Systém celoměstských cyklotras (2/2)

V předchozím článku jsem představil systém celoměstských cyklotras, popsal jeho principy, oficiální status a závaznost. Nyní je čas podívat se na to, jak vypadá zhruba po pěti letech jeho realizace a co se pravděpodobně bude dít dál.

Stav dokončení

V Praze je dnes přes 500 kilometrů cyklotras, systém se tedy zdá být hotový zhruba z poloviny. Cyklostezky (koncepce předpokliádá 200 kilometrů v roce 2020), jsou „hotové“ dokonce ze tří čtvrtin. Přesto se v Praze na kole vykoná asi třetina cest (necelá 2%) než kolik se předpokládá při dokončení systému (5-7%).

Důvod je zřejmý z mapy dokončenosti systému. Zcela chybí podstatné části sítě a to právě tam, kam Pražané potřebují nejčastěji. Detail centra pak ukazuje, že stávající infrastruktura není dokonce ani spojitá. Co všecho chybí ve skutečnosti, ukáže nicméně až zákres doposud nerealizovaných částí systému.

Realizace systému cyklotras (včetně tras KČT tam, kde vedou klidnými ulicemi, významných cyklostezek mimo značené trasy a integračních opatření. Všechny mapky v tomto článku jsou pouze orientační, bez záruky.)

Je třeba připustit, že jistá část úseků, kde je v mapce namalovaná červená čára, žádná velká cykloopatření nepotřebuje. Vyznačení (či průjezdu kvalitou srovnatelnému alespoň vyznačené cyklotrase) ale brání desítky nevyřešených křižovatek a stovky dalších problémových míst.

Metodou nejmenšího odporu

Jakto, že tedy vznikly lány cyklostezek spojujících okrajové části, ale v centru zeje černá díra odpovídající obrázku, který jsem namaloval v roce 2009?

Odpověď je prostá: Ze slabé pozice, jakou cyklodoprava vždy měla, nebylo možné používat jiné postupy, než metodu salámovou a nejmenšího odporu. To, co navenek vypadalo jako soustavná činnost ke zlepšení podoby města, bylo výsledkem urputných úředních bojů o každý metr stezky, přejezd pro cyklisty, piktogram nebo cykloobousměrku.

Veřejnosti není příliš známo, že během posledních let byly v centru navrženy desítky opatření, které neprošly do realizační fáze. Stačilo jedno nesohulasné stanovisko, aby byly návrhy na různých úrovních projednávání odloženy nebo zamítnuty.

Komentář k obrázku: Mapku neberte za 100% bernou minci, nezkoumal jsem osud každého návrhu. Kde jsem zjistil způsob „zaříznutí“, uvedl jsem to. Nezrealizovaných opatření je ve skutečnosti daleko více, hlavně mezi cykloobousměrkami, ke kterým v Praze doposud panuje velmi rezervovaný přístup. Zaznamenal jsem proto jen ty, které jsem považoval za významnější. Že je nějaké opatření „zamítnuté,“ také neznamená, že nemůže časem vzniknout. Často by stačilo, aby jeden konkrétní člověk přehodnotil svůj osobní názor…

Kromě několika úprav, které se zdály (i tehdy) příliš drahé, se opatření většinou nelíbila Policii ČR, památkářům a některým městským částem. V několika případech byla na místě dokonce zrealizovaná stavební úprava, která jakékoliv zlepšení pro cyklisty v pro budoucí léta totálně blokuje. Pro cyklisty dopadly velmi špatně ulice Myslíkova, Radlická a Sokolovská. A další mementa se bohužel blíží, třeba v podobě právě zahájené přestavby Letenského náměstí.

Situace se systémově nezlepší

I když je v platném programovém prohlášení Rady uvedeno, že prioritou v cyklodopravě bude odstraňování problémových míst, nezdá se, že by k tomu bylo nějak masově nastartováno. Jakkoliv má náměstek primátora Nosek dobrou vůli řešit konkrétní místa, v globálu příliš úspěšný nebude. Jednak má i jeho dobrá vůle jisté limity, jednak nelze předpokládat, že by změnil zažitý status přípravy staveb a rekonstrukcí.

Vzletná slova koncepčních dokumentů a programových prohlášení se v Praze nikdy neodrazila do praxe přípravy staveb natolik, aby přestalo být možné provést rekonstrukci nebo dopravní stavbu v koridoru páteřní či hlavní trasy bez jakýchkoliv opatření pro cyklisty. To se prostě dělo, děje a bude se dít i nadále, dokud to někdo nahoře defintivně nezarazí.

Nikdo nedbá na to, že stávající přístup je nehorázně krátkozraký. Následné doplnění cyklistické infrastruktury do čerstvě provedené stavby může být řádově dražší nebo i nemožné. Ale kdo by se dnes koukal dál než do konce fiskálního roku nebo volebního období!

Čeká nás obrat k horšímu?

Šest let realizace systému jej dokázalo vytvořit z jednodušší poloviny. Průzkumy (GFK 2008 [4], 2010, Oživení 2010 [3] ), studie (Oživení 2010 [3]) i jednoduché srovnání stávajícího a cílového podílu cyklistické dopravy naznačují, že doplnění souvislých tras v centru zvýší výrazně i používání těch stávajících. Teprve zkompletováním sítě tras v centru se řádně zhodnotí i všechno, co vzniklo v posledních letech.

Slabá pozice systému celoměstských cyklotras i koncepce rozvoje cyklistické dopravy ve stávajících rozhodovacích mechanismech města ale nedávají příliš velkou šanci. Nastávající realizace budou ještě náročnější na přípravu než ty dosavadní. A následky neúspěšných realizací budou drastické.

Silně se obávám, že v Praze v nejbližších letech vznikne řada anachronismů, které budou na daném místě strašit další desítky let a do značné míry anulují omezený úspěch z let 2006-10. Jestliže budeme při přípravě cykloopatření postupovat rychlostí pět cykloobousměrek, tři kilometry integrace a jedna velká světelná křižovatka za rok, nemusí se se toho, že by širší centrum Prahy bylo pro cyklisty skutečně pohodlně použitelné, dočkat nikdo z těch, kdo dnes tento článek čtou.

Odkazy

[1] Stav přípravy cyklistické infrastruktury (cca 2010)
[2] Usnesení Rady HMP ze dne 26.10.2010 č. 1776, které schvaluje Koncepci rozvoje cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky v hl. m. Praze do roku 2020
[3] Analýza cyklistických bariér sdružení Oživení (podle které by v případě odstranění hlavních překážek na nejproblémovějších úsecích v centru Prahy jezdilo na kole až 3x více lidí).
[4] Výsledky průzkumu cyklistickcýh preferencí GFK z roku 2008 (požadavky na chráněné trasy): 1. část, 2. část, 3. část.