Ilustrační foto
Dopravní nehoda je záležitost, které se snažíme vyhnout — když už ale nastane, měli bychom vědět, jak se zachovat. Mnoho z nás je současně i řidiči, takže by nám měly být záležitosti kolem jednání po nehodě známé. Pohled cyklisty ale přináší určitá specifika. Je velké riziko, že řidič od nehody ujede. Jízdní kolo se dá (na rozdíl od auta) po nehodě až příliš snadno přemístit. A konečně, zatímco řidiči v drtivé většině povinné ručení mají, vaše pozice, pokud jde o pojištění pro tuto událost, může být výrazně problematičtější.
Obecné zásady
Obecné zásady chování v případě nehody do značné míry odpovídají doporučením pro řidiče [link1] [link2] [link3] :
- Zachovejte klid.
- Pokud je potřeba, zavolejte záchranku (155/112) a poskytněte první pomoc. Udeřil-li se cyklista do hlavy, volejte pomoc i nestěžuje-li si na okamžitou bolest.
- Zabraňte ujetí dalších účastníků nehody. Položte např. řidiči pod kola svůj bicykl. V pražském provozu je cyklista téměř vždy schopen řidiče dohonit na nejbližší světelné křižovatce nebo v nejbližší koloně. Všímejte si barvy a typu auta, řidiče a ideálně SPZ.
- Zajistěte si svědky. Jako cyklista jste většinou sami, ale v posádce auta je často víc lidí. Spřízněná posádka auta dovede dosvědčit i to, že při nehodě padaly žáby. Když neoslovíte případné svědky nehody hned, za chvíli budou pryč.
- Pokud je třeba (viz níže), přivolejte policii (158/112)
- Zdokumentujte situaci (pokud možno vyfotografováním / videozáznamem z mobilu) ještě předtím, než přemístíte své kolo. Pokud nemáte foťák, nedovolte, aby se s kolem nebo autem hýbalo, dokud se jinak nezdokumentuje, kde vaše kolo po nehodě skončilo. Pokud má mobil funkci diktafonu, zapněte jej a nahrávejte. Každý dokument je dobrý.
Zejména pomůže, pokud víte, co se stalo a proč se to tak stalo — tedy pokud víte, kdo nehodu zavinil. Jestliže si jste jistí, že vina je na straně řidiče, dejte to výrazně najevo. A nebojte se říct, že vám případné řešení nehody Policií ČR rozhodně vadit nebude.
Kdy volat policii
Podle nového zákona (platného od 1.1.2009) se má dopravní policie volat k nehodám, kde:
- je celková škoda na vozidlech zjevně vyšší než 100 000 Kč
- došlo ke zranění
- došlo k poškození zařízení komunikace nebo majetku třetí osoby
- došlo k poškození životního prostředí
Formulář záznamu o dopravní je dobře připravený a přehledný.
Přitom zákon hrozí postihy za ,,zbytečný“ výjezd. Ponechme nyní stranou pozoruhodnou logiku této litery zákona (která v zásadě praví, že nikoho nezajímá, zda se dohodnete nebo ,,dohodnete“). Raději se podívejme na to, co všechno udělat, pokud policii volat nehodláme. Jestli ale jen jediná z těchto věcí neplatí, policii zavolejte:
- Musíte se shodnout na vině a na místě si to písemně stvrdit. Řidiči budou mít od 1.1.2009 za povinnost vozit formulář zápisu o nehodě, který slouží právě k tomuto účelu. Je poměrně sofistikovaný a použitelný i na nehodu s jízdním kolem. U tohoto formuláře si dejte pozor, abyste ho podepsali jen, pokud je kompletně vyplněný (aby do něj nedalo nic dodatečně dopsat) a pokud s vyplněním 100% souhlasíte.
- Jakmile jste zraněný (i kdyby to byl jen odřený loket), trvejte na policii. Máte na to nárok. Pak si ovšem nezapomeňte dojít k lékaři — jeho potvrzení budete potřebovat, aby vám policie neúčtovala zbytečný výjezd.
- Policii volejte, když se z toho řidič snaží okatě vyvléknout — asi nemá čisté svědomí. Může být pod vlivem alkoholu, mít nezaplacené povinné ručení nebo propadlou technickou.
- Také, pokud nemáte jak místo nehody zdokumentovat, trvejte na přítomnosti policie.
- Pokud máte pojištění odpovědnosti za škodu a vaše pojistka vyžaduje šetření události PČR (je to možné), musíte na přítomnosti policie trvat, jinak byste nemuseli obdržet plnění.
Pokud nevíte, jak přivolání policie obhájit, vymyslete si bolest hlavy způsobenou nejspíš lehkým otřesem mozku. Ta vás do druhého dne může klidně přejít.
Po příjezdu policie
Nehody s účastí cyklisty nejsou pro policisty zrovna příliš časté. Ačkoliv by jednání policie po příjezdu na místo nehody mělo být nestranné, jistá ostražitost je rozhodně na místě.
Poměrně častá je situace, kdy řidič (a předpokládaný pachatel) z místa nehody ujede, vy zavoláte policii nebo odchytíte blízkého strážníka. Ten se ale odmítne věcí zabývat, protože (pokud není žádná zjevná škoda) by to prý bylo tvrzení proti tvrzení. V takovém případě vyžadujte sepsání protokolu. Pokud jednáte s městským policistou, který nemá pravomoc vyšetřovat dopravní nehodu, chtějte, aby zavolal policii státní. Vaše žádost o písemné řešení naznačuje, že si za svými právy umíte stát, a měla by fungovat. Pokud se i přesto policista odmítne dopravní nehodě věnovat, nezbývá, než si zapamatovat jeho služební číslo a podat na jeho jednání stížnost.
Pokud viník neujede (třeba proto, že má nepojízdné auto) a vy vidíte, že se policie jasně přijímá jeho verzi, musíte být asertivní. Potom se můžou hodit vyčurané rady, které připravili rozhněvaní řidiči [link] .
Při řešení nehody s vámi policie sepíše oznámení o přestupku. Pokud s jeho zněním nesouhlasíte, máte plné právo doplnit k němu vlastní vyjádření a do něj uvést své výhrady.
Pojištění
Dopravní cyklistika je aktivita stejně přirozená jako chůze a pojištění je zde obdobně zbytečné. Při jízde po Praze ovšem často přicházíme do styku s nezkroceným světem aut, kde se (ve s rovnání s kolem) patnáctinásobně těžká a třicetinásobně drahá tělesa pohybují dvojnásobnou rychlostí po potenciálně kolizních drahách. V cyklisticky vyspělých zemích platí, že řidič by měl ve jet městě tak, aby své železo (s energií oproti cyklistovi zhruba šedesátinásobnou) zvládl za všech okolností. Je pak zodpovědný za veškeré škody, které jsou nárazem auta způsobeny. Ovšem tohle platí v Holandsku či v Dánsku, u nás ne.
Při pohybu mezi auty jsme tedy vystaveni jistému riziku nehody a následnému vzniku odpovědnosti za škodu. Že bude škoda přičtena na účet cyklisty, není nemožné — zvlášť v poměrně obvyklém případě, kdy cyklista nejede přesně podle pravidel. Takové zjištění je pro ,,úspěšné“ vyřešení případu přímo spása: Nemusí se zkoumat, kdo jiný se nevěnoval řízení, nebo nepřizpůsobil svou rychlost dopravní situaci, nebo proč byla vypnutá světelná signalizace. Cyklista porušil předpisy (jel po přechodu, po chodníku, mezi pruhy, v protisměrce, neměl přilbu) a je tedy vinen.
Nehoda se závažnějšími následky pak může skončit správním řízením nebo dokonce soudem. Pokud budete mít tu smůlu, že do vás vrazil člověk bohatý, vlivný, nebo nedejbože veřejně činný, může vás správní a justiční mašinérie rozemlít na prášek. Potom je dobré pojištění to, co vás možná uchrání od drtivých finančních ztrát.
Jaké pojištění?
Pokud bychom hledali pojištění šité na míru městskému cyklistovi, které by pokrývalo jak následky nehody, tak případ krádeže na ulici, snažili bychom se marně. Naštěstí existují obecnější produkty, které část rizik pokrývají.
Pro případ nehody je nejvhodnější pojištění odpovědnosti za škody způsobené v občanském životě, všeobecně známé jako pojištění na blbost. Poskytuje jej většina pojišťoven a v drtivé většině případů se vztahuje i na škody způsobené při jízdě na kole — je to jakýsi ekvivalent povinného ručení u osobního auta. Limit plnění se pohybuje řádově kolem 1 000 000,- a stojí několik stovek korun ročně. Může se vztahovat na jednotlivce nebo všechny rodinné příslušníky. Leckdy nebývá nabízeno samostatně, ale jako součást nebo nadstavba pojištění domácnosti.
Kolo zamčené k zábradlí vám u nás
nikdo nepojistí.
Pojištění kola proti krádeži je obvykle součástí pojištění domácnosti. Pokud jde o krádež kola zamčeného ve stojanu, tak jsem našel jedinou pojišťovnu tuto službu nabízející, a sice ČSOB [link] (ovšem s ubohým limitem plnění do 10 000 Kč.) Mnohé další pojišťovny pak neplní za kola uložená v kolárně či kočárkárně, případně ve sklepě, nebo na takto uložené předměty mají dost nízké limity (podle situace 2-5% pojistné částky).
Jako u každého pojištění, i zde platí: než smlouvu uzavřete, prostudujte si pojistné podmínky. Právě v případě jízdního kola vám mnohé pojišťovny vhodnou službu prostě nenabídnou. I pojištění, která jsou zdánlivě vhodná, mohou obsahovat šikovné klauzule typu ,,nevztahuje se na případy, kdy pojištěný porušil obecně platné předpisy,“ čímž se pro městského cyklistu stávají opět nepoužitelnými. Také limity bývají často docela nízké: způsobit škodu za milion není bohužel vzhledem k penetraci luxusních aut v Praze vůbec nemožné.
Solidní shrnutí možností pojištění jízdních kol (byť ne zcela aktuální) nabízí web Cyklistika Krnov [link].
Závěr
I když by se to mohlo z tohoto článku zdát, městská cyklistika není zase tak nebezpečná. I ti nejpravidelnější cyklisté jezdí po městě léta bez vážnější nehody. Chovejme se tak, abychom předcházeli potenciálně rizikovým situacím, zvládněme umění bezpečné jizdy: a informace zde shrnuté nebudeme skoro určitě potřebovat.
Další články ze série Jak do města najdete v této sekci.
