Nejezdím na kole, proč bych měl podporovat cyklodopravu?

Přinášíme zkrácený překlad článku  z britských Timesů, který předkládá překvapivé důvody, proč by měli cyklodopravu podporovat i ti, kteří na kole nejezdí. Článek argumentuje pro kampaň „Get Britain Cycling“, která sice čerpá z britských reálií, ale nepochybně bude inspirativní i pro nás.

Za kampaní stojí cyklistická skupina všech parlamentních stran – APPCG (All Party Parliamentary Cycling Group), která si na počátku roku 2013 kladla otázku, jak „rozbicyklovat“ Británii. Iniciativa vyústila až k vytvoření 18 doporučení, které by měly pomoci zlepšit podmínky v zemi. Mezi její hlavní cíle patří mj. snížení rychlostních limitů v obytných čtvrtích, výcvik jízdy na kole pro všechny školáky, rozšíření oddělených stezek či důsledné sankce za porušování pravidel silničního provozu.

Británie je na 2 % cest

Nepatříte-li zrovna k pravidelným cyklistům, možná se ptáte, proč byste měli podporovat návrhy na zvýšení investic do bezpečných stezek.

Každý den dojíždí na kole do práce více než tři čtvrtě milionu Britů (v sezóně jezdí po Praze denně nebo skoro denně 24 tisíc Pražanů), přičemž zrovna vy nemusíte být jedním z nich. Proč by vás to tedy mělo zajímat?

Budování bezpečnějších stezek by neprospělo pouze těm, kteří na kole již jezdí. Podnítilo by také mnoho dalších, aby použili kola na zkrácení cest místo aut, vlaků či autobusů. Z toho by těžili motoristé, chodci, rodiče, podniky i daňoví poplatníci.

Výsledkem by bylo nižší přetížení ulic a veřejné dopravy, méně úmrtí na silnicích, méně proplýtvaných peněz ve zdravotnictví na obezitu, zlepšení situace na hlavních tazích, menší znečištění a cenově dostupnější způsob dopravy pro ty, kteří musí čelit zvyšování cen pohonných hmot a jízdného.

Nicméně, k tomu může dojít pouze v případě, když bude vynaložena větší část stávajícího dopravního rozpočtu na cyklistiku.

V Británii tvoří v současnosti jízda na kole okolo 2 % veškeré dopravy, z toho je 50 % jízd uskutečňováno v částech centrálního Londýna během špičky a více jak 10 % ve městech, jako jsou Bristol, York, Oxford a Cambridge. Přesto je na cyklistiku vynakládáno méně než 1 % dopravního rozpočtu. Nedávný slib Davida Camerona, vynaložit 94 milionů liber na rozvoj cyklistiky v příštích třech letech, činí jen 0,2 % z celkového rozpočtu ministerstva dopravy za stejné období.

Pozn. red: V Praze je podíl cyklodopravy 2 %, na cyklistickou infrastrukturu se ročně vynakládá kolem půl procenta pražského dopravního rozpočtu.

Ve zprávě „Get Britain Cycling“ je předloženo 18 doporučení, která mohou proměnit britské ulice a města pro všechny, bez ohledu na to, zda jezdí na kole či nikoliv. Zde jsou argumenty, proč by ne-cyklisté těžili z těchto doporučení:

Jezdím autem

Hlavní silnice vedoucí přes vesnice, města a obce se stávají dopravní noční můrou. Silnice navržené před několika staletími pro hladký provoz vozidel jsou nyní zacpané miliony aut. Vládní politika se po celá desetiletí jednoduše snažila postavit další silnice a zvětšovat kapacitu našeho zkostnatělého dopravního systému. Tento přístup nefunguje. Jak jistě víte, pokud jste někdy seděli v nekonečně dlouhé frontě, nebo se plazili pomaleji než rychlostí chůze skrz centrum města.

Ceny pohonných hmot prudce stoupají, parkovací místa jsou čím dál tím vzácnější a kolony se prodlužují. I přesto je polovina přesunů do osmi kilometrů uskutečňována autem.

Proč nejet raději na kole, než trčet v dopravní zácpě?

Pokud by byly silnice navrženy s bezpečnými pásy pro cyklisty a bylo postaveno více pořádných stojanů na kola na klíčových místech, více lidí by bylo motivováno použít kola na krátké cesty na poštu, do obchodu pro mléko, odvést děti do školy a samozřejmě pro dojíždění do práce. To by „odsálo“ spoustu aut ze silnic, z čehož by těžili ti, kdo skutečně autem potřebují.

Navíc, lépe navržené křižovatky by omezily konflikty cyklistů s motoristy při rozjíždění na semaforech a při odbočování. Pokud by cyklisté dostali vlastní o čtyři vteřiny dřívější zelenou fázi – jak se stalo např. na kruhovém objezdu Bow ve východním Londýně – mohli by cyklisté bez problémů projet nezávisle na okolním provozu, což by opět zamezilo vzniku kolizí. Další zdroj konfliktu by zmizel, pokud by řidiči nezastavovali na semaforech na předsunutých stáních pro cyklisty. Přínosem pro bezpečnost a svobodu všech účastníků provozu by bylo vytvoření oddělených pruhů pro cyklisty procházející skrz nebezpečné křižovatky a kruhové objezdy.

Pouze malé množství cyklistů porušuje pravidla, například jízdou na červenou či v noci bez světel, a přesto jsou hlavním důvodem rozhořčení motoristů. Petice ve zprávě „Get Britain Cycling“ volá po lepším školení pro cyklisty, aby se naučili, jak se chovat zodpovědně.

Výzkum Wesminsterské rady dospěl k závěru, že 68 % nehod mezi řidiči a cyklisty je zaviněno řidiči, zatímco ve 20 % jde o vinu cyklistů. Zpráva proto volá po začlenění lekcí o cyklistech do autoškol, aby všichni noví a mladí řidiči věděli, že pro vyhnutí se srážce je zásadní dát cyklistovi čas a prostor.

Pozn red: Zavinění motoristů při vzájemných kolizích s cyklisty v Praze je podle policejních statistik ve zhruba 60 % případů.

Je také nutné si uvědomit, že cyklisté jsou oprávněni používat silnice, neboť platí obecní daň a daň z příjmu. Údržba silnic není financována ze silniční daně placené motoristy, která je spojena s emisí vozidla.

Pozn red: V ČR panuje zakořeněný omyl, že na výstavbu a údržbu komunikací stačí to, co řidiči zaplatí ve formě spotřební a silniční daně. Není tomu tak, motoristé jsou v ČR příjemcem dotací stejně jako ostatní druhy dopravy.

Dokonce i moderátor pořadu „Top Gear“ Jeremy Clarkson propaguje cyklistiku jako snadný způsob „jak se někam dostat“. Minulý rok popsal kodaňskou cyklistickou kulturu jako „zatraceně senzační“ a dodal: „Teď vím, že to zní jako devátý kruh pekla, ale to je tím, že žijete v Británii, kde auta a cyklisté musí sdílet prostor na silnicích. To nikdy nemohlo a nebude fungovat. Je to jako kdybyste strčili do jedné klece psa a kočku a očekávali, že spolu budou vycházet. Nebudou, výsledkem jsou v současnosti nepsané války napříč Londýnem. Cyklisté mě neustále rozčilují a jsem si jistý, že i já neustále rozčiluji je.“

„Otcové města se musí rozhodnout. Auta, nebo kola. V Kodani se rozhodli pro kola.“

Z těchto i jiných důvodů, AA – největší motoristická organizace v zemi – zmíněnou petici podporuje  a žádá své členy, aby ji podepsali.

Jezdím veřejnou dopravou

Vláda se zoufale snaží najít způsob, jak zmírnit tlak na systém veřejné dopravy. Cestující, kteří dojíždějí v dopravní špičce autobusem a vlakem, kde se musí tisknout jako sardinky, jsou nespokojeni, zatímco jízdné nadále stoupá nad úroveň inflace.

Výzkum ukazuje, že ve velkých městech, jako Londýn, noví cyklisté opouštějí veřejnou dopravu. Nová cyklistická „superdálnice“, která má být postavena podél Victoria Embankment, by měla pojmout až 1000 cyklistů za hodinu, což je ekvivalent čtyř souprav metra na souběžné lince.

I pražské metro je nejvíc přetížené v centru, kde má rozvoj cyklodopravy současně největší potenciál.

Andrew Gilligan, nový londýnský cyklokoordinátor říká: „Za poměrně malé množství peněz můžeme zpřístupnit značnou kapacitu metra.“

Totéž platí pro celou zemi. Přecpaným autobusům a vlakům může ulevit, pokud bude více lidí motivováno k dojíždění na krátké vzdálenosti na kole. Pokud budou silnice navrženy tak, aby byla cyklodoprava bezpečná a lákavá, budou ti, kteří kolo dávno odložili, motivováni, aby se k němu vrátili. A zrovna vy si díky tomu ve vlaku sednete.

Kdyby bylo na nádražích více stojanů na kola a kdyby měly vlaky kapacitu na uložení více kol, lidé by byli taktéž motivováni k tomu, aby přijeli na nádraží raději na kole než autem, a dokonce k tomu, vzít si kolo do vlaku a pokračovat na něm do práce. To by snížilo potřebu parkovacích míst u nádraží a také náklady na dojíždění na větší vzdálenosti vlakem.

V době neustále se zvyšujícího jízdného je cyklodoprava mnohem dostupnější pro všechny cestující, pro které je zvyšování jízdného již neúnosné. Petice podporuje výzvy ve zprávě „Get Britain Cycling“ ke zvýšení investic do cyklistiky jako prostředku ke zmírnění tlaku na systém veřejné dopravy.

Mám děti

Británie zůstává na spodních příčkách v lize dětské obezity v Evropě. Hlavní britská lékařka pro veřejné zdraví, Sally Davies, říká: „Tam, kde je to bezpečné a vhodné, může jízda na kole do školy pozitivně ovlivnit zdraví dětí. A navíc, děti, které jsou v lepší formě, se dokáží lépe soustředit při vyučování. Nicméně musíme zajistit, že ježdění na kole je bezpečné a je vnímáno jako bezpečné.

Školení spolu se schopností jezdit na kole je skvělým způsobem, jak vybavit mládež povědomím o bezpečné jízdě, ale musíme vzdělávat i ostatní účastníky silničního provozu a vytvořit takové prostředí, ve kterém se budou moci děti a jejich rodiče pohybovat bez obav.“

Pozn. red: V ČR se dětská obezita dotýká zhruba 20 – 30 % populace.

Každý rodič by měl podněcovat své dítě, aby bylo aktivní a cvičilo a jízda na kole do školy je zdravý, levný a účinný způsob, jak toho docílit. Silnice musí být ovšem bezpečné a pro rodiče by měl být tento způsob cestování natolik atraktivní, aby sami měli zájem jet se svými dětmi do školy, nebo je nechali jet samotné.

Školy by také měly nabídnout komplexní výuku jízdy na kole jako součást národních učebních osnov. Dítě by tak bylo nasměrováno a schopno celý život cestovat tímto zdravým a dostupným způsobem. K dispozici by měly být také bezpečné stezky do místních škol, aby bylo zajištěno bezpečí studentů na kolech.

Zpráva „Get Britain Cycling“ podporovaná peticí časopisu Times ke všem těmto bodům vyzývá.

Snažím se dostat do formy a být zdravý

Všichni jsme zaneprázdnění lidé. Podle oficiálních rad bychom měli absolvovat dvě a půl hodiny fyzické aktivity týdně, ale ne vždy máme čas či chuť zajít si do posilovny nebo si zaběhat po dlouhém dnu či týdnu v práci.

Vnesení fyzické aktivity do každodenní rutiny je zdaleka nejúčinnější a také nejlevnější způsob cvičení. Pokud žijete v okruhu 8 až 16 km od svého pracoviště, je lepší jet raději na kole, než sedět v autě, autobuse či vlaku.

8 km dlouhá cesta přes Londýn pozvolnějším tempem zabere něco přes půl hodiny, což dělá hodinu denně (a 5 hodin týdně) nenáročného cvičení jen při dojíždění do práce, nemluvě o mnoha dalších kladných dopadech na zdraví. Jak říká Hlavní britská lékařka pro veřejné zdraví: „Jízda na kole může pomoci v prevenci a zlepšení více jak 20 vleklých chorob, včetně srdečního onemocnění, mrtvice, diabetu 2. typu, některých druhů rakoviny a psychických problémů.“ Ještě dodává, že zdravotní přínosy z jízdy na kole zdaleka „převažují nad riziky“.

Pokud by byly silnice navrženy tak, aby chránily a lákaly cyklisty – a kdyby byli cyklisté i motoristé lépe vyškoleni zodpovědně sdílet silnici – přineslo by to obrovské zdravotní výhody pro všechny lidi a celou zemi.

Jsem daňový poplatník

NHS (britská Národní zdravotní služba, pozn. red.) utratí každý rok okolo 5 miliard liber na léčení nemocí, kterým lze předejít prevencí, včetně diabetu 2. typu, srdečních onemocnění a mrtvice.

Okolo 16 miliard liber je v současnosti vynakládáno na projekt „Crossrail“ v Londýně a další 3 miliardy na rozšíření silnice A9 ve Skotsku. Výlohy na oba tyto projekty, ať železniční či silniční, dalece převyšují roční výdaje na cyklistiku v celé zemi. A přitom odborníci na zdraví pro „Get Britain Cycling“ zjistili, že investice do zajištění cyklistiky je, co se týká nákladů, nejvíc efektivní způsob dopravních výdajů, neboť za každou investovanou libru se vrátí čtyři na zdravotnických úsporách.

Městské úřady v Kodani sečetly vliv cyklistiky na zdraví, na výkonnost, dopravní zácpy a ušetřený čas a zjistily, že společnost jako celek vydělává okolo 13 (britských) pencí za každý kilometr ujetý na kole. Podle stejných měření společnost prodělává 8 pencí za každý kilometr ujetý v autě.

Údržba silnic je navíc hrazena z všeobecných daní, které platí motoristé, cyklisté, i chodci z obecních daní a daní z příjmu. Silniční daň placená motoristy je spojená s emisí vozidla. Tyto peníze se nevrací do údržby silnic, a nedávají tudíž motoristům větší výsadu oproti cyklistům silnice využívat.

Zpráva „Get Britain Cycling“ rozhodně nevyzývá v době úsporných opatření k nalézání dalších finančních prostředků na cyklodopravu. Místo toho žádá, aby odpovídající část stávajících dopravních a zdravotnických rozpočtů na prevenci byla přerozdělena na zabezpečení cyklistiky, aby bylo možné využít ekonomické výhody vyplývající z její podpory.

Zaměstnávám lidi

Sir Richard Branson, Lord Sugar, banka Barclays, společnost Sainsbury’s, Piers Linney z pořadu Dragon’s Den (obdoba českého pořadu Den D, pozn. red.), Federace malých podniků, obchodní tajemník Vince Cable a Konfederace britského průmyslu, ti všichni podporují zprávu „Get Britain Cycling“.

Jak Edmund King, prezident AA, vystihl: „Realizace doporučení v „Get Britain Cycling“ by přinesla hmatatelné obchodní a ekonomické výhody snížením dopravních zácp, nemocnosti, nákladů NHS a vytvářela by kreativnější a aktivnější pracovní síly.“

Zajištění stojanů na kola, šaten a sprch pro zaměstnance podporuje jejich fyzickou aktivitu a může zlepšit i jejich zdraví a čilost. Podporování místních cyklistických programů – stejným způsobem, jakým společnost Barclays sponzorovala pronájem jízdních kol v Londýně a Citygroup v New Yorku – umožňuje velkým společnostem podílet se na infrastruktuře, která udržuje město v pohybu a jeho občany zdravé.

Přijetí daňové úlevy na programy typu Do práce na kole umožní zaměstnancům koupit si kola a těžit z výhod cyklistiky jako zdravého způsobu dopravy. Je ale nutné realizovat doporučení ve zprávě „Get Britain Cycling“, aby byly silnice pro zaměstnance bezpečné a dostatečně atraktivní a aby je rádi využili na cestu do práce na kole.

Výzkum v New Yorku ukázal, že cyklostezky na Manhattanu vedou ke snížení počtu úrazů o 35 % na 8. Avenue, o 58 % na 9. Avenue a ke zvýšení maloobchodních tržeb o 49 % na 9. Avenue.

Chodím pěšky

Každý rok jsou na silnicích usmrceny stovky chodců motorovými vozidly. Případů, kdy je usmrcen chodec cyklistou, je extrémně málo, v průměru je to jeden za několik let. Snížení počtu aut na silnicích by neprospělo pouze řidičům, kteří nesnášejí dopravní zácpy. Pokud by byla cykloinfrastruktura stavěna s ohledem na chodce a jejich potřeby, stejně tak jako s ohledem na cyklisty, byly by pro ně silnice mnohem bezpečnější.

Ačkoliv cyklisté jezdí na chodníku jen vzácně, jsou pochopitelně vnímáni jako hrozba. Když byli dotazováni, mnoho z nich odpovědělo, že se cítí na chodníku lépe, protože silnice jim připadají nebezpečné.

To ovšem neospravedlňuje porušování pravidel silničního provozu – cyklisté, kteří tak činí, musí čelit sankcím od policie. Silnice proto musí být navrženy tak, aby byly ulice a křižovatky pro cyklisty bezpečnější, a nenutily je vybírat si mezi jízdou na špatně navrženém, nebezpečném úseku silnice a nelegální jízdou po chodníku.

Pokud by byly silnice navrženy s ohledem na bezpečnost a tam, kde je to možné s oddělenými cyklistickými pásy, podařilo by se nejen oddělit cyklisty od motoristů a chodců, kteří vstupují do vozovky bez rozhlédnutí (Westminsterská rada zjistila, že 60 % případů srážek chodců s cyklisty je zaviněno chodci), ale také by to chránilo chodce před nadměrnou automobilovou dopravou a cyklisty, kteří jezdí nelegálně po chodníku.

Oddělené cyklopruhy by prospěly jak cyklistům, chodcům, tak motoristům.

Jsem zastupitel nebo ministr

Lokální hlavní třídy se nestávají ničím jiným než dopravními tepnami pro auta a postupně skomírají. Zeleň dostává na frak od stále se rozrůstajících kolon aut. Obezita a nečinnost prudce stoupá. Smrtelných nehod v oblastech s vysokými rychlostními limity přibývá. Státní silnice se stávají závodištěm pro mladé řidiče. Rodiče už stěží nechávají děti hrát si na ulici nebo jít do školy bez doprovodu. Celé vesnice a města jsou známé jen parkovišti a hledají další kapacitu pro větší množství aut. Pobízejí tak místní obyvatele, aby při první příležitosti odešli a hledali si méně skličující místo k životu.

Expert na dopravní plánování Phil Jones prohlásil, že by zastupitelstva měla investovat do cyklistiky, protože místa, která jsou příjemná k návštěvě a k životu v jejich blízkosti, prospívají ekonomice. Ještě dodal, že vliv na cestovní ruch také není zanedbatelný.

Jak může místní zastupitelstvo dosáhnout těchto změn, a co je důležitější – z čeho si to může dovolit? Phil Jones to vysvětlil takto: „Místní orgány potřebují určit křižovatku nebo úsek silnice a vytyčit si cíl, jakým způsobem chtějí tento veřejný prostor zlepšit. Musí nashromáždit údaje o tom, kdo a kdy křižovatku využívá, včetně cyklistů a chodců. Poté je třeba prozkoumat celou řadu návrhů a neustále je konzultovat. Nemusí to stát miliony liber. Zastupitelstvo může mít vizi fungující postupně, shromažďovat peníze posupně v rámci různých záměrů.“

Zpráva „Get Britain Cycling“ nabádá vládu, aby zaujala vůdčí postavení. Vyzývá k návrhu norem, které by zajistily nejlepší postupy při realizaci cyklopruhů. Volá po tom, aby byly cyklopruhy uznány jako přínosně vynaložené peníze developerů pro místní komunitu. Požaduje více finančních prostředků na projekty, které mají být postaveny. Žádá také, aby všechny místní zastupitelstva jmenovala kvalitního cyklokoordinátora, který by analyzoval a prosazoval změny.

Petice žádá vládu, aby jednala na základě těchto doporučení a pomohla místním zastupitelstvům změnit jejich oblast působení k lepšímu.

A konečně…

Jsem cyklista

Okolo 2 % provozu na britských silnicích tvoří kola. V některých městech, jako Cambridge, je to i víc než 30 %. Ze všech dopravních prostředků přejíždějících v dopravní špičce mosty na Temži v Londýně, zahrnují víc než polovinu právě jízdní kola. Je nejvyšší čas, aby vláda začala brát cyklistiku vážně.

Vznik kvalitních stezek je pro rozvoj cyklistiky zásadní.

Cyklisté mají stejné právo využívat ulice, jako jakýkoliv jiný účastník silničního provozu. Stejně tak jako mají zodpovědnost dodržovat při jízdě pravidla a chovat se ohleduplně, mají také právo být respektováni motoristy na silnicích. Většina cyklistů vlastní auto a mnoho motoristů jezdí na kole – spíše než dva oddělené tábory jsou to z velké části stejní lidé snažící se bez úhony dostat z bodu A do bodu B.

Motoristé, kteří předjíždějí cyklisty nebezpečně blízko nebo ti, kteří překračují rychlostní limity, ohrožují životy lidí. Životy ohrožují také řidiči, kteří zastavují na semaforech na předsunutých stáních pro cyklisty. Nákladní auta společností, které odmítají speciální zrcátka a senzory na detekci a ochranu cyklistů a chodců, jsou zodpovědné za nepřijatelný počet obětí na silnicích.

Cyklisté, kteří se nechtějí obtěžovat čekáním a jezdí na červenou, riskují své vlastní životy, stejně jako ti, kteří jezdí v noci bez světel nebo se pohybují na frekventovaných chodnících. Všichni se vystavují přílišnému riziku.

Každý má povinnost používat silnice zodpovědně, ale vláda má povinnost zajistit, aby tyto silnice byly dostatečně bezpečné pro cyklisty i motoristy. Tam, kde je to možné, by měly být vytvořeny pásy oddělené od provozu, což by bylo výhodné pro všechny. Každý nový úsek silnice navržený v této zemi musí myslet na cyklisty od samého počátku.

Petice vyzývá vládu, aby učinila silnice bezpečnějšími nejen pro 760 tisíc lidí, kteří již do práce na kole dojíždějí, ale i pro miliony dalších, kteří by se rádi přidali, ale zatím se necítí bezpečně.

To je olympijský odkaz, který nám byl slibován. Británie patří ke světové špičce v závodní cyklistice, je načase, aby platilo totéž i pro dojíždění.