Byt´se o Francii nemluví jako o zemi, kde je hlavní dopravní prostředek kolo, i taková místa tam existují. Konkrétně budu psát o městu Lille – na severu Francie, je hlavním městem regionu Nord Pas de Calais, který sousedí s Belgií. Osobně mám obecně pro severní Francii velkou slabost, není tak turistická jako jiné regiony, ale lidé jsou zde, snad kvůli nesčetným válkám, velmi srdeční s upřímnou radostí ze života a snad i s méně předsudky.
Lille je vlastně sdružení čtyř měst – Lille jako nejstarší a nejkulturnější centrum k sobě přitáhlo Roubaix – textilní velmoc, Tourcoing-dělnickou čtvrť a Villeneuve d´Asq- nejmladší městys s utopickým univerzitním centrem, ale několika rozlehlými lesoparky s vodními plochami. Tento spolek má dohromady 2 miliony obyvatel, ovšem člověk by to vůbec neřekl, poklidnější život a právě fakt, že mnoho lidí jezdí na kole celkové tempo města zpomaluje a zpříjemňuje.
Město propletené cyklostezkami
Město samo je na rovině a cyklostezkami je doslova propletené, na hlavních tazích jsou pro cyklisty vyhrazené pruhy pro autobusy, což není příjemné, když před vámi jede autobus a vy nemáte šanci ho předjet. V tuto chvíli máte na výběr buď malou pauzu a nechat ho odjet nebo vybrat jinou trasu vedlejší ulicí. Každopádně pokud jedete ve skupině nebo ve dvojici, je jízda v pruhu výborná, protože můžete jet vedle sebe, povídat, a přesto vás zleva může rychlejší kolega předjet.
Na všech jiných silnicích jsou po pravé straně vyhrazené pruhy pro cyklisty, kde jediné nebezpečí jsou parkující auta a jejich otevřené dveře.
Parkování podle libosti
S parkováním kola si, myslím, nemusíte dělat starosti. Je pravdou, že mému obyčejnému zámku se všichni tak divili a posmívali, až jsem podlehla tlaku okolí a koupila pořádný masivní, ale co se týče četnosti stojanů na kola, tak opravdu klobouk dolů. Nehledě na to, že můžete kolo přivázat k lampě, zábradlí . . . vždycky byl největší boj o tři lampy před kinem.
Asociace a cyklojízdy
Jako všude ve Francii funguje luxusní sociální systém, i s kolem se nemusíte bát, že vás nezaštituje nějaká asociace. Samozřejmě, že ano. Naučí Vás zde jak se starat o své kolo, jak lepit píchlé duše, kolik emisí ušetříte městu . . . jediné, co služeb Anartoka mírně snižovalo, byla absence cyklomapy města, doporučené trasy atd, je ovšem pravdou, že jsme se orientaci an kole ve městě naučila velmi rychle především díky promyšlenému fungujícímu systému celkové dopravy na kole po celém městě. Někdy je asociace na české poměry až moc radikální, mám na mysli hlavně obdobu Cyklojízdy – Vélorution, kdy členové vyloženě odchytávají lidi, vystupující z aut a investigativními otázkami chtějí docílit absenci aut ve městě. To není ta úplně správná cesta. Každopádně www.anartoka.com vám řekne víc.
Ovšem díky tomuto radikálnímu postupu je Lille přátelštější k cyklistům než k motoristům, což se rezidentovi líbí. Například možnost dojet si na kole do Belgie na oběd a pak se v klidu vrátit zpět je naprosto neodolatelná.
A Praha…?
Po mém návratu ze světa, kde jezdí na kole mladí, staří, tlustí, tencí, do Prahy musím bohužel konstatovat, že používat kolo jako každodenní dopravní prostředek je velmi obtížné. Doufám však, že přes objektivní problémy jako je terén a jistě mnoho dalších, které jako laik nevidím, se situace pro cyklisty změní a nebudu muset na každodenní používaní kola jen vzpomínat.
Marian 9. 12. 2008, 10:38
S autorkou souhlasim na severu Francie a v Belgii jezdi ve meste na kole snad kazdy a i ridici jsou ohleduplnejsi. Doufejme, ze v Praze a dalsich ceskych mestech se s trendem specialniho pruhu pro cyklisty bude v dalsich vystavbach a upravach silnic pocitat!