Mimo provoz: z Jižního Města po trase A22

Pražské cyklostezky, to není jen cesta podél Vltavy, bydlíte-li na Jižním Městě, potom se do centra Prahy dostanete po výjimečně pohodlné cyklostezce i vy. Trasa od metra Háje až téměř k Národnímu divadlu je dlouhá patnáct kilometrů, přičemž nejrušnější silnice, kterou pojedete, je kousek bývalé hlavní na Starém Chodově.

Poznámka pro zběhlé městské cyklisty: ano, existuje i kratší a ne příliš náročnější cesta do centra. Chcete-li se ale vyhnout bloudění a nepříjemným místům, chcete-li jet výletně anebo prostě začít zlehka, potom se vám tahle trasa vyplatí.

Základní orientace je snadná: od Hájů až k Vltavě se držíte žlutých cedulek trasy A22, potom podél Vltavy po známé podolské A2. Je ale i pár míst, kde můžete žluté cedulky s výhodou opustit. Na trase je pouze jediný úsek, který je trochu složitější na orientaci: průjezd mezi centrálním parkem Háje – Opatov a začátkem Krčského lesa. Pojďme se ale projet po modelové cestě přímo od konečné metra C.

Trasa A22 začíná u autobusové zastávky Modrá škola.

V parku není důvod bloudit. Všechny cesty vedou do Říma, tedy v tomto případě Opatova, jehož most s autobusovými zastávkami se při vzdálenějším pohledu trochu skrývá pod neony office centra Park Chodov. V podchodu metra Opatov se můžete v případě potřeby obsloužit u jednoho z mála „bike and ride“ bankomatů ČS, přístupného přímo ze stezky. Stánek s pizzou na opačné straně podchodu má otevřeno až do půlnoci, takže servis je dokonalý, dokonce tu je i zastřešený stojan pro parkování pleček.

Metro Opatov – pohled od Starého Chodova. Vjezd na cyklochodník je již opraven.

Za metrem se sídlištní scenérie změní v meziválečnou domkařskou čtvrť Starého Chodova. To má tu nevýhodu, že můžete celkem snadno ztratit žluté cedulky, ale i výhodu, že je to jedno, neboť jsou tu všechny ulice velmi klidné. Stačí najít hlavní, po ní sjet k místu, kde uvidíte podchod pod čtyřpruhovou Türkovou, před ním odbočit vlevo do ulice K Dubu a jste na správné cestě k lávce přes dálnici. Osobně jezdím spíše Zakouřilovou nebo Malebnou, které nejsou tolik nahoru a dolů.

Lávka přes D1 je jasná. Následující úsek u metra Chodov potýrá vaše orientační schopnosti, neboť budete muset objet zleva staveniště další etapy největšího obchoďáku v ČR. U OC Chodov se dá zaparkovat ve stojanu přímo za autobusovou zastávkou. Obchoďák je pro celé sídliště v pohodové vzdálenosti pro dojížďku na kole, historkou na téma „Jak jsem odtamtud na kole vezl domů te…“ vás ale zdržovat nehodlám.

Za obchoďákem je světelný přechod, na jehož druhé straně se ocitnete v lese. Respektive u památného dubu, podle kterého byla pojmenovaná ulice ve Starém Chodově, která k němu vlivem stavby sídliště a bobtnajícího obchoďáku ale už nevede. Teď to bude jenom jednodušší.

Přechod „U Dubu“. Dub za přechodem, který zde před stavbou sídliště býval místní dominantou, se mi nevešel do záběru.

Trasa vede lesem podél kraje sídliště, vpravo minete srub, který je oblíbeným relaxačním místem (pokud tedy zrovna nevyhoří a následně se nerekonstruuje). Cesta je tu bídná, zvláště za mokra. Kde ale projede policejní oktávka, nemůžete mít na kole problémy a na další křižovatce se stejně napojíte na pohodlnou asfaltku, jejíž asfalt je hodný kolečkových bruslí, ovšem jen pro fajnšmekry, schopné stáhnout následné brutální klesání. Až pojedete zpátky, prověří tenhle stoupák vaše síly. Nejhorší trhák lze ale objet východnější lesní cestou.

Hotel a restaurace Nosál uprostřed Krčského lesa. Foto Václav Kříž.

Cesta se prudce lomí vlevo u lesní restaurace a penzionu Nosál. Tady jste už víceméně v dolní části lesa, ještě zde narazíte na pěkné lesní hřiště a po kratším padáčku a štěrkovém rigolu skončíte na Vídeňské ulici přímo u rybníka Labuť. Ani tady si ale nemusíte dělat starosti s volbou nesprávné cesty, neboť jinam než ke Kunratickému potoku se prakticky dostat nemůžete.

Na křížení s pěti pruhy Vídeňské si zmáčknete tlačítko a je-li sezóna, nemusíte už řešit orientaci, protože na 99 % se na těchto světlech sjedete s někým, kdo následujících šest kilometrů pokračuje stejným směrem. Cyklotrasa vede romantickým Krčským parkem, jen trošičku nahoru a dolů. V parku zahlédnete luxusní školku a zámeček s malým golfovým hřištěm, kde se často konají různé akce, takže pozor na auta i na děti.

Přejezd přes Vídeňskou byl před několika lety přestavěn z nevyhovující dočasné podoby. Za přechodem pokračujete vpravo, pak za podjezdem vlevo.

Druhý signalizovaný přejezd u nádraží Krč. Zde podjedete Jižní Spojku.

Druhá signalizovaná křižovatka u krčského nádraží s následným pokračováním podjezdem vypadá prakticky stejně jako v ulici Vídeňská. Dále budete pokračovat kus po cyklostezce, kus po příjezdové cestě k airsoftovému areálu, a opět po stezce podél baseballových hřišť. Dvě tři serpentiny v křoví vás vyvezou nad fotbalové hřiště, kde bývá zvlášť o víkendech rušno. Následuje kus silnice k hřištím a skladům v okolí, která je dost úzká a značně rozbitá. A poté cyklostezka (začíná to být nudné), přejezd přes Vrbovu (cyklisté nemají přednost), trocha bahnitého písku, úzký průjezd podél přivaděče se zrcadlem, zase cyklostezka a jste v Braníku v ulici Na Mlejnku, na hlavní jižní křižovatce pražských cyklotras.

Průjezd kolem sportovišť: cyklostezky a málo frekventované silničky.

Esíčko pod baseballovými hřišti.

Přejezd pro cyklisty přes ulici Vrbovu. Provoz není takový, abyste museli dlouho čekat. Foto Václav Kříž.

Začátek stezky z Braníka, směrem od křižovatky Na Mlejnku.

Plácek u dětského hřiště nenabízí možnost občerstvení, to ale v případě potřeby najdete v blízkém Braníku. Jedete-li dál do centra, odbočíte zde vlevo do podchodu pod okruhem a tramvají a na jeho konci naopak vpravo, přímo na povltavskou trasu A2, která si tu dává od vody menší distanc. A nyní je to už prakticky stále rovně podél Vltavy. Provoz zde ještě zesílí, přidají se bruslaři a více chodců – již jste zkrátka na hlavní městské cestě, na kterou budou vyhnáni všichni, kteří neunesou jízdu s auty.

Dodatky

Pohodlné trasy mimo provoz v mapě PNK.

Může se vám hodit, že zpátky z centra se lze někdy pohodlně vrátit metrem, do něhož se s výjimkou odpolední špičky vejdete prakticky vždy. A jeden tip na závěr: směrem na Jižní Město bývá metro prázdné ještě na Florenci. Na Muzeu už můžete mít potíže, a zkoušet to ve špičce z Vyšehradu je vzhledem k naplněnosti souprav vyložená nezdvořilost. A než nosit kolo po schodech z Roztyl nebo Opatova, většinou se vyplatí na Chodov nebo Háje popojet.

Ilustrace: Julie Klimentová

Foto: Václav Kříž a Vratislav Filler