Plzeň na kole: recenze cyklořešení v Kaplířově ulici

Publikujeme hodnocení cyklistických opatření v plzeňské Kaplířově ulici od spolku Plzeň na kole. V návazném článku vydáme komentář Jiřího Motýla, co si z projektu lze odnést jako inspiraci pro jiná místa i města. 

Stavba byla dokončena v roce 2020. Následně jsme v červenci 2020 posílali městu několik námětů a nedokonalostí, z nichž některé se vyřešily, některé ne. Další připomínky a problémy posílala veřejnost například přes Plznito.cz (a stále můžete, pokud se vám tam něco nezdá)

A nyní přicházíme s celkovým zhodnocením. Zde je naše video z pohledu člověka na kole se základními postřehy, níže v článku najdete komentáře k jednotlivých místům. Souhrnně se dá celá oblast chápat jako ukázka nejrůznějších cyklořešení, která se dají realizovat:

Průjezd prostorem školy a zastávky

(čas ve videu 0:05)

Začínáme v ulici U Borského parku, tedy z druhé strany Klatovské, která cyklostezku přivádí od borského sídliště do Kaplířovy. I tato část byla v rámci projektu upravena. Zde jsou lidé na kole odděleni do samostatného pruhu v chodníku (nájezd na něj je poměrně šikmý, za mokra bude sjezd z vozovky nebezpečný), pruh vede podél hlavního vchodu Hotelové školy a mezi chodníkem a prostorem zastávky autobusu Borský park. Podle nás to není šťastné řešení, chodci s koly nepočítají, pruh si neuvědomují, na sluníčku v něm postávají a pokuřují…

Ďábel je jako obvykle ukrytý v detailu – porovnejte například s řešením v Nizozemsku, kde vidíme širší stezku bez zábran a lamp, barevně i výškově odlišenou od chodníku.

Křižovatka U Borského parku x Klatovská x Kaplířova

(čas ve videu 0:15)

Pokračujícím odděleným pruhem jsou kola odvedena “za roh” k přechodu pro chodce, s nímž je přejezd spojen. To by nebyl až takový problém, ale zelená pro kola je tu ve srovnání se semaforem pro auta nesrovnatelně kratší dobu. Toto místo je podle nás největším zdržením při celém průjezdu. Není zde vyřešené odbočení vlevo (na Litice nebo do Škodalandu), a také mohou nastávat nebezpečné situace při vyjetí za roh proti davu chodců, kteří jdou od tramvajových zastávek ke školám nebo do Borského parku.

Opět by šlo řešit lepším designem křižovatky (širší stezka, méně zábradlí, lamp, menší zatáčky), srovnejte s designem křižovatek užívaným v Nizozemsku.

Přednost autům z vedlejší na zvýšené stezce

(čas ve videu 0:22)

Za nás asi nejméně pochopitelná věc. Jedete po hlavní, do které se připojuje vedlejší ulice. V tomto případě spíš ulička, fungující jako obsluha dvacítky parkovacích stání. A na té hlavní přejíždíte namalovaný trojúhelník, že autům z této vedlejší uličky musíte dát přednost. A to celé je v místě, kde jedete po stezce (smíšená stezka pro chodce a cyklisty), která stále vypadá jako stezka (zvýšený chodník). Nedává nám to smysl a podle nás to ani není v souladu s doporučeními v Technických podmínkách č. 179 Ministerstva dopravy k navrhování cyklostezek. Zmatečné je také to, že trojúhelník je tu pro auta (jako svislá značka) a zároveň i pro cyklisty (na asfaltu) – kdo komu tedy dá tu přednost?

Doporučujeme, aby zde město zrušilo povinnost dávat přednost autům z vedlejší ulice a naopak přejezd ještě více zvýraznilo, například červeným povrchem cyklopruhu nebo více piktogramy, což ostatně doporučuje i ministerstvo. Ani samotný trojúhelník na asfaltu, který by neměl fungovat jako samostatné dopravní značení, ale jen doplnění/zvýraznění svislého (které zde ale není). Hezké příklady toho, jak elegantně tyto výjezdy řešit, najdete například zde (zase Nizozemí) nebo níže na obrázku z TP179.

Křížení vedlejší „za rohem“

(čas ve videu 0:27)

O pouhých 20 metrů dál je napojena další vedlejší ulice – Boettingerovy. Tentokrát bylo zvoleno „esíčko za roh“ a překřížení vedlejší, kde jako cyklista dáváte přednost, přestože jedete podél hlavní, a pak návrat zpět k silnici. Za zmínku stojí několik sloupů osvětlení a sloupků dopravního značení těsně vedle stezky. Místo je docela přehledné a málo frekventované – tím spíš nás mrzí, že bylo potřeba takové řešení.

Úplně klidně mohl být už tady pruh pro cyklisty součástí vozovky – tak jako je na následující křižovatce. Další možností je provedení tímto holandským způsobem, který je sice velmi podobný, ale podstatně lepší – prostornější (v Kaplířově se sotva udržíte v úzkém koridoru) a s přednostním průjezdem cyklistů (velmi dobře zvýrazněným).

Vyhrazený cyklopruh skrz křižovatku

(čas ve videu 0:30)

Děkujeme městu a všem zúčastněným za vůbec první vyhrazený cyklopruh procházející křižovatkou! Projede jím podél napojení ulice U Borských kasáren a celé je to super – oproti dvěma předchozím křižovatkám jedete po hlavní a nemusíte dávat přednost (zdálo by se to samozřejmé, ale předchozí dvě napojení taková nejsou). K tomuto místu jsme městu vloni posílali žádost o zvýraznění cyklopruhu (bod 6) v prostoru křižovatky, nebyli jsme ale vyslyšeni.

Ministerstvo dopravy červené zvýraznění v křižovatkách výslovně uvádí ve svých již zmíněných Technických podmínkách č. 179. Z hlediska bezpečnosti bychom ještě doporučili část stezky vedoucí ve vozovce (mimo křižovatku) oddělit sloupky, ostrůvkem či sloupkem ochránit stezku na rozích křižovatek a také v polovině přejezdu (podobně jako mají ostrůvek chodci). Opět přidáváme příklad z Nizozemska, se kterým můžete plzeňské řešení srovnat a ke kterému se zde trochu blížíme.

Zmatečný kruhový objezd Kaplířova x Dobřanská

Ve vedení cyklostezky na kruhovém objezdu je ještě co zlepšovat (Nizozemský příklad zde). Náznak řešení tu sice je – smíšená stezka je vedena a označena po vnějším obvodu kruháče. To ale znamená, že na každém napojeném rameni musíme dávat přednost všem, případně čekat, až nás někdo pustí. Pro zajímavost, Technické podmínky ministerstva u menších kruháčů naopak doporučují svést cyklisty do společného prostoru s auty (ale zde by to asi nebylo nejvhodnější řešení).

Co nás trápí jsou neustálé hrboly (dokola díky odděleným směrům poskočíte na 24! obrubnících), nepravidelný směr (stezka pro kola nemá plynulý kruh jako pro auta, ale jede cik-cak – místy rovně, místy ostře uhýbá) a za zásadní chybu považujeme, že na celé jihozápadní části kruhového objezdu cykloinfrastruktura chybí (na obrázku vlevo dole), přestože je až k tomu místu značena a kola jsou tam vedena. Bez varování se pak ocitáme na chodníku. Podle vyjádření města na to místo „neexistuje řešení“.

Drobností pak už je, že značení tras podle nás v tomto místě není dostatečné – například odbočení směrem na cyklostezku k Západočeské univerzitě není nijak označeno, naopak je zde značka slepé ulice. Na nedokonalost značení jsme vloni upozornili (bod 8), bylo nám slíbeno „ověření v nejbližší možné době“, ale k doznačení za ten rok nedošlo. V realitě se tak kola často „motají“ po chodníku nebo tramvajovém pásu, kam by se při dobrém značení neměla vůbec dostat.

Jízda skrz zastávky na Dobřanské

(čas ve videu 0:55)

Pokud pokračujeme do Dobřanské, na jejímž začátku se „z ničeho“ znovu objeví cyklopruh, následuje nepříjemný průjezd úzkým koridorem podél prostoru zastávek. Přestože na části úseku je stezka oddělena zábradlím, chodci v prostoru cyklopruhu často chodí i stojí. A lidí je v těchto místech pořád dost – jedná se o zastávky Bory sloužící jako nástupní i průběžné stanice více linek MHD (vč. např. linky 30) i jako nástupní stanice meziměstských spojů na západní Plzeňsko.

Vhodnější by mohlo být buď řešení cyklopruhem ve vozovce odděleným sloupky (mezi průběžným pruhem a autobusovou zastávkou) nebo naopak dál od silnice a chodníku (například mezi stromy a točnou tramvaje) se širší stezkou a snížením. A určitě by se dalo ještě více (barva povrchu, piktogramy) dát najevo, že se nejedná o chodník (širší přehled řešení souběhu zastávky a stezky je možné najít například tady).

Příjemný průjezd směrem ke Klatovské

(čas ve videu 1:05)

Naopak se nám docela líbí provedení jižní strany, tedy směru od Dobřanské ke Klatovské. I díky méně složité situaci (netřeba jet kolem kruháče, méně odboček) se tu jede docela příjemně. Co se týče napojených ulic, i tady si můžeme vyzkoušet víc verzí – máme povinnost dát přednost na křížení málo frekventované vedlejší ulice, zatímco o kus dál u mnohem vytíženější křižovatky u Úřadu práce máme vyhrazený jízdní pruh (ten by zasloužil úpravy bezpečnosti podobně jako pruh výše, včetně zvýraznění vyhrazeného jízdního pruhu v křižovatce). Za nešikovné v obou směrech považujeme problematické odbočení nebo spíše úplně neřešené do ulic vlevo (ať už vyjetí z vyhrazeného pruhu a překřížení průběžného pruhu do levého odbočovacího, nebo celkově nutnost jiné „strategie“ při jízdě po stezce mimo vozovku), dokonalý design by myslel i na to.

Svedení cyklistů pod kola aut

(čas ve videu 1:40)

Za vyloženě nebezpečné považujeme ukončení pruhu v chodníku kousek před křižovatkou s Klatovskou. Cyklopruh je zde vyveden do vozovky v místě, které je vnitřní stranou pravotočivé zatáčky vozidel. Lidé na kolech jsou tak svedeni doslova pod auta – dvojnásob to platí třeba při průjezdu kloubového autobusu linky 30 (osobně vyzkoušeno – nic pěkného). Vodorovné značení piktogramového koridoru tu sice je, ale místo by si ještě zasloužilo minimálně červené zvýraznění nebo vyšší četnost piktogramů. Ještě lepší by bylo vhodné oddělení, alespoň zelenými sloupky (balisety).

Na nebezpečí jsme vloni upozornili (bod 2), jako jediná „ochrana“ cyklistů se ale objevilo pouze cca pět metrů přerušované čáry. Ta prostor pro cyklistu spíš opticky ubírá než přidává, a ani zcela zbytečný trojúhelník přednosti (opět samostatně namalovaný, aniž by zvýrazňoval existující značení) nic neřeší. Máme obavu, že tohle místo je pro cyklisty největším rizikem z celé ulice. Pro slabší povahy si umíme představit, že budou pokračovat po chodníku.

U řadících pruhů v křižovatce pak stačí, aby řidič auta vedl „střed auta na střed šipky“ (což je obvyklé), tím ale nechtěně ubírá prostor cyklistům. Vodorovné šipky podle nás měly být namalované více vlevo, na prostředku prostoru pro auta, s odstupem od piktogramového koridou při pravé straně. Zároveň dodáváme, že barva není infrastruktura, tím spíše pouhé cyklo piktokoridory. Tím se tedy dá řící, že cyklo infrastruktura v tomto směru končí a je tu připravené pouze „to nejmenší, aby se dalo říct, že se na cyklisty myslelo“.

Mírně kolizní pokračování k Borskému parku

(čas ve videu 1:50)

Zbytek trasy už je jen piktokoridor, který se za infrastrukturu považovat nedá. Směrové napojení za křižovatkou na druhé straně je naměřeno tak, aby přímo rovně jela auta, nikoliv kola. Ač se to nezdá, drobné rozšíření zastávkového zálivu za křižovatkou si bere nemalou část prostoru pro cyklisty a nezbývá než doufat, že souběžně jedoucí auta dají prostor cyklistovi „nacpat“ se více vlevo. Přestože i za křižovatkou pokračuje piktogramový koridor (proč je označen až po 15 metrech?), zejména úsek těsně za křižovatkou je podle nás velmi kolizní a v případě cyklisty předjížděného širším vozidlem nebo při autobuse stojícím v zastávce to může být nebezpečné. Řešení formou piktogramového koridoru ve vozovce je v tomto místě nebezpečné, ponouká auta nedodržovat bezpečnou vzdálenost od kol. Není také nijak vyřešeno odbočení vlevo. Toto je místo, kterým mají bezpečně jezdit do školy žáci a studenti hned 4 základních a středních škol v těsné blízkosti?

Nedokonale snížené obrubníky

Ve videu jste takřka po celé délce mohli vidět nespočet hrbolů. Jde o obrubníky, které sice byly snížené, ale ne na nulový rozdíl. Ve výsledku se tak dost nadrncáte, hlavně na přejezdu všech odboček a sjezdů z kruháče. Vyzdvihujeme a děkujeme, že mezitím Plzeň schválila nulovou výšku cyklonájezdů a těšíme se, že na všech dalších proktech už to bude hladké. Takže až tu pojedete s městským kolem třeba od sdílených kol Kolem Plzně, pozor na věci v košíku, které se ho na každém hrbolu budou pokoušet opustit. Děkujeme městu, že nejhorší místa po našem podnětu vylepšilo.

Nedořešená napojení

Další nedokonalostí celého projektu je nenapojení na okolí. Věříme, že se ho dočkáme v nejbližší době. Jde třeba o chybějící úsek podél Borského parku, doznačení trasy do areálu ZČU. Naopak pokračovat už se dá dál stezkami podél Dobřanské ulice. Z pohledu cyklodopray pak nejsou domyšlené některé směry – viz výše zmíněno odbočení z U Borského parku vlevo na Litice, odbočení vlevo z vyhrazených jízdních pruhů a oddělených stezek, některé nájezdy. Část toho by usnadnila přednostní stání na semaforech na Klatovské, na která bohužel nedošlo.

Celkové hodnocení

Na celé Kaplířově ulici velmi vyzdvihujeme, že se cykloopatření vůbec podařilo prosadit, a že jsou v celé rekonstruované délce. Jak ale výše popisujeme, některé podle nás nejsou ideální, pohodlná, a v některých případech ani bezpečná. Tato ulice by mohla být dobrým “vzorníkem” různých přístupů k mikromobilitě, především u řešení křižovatek. Budeme rádi, pokud si i představitelé města a plánovacích kanceláří úsek v plném provozu projedou a sami si vyhodnotí, co je  přínosné, co zmatečné, co nepříjemné a co nebezpečné. Mohlo by to pomoci ještě lepšímu řešení dalších projektů.

Pokud čekáte nějaké body, vidíme to tak na 3 hvězdičky z pěti, vyřešení cyklověcí na 60%, skóre 6 bodů z 10. Včetně přimhouření očí „za odvahu“, že se město do takových věcí vůbec pustilo. A umíme si představit ještě mnohem přísnější hodnocení zejména od cyklistů ze západní Evropy, kteří by to mu dali mnohem méně. Výše jsme krásné příklady z Holandska nebo Dánska alespoň uvedli.

Opatření na mapě MNK zde.

Máte i Vy postřehy k tomuto nebo jinému místu v Plzni? Víte o nebezpečném místě? Napadá Vás někde lepší řešení? Dejte nám vědět!

Zdroje: video Plzeň na kole, letecké snímky město Plzeň z mapy.plzen.eu, nákresy z Technických podmínek č. 179 Ministerstva dopravy