V sobotu byla plně zprovozněna zrekonstruovaná tramvajová trať od Spálené ulice po Senovážné náměstí. Jak jsme psali dříve, do rekonstrukce nebyl původně začleněn úsek nebezpečné dlažby při zastávkách Václavské náměstí, a to i přes existenci zadávací karty TSK, která koordinaci předpokládala. I díky snaze iniciativy Auto*Mat se nakonec podařilo nechat problémový úsek předláždit. Jaké jsou tedy výsledky? Máme být spokojeni nebo nechápavě kroutit hlavou?
Zastávky Jindřišská. Zde žádné velké změny. Asfalt místo panelů.
Obecně zdařilá rekonstrukce
Rekonstrukce klíčové tramvajové trati centrem Prahy se v obecné rovině obecně povedla. V zastávce Lazarská vznikly bezbariérové zastávkové mysy (obrovský dík Erikovi Čiperovi a sdružení Asistence a radnímu Pařízkovi, který realizaci významně pomohl). V zastávkách Vodičkova byly v tomto místě nefunkční vídeňská zastávka a klasický ostrůvek nahrazeny zastávkovými mysy, díky čemuž se zásadně zvětšily plochy pro chodce. Byla zrekonstruována i zastávka Jindřišská. Nevzhledné betonové panely v kolejích byly nahrazeny asfaltem, především z důvodu nižší hlučnosti pro projíždějící tramvaje i automobily.
Lazarská. Bezbariérové zastávkové mysy a cyklista odbočující do Vladislavovy.
Současně obnovený provoz ve stanici metra Národní třída vytvořil klíčový bezbariérový přestup v centru Prahy, který zásadně zlepšuje použitelnost veřejné dopravy v centru pro vozíčkáře a jiné osoby se sníženou pohyblivostí.
Výtah do stanice Národní třída umožňuje přepravu jízdních kol.
Rekonstrukce samozřejmě narážela na limity zadání. Situace úplných uzávěr nebylo využito ze strany TSK (správce všech ploch mimo samotné tramvajové těleso) a tak TSK realizovala úpravy pouze v oblasti zastávek. Zejména křižovatka s Jungmannovou by si přitom výrazné úpravy zasloužila. Kdyby se koordinovaně upravily ulice v celém profilu, mohl být výsledek ještě podstatně lepší, včetně vhodnější vzájemné polohy zastávek Vodičkova a sladění řešených povrchů. Asfaltový pás tramvajové trati uprostřed kostek v mezizastávkových úsecích rozhodně nepůsobí o mnoho lépe než dosavadní betonové panely.
Jindřišská ulice. Kompletní rekonstrukce celého profilu by ulici nepochybně prospěla.
Na kole pohodlně a přehledně
První dojem z jízdy na kole byl veskrze pozitivní. Zvětšený odstup tramvajových kolejí v zastávkách, zúžená vozovka a zastávkové mysy v Lazarské a Vodičkově činí jízdu na kole přímočařejší a přehlednější – na kole teď nemusíte kličkovat mezi kolejemi a krajem vozovky, ani řešit polohu v pruhu: prostě naskočíte mezi koleje a jedete. Pocit bezpečí se zde výrazně zvýšil a už při páteční obhlídce jsem byl příjemně překvapen tím, kolik lidí na kolech po zrekonstruované ulici jezdí.
Vodičkovou ulicí bude možné projíždět pohodlně po tramvajovém pásu.
Dopravní řešení se nebude výrazněji měnit, předpokládám proto, že zůstane zakázaný průjezd zastávkou Jindřišská ve směru na Václavské náměstí, což je docela škoda. Není to ale nic, co by nešlo časem změnit.
Na existující trase byly dva dlážděné „špunty,“ prvním z nich byl prostor zastávek Lazarská, kde se nyní jede pohodlně v kolejích, druhým z nich pak úsek od Václavského náměstí k Palackého ulici, ke kterému se ještě dostaneme.
Jak zde jezdit
Pro dobrou koexistenci jízdy na kole a tramvají doporučuji všem, kdo se zde chystají projíždět, následující zásady:
1. Jeďte mezi kolejnicemi ve středu pruhu.
Jakkoliv se může zdát „bezpečnější“ jet vpravo od kolejí, není to dobrý nápad. Tramvaj vás stejně nepředjede, a tam, kde parkují auta, jste u nich příliš blízko. Také v zastávkách projíždíte těsně u perónu, což rozhodně není příjemné pro vás ani čekající cestující.
2. Nezdržujte tramvaje.
Když vjíždíte na tramvajový pás, necpěte se těsně před tramvaj, raději ji nechte projet. Máte-li pocit, že vás tramvaj dojíždí, šlápněte do pedálů, ať ji moc nezdržujete, případně na vhodném místě uhněte a pokyňte jí, ať vás může předjet. Zastávky nejsou daleko od sebe, tramvaje zde jezdí spíš 20-30 km/h (střední část je pěší zónou, jinde je silný pohyb chodců či parkujících vozidel).
Nejlepší pozice je být v zastávce za tramvají, ze zastávky vám ujede, vy ji před další zastávkou pomalu dojedete. Dostanete-li se v zastávce do nezáviděníhodné pozice jezdce stojícího mezi stanicujícími tramvajemi, přesuňte se vpravo, aby i druhá tramvaj mohla odbavovat cestující a pokud to je možné, po vyjetí ze zastávky nechte zadní tramvaj projet. V zadtávkách Vodičkova a Lazarská to není potřeba, tam jsou zastávky jen pro jednu soupravu.
3. Nepředjíždějte tramvaje v zastávkách.
Tramvaj se zleva předjíždět/objíždět nesmí. Nejspíš byste se vzápětí dostali do situace, kdy byste mohli tramvaj zdržet. A následky toho, že byste se při předjíždění potkali se soupravou jedoucí proti, si asi také dovedete představit.
Předlážděno? Nic moc.
V úseku Václavské náměstí — Palackého byla tedy téměř nesjízdná dlažba vyměněna. Nově položená dlažba je pohodlnější než předchozí mizerně položená štípaná, rozhodně ale není optimální. Byly použity kostky “z depozitu”, tedy již několikrát položené a vyndané, čemuž odpovídá jejich kondice a pravidelnost. Kvalita položení víceméně odpovídá podobné dlažbě v tramvajovém pásu jinde. I přesto, že pokládka kostek do pásů širokých cca 1,20 m mezi kolejnice má jistě omezení, napadne asi leckoho, že to mohlo dopadnout lépe, zejména, pokud jde o příčné mezery. Zdá se, že dosažení co nejhladšího povrchu nebylo součástí zadání.
Samozřejmě je zlepšením to, že dlažba lépe lícuje s kolejemi – původní stav místy vykazoval solidně vystouplé kolejnice (resp. propadlou dlažbu), o které zakopávali i chodci.
Výsledek se na první pohled liší jinými použitými kostkami.
Mezery mezi položenými kostkami jsou běžně široké 2-3 centimetry. I přes zalití asfaltem zůstávají na ředě míst mezery hluboké 3 centimetry a více. Není jisté, zda je pak možné takové mezery dolít asfaltem na horní úroveň dlažby, kvůli měknutí asfaltu v teplém počasí.
Jak se lze přitom přesvědčit na nedalekém Karlově náměstí (či na nedávno rekonstruované ulici Na Perštýně), historickou dlažbu lze položit i tak, že spáry mezi kostkami nepřesahují 1 cm. Jedná se ovšem o kostky vyšší kvality, položené do pláně mimo koleje a do písku, nikoliv do štěrku.
Srovnání s prvotřídní dlažbou položenou do písku ukazuje značné rezervy.
Takovéto mezery mezi kostkami nejsou známkou pohodlně schůdné nebo sjízdné dlažby.
Výsledný komfort pro jízdu na kole je tedy podprůměrný. Při sobotní zkušební projížďce v sedmi lidech bylo znát velké zklamání, zhruba polovina lidí tvrdila, že oproti minulosti žádné zlepšení nevnímají, ostatní byli ochotni jisté zlepšení připustit. Že je to tedy o málo lepší než předchozí stav, je asi jen slabá náplast na to, jak obrovské úsilí bylo pro realizaci této úpravy vynaloženo, a jak dlouho si tam nová dlažba poleží.
Poučení pro budoucnost
Bude-li tedy pokračovat snaha o zlepšení povrchů tak, aby umožnily přijatelnou jízdu na kole, bude třeba, aby výsledky byly podstatně lepší. O tom, že je možné dosáhnout přijatelné sjídnosti v tramvajovém pásu i s tímto formátem kostek, rekonstrukce ve Vodičkově rozhodně nepřesvědčila. Nejsem tak zdatný v technologii, abych věděl, zda je možné pokládat v tramvajových kolejích kostky do písku. Mimo koleje to ale bylo v minulosti zjevně možné, viz Karlovo náměstí. Jestliže pak nejsme schopni položit do tramvajových kolejích sjízdnou dlažbu tohoto typu, je třeba hledat jiné technické řešení — menší kostky, jiný druh dlažby — samozřejmě po dohodě s památkáři.
Dlažba do historického centra Prahy nepochybně patří. Je ale potřeba hledat takové postupy, aby bylo město pro jeho obyvatele také přiměřeně použitelné. Ať se pohybují veřejnou dopravou, autem, pěšky nebo na kole.
Město není horský singletrail, aby zde optimálním kolem trvale zůstávalo MTB.
Historická dlažba na Karlově náměstí ukazuje, že položit sjízdnou a esteticky vyhovující dlažbu je možné i v Praze.
A jde to dokonce i mezi kolejemi (Bremen, foto Marek Bělor).
Nahrávání ...
Hrabosh 30. 6. 2014, 08:47
Za sebe mohu konstatovat nepodstatné zlepšení. Ale alespoň se nebojím že tam cvaknu úzký plášť.
V Itálii jsem viděl "náplavkový" proužek mezi kolejnicemi.
Tomáš 30. 6. 2014, 12:37
Mně teda Vodičkova dost zklamala, to se nemuseli obtěžovat. Lazarská super. Začal jsem teď jenom pod vlivem této debaty být dlažbový hypochondr a všímám si, kde všude v Praze dlažba a jak se po ní většinou špatně jezdí. Předtím jsem to vcelku úspěšně moc nevnímal. Asfalt v sobě na druhou stranu má tunu záplat. V zásadě jsem vypozoroval, že cokoliv velkoformátového je problém, i když ten Karlák vcelku jde, tam jezdím skoro denně.
Mimochodem, Vráťo, to jste byli zkoumat v sobotu po poledni? Mám takový dojem, že jsi mi projel pod oknem někdy asi v půl jedné směrem do centra na tom kole, jaké na fotce z Lazarské (jenom jsi tam měl dítě).
Vratislav Filler 30. 6. 2014, 14:36
Tomáš: Jojo, exkurze ( https://www.facebook.com/events/655354864551420/?ref_newsfeed_story_type=regular ) byla někdy před druhou.
vlákno 30. 6. 2014, 15:21
Věděl jsem co mě čeká, takže žádné překvapení, aspoň to už není nejhorší dlažba v Praze, ale staroměstský standard :). Dnešní průjezd http://youtu.be/CC9gV-isyYg
Celkově se Vodičkova a Lazarská určitě zpřehlednila, takže průjezd je klidnější a méně stresový. Té pěší zóny je škoda, ale na průjezd pro kola jsou horší tramvajové křižovatky s kostkami a těch jsou v Praze desítky. Bylo by fajn kdyby TSK vzala cyklodopravu za svou a povrchy v centru plánovala na co nejvíce pohodlný průjezd kol bez odpružení. Náklady navíc nebudou velké, pokud vůbec nějaké a uvítali by to i chodci na přechodech. Zatím evidentně sci-fi...
vlákno 30. 6. 2014, 16:00
Povrch vozovky:
Kvalitní dlažba z řezaných dlažebních kostek (např. Masarykova ulice v Brně)
Kvalitní dlažba z řezaných dlažebních kostek menšího formátu
Živičný v profilu TT, ostatní dlažba (vzor Myslíkova)
Komu máme vlastně poděkovat, že se na tohle dlabe, když se problém pojmenoval a řešení navrhlo v roce 2010? TSK to svádí na cyklokomisi, takže zase pí. Hášová?
Vratislav Filler 30. 6. 2014, 17:54
vlákno: Ono je to složitější, sám tomu pořádně nerozumím, i když mi to bylo celkem podrobně vysvětlováno. Byla to akce DPP, který pochopitelně nemá zájem lézt do něčeho, do čeho nemusí, nakonec to dostal befelem, tak dělal, co mohl.
Myslím, že na nezkoordinování téhle věci se podepsali TSK, KCD i oddělení bezmotorové dopravy rovným dílem. Po tomhle příkladu ale očekávám, že se najde způsob, jak to napravit, IPR snad začne od příštího roku fungovat trochu víc jako zadavatel a pak by se to mělo ohlídat lépe (nebude-li tedy IPR zaříznut).
vlákno 30. 6. 2014, 19:19
Vratislav: Díky za info, uvidíme tedy. Ale je to stejně legrační, kolik lidí a organizací si platíme aby se o to starali a nakonec to stejně vydupává na poslední chvíli jedna neziskovka (=pár lidí) zvnějšku.
A doufám že se toho prověření různých povrchů jak je zmíněno v té kartě ještě dočkáme. Nedivil bych se kdyby za pár let až tu cyklodoprava nebude taková guerilla a město ji bude brát vážně se ta Vodičkova předláždí znovu...
újezďák 30. 6. 2014, 23:16
moc jsem tomu nevěřil ale je vidět, že i v centru Prahy lze místy položit asfalt bnebo jinačí typ dlažby, aniž by památkáři dostali psotník.
Nezbývá než doufat, že podobný postup bude možný i jinde a konečně se té dlažby zbavíme.
Možná by nebylo špatné položit koleje na náplavky :).
Tomáš 1. 7. 2014, 07:26
To mě taky napadlo, proč v Lazarské je možné mít asfalt a ve Vodičkově ne.
Martin 1. 7. 2014, 09:26
Tomáš: Protože v Lazarské a Jindřišské jezdí poměrně dost aut a již od 80.let tam dlažba nebyla - mimo jiné i kvůli vysokému hluku. Byly tam betonové panely a dlažba jen kolem. Dokonce i v té Vodičkově před rokem 2001 už byly ty betonové panely. Pak se ale uzavřel ten kousek před Václavákem pro auta, tudíž se logicky vrátila dlažba - byť tehdy hrozná, dnes o fous lepší. V lazarské a Jindřišské pak betonové panely nahradil ten asfalt logicky.
pekas 1. 7. 2014, 21:44
Chápete proč na Václaváku zbyly panely? Když je tam vpravo asfalt vlevo asfalt?
vlákno 2. 7. 2014, 08:20
11: Podle mě protože nejsou v havarijním stavu a výhledově s rekonstrukcí VN se tam dá bůhví co, asfalt to ale tipuju nebude, tak to DPP nechal být. Stejně tak jde asi očekávat, že s rekonstrukcí VN upraví i prvních 50 m Jindřišské, kde je pěší zóna, aby to vypadalo podobně jako pěší zóna ve Vodičkově. Teď tam dali asfalt, ale Praha 1 bude nejspíš upravovat celý profil ulice a vymění i povrch.
prt 2. 7. 2014, 09:17
Dlažba ve Vodičkově je sice lepší než minulá (zejména nevyčnívají koleje)... Ale proč mi na jízdu přijde horší než Karmelitská (včera jsem si porovnal)?
Piškvor 2. 7. 2014, 11:07
[13]: Nepřipadá mi; Vodičkovou jsem i na favoritu projel celkem OK, zatímco v K. je tento nepoužitelný.
Zatím se mi ve V. osvědčil pás relativně zarovnaných kostek hned podél pravé kolejnice (ve směru k Lazarské), ale to je recept jen do suchého prostředí, a taková znouzectnost.
Hrabosh 7. 7. 2014, 19:26
Už i v Bratislavě dokážou udělat hladkou kolem tramvajových kolejí.
tik 16. 7. 2014, 20:22
dneska konecne test z Vaclavaku k foto skoda (prvni usek vodickovy) - dlazba, spary vylite dehtoasfaltem (30C, rozteka se), na XC, plaste 2.3 a 2.25 je to stejne na ho vno jako to predtim.
Konec hlaseni
Tomáš 16. 7. 2014, 21:25
TAky jsem tam dnes jel a přišlo mi, jestli toho asfaltu nějak nepřidali, protože se roztékal jenom někde (v místech, kde byly spáry zalité nejvýše).
JJ 17. 7. 2014, 10:26
Mohu se čistě ze zvědavosti zeptat na čem a jak jezdí ti, kterým ta dlažba tolik vadí? Co si pamatuju z dob, kdy jsem jezdil opravdu hodně (10 kkm/rok), tak kočičí hlavy (kterých jsme u nás měli spoustu) vadily pouze pokud jsem jel na silničním kole s hodně úzkými a tvrdými pneumatikami a tvrdým sedlem a vlítnul jsem na ně padesátkou.
Měl jsem za to, že po městě se jezdí většinou s trochu jinou výbavou a jiným stylem.
Václav Řehák 17. 7. 2014, 10:38
Já jsem tam jel naposledy (před rekonstrukcí) na krosovém kolem s plášti 700x35, rychlostí kolem 20 km/h a bylo to nepříjemné.
Podotýkám, že nejde obecně o kočičí hlavy, ale o konkrétní provedení. Horší dlažbu než ve Vodičkově znám jen v ulici U lužického semináře. Jiné kočičí hlavy nemusím, ale tolik nevadí (třeba nám. Míru).
Tomáš 17. 7. 2014, 10:43
Já tam jezdím na tomhle: http://www.citybikes.cz/moderni-mestska-kola/mestske-kolo-citybikes-mycity-traffic (městské kolo s balóny), městské kolo s balónovými plášti a košíky v dámské verzi. Že bych zapadal do spár problémy nemám, tramvajové koleje mi taky moc problémy nedělají, ale docela mi vadí, že kolo drancá tolik, že mi vypadávají věci z košíků (teď v létě s sebou často vozím ovoce, které pak dojede docela změklé - radši to řešímvám tím, že si tašku s ním dám přes rameno) a kdybych třeba chtěl ukázat změnu směru, tak to asi nedám, protože bych kolo na těch kostkách jednou rukou neudržel (to je myslím ovlivněno dámským rámem).
tik 18. 7. 2014, 00:39
@jj: me ta dlazba netrapi - bud jedu jinudy nebo s tim pocitam. Spis jsem cekal neco jineho (hradcanske namesti, staromak) po velkohubych prohlasenich o podpore cyklistiky a tak.
vlákno 18. 7. 2014, 19:29
Tomáš: Jak se chovají ty big apply na mokru? Já si koupil dozadu big bena, což je analogie applu jen s hrubším vzorkem a taky mi to ze začátku klouzalo, musel jsem přizpůsobit styl jízdy, teď už jsem si zvykl. Uvažuju to dát i dopředu, aby víc šetřil motor na elektrokole, ta vidlice v Praze leckdy nestačí.
Tomáš 18. 7. 2014, 19:55
Vlákno: mě přijde, že dobře, ale nemám moc srovnání. Na jiných kolech se ve srovnání s tímhle necítím moc bezpečně, ale to je asi spíš vzpřímeným postojem a tím, že na něj jsem zvyklý. Nepamatuju si, že by mi to někdy podklouzlo, ale samozřejmě za mokra jezdím opatrněji.
Hrabosh 18. 7. 2014, 21:47
Sjel jsem BigA až co to šlo. Teď mám Marathony v kevlaru, ale zatím jsem neměl možnost je odzkoušet na horším povrchu.
Mě přijde prapodivné uvažovat o tom jakým kolem se po tom jezdí a za jakých okolností. Fakt je ten že na tvrdých gumách bez odpružení (taková mám tři kola) z toho bolí zápěstí. A ukazovat změnu směru jízdy při 20km/h+ je vyloženě o hubu.
Na pernštýně je nová dlažba (kočičí hlavy, pokládali to tam letos) a je to nesrovnatelně lepší. A v Revoluční si člověk ani nevšimně že jede po kostkách.
Tomáš 19. 7. 2014, 00:47
Hrabosh: no Vodičkovou 20kilometrovou rychlostí myslím moc nejezdím, to se po těch kostkách ani nedá a stejně tam vždycky někdo skočí nebo je tam tramvaj. Ale nemám tachometr, tak nemám moc představu, jakými rychlostmi běžně jezdím. Na asfaltu krátce rukou v rychlosti směr ukázat jde, i když se předtím stejně vždycky pro jistotu ohlížím.
josuk 21. 7. 2014, 12:25
24. pokud z podkladu bolí zápěstí je to zásadní chyba bicyklu (!!) – jediný důvod proč klást hmotnost těla i na horní končetiny vidím v aerodynamice, ale ta je ve městech přece zanedbatelná!
jonáš 23. 7. 2014, 23:06
To neni úplně správnej argument, protože dle mých zkušeností se přední kolo s řídítkama a rukama rozkmitá na mizerný dlažbě tim víc, čim je odlehčenější .. přenesenim hmornosti na ruce se to dá naopak úspěšně tlumit. Spíš je to snahou projet městem na "univerzálu" a nepořizovat si extra speciál s balonama a dvojitym odpruženim. Což stejně neni nejlepší řešení, když trasa vede skrz a daleko za město.
josuk 24. 7. 2014, 08:41
27. např. už takový klasický neodpružený holander přenáší vibrace pouze do zadku, a to jen tlumeně přes široké a měkké sedlo. Vibrace předního kola se odbydou u jezdce jen mírnými pohyby v hmotností těla nezatížených, do pravého úhlu pokrčených, loketních kloubech. Přitom řidítka sama není ani třeba držet nijak pevně, směr je téměř samovolně udržován dlouhým rozvorem.
Nepsal bych takovou samozřejmost, ale mám stále někdy pocit, že v Praze se výhody sportovního posezu (na čtyřech) pořád zbytečně přeceňují a zásadní nevýhody jako špatný rozhled, nemožnost někdy jen obyčejně ukázat směr jednou rukou podceňují. O zbytečných bolestech páteře a třeba těch zbytečně přetížených zápěstí ani nemluvě.
Tomáš 24. 7. 2014, 10:06
Ony ty balony taky nejsou samospasitelné, nafoukl jsem je teď na pět barů, jak se doporučuje, a třese to jak blázen. Ono taky dost záleží na rámu kola, věřím, že pánské drží lépe směr a víc vibrace přenáší na sedlo - já mám dámské a řidítka teda docela vybrují. Ale s posezem na čtyřech je to ještě mnohem horší.
vlákno 24. 7. 2014, 11:02
Tak balon na 5 barů už podle mě moc smysl nemá, doporučený je vždycky rozsah, u takových těch Swalbe Big Apple/Ben/Fat Frank je dolní mez tak 2-2,5 baru, aniž by to kladlo moc velký odpor.
Ze sezení na čtyřech mě bolí hlavně krční svaly, vždycky jsem to řešil trekovým kolem s maximální polohou představce a vlaštovkama. Holander může být dobrý, ale není to ten univerzál do města i terénu.
Kloboučník 27. 7. 2014, 17:59
Balony na pět atmosfér? Proč? Já mám skoro devadesát kilo a jezdím 4 a 4.5 bar na 630-32, někde je něco špatně (maximální tlak zaručený výrobcem a napsaný na bočnici není doporučený tlak). Jezdím téměř v dráhařském předklonu (dvoumetrový blázen na 57cm rámu) a s dlažbou nemám problém - přechytnu si řídítka (obrovská výhoda beranů) a k tlumení lokty a rameny ještě uvolním zápěstí a trochu odlehčím zadnici (mám dost tvrdé kožené sedlo bez pružin). Bez problémů celé odpoledne. Chce to totiž pro svoji hmotnost (+bagáž) najít nejnižší tlak kdy se ta guma ještě neproštípne a v zatáčkách se nevlní jak had (co nejširší ráfky!) a naučit se to, co z otřesů zbyde, vstřebat končetinami.
Jinak aerodynamika je zanedbatelná možná na Praze 1, ale jinde se možnost jet padesátkou kolikrát docela hodí. Nehledě na to, že zapojit kromě stehen i zadnici není úplně od věci, zvlášť když se ještě trochu přidají lýtka (jezdím v civilu, ale připoutaný - na klasické klipsny se dá zvyknout rychle a jdou do nich skoro každé boty). Další výhoda je, že víc váhy spočívá na nohách a sedlo tolik netluče. Ukazování směru je o cviku: já za jízdy snídám, kouřím (vím že se to nesmí), tlačím slečnu do kopce a jednou jsem i na chviličku usnul.
Pánské vs. dámské - nezáleží tolik na konstrukci rámu ale jeho geometrii. Delší kolo je pohodlnější, kratší je obratnější. Čím delší zadní stavba, tím pohodlnější posez. Na kluzkém nebo rozbitém povrchu je nejpříjemnější kolo, které je vepředu krátké (kratší rám a delší představec = větší zatížení předního kola) a vzadu dlouhé (méně přenáší rázy do sedla). Dost také udělá individuální osazení a seřízení (hlavně výška řídítek).
jonáš 27. 7. 2014, 20:04
Nojo, ale to už píšete [28] právě o speciálu do města, zatimco většina lidí musí vystačit s jednim univerzálem nebo i přestrojenym favem, protože víc kol nemá kde skladovat, a třeba i proto, že tou Lazarskou a Vodičkovou zrovfna jen projíždí někam do Čelákovic, když jsou takovýhle vedra.
Tomáš 28. 7. 2014, 09:28
No mě to říkali v citybikes, tak jsem to zkusil, ale už jsem to přehodnotil, bylo to vážně moc (a dokonce jsem se dočetl ,že duše sice byla snad do šesti, ale plášť jenom do čtyř).
vlákno 28. 7. 2014, 09:39
Dopředu jsem si teď koupil Big Bena 2,15, ten mám dokonce pod dvě atmosféry, protože na předním kole není takové zatížení. Vzadu Big Ben 2,00 asi na 2,5 atmosféry. Ale ještě to ladím.
josuk 28. 7. 2014, 11:07
32. jonáš: průjezdu do Čelákovic rozumím, ale obecně zastávám názor, že největší potenciál cyklodopravy je v milionech denních krátkých cest. Pěšky daleko, MHD dlouho, taška v ruce těžká, a jediná zbývající alternativa auto.. :-(. Přesunout tyto krátké cesty na kola by imho znamenalo největší úlevu všem a celé Praze. A pokud tomuto brání mimo jiné také špatně zvolené bicykly, tak pouze říkám pryč s nimi! ;-)
kenny 29. 7. 2014, 23:50
Ještě k těm kostkám a památkářům: Asfalt by mi stačil mezi kolejemi, tedy dva asfaltové pruhy v jinak vydlážděné ulici. Anebo dokonce jen úzké pruhy z hladké dlažby, jak hned na začátku diskuse podotkl hrabosh.
Každopádně současnou změnu vítám, nic horšího, než tankodrom, který tam byl, jsem v Praze nejel.
Hrabosh 6. 8. 2014, 08:14
Znovu zopakuju že debata o (ne)vhodném pro jízdu po městě mi přijde napůl nesmyslná. Dokážete se si představit že by si motoristé stěžovali na špatný/nevhodný povrch a odpovědí by jim bylo "kup si auto s vyšším podvozkem, nižšími ráfky a lepšími tlumiči a nerovností si nevšimneš"? Asi těžko. Povrch má být takový aby byl bezproblémově sjízdný s libovolným dopravním prostředkem.
josuk 6. 8. 2014, 09:45
37. btw: skutečností je, že v Praze obecně nejsou dlažby (ale i jiné povrchy) možná ani tzv. „historické“, jako jednoduše odfláknuté a zanedbané – chybějící a tudíž řídce ložené kostky a chybějící spousta materiálu mezi nimi – možná s relativní výjimkou zámkových dlažeb, které z principu řídce položit moc nejde.
co se týká volby a pořízení dopravního prostředku, ta probíhá samozřejmě i u motoristů. Ovšem jestli má být cyklodoprava v Praze masová záležitost, neměla by být začátečníkům doporučována pro Prahu „blbá“ kola. Ze sportovců a cyklonadšenců hlavní proud pražské cyklodopravy nevznikne a z řádu jednotek procent se nehnem!