Infrastruktura pro kola (3): Křižovatky, první část

Ve třetím pokračování série o dobrém návrhu cyklistické infrastruktury podle přednášky vídeňského specialisty Dr. Meschika se budeme věnovat oblasti, ve které se v Praze obzvlášť nedaří: řešení bezpečného průjezdu křižovatkami. A zatímco předchozí článek byl krátký, neřkuli primitivní, téma křižovatek je dokonce nutné rozdělit na dvě části.

Základní principy

• V zastavěných oblastech by se měl upřednostňovat sdílený provoz (tedy jízda ve stejném pruhu) s omezením rychlosti na 30 km/h.
  Mimo zastavěné oblasti je pro velký rozdíl v dosahované rychlosti žádoucí oddělit cyklisty od aut (cyklopruhem nebo cyklostezkou). Výjimkou jsou komunikace s malým objemem automobilové dopravy.
• Směry jízdy musejí být přímé a předvídatelné. K interakci cyklistů a aut musí docházet bez neočekávaných změn směru jízdy.

Cyklostezku nebo cyklopruh?

U komunikací nad 30 km/h jsou důležitými faktory pro rozhodnutí, zda volit cyklostezku nebo cyklopruh, kromě intenzit na souběžné komunikaci, také rozestupy křižovatek a odboček a přítomnost či nepřítomnost parkujících vozidel.

U segregované infrastruktury je nesmírně důležité zajištění dobrého očního kontaktu na křižovatkách. Problémem pro dobré řešení cyklostezky jsou tedy jak parkující auta, tak různé překážky, jako sloupy, technická zařízení, reklamní panely, apod. Cyklostezky jsou bezpečné mezi křižovatkami. Zato v křižovatkách jsou třikrát nebezpečnější než integrovaná infrastruktura.

Pro dobré řešení proto platí následující zásady:

• Jsou-li křižovatky a odbočky blíže než 100 metrů od sebe, je žádoucí řešit průjezd cyklistů cyklopruhy, nebo víceúčelovými pruhy, cyklisté pak mají stejnou přednost jako souběžně jedoucí vozidla.
• Při odstupech do 200 metrů je možná segregovaná cyklostezka jen, nevede-li podél zaparkovaných aut, aby byli cyklisté trvale vidět. Mimo křižovatky je oddělena obrubníkem, při kříženích se snižuje na úroveň vozovky a přechází přejezdem pro cyklisty (kde ale má být přednost cyklistů). Pozn. VF: Což je v zásadě kodaňský model.

Řešení křižovatky a cyklopruhů, kodaňský model.

• Cyklostezka nebo zvýšený pruh za parkujícími auty se doporučuje, jsou-li křižovatky nebo odbočky v intervalu větším než 200 metrů, a pokud možno opticky neoddělená od komunikace. Optimální řešení pro křižovatku je potom přechod cyklostezky v cyklopruh v úrovni vozovky a v dobrém očním kontaktu s vozidly. Cyklostezka musí být svedena k pruhům komunikace ještě v dostatečné vzdálenosti před křižovatkou (viz obrázek).

Přiblížení cyklostezky a její změna v cyklopruh před křižovatkou. Pozn. VF: Toto řešení ubírá parkovací místa a proto nebude u nás oblíbené.

Zvýšené přechody a přejezdy jsou použitelné jen při velmi malých objemech dopravy do odbočky.

Bezpečné řešení odbočky do dvora nebo málo frekventované ulice vyvýšeným prahem. I zde se v okolí nesmějí vyskytovat překážky ve výhledu na cyklisty.

Jak vidno, souběžné cyklostezky mají poměrně velké nároky na prostor i finance. Pokud se něčeho z toho nedostává, je nejlevnějším řešením zklidnit veškerou dopravu na 30 km/h.

Řazení před křižovatkou

Obecně platí několik základních zásad:

1. Cyklisté musí být dovedeni do místa, které je přímé viditelnosti motoristů, tedy k pruhům pro motoristy (souběžný cyklopruh), do nich (sdílený provoz), nebo před ně (předsunutá stopčára).

2. Sdružte kompatibilní dopravní proudy (30 km/h), nekompatibilní dopravní proudy oddělujte prostorově (bezpečnostní odstup) nebo časově (řešením světelné signalizace).

Problémová současná zelená na přejezdu pro cyklisty. Z tohoto důvodu je lepší přivést cyklisty do souběhu s jízdními pruhy, jak bylo ukázáno dříve.

3. Cyklisté jedoucí rovně zůstávají ve svém pruhu, auta odbočující vpravo mají změnit pruh.

Pokud je na to místo, doporučuje se vozidlům odbočujícím vpravo vyhradit zvláštní pruh, pruh pro cyklisty vedoucí přímo ale není přerušen! Drážďany.

Znovu Drážďany. Okruh kolem starého centra města.

4. Jako poslední řešení můžete vybarvit konfliktní oblasti.

Není-li lepší řešení konfliktu, může se plocha, kde se kříží dráhy motorové a bezmotorové dopravy, podbarvit. (VF: kodaňští experti tvrdí, že na jedné křižovatce má smysl podbarvit takto nejvýš dvě ramena).

5. Nepoužívejte společný jízdní pruh pro jízdu přímo a vlevo, ohrožuje to cyklisty odbočující vlevo. (Lepší je použít pruh pro přímo a vpravo.)

VF: Že je takové řešení nežádoucí, ví asi každý, kdo byl kdy tímto řazením donucen postavit se s kolem při odbočování vlevo přesně do místa vyznačeného konfliktního kroužku.

Problém pravého odbočení křížícího přejezd pro cyklisty

Jak už bylo řečeno, oční kontakt je zásadní a cyklostezky vedené bez kontaktu s komunikací jsou na kříženích nebezpečné. Zvlášť nebezpečný problém je konflikt cyklistů projíždějících přímo a auty odbočujícími vpravo. Vozidla odbočující vpravo mají v takové situaci cyklistu ve svém slepém úhlu a řidiči nejsou zvyklí se tím směrem pozorně dívat dál než po chodcích, kteří vstupují do vozovky. Z těchto důvodů je také rychlost přejíždění přejezdů pro cyklisty v Rakousku omezena na 10 km/h.

Nevhodnost cyklostezek oddělených od komunikace prokazuje jak statistika relativní nehodovosti…

…tak nizozemský humor.

Mrtvé úhly jsou zvlášť problémové pro velká vozidla, která skutečně nemusejí vidět (tabule ve výřezu varuje cyklisty: „Jediné místo, jde jsem v bezpečí je ZA náklaďákem“).

Možná bezpečná řešení naprosto zásadně vyžadují přivedení cyklistů do kontaktu s provozem.

Nejvhodnější řešení je cyklistická „výhybka,“ kdy se cyklisté rozdělí do odpovídajících směrů už v řazení. Je vhodná jak pro cyklopruhy, tak pro víceúčelové pruhy.

Mnichov. Cyklistická výhybka pro přímý směr. Potenciální konflikt je řešen podbarvením.

Je žádoucí oddělit cyklisty v jednotlivých směrech co nejdříve, aby bylo řidičům zřejmé, zda cyklista jede přímo nebo odbočuje:

Ještě důkladnější provedení výhybky odděluje cyklisty odbočující vpravo v předstihu a vyhrazuje jim řadící pruh.

Není-li dost místa, použije se kombinovaný pruh, pro auta odbočující vpravo a cyklisty jedoucí přímo. Kola a auta se pak řadí jeden za druhým.

Pozn.VF: Jak vidno ze schémátka, je žádoucí, aby tento pruh byl průběžným pokračováním cyklopruhu. V Kodani se na to tolik nedbá, tam se ale také k cyklistům chovají jinak – viz následující obrázek.

Sdružený pruh pro odbočení aut vpravo nemusí být vždy jasně průběžný, což zvyšuje konfliktnost řešení. Na Kodaň neobvyklý sportovněji založený cyklista zde hodil „myšku“ odbočujícímu nákladnímu vozu.

Vzhledem k rozsahu problematiky si na dokončení tématu budete muset počkat. Příští pokračování se bude věnovat předsunutým stopčarám a dalším řešením v křižovatce samotné.