Nedělejme cyklokiksy! 2: Špatné řazení v křižovatkách

Ve druhém článku naší série podrobného výkladu, jak se vyhnout projektování komunikací, u kterých budou mít cyklisté potíže je používat, se budeme věnovat noční můře všech, kdo na kole neumí držet tempo se stádem nosorožců a bezproblémově s ním splynout (tedy v zásadě téměř všech cyklistů): špatným řešením v křižovatkách.

Zásadní problém v řazení před křižovatkou nastává v situaci, kdy se máte na kole dostat do jiného než pravého pruhu. V živém provozu s rychlostí 50 km/h a více je to problém, kterého by měl být jezdec na kole maximálně ušetřen.

Míra kiksovosti téhle situace roste se silou provozu, strmostí stoupání, je-li to nutné přes 2 a více pruhů, pokud pravý pruh pokračuje silnicí pro motorová vozidla bez možnosti kamkoliv uhnout, případně je-li povolená rychlost vyšší než 50 km/h. Vyskytuje se několik mírně odlišných situací:

Kiks B 1 :
V křižovatce přímo až z druhého pruhu

Pravý průběžný pruh se náhle změní v odbočující a vás donutí řadit se do levého pruhu, i když nikam neodbočujete. Nutí vás tedy při jízdě na kole přímo vlastně “odbočovat vlevo”, což je při jízdě na kole v živějším provozu už dosti náročný manévr. A zpravidla je to zbytečné.

“Bonusem” je, když se pravý průběžný pruh změní ve sjezd na rychlostní komunikaci. Není-li zde přechod, neexistuje na kole ani “záchranný” způsob, jak místo bezpečně překonat.

Příklady:
– Na Pankráci vs. Na Strži.
– Trojský most.
– Československé armády na křížení s Eliášovou (tam je to bez světel).
– V menším provedení Ondříčkova – Slavíkova.

Varianty nevhodného řazení (kliknutím zvětšíte). Zde se s metodickými listy Tomáše Cacha příliš neshodnu. Domnívám se, že požadavky na řazení by měly být přísnější a situace, které po cyklistovi vyžadují řazení do druhého pruhu by měly být omezeny na naprosté minimum.

Kiks B 2:
Přesmyk s piktokoridorem

Od předchozího se liší tím, že je doporučený průjezd do levého pruhu doplněný piktokoridorem, zpravidla proto, že se jedná o převládající směr jízdy na kole, nebo že pokračování v pravém pruhu nedává pro kolo smysl (vede třeba na komunikaci pro motorová vozidla). Piktokoridor směřující šikmo přes pruh upozorňuje na přítomnost cyklisty, ale nezajišťuje přednost.

Příklady:
– Rohanské nábřeží,
– Svatovítská na křížení s Milady Horákové

Cyklistická výhybka, s různou délkou pravých řadících pruhů. Mnichov.

Varianty bezpečného řazení před křižovatkou

Kiks B 3:
„Zelená kudla“ do zad

Bezpečná varianta “B” z předchozího obrázku se dá fatálně zmršit, vytvoříte-li v takovéto konfiguraci řazení zvláštní fázi pro vozidla odbočující vpravo, zatímco vozidla jedoucí přímo (včetně cyklisty v pravém pruhu) mají červenou. Nebo, dovolíte-li v jinak chvályhodné snaze ulehčit cyklistům jízdu přímo, aniž byste zaregistrovali, že odbočení vpravo má vlastní fázi a cyklista vyčkávající na fázi přímo se nebude mít kam schovat.

Takové řešení vede ke dvěma druhům problémových situací:
a) cyklista uhýbá, ale nemá kam, takže se tlačí před auta přímo, nebo se nechává natěsno objíždět,
b) cyklista neuhne a je “viníkem” zdržování, což může vést až k tomu, že se jej netrpělivý odbočující řidič bude chtít ze silnice vytlačit.

V “lehčím” provedení mohou mít jízdu přímo dovolenou i auta, ale pravé odbočení v tomto pruhu převažuje natolik, že se zde auto jedoucí přímo vyskytne tak zřídka.

Příklady:
– Jelení – U Brusnice z centra (umocněno veleúzkými pruhy)
– Michelská – Vyskočilova z centra (zde). Zde mohou auta přímo, ale protože je to za autobusovou zastávkou, auta přímo se zde řadí jen výjimečně.

Zůstaňte stát první a počkejte si, co se stane, až se rozsvítí šipka úplně vpravo.

Kiks B 4:
Vlevo jen z levého pruhu

Řazení do levého pruhu je samozřejmě nepříjemné i při odbočování vlevo, zvlášť, je-li potřeba řadit se o dva nebo dokonce i více pruhů. Jsou-li na komunikaci souvislé proudy vozidel pohybující se 50+ km/h, není to často snesitelné ani pro zdatné jezdce. Stání v kolonách má na pomoci občas vídaný řadící cyklopruh “ z ničeho” (např. Rohanské nám. před Sokolovskou), ten ale neumožňuje snadné zařazení a tak není dostatečně komfortním řešením. Velmi nebezpečné je také řazení s kombinací pruhů přímo a vlevo, kdy je vlevo odbočující cyklista vystaven riziku smetení zezadu.

Příklady
– Kdekoliv se odbočuje vlevo ze 3. pruhu a není zde zřízeno nepřímé odbočení (asi tak 300 míst v Praze).

Nádrží Libeň od Balabenky. Tady se lze obtížnému levému odbočení šikovně vyhnout boční ulicí.

Nepřímá odbočení zobrazují lépe listy z metodické pomůcky. Schéma ukazuje pět možností, kde může být signalizace umístěna:

kiks B 5:
Sjezdové rampy

Když se sice rušná, ale pořád ještě na kole sjízdná komunikace na pár stovek metrů promění v komunikaci rychlostní, bezpečnost jízdy na kole skokově klesá. Na takovýchto “vředech” se zpravidla vyskytuje kombinace nepříjemného řazení (jak jsme se mu věnovali u kiksu B1) a sjezdových ramp umožňujících řidičům pohodlné zařazení mezi přímo projíždějící vozidla. Hladké křivky oblouků dovolují křížit dráhu cyklisty rychlostí vysoko přes 50 km/h a to i zprava zezadu, což je vnímáno jako velmi ohrožující.

“Bonusem” je připojovací pruh měnící se v průběžný pravý pruh, kteréžto řazení kromě toho, že cyklistu vrhne mezi dva proudy vozidel jedoucích 50+, jej ještě nutí, aby byl za řešení této nepříjemnosti zodpovědný.

Příklady:
– Chodovská – Spořilov
– Malovanka (dokonce se zákazem)
– Vltavská
– Prašný most (okořeněno stoupáním)
– Nábřeží Edvarda Beneše
– Budovatelská x Vysočanská radiála

Kiks B 6:
Cyklista uprostřed řazení

Pro jízdu na kole je velmi nepříjemná situace, kdy na připojovací pruh rovnou navazuje pruh odbočovací. V takové situaci je dráha cyklisty křížena auty zezadu zprava i zleva a ani nejzdatnější cyklista není schopen situaci za sebou kontrolovat. Čím je takový úsek delší, tím hůře.

Příklady:
– SJM mezi Bulharem a Těšnovem.
– Milady Horákové z centra před Prašným mostem. Zatím poměrně solidně realizované řešení. Je zde cyklopruh a vjezd zprava je na signalizaci (+- obrázek výše, varianta „C“, chybí ale oddělovač zprava; pruh budou možná někteří řidiči ignorovat).
– Dobré řešení s cyklopruhem a oddělením je u stanice metra Strašnická z centra (zde).

Milady Horákové. Chybí oddělovač zprava.

kiks B 7:
Atypické kiksy v řazení

Další kiksy se vyskytují jen zřídka či jednotlivě, často jako relikty řešení ze 70. – 90. let či opatření vynucená těsným prostorem křižovatek v centru.

Levým pruhem přes více křižovatek
V centru na sebe často navazuje několik světelných signalizací, což vás na kole nutí řadit se do druhého či třetího pruhu ještě o světla dříve a pak se nechávat předjíždět z obou stran. Ještě docela slušně je to vyřešeno na náměstí Míru (průjezd Rumunská -> Korunní) nebo z Jiráskova mostu směr Anděl. Normou by ale měl být v takovém případě minimálně piktokoridor, lépe ale souvislý cyklopruh zahájený cyklistickou vidličkou.

Vidlička
Ze dvou pruhů se stávají čtyři formou tzv. “vidličky”, umožňující řadit se do dvoupruhového odbočení i z levého pruhu. Tento anachronismus se v Praze snad objevuje jen na Türkově ulici a patrně už by nyní jeho vznik nebyl legálně možný.

Sjezdová rampa se dvěma pruhy
Nájezdová rampa se okamžitě po odbočení stává dvoupruhovou a právě ve vnitřním oblouku je na ní příčné bezmotorové křížení. Takovéto odbočení bylo jeden čas z Chlumecké na Černém Mostě k CČM, následně bylo odstraněno, i když také ne dobře: doprava byla stažena do vnitřního pruhu a ne do vnějšího, což by zajistilo lepší rozhled.

V následujícím pokračování série se budeme věnovat skupině nezařaditelných kiksů v hlavním dopravním prostoru, mezi které patří zejména nepovedené kruhové objezdy, cyklopruhy svádějící ucpání, zanedbání plošné prostupnosti ve vedlejších uličkách nebo světelné signalizace neschopné detekovat přijíždějícího cyklistu.