Jezdit po městě každý den? Pro někoho obávaná noční můra, pro někoho nejpříjemnější způsob dopravy po městě. V dnešním článku jsme posbírali kopu důvodů, proč na kole jezdit i po městě. Rozmetáme desítku nejběžnějších pochybností a jen lehce naznačíme, jak začít. Tomu, jak městskou cyklistiku lehce zvládnout, pak věnujeme několik důkladných pokračování.
Je tolik důvodů, proč sednout na kolo každý den…
Na stránkách C.I.C.L.E, neziskové organizace propagující cyklistiku v Los Angeles, se píše:
Ježdění na kole může být jednou ze zábavných součástí vašeho života. Dojet si dva, tři kilometry tam, kam potřebujete, je na kole neuvěřitelně snadné a efektivní. Samozřejmě, zapojení jízdního kola do každodenního života je třeba rozjet postupně — pokus začít jezdit všude a hned může skončit těžkým znechucením. Na konec ale věříme, že pokud budete kolo používat každý den, učiníte tím jedno z velmi dobrých rozhodnutí ve svém životě. Přece jen… věřili byste, že k záchraně planety můžete přispět i takhle příjemným způsobem?
Nemusíte si ale hned brát za cíl záchranu planetu, je tu spousta dalších důvodů proč jezdit na kole:
1. Šetříte čas
Cesty kratší než 3-5 km jsou obecně rychlejší na kole než autem, ve špičce to ale často platí i pro cesty na mnohem delší vzdálenosti. Podobné je to u MHD. Na místě pak můžete zamknout kolo podstatně blíž cíli, než je parkoviště nebo zastávka. Od metra se často chodí pěšky až přes kilometr daleko — to už je skoro na to, zvážit dojíždění na kole! V okrajových částech Prahy pak nejste závislí na jízdním řádu připomínajícím svými intervaly spíš noty na buben (nehledě na to, že autobus často jede jen směrem do centra a ne tam, kam byste zrovna potřebovali). Cestováním na kole namísto autem ušetříte také čas strávený jinak hledáním parkovacího místa a pochůzkou po jeho nalezení. Nejste závislí na tom, sedět trpně v dopravní zácpě, když se do ní dostanete. S kolem se vám to nestane a každá cesta vám bude trvat přibližně stejný čas. (Mimochodem, čím více lidí bude jezdit na kole místo autem, tím bude těch otravných zácp méně, MHD rychlejší a tak dále.)
2. Jízda na kole je zábavná
Ken Kifer poněkud potutelně tvrdí, že by to mělo zůstat tajemstvím uvnitř cyklistické veřejnosti. Když se vás šéf zeptá, proč sakra jezdíte do práce na kole, řekněte mu, že jste švorc a šetříte, chcete se dostat do kondice, nebo že chcete zachránit amazonské pralesy. Nikdy mu ale neříkejte, že je to proto, že vás to baví! Proč zrovna vy byste si měl cestu do práce užívat, zatímco ostatní buď postávají pod zemí v našlapaném metru, nebo se trpně posunují v kolonách po magistrále?

3. Na kole pro zdraví
Počet úmrtí na milion hodin aktivity: | |
Parašutismus | 128 |
Létání (obecně) | 15,6 |
Jízda na motocyklu | 8,8 |
Potápění | 2,0 |
Žití (jiné příčiny úmrtí) | 1,5 |
Plavání | 1,1 |
Jízda na sněžném skútru | 0,88 |
Jízda v autě | 0,47 |
Vodní lyžování | 0,28 |
Cyklistika | 0,26 |
Létání s aerolinkami | 0,15 |
Lov | 0,08 |
Že je jízda na kole zdravá jako pravidelné cvičení, o tom není třeba nikoho nějak zvlášť přesvědčovat. Skutečnost, že je zdravá i jízda po městě, může být ale stále poněkud překvapivá. Můžeme tedy ocitovat (například z článku na severu nakole): Cyklisté — i ti, jedoucí podél frekventovaných ulic — dýchají čistší vzduch, než řidiči vedle nich. Cesty lidí na kolech ale často vedou z velké části parky, zelenými zónami podle řek, málo frekventovanými ulicemi a to je vzhledem ke znečištění splodinami automobilů velmi výhodné. Samotná jízda na kole pak není o moc nebezpečnější, než jiné aktivity, které člověk běžně provozuje (tabulku z USA jsme převzali odsud ).
4. Poznáte své město.
Cestovat na kole po městě, jako je Praha, je prostě zajímavé. V blízkém okolí domova budete znát zakrátko každou uličku. Získáte daleko bližší kontakt se svým okolím. Vaše chápání ,,vlastní zóny“ ve městě se rozšíří o nezanedbatelný veřejný prostor.
Cestou vedlejšími ulicemi a nejroztodivnějšími spojkami poznáte Prahu lépe. Zjistíte, že má špinavý ,,zadní dvorek“ i spoustu tajných šperků. Na celé město se pak budete dívat jinak — možná kritičtěji, možná zamilovaněji. Ale rozhodně to bude pohledem, který z okénka automobilu nebo v tunelu metra nezískáte.

Hloubětín, u Rokytky. Křižovatka značené cyklotrasy a několika doporučených tras.
5. Šetříte svou peněženku
Pokud se používáním kola dokážete zbavit potřeby mít své vlastní auto, ušetříte výrazně nejvíc. I bez toho ale můžete dosáhnout slušných úspor. Cena ropy roste do nebetyčných výšek a je zřejmé, že benzín už nikdy o moc levnější nebude. Bez odpisů a pojištění se tak s cenou za jeden kilometr ujetý autem dostanete už teď na nějaké 3 Kč. Za to se po pětikilometrové cykloprojížďce můžete odměnit sladkou tyčinkou nebo zmrzlinou nebo čímkoliv — když jedete na kole, máte všechno po cestě. Snížením proběhu auta (zejména o městské kilometry) jej také udržíte v lepším stavu, takže jej budete moct buď používat déle, nebo prodat dráž, až přijde jeho čas. Nemluvě o placeném parkování ve vnitřních částech Prahy, které stejně nakonec nutí ke kombinaci auto + parkovné nebo auto + MHD.
Naopak omezíte-li používání MHD a zrušíte tramvajenku, příliš si nepolepšíte. Je příjemné a praktické kombinovat různé druhy dopravy a přeci jen jednorázové jízdenky jsou v Praze velmi drahé. Případný přínos je potřeba si dobře spočítat. Chcete-li šetřit peníze na MHD, budete se také muset omezit při přepravování kola v metru nebo tramvajových cyklovýtazích.
6. Jízdou na kole jste veřejně prospěšní
Jízdou na kole dáváte stejně sobě jako společnosti. Pro někoho důvod okrajový, pro někoho velmi závažný. Jízda na kole je ekologická, má nulové emise a nepřispívá tak ke globálnímu oteplování. Nejvíce se to projeví při krátkých vyjížďkách, kdy by motor auta byl ještě studený a produkoval tak řádově více emisí než po zahřátí. Jízda na kole je také takřka bezhlučná.
Použití jízdního kola šetří parkovací místa. Jízda na kole také zabírá méně veřejného prostoru než jízda autem — není třeba tolik silnic, lépe pak funguje MHD a město je hezčí. Jízda na kole tedy také šetří veřejné finance. Konečně: Jízdou na kole také snižujete spotřebu ropy — a to je určitě jízdenka k lepšímu světu jako celku.

Rozmetáme základní obavy
Pražský průzkum vyjadřující, že by třetina pražanů jezdila po městě na kole kdyby k tomu měla podmínky, můžeme interpretovat i tak, že velká část z nich by jezdila kdyby neměla obavy. Jistě, technicky je hodně co zlepšovat, ale velká část ,,nepřekonatelných obtíží“ je ukrytá jen v našich myslích — věci považujeme za nemožné, dokud se o ně nepokusíme.
Když jezdím po Praze, moje trasa často vede kolem průmyslovky, na kterou jsem chodil. Z domova tam dojedu prakticky zcela mimo provoz za nějakých pětadvacet minut a pokaždé, když jedu kolem, uvažuji, proč jsem na tu školu tehdy vlastně na kole nejezdil. Pamatuji se, že MHD to trvalo tři čtvrtě hodiny a autobusy bývaly narvané. Tehdy jsem o dojíždění na kole vůbec neuvažoval, dnes by mi to přišlo samozřejmé.
V následujících odstavcích (volně upravených odsud) se proto pokusíme alespoň částečně rozptýlit deset základních obav, které může mít ten, kdo koketuje s myšlenkou dojíždění na kole.
Obava č.1: Je to příliš nebezpečné
Obecná nebezpečnost jízdy na kole je menší než u jízdy autem (zmíněno výše) přičemž děláte mnohem více pro své zdraví. Ovšem, jízda na kole ve městě může být nebezpečná, pokud si neosvojíte základní návyky jízdy ve městě, kterým se budeme věnovat později. Pro začátek rozhodně stačí a) nespěchat, b) vyhnout se frekventovaným silnicím a c) dávat pozor. To, co zbude, až naučíte jezdit i mezi auty, je jen iracionální strach — podobný třeba strachu z výšek. Časem se prostě otrkáte.
Obava č.2: Je to moc pomalé
Jednou z výhod kola je právě rychlost. Když jezdíte na kole pravidelně, těžko se dostanete pod průměr patnáct kilometrů za hodinu včetně stání na světlech. Akční rádius pro rozumnou, půlhodinovou jízdu do práce tak může být někde mezi sedmi a deseti kilometry. Zkuste překonat deset kilometrů v Praze autem nebo MHD a zjistíte, že kolo je na tom úplně stejně nebo lépe. Možná důležitější ale je, že čas dojížďky na kole je velmi stabilní. Nemusíte jezdit s půlhodinovou rezervou ,,kdyby byla zácpa“ a přesto dojedete vždy na čas.
Obava č.3: Stejně není kudy jet
Když znáte Prahu jen z MHD, auta a páteřních cyklotras, můžete nabýt tohoto dojmu. Pravda je ale docela jiná. Každá vedlejší ulice, každá parková cesta, každý nepoužívaný chodník, každá pěšinka mezi dvory je potenciální trasou pro jízdu na kole. Na tyhle trasy se soustřeďuje naše mapa. Najdete v ní hustou síť doporučených tras, které pražští cyklisté skutečně denně využívají.
I ulice se silnou dopravou jsou někdy na kole sjízdné — mohou mít široké krajnice nebo jízdní pruhy, případně pro chodce neatraktivní chodníky. Před sedmou hodinou ráno je provoz výrazně slabší.

Obava č.4: Mám to moc daleko
V Praze se běžně dojíždí z okrajových sídlišť do širšího centra, tedy na vzdálenost deseti až dvaceti kilometrů. Předměstská oblast denního dojíždění je pak ještě výrazně širší a končí zhruba hodinu od města. Pokud je vzdálenost taková, že by jízda na kole zabrala příliš mnoho času, můžete zkusit všelijaké kombinace:
- Dojedete na kole ke kolegovi z práce a pokračujete s ním jeho autem, sdílíte náklady
- Dojedete na kole k MHD nebo na P+R a uschováte si kolo tam
- Dojedete k metru a vezmete si kolo s sebou
- Pořídíte si skládačku, pojedete jen kus a budete si jí brát složenou do MHD
- Pojedete na kole ráno do centra a odpoledne z centra se necháte vyvézt metrem nebo vlakem (nebo obráceně)
Existují různé další scénáře a klíčem je kombinace různých přepravních prostředků. Nejprve to ale zkuste přímo — možná je to ta nejjednodušší a vlastně nejpohodlnější varianta.
Obava č.5: Bude horko, zima, déšť
Holanďané říkají, že neexistuje špatné počasí — jen nevhodné oblečení. Co víc k tomu dodat? (snad jen to, že na déšť potřebujete kolo s blatníky). Ani v Dánsku nebo v Norsku nebývá zrovna nejlepší počasí. Na druhou stranu, když je opravdu hnusně nebo prostě jen nemáte tu správnou náladu, kdo vám brání zvolit jiný způsob dopravy?
Obava č.6: Zpotím se, ušpiním se, budu zavánět a nemám se kde převléct
Prostě pojedete pomaleji, pořídíte si blatníky a kryt řetězu. Rychlost kola nespočívá v tom, že šlapete víc než dieselův čtyřválec, ale v tom, že je město pro vás báječně prostupné. Lidé z Kodaně nebo Amsterodamu se také po jízdě na kole v práci nebo na večírku nepřevlékají. Jen v tropických letních dnech, kdy je opravdu velmi vedro, se zpotíte určitě. Ale bylo by to pěšky, autem nebo v MHD nějak zvlášť lepší?
Pěkná je možnost v práci se osprchovat a převléct, a to nejen po jízdě na kole. Ale co by se mohlo zdát být v dnešní době standardem bohužel ne každý zaměstnavatel poskytne.

Obava č.7: Cestou hrozí píchnutí a poruchy kola
Stejně jako u jiných dopravních prostředků a rozhodně to není na denním pořádku. Dávejte si kolo zkontrolovat do servisu, vyměňte včas pneumatiky a vozte náhradní duši. I když přeci jen píchnete a kolo uchází moc, zdržíte se výměnou jen asi deset minut. S většinou mechanických poruch se na kole do práce s menším zpožděním přeci jen dostanete.
Obava č.8: Nemůžu vozit lejstra, notebook a oblek
Jedna možnost je dovézt si věci a oblek do práce normálně jednou za týden až za dva. Jinak většinu problémů řeší nosič a vhodné brašny. Už existují tašky na lejstra, na nákup, i kabely, které se připnou k nosiči a po odepnutí se tváří jako normální taška. Notebook se dá vozit bez problémů buď v batůžku na zádech, nebo (mnohem pohodlněji) v brašně na nosiči — obyčejná notebooková taška jej chrání dostatečně, ale můžete si vymyslet i vlastní způsob přepravy. Správně vypnutý počítač otřesy bez problémů vydrží.
Obava č.9: Nemám v práci kde kolo schovat
Na dojíždění do práce se nehodí extra sportovní miláček za třicet tisíc. Lepší je obyčejné nebo i otlučené kolo, třeba z druhé ruky — to spíš nikdo neukradne a když, tak to nebude stát tolik. Pro parkování venku na ulici si pořiďte pořádný zámek, nejlépe tzv. ,,Účko“ neboli podkovu, ještě lépe v kombinaci s lankovým. Kolo zamykejte na viditelném místě, kde chodí hodně lidí, spíš než v nějakém zastrčeném koutě (bezpečnému zamykání kola také věnujeme zvláštní článek). Je naší každodenní zkušeností, že pokud to děláte správně, je zamykání kola na ulici mnohem bezpečnější, než se vám může na první pohled zdát. Stejné zásady platí pro parkování kola během nakupování, když jdete do kavárny a podobně.
Obava č.10: Přijet na kole do práce je pro mě společensky nepřijatelné
A jak to víte? Cyklistika je údajně nejoblíbenější sportovní aktivitou v ČR. Pochopení pro ní je tedy velmi široké. Navíc mnoho lidí již dnes vidělo některé z mnoha evropských metropolí, kde je městská cyklistika masovou a nanejvýš moderní záležitostí. Jestli jste první, můžete se samovolně stát ,,trendsetterem“ a jen svým příkladem inspirovat k jízdě na kole i své kolegy — přijdete včas, když ostatní uvíznou v dopravní zácpě, ráno nebudete chodit po kanceláři ospalí, odpoledne budete odjíždět užívat si pěkného počasí, zatímco ostatní budou odcházet pod zem nebo stát v kolonách. Konečně, tím, že jezdíte na kole, propagujete zdravý způsob života, držíte se v kondici — a lidé v kondici jsou víc sexy.
S chutí do toho
Obavy z dojíždění jsou tedy (doufám) rozmetány, teď už zbývá jen začít.
Hezky postupně
(zkráceno z C.I.C.L.E – Map It Out). Ta nejzásadnější zásada, platná i pro zkušeného cyklistu, který ale ve městě dosud nejezdil, je začít postupně. Nejezděte hned do práce, když to máte přes celé město. Vezměte si mapu vaší části Prahy, udělejte si v ní dvoukilometrový kruh kolem vašeho bydliště a podívejte se, které cíle vašich cest leží uvnitř – s velkou pravděpodobností tam najdete váš supermarket, pobočku banky, několik dalších obchodů a místní úřad. A k tomu třeba kadeřníka, koupaliště a oblíbenou hospodu nebo knihkupectví.
Zkuste na kole jezdit na tahle místa, když tam máte cestu. Postupně si vytvoříte dobrý přehled o svém okolí a o tom, jak se kam na kole dostat. Vytváříte si tak novou mentální mapu své čtvrti, odlišnou od té původní, postavené třeba na kombinaci MHD+pěšky. Získáte bližší kontakt se svým okolím a také základní zkušenosti s parkováním kola, přepravou věcí a sdílení silnice s automobily.
Když zjistíte, že to v pohodě zvládáte, přidávejte další kilometry. Seznamte se s městskými cyklostezkami a cyklotrasami, mapami, které je zaznamenávají. Můžete pak začít zvolna uvažovat o pravidelném dojíždění. Navrhnete si trasu (nebo si necháte poradit) a jakmile se cítíte být už dost zkušení, můžete zkusit vyrazit i do práce.
Každý má své důvody
Každý z nás má svou individualitu a jiné priority. Co funguje u jednoho, nemusí být pro jiného závažné. Někdo dá přednost rychlému přesunu z bodu A do bodu B bez zdržování, jiný jede pomalu pro pocit a pro pohodu. Někteří přijmou výzvu kličkování v silném provozu, jiní upřednostní zajížďku tichým parkem. Zjistěte, co je pro vás to pravé a tím směrem své pokusy o městskou jízdu rozvíjejte. Měňte svou trasu podle potřeby a nálady, právě jízdní kolo v kombinaci s chůzí a městskou hromadnou dopravou poskytuje člověku neuvěřitelnou pestrost možností, jak realizovat každodenní cesty, aby se nestaly nudnými.
Výhody jízdního kola (z www.cicle.org):
– Vykouzlí vám úsměv na tváři
– Odveze vám domů nákup
– Cítíte se, jako kdybyste letěli
– Rychlejší a snazší než chůze
– Tvaruje tělo
– Nulové emise
– Zpomaluje globální oteplování
– Nemusíte platit pitomé povinné ručení
– Prokličkujete skrz dopravní zácpu
– Je tiché jako myška
– Dává vám nohy z ocele
Příště
Příště (přesně za týden) se podíváme důkladněji, jak po Praze na kole jezdit a jak se vyrovnat s městským provozem i pražskými specifiky.
Zdroje
Bycicling life
C.I.C.L.E. – Bike now
Ken Kifer – Problems and Solutions to Riding a Bike to Work
Copenhagen Cycle Chic