Jezdíte na vodu? Jestli ano, tak určitě znáte stupnici hodnocení obtížnosti jízdy, známé rozdělení na ZW A-C a WW I-VI. A proč podobně neoklasifikovat městské terény pro jízdu na na kole? V následujícím, napůl nevážně míněném článku se můžete seznámit s takovou stupnicí cyklistické obtížnosti pražských cyklostezek a ulic.
Z vodáckého průvodce
Pokud jste před svým prvosjezdem Lužnice četli alespoň jednoho vodáckého průvodce, tak si pamatujete, že ZW-A v kilometráži znamená nudný „volej“ a naopak jezdit na otevřence jez nebo peřeje klasifikované jako WW2 už nebyla žádná legrace. Stupnice „divoké vody“ má celkem šest stupňů, tradičně od WW2 se doporučuje zavřená loď, od WW3 helma, od WW5 zajištění ze břehu a šestka (popisovaná jako „obtížnost se stupňuje až k nesjízdnosti“) znamená plus mínus vodopád.
Autor vycházel z alpského systému rozdělení obtížnosti vody na tři stupně ZW (Zahnwasser – proudící voda) a šest stupňů WW (Wildwasser – divoká voda), které parafrázuje rozdělením na stupně CT A-C (calm traffic – klidná doprava) popisující terény s vyloučením automobilové dopravy a WT I-VI (Wild traffic – divoký provoz), popisující postupně narůstající obtížnost jízdy v provozu.
Můžete se také ohodnotit. Co „jezdíte“ na vaší obvyklé trase? Dáváte bez problémů divokou řeku WW IV, nebo se raději plácáte po cyklistických kanálech snížené kvality CT-C?
Nezapomínejme, že stejně jako u řek ovlivňuje obtížnost konkrétního průjezdu vodní stav (za vyšších vodních stavů se obtížnost WW zvyšuje často o 1-2 stupně), i obtížnost průjezdu se často liší v závislosti na provozu; většinou platí, že za slabšího (např. víkendového provozu) se obtížnost průjezdu snižuje přibližně o jeden stupeň, naopak svedení rušné komunikace na vaší oblíbenou klidnou ulici obtížnost klidně o 1-2 stupně zvýší.
CT-A
Cyklostezka nebo komunikace vyhrazená pro bezmotorovou dopravu, umožňující bezpečnou a plynulou jízdu. Je možný kontakt s jinými druhy bezmotorové dopravy, který s ohledem na intenzitu nesnižuje průjezdnost a při míjení zpravidla cyklistu nenutí zpomalovat. Křížení s komunikacemi pro motorovou dopravu jsou přehledná a vždy řešená buď s předností cyklistů nebo přejezdy pro cyklisty. Úseky s vedením kola, schodiště a obrubníky jsou vyloučeny. Stezka je použitelná pro všechny druhy kol a bezpečně sjízdná pro děti od 5-7 let bez dozoru.
Příklad: Cyklostezka v Podolí mimo dopravní špičku, s výjimkou nedořešených přechodů.
Podskupinou této kategorie ( CT-A+) je cyklostezka umožňující klidnou, nepřerušenu jízdu. Kontakt s jinými druhy bezmotorové dopravy je vyloučen (mimoúrovňovými kříženími, odděleným prostorem), křížení s komunikacemi pro motorovou dopravu jsou mimoúrovňová, úrovňová s předností cyklistů nebo světelně signalizovaná s dynamickou preferencí cyklistů. Plusy je možno přidávat za:
- eliminaci úrovňových křížení
- vyloučení pěších a inline bruslařů
- zvlášť velkou šířku cesty
- případně za další nadstandardní vlastnosti.
Příklad: na CT-A+: Cyklostezka Rokytka za chladného listopadového jitra.
CT-B
Cyklostezka nebo komunikace vyhrazená pro bezmotorovou dopravu, s případným minimálním vjezdem motorových vozidel. Ulice umožňující pouze místní obsluhu, vozová cesta apod, dopravně řešená jako obytná zóna nebo jako zklidněná komunikace s rychlostí max. 20 km/h. Jízda vyžaduje základní úroveň pozornosti a ohleduplnosti. Komunikace je nicméně za zvýšené pozornosti bezpečně sjízdná pro děti od pěti let.
Příklad: Cyklostezka A43 mezi Dolními Měcholupy a Dolními Počernicemi. Průjezd A43 obytnou zónou v Dolních Měcholupech.
CT-C
Cyklostezka nebo komunikace vyhrazená především pro bezmotorovou dopravu neumožňující bezpečnou a plynulou jízdu. I když se jedná o komunikaci s vyloučením automobilové dopravy, je při jízdě nutná zvýšená pozornost. Na cyklostezce může být velmi silný provoz neumožňující plynulou jízdu. Může se jednat o komunikaci, kde je průjezd cyklistů nelegální. Mohou se vyskytovat překážky jako jsou přechody pro chodce, úseky s vedením kola, úzká místa, nepřehledná křížení, obrubníky, schodiště, prudká stoupání, nezpevněný povrch, apod. Komunikace tak nemusí být sjízdná pro všechny druhy kol, zejména vozíky a tříkolky širší 80 cm, nebo nákladní kola, která nejde přenášet.

Příklad: Většina cyklostezek v ČR; Stezka přes Rohanský ostrov. Cyklostezka A2 v Podolí za dopravní špičky.
WT-I
Jízda ve slabém nebo zklidněném provozu. Průjezd vyžaduje základní dovednosti jízdy v provozu, především vyhodnocení přednosti v jízdě. Komunikace a křižovatky jsou přehledné, přednosti jednoznačné, její vyhodnocení snadné. Přednost odpovídá intenzitám provozu (i při srovnání cyklistů a automobilů) a charakteru komunikace. Provoz je buď velmi slabý, nebo zklidněný na rychlost do 30 km/h. Jízda nevyžaduje složitější manévry, případně vždy nabízí defenzivní alternativu (převedení po přechodu, nepřímé odbočení apod.). Jízda vyžaduje základní úroveň pozornosti. komunikace je bezpečně samostatně sjízdná pro děti od deseti let. Terén je průjezdný pro všechny typy jízdních kol včetně nákladních.
Příklad: Cyklotrasa A23 ve vilové části Chodova.

WT-II
Jízda v provozu. Vyžaduje se přiměřená dovednost jízdy v provozu, zejména vyhodnocování dopravní situace a základní schopnost volit správně pozici v pruhu. Případné složitější manévry se vyskytují, ale buďto neprobíhají v časové tísni, nebo je možné je naplánovat s dostatečným časovým předstihem a naplánovaným způsobem provést. Výjimečné problémové nebo nebezpečné situace lze řešit defenzivně. Provoz nemusí být slabý, ale je předvídatelný a dosahuje rychlosti maximálně 50 km/h. Integrační opatření provádějí cyklistu problémovými místy. Komunikace je přehledná, výskyt problémů je možné předvídat. Jízda vyžaduje základní úroveň pozornosti, komunikace je bezpečně sjízdná pro cyklisty od cca 12 let, pokud mají patřičné dovednosti. Terén je průjezdný pro všechny typy jízdních kol včetně nákladních. Jízda s dětskými vozíky se nedoporučuje spíše pro emise z provozu než pro výskyt rizikových situací.

Příklad: Ulice Sportovní nebo Kodaňská ve Vršovicích, ulice U Uranie v Holešovicích. Ulice V Olšinách tam, kde má cyklopruhy.
WT-III
Jízda v silném provozu. Vyžaduje správnou pozici v pruhu, přičemž zůstává jistý manévrovací prostor. Složitější manévry vyžadují správné načasování. Vyžaduje se dovednost vyjednávání při zařazování do rychlejšího proudu vozidel. Komunikace je nicméně stále dostatečně přehledná na to, aby bylo možné realizovat průjezd bez riskantních manévrů. Integrační opatření neřeší průjezd problémovými místy. Některé situace již není možné řešit defenzivně, ale raději jízdou v proudu vozidel. Rychlost provozu nepřesahuje výrazně 50 km/h, spíše je silný. Mohou se objevit překážky vyžadující rychlou reakci, nebo zvláštní dovednost (tramvajové koleje). Jízda vyžaduje trvale zvýšenou pozornost, není bezpečná pro nezkušené jezdce a cyklisty do 18 let. Terén není bezpečně průjezdný pro dětské vozíky, nákladní kola mohou mít problémy.
Příklad: Vršovická ulice mezi Slávií a Bohemkou; Türkova ulice.
WT-IV
Dává jen velmi úzký prostor pro volbu pozice v pruhu a rychlosti jízdy. Složitější manévry vyžadují kromě správného načasování také vyšší rychlost jízdy. Vyžaduje se provedení více složitějších manévrů za sebou, přičemž není možné si je předem lehce naplánovat. Provoz má takový charakter, že v něm řidiči již nemusí předpokládat přítomnost cyklistů, rychlost proudu vozidel nicméně zpravidla příliš nepřesahuje 50 km/h a umožňuje tak řidičům na přítomnost rychle jedoucího cyklisty v případě potřeby reagovat. Dopravní proud obsahuje nezanedbatelný podíl těžkých vozidel. Nepředvídatelně se mohou objevit situace vyžadující rychlou reakci. Může dojít k zablokování průjezdu kolonou stojících vozidel. Terén není průjezdný pro dětské vozíky a nákladní kola a není vhodný pro kola neschopná dosáhnout rychlosti přes 25 km/h. Jízda vyžaduje trvale vysokou pozornost, není bezpečná pro cyklisty bez dostatečné praxe s jízdou v silném provozu a odpovídající fyzické kondice.

Příklad: Kutnohorská ulice mezi Uhříněvsí a Dolními Měcholupy, průjezd po magistrále mezi Muzeem a Nuselským mostem, neodbočujete-li vlevo.
WT-V
Správná pozice v pruhu a odpovídající rychlost jsou nezbytné pro průjezd, nevedou ale k naprosté eliminaci rizika. Provoz má takový charakter, že v něm řidiči již přítomnost cyklisty nepředpokládají a jen velmi obtížně reagují na jeho případný výskyt. Jízda vyžaduje předchozí obhlídku terénu a trvale maximální soustředění jezdce. Průjezd není možný pro cyklisty bez značné praxe s jízdou v silném provozu a fyzické kondice umožňující udržovat v proudu vozidel rychlost kolem 30 km/h.

Příklad: Odbočení vlevo ze Sokolské do Rumunské, magistrála mezi Hlavním nádražím a Vltavskou, Kutnohorská mezi Uhříněvsí a Říčanami
WT-VI
Obtížnost se stupňuje až k neprůjezdnosti. Žádné dovednosti cyklisty ani schopnost dosáhnout na rovině rychlosti vysoko přes 30 km/h nezaručují, že je místo pro cyklistu bezpečně průjezdné.

Příklad: Dálnice D1.
Máte nějaké další příklady? Jak byste ohodnotili nejnáročnější úseky své běžné cesty do práce? Které „jezy“ vám při každodenní dojížďce nejvíce ztrpčují život? A nebo si náročnost jízdy po městě pro sebe klasifikujete nějak docela jinak?

újezďák 16. 4. 2012, 08:51
Přiznám se, že s tou dálnicí D1 mě to přijde trošku přepálené.
Pokud vím tak na dálnice a silnice pro motorová vozidla nesmí ani malé motorky, natož kola :)
újezďák 16. 4. 2012, 08:52
popravdě služba :
Dejte mi vědět emailem o nových komentářích.
mě docela obtěžuje ........ nešlo by to otočit logiku ?
josuk 16. 4. 2012, 10:24
Myslím, že spíš než z místa samotného vyplývá nebezpečnost pro cyklistu z okolností a míry vystresovanosti ostatních účastníků, zde hlavně řidičů. Třeba úseky magistrály okolo muzea a hl.nádraží jsou příkladem. Řidiči jsou tam ve stresu z ostatních aut. Nebo např. moc dlouhé intervaly na semaforech vedou IMHO spíš k tomu, že řidiči buď projíždějí na červenou nebo jim, pokud spěchají, při čekání pořádně tečou nervy a to pro ostatní každopádně není dobrý.. Pak jsou to zbytečné semafory, např. na odbočení doleva, pokud je přímý směr zelená a v protisměru volno, nebo odbočení doprava - povolené v německu zelenou šipkou - to taky myslím hlavně snižuje stres a zlepšuje se tím bezpečnost. Že občas někdo nedá přednost a nabourá, tomu se zabránit nedá, ale snižovat obecně stres v dopravě by snad nějak šlo… a jenom snižování rychlosti nebo semafory, myslím není vždycky to správný….(??)
josuk 16. 4. 2012, 10:30
btw: trochu mě bije do očí text pod obrázky: Seifertova, Karmelitská, Ležérova a lanový most ;-)
Hrabosh 16. 4. 2012, 11:09
Hele třeba taková Wilsonova do centra u Wilsoňáku je v ranní špičce vysloveně CT-C, nejhůře WT-I. Auta stojí a jedeš jako po cyklostezce.
WT-VI - to jsou zakázané úseky? Třeba Strahovský tunel?
Jak hodnotíš Letenský tunel WT-IV?
Petr Dlouhý 16. 4. 2012, 11:24
No myslím, že do WT-IV by mohla patřít i třeba taková Kbelská, která má celkem charakter dálnice, ale cyklisti tam zákaz nemají.
Vratislav Filler 16. 4. 2012, 12:03
Kbelská nemá severně od Mladoboleslavské zákaz? Tak to je docela maso. 80 km/h, nulové krajnice, pravý pruh 50% těžká doprava...
Jinak WT-VI jsem bral jako technicky nesjízdné, značky obtížnost ovlivňují jen nepřímo, změnou nároků na cyklistu.
Hrabosh 16. 4. 2012, 12:52
tak v tom případě je kousek od Hořejšího rybníka parádní WT-VI
Hrabosh 16. 4. 2012, 12:54
Ještě neumím s tou novou mapou.
WT-VI je tady
Petr Dlouhý 16. 4. 2012, 13:39
VF: Podle Google street view tam nikde žádné zákazy nejsou; jednou jsem tam začal najíždět z kruháku na Prosecké a zase jsem rychle vycouval, protože na dálnici jsem se opravdu dostat nechtěl.
Voko 16. 4. 2012, 15:53
Ad Hrabosh: Pravdu máš. Tuhle WT-VI jsme jel s Maýskem na sedačce, když jsem si myslel jaká pohoda bude dojet od babičky z chaty domů na kole. :-D
wanted 16. 4. 2012, 21:18
Zajimava myslenka. Myslim, ze by se ale dala jeste o pid vylepsit pokud se jasne oddeli zakladni slozky sjizdnosti dane komunikace:
1) staticky stav: povrch, prekazky, technicke vymozenosti/vybavenost.
2) dynamicky stav: prevazne okolni doprava (zadna, bezmotorova, slaba, stredni, silna)
3) profil: rovinny, zvlneny, horsky (pripadne alpsky pokud nekdo leze s kolem na zadech:)
Tyto kriteria jsou dost ortogonalni a dle meho maji vyssi vyjadrovaci schopnost nez stupnice v clanku (kdyztak mne nekdo opravte; doma si dokazte nebo vyvratte, zda "dopravni prostor" generovan pravidly 1-3 je nadprostorem prostoru generovaneho pravidly v clanku:) Prvni dve jsou vicemene zrcadlene v clanku (byt nejsou explicitne zmineny nezavisle na sobe) ale treti je trochu zapadle (je zminen v CT-C).
Ne vazne, cyklisticke skatulkovani komunikaci se mi docela libi. Umim si dokonce predstavit cyklomapu (treba Prahy) se zcela jinak vybarvenymi silnicemi. Ostatne mne je fuk, ktere silnice jsou automobilisticky hlavni.
DD 16. 4. 2012, 21:53
wanted: V nové mapě Prahou na kole už všechny rozměry 1, 2, 3 vykreslené jsou, jestli se nemýlím:
1) jsou zakreslené kostky, tramvajové koleje, jednosměrnost
2) ulice jsou zabarvené podle intenzity dopravy
3) < resp. << označuje stoupání resp. prudké stoupání
Ale mít ještě tloušťku silnic nikoli podle "motoristické kapacity", ale podle "cyklistické kapacity", to by bylo pěkné, to jo - je třeba odstranit každý zbytek motocentrismu :-)
Jinak D1 na většině délky WT-VI podle mě není - dalo by se tam jet v odstavném pruhu. Ale zkoušet to teda nechci.
jkjk 17. 4. 2012, 01:57
No ja bych jako WT-VI videl prave ty useky, o kterych si vsichni mysli (vcetne zdejsi mapy), ze to dalnice (nebo rychlosti silnice) je, ale podle znacek proste neni. Typicky treba 5. kvetna, ktera je rychlostni silnici (obousmerne) az od garazi kacerov.
Kuba Turek 17. 4. 2012, 04:12
WT IV Seifertova dolů. WT IV- Seifertova nahoru. WT IV+ Vinohradská dolů. WT III+ V Korytech nahoru i dolů. WT V Křižovatka Vršovická x Bělehradská.