by me zajimalo, jak to tam vypada v listopadu v 7:30 rano -- tma, mokro, odlesky svetel -- tam ridic prehledne i osvetleneho cyklistu raz-dva). A nakonec motani Orechovkou. Zoufale, nebezpecne, pomale. Do prace jsem dorazil o 10 minut pozdeji oproti Bila Hora - Belohorska - Ankarska - Na Petrinach - V Pruhledu - Zavadilova - Evropska. Ani nebudu zkouset, o kolik to bude pomalejsi opacnym smerem. A porovnavam to s trasou, ktera funguje v zime i v lete, za svetla i tmy.

(2) Nevidim nejmensi shodu s tim, co udelali v Parizi. Tam (napriklad) pridali pruh na primou Champs-Elysees a navazujici Rue de Rivoli, tim protnuli pulku mesta. Vy nabizite cestu bludistem. Mam velke pochybnosti, ze o tohle by byl velky zajem i kdyby to bylo cele vyhrazene.

(3) Potkal jsem 3 cyklisty. Uz jsem myslel, ze nepotkam nikoho, ale nakonec na cykloprechodu pres Evropskou jsme se sesly 4 kusy (ja + tatinek s dvema malymi kluky). Podle vaseho popisu vlastne alespon obyvatele Rep do Dejvic mohou na kole do Dejvic (a mnoho mist podel cesty) uz ted. Mezi 20 tisici lidmi by jich par stovek mohlo najit, ale podle toho, kolik jich na vyjezdu ze sidliste Repy kazde rano potkavam (semafor pres Slanskou je dobry "cykloscitac"), zajem neni velky.

Jo, zní to naprosto logicky. Moje poznámky

- jo, je to jedna z nejkopcovitějších možných tras v Praze. Pro nesportovce jednoznačně jen na e-kole. Nevidím problém. Volil jsem jako příklad P6 a P7, protože je znám, ne proto, že by měly ideální výchozí stav.

- přímo po hlavních by to samozřejmě bylo rychlejší a jednodušší, ale nevidím tam v pražských podmínkách šanci na prosazení.

- že to bude pomalejší, než po hlavních v provozu (pro člověka, který si na to troufne, je logický. Ale pro cílovku, kterou mám na mysli ty hlavní použitelné nejsou a bohužel nejspíš nebudou a čas pro ni taky zdaleka není tak důležitej.

-"nebezpečná" místa - to dost závisí na stylu jízdy, při rychlé jízdě na silničce jsou nebezpečná úplně jiná místa ( a jinak), než při pomalé jízdě na městském kole (včetně e-kola, ani to se nemusí vždycky ždímat naplno, až do omezovače na 25 km/h). Vašemu preferovanému stylu jízdy může víc vyhovovat jízda v provozu mezi auty, já hledám cesty pro lidi, kteří to mají úplně jinak a mísení s pěšími nebo průjezd užšími rezidenčními uličkami jsou v jejich podání výrazně míň rizikové než mísení s auty. Opakuji, rozhodně není mým cílem na podobné trasy dostat i vás rychlé a zkušené. Naopak, pokračujte v jízdě v provozu po hlavních, jak vám to vyhovuje, je to výhodné pro všechny.

ad zájem: podobné trasy vidím jako jednu z nutných podmínek, další je plošná prostupnost. Zájem vidím stoupat hlavně na P7, která je právě v té plošné prostupnosti dost napřed.

Kuba: jsem rad, ze pripoustite, ze podobne trasy jsou jednou z NUTNYCH (cituji) podminek. Take si to myslim. A myslim, ze jsme oba spolecnymi silami demonstrovali, ze prenest zkusenost a reseni z Parize do Prahy neni tak uplne jednoduche (a nejenom z Parize).

Tuto trasu jsem vybral nikoli proto, ze je kopcovita, ale protoze je blizka tomu, co jezdim, mohl jsem to zkusit okamzite. Vlastne mi ani jako "jedna z nejkopcovitějších možných tras v Praze" neprisla -- to je "osobni bias" toho, kdo to jezdi denne a take se narodil a 40 let zil na skoro na vrcholu Strahova. OK, ale vy myslim take trpite osobnim zkreslenim: za nejkopcovitejsi trasu povazuji az to, kdy je treba prekonat nekolik kopcu. Naprikad Butovice - Dejvice. Uplne normalni, zrovna vcera jsem sedel s kamaradem na Luzinach na pivku (take pekne velke sidliste, Praha 13 - 66 tisic obyvatel, skoro jak Kladno) a ten jezdi take na Prahu 6 (a jeho syn zacne po prazdinach -- smer CVUT). Jake reseni alá Pariz Praha muze nabidnout? Zadne. Cesty rozhodne nejsou jenom radialni, ale i tangencialni a zrovna levy breh je z tohoto hlediska lahudka. E-kola ... jasne, necht si je uzivatele koupi. Co jim brani? Ja bych to tedy do kanclu vlacet nechtel (a to doma mam luxus garaze). Ja bych se s takovym kramem nechtel sr*t (snad admin promine) obecne. To snad radeji uz skutr, ten zamknu a je klid (mimochodem typicky obrazek pred hlavnim vchodem do Fakulty stavebni: pocet zaparkovanych motorek prevysuje pocet zaparkovanych kol).

Mimochodem: kdybych asi byl obyvatel Řep, potreboval se dostat do Dejvic, a hlavni hledisko by bylo bez provozu, cas by nehral roli, nevezmu to vami popisovanou trasou pres Brevnov, ale po Ladronce dojedu na Strahov (nevim, jak poslednich 10 let, ale Atleticka byvala uplne prazdna, a kdyz cyklista pojede tam po chodniku, nestekne po nem ani pes) a kolem hvezdarny rovnou na Pohorelec. Takze moznosti uz jsou. A nic.

Zdeněk X: Chápu, že jste tu trasu nevybral pro kopcovitost, ale proto, že byla po ruce. Ale jedno z nejvyšších možných převýšení má, na víc kopců už opravdu musíte přes několik kopců. Levý břeh je opravdu ta výrazně kopcovitější část, pravý, kde žije větší část obyvatel, má těch kopců výrazně méně.

Co se týče té trasy přes Strahov, určitě je to možnost, ale tím nevyřešíte potřebu dostávat se mezi Vypichem a Břevnovem nebo mezi Břevnovem, Letnou, Dejvicemi, atd. Já to sice popsal jako jednu trasu, ale spíš to beru jako koridor, do kterého by většina uživatelů !naskočila" někde cestou a zas ho cestou opustila. Tedy nepočítám s tím, že by tohle většina lidí jezdila celé najednou. Spíš různí lidé různé části při různých cestách.

Co do elektrokol - to je samozřejmě vaše volba, prodeje ukazují, že mainstream je ¨nebo bude nejspíš jinde. Ale samozřejmě dobře upozorňujete na problém parkování. Jo, dlouhodobě tvrdím, že kvalitní parkování je další věc, kterou bude Praha muset řešit, pokud by to s cyklodopravou myslela vážně a nešlo jen o ústní podporu. Řada firem už dobré kolárny pro své zaměstnance v nových kancelářských budovách řeší. Státní a veřejné instituce (včetně VŠ) v tom bohužel často ostudně zaostávaj. To se doufám změní, protože nosit kola po schodech a chodbách do kanceláře opravdu není pro každého (a to ani u těch akustických) a nechávat kola zamčená venku jen u stojanu taky není ideální řešení mimo krátké zastávky.

V parkovani se shodneme: take dlouhodobe tvrdim, ze kazdy musi zacit u sebe, v pripade parkovani a v pripade soukromych firem budovat parkovani pro svoje zamestnance, pripadne svoje zakazniky (pripadne oslovovat mesto, jestlize pro to potrebuji nejakou kooperaci). Firmy -- jdete do toho! Rekl bych, ze navstevuji soukrome provozovny (ruzneho typu) o dva až tři řády časteji, nez cokoliv statniho a verejneho. S velkou (obrovskou) vyjimkou verejne dopravni infra a škol (mam-li hovorit za celou rodinu). A skoly maji take znacnou samostatnost (v podstate vsech stupnu). U dopravni infa je role mesta asi nezastupitelna.

Ve Svycarsku parkuji kolo u nasi firmy v jednoduche plechove boude na volne pristupnem dvore (pozemek firmy, s drobnou vyjimkou se mezi budovami muze pohybovat kdokoliv). Trubkova otlucena konstrukce z doby krale Klacka, strecha z trapezoveho plechu, a vlastni zamek. Myslim, ze kamera tam neni. Kola znacky "Plečka". Takovych pristresku je v prostoru firmy nekolik. A take vicero parkovist s urcite nekolikanasobnou kapacitou. Na nadrazi to bude opacne, odhaduji tak 3x vic mist pro kola nez pro auta. Jednoduchy ze vsech stran otevreny dlooooooouhy pristresek (delka desitky metru) s obvyklym casto pouzivanym kolejnicovym systemem pro ulozeni kola ve druhem patre. Zamek vlastni, volne pristupne. Kamera: pochybuji. V hotelu (levny hotel s on-line check-in/out) parkuji kolo primo v lobby (hotel ma v lobby cca 2-3 kola na vypujceni, ja si vozim vlastni, vezmou mi ho i do busu).