Nedělejme cyklokiksy! 4: Světelná signalizace

Světelná signalizace může být pomůckou, která při jízdě na kole někdy pomáhá, někdy naopak dělá z lidí blbce a někdy rovnou vede cyklisty do nebezpečných situací. Pasti způsobené světelnou signalizací znepříjemňují jízdu na kole v hlavním i přidruženém dopravním prostoru.

Současně se omlouvám za opožděné vydání, problematika se ukázala být pro populární výklad hodně komplikovaná a (také díky konzultacím článku s experty) se počet kiksů nakonec vyšplhal na rovnou desítku.

kiks D 1 : Zbytečná světelná signalizace

Začnu úplně od lesa: světelných signalizací se instaluje spousta, a často i na místech, kde je to zbytečné. I když je ochrana slabších účastníků provozu žádoucí, signalizace v místech, kde je intenzita provozu malá, vedou chodce spíš k přecházení na červenou a řidiče učí, že mají koukat na semafor a ne po chodcích v blízkosti přechodu. Navíc, čím slabší provoz, tím spíš se projevují absurdity a problémy popsané v dalších kiksech. Základ k tomuto tématu napsal už před osmi lety Martin Šubrt.

Příklady

• Semafor před Bílou Labutí: Vzhledem k intenzitám pěších je jediným účelem tohoto semaforu zdržování tramvají a přebíhání chodců na červenou.
• Přechod ul. U Uranie na Ortenově náměstí: Slabý provoz, při doplnění ostrůvku by byla signalizace zbytečná (více zde).
• Slezská – Perunova: Relikt před znemožněním průjezdu z Perunovy do Korunní tam strašil ještě dlouhá léta po zklidnění této ulice.
• Sokolovská – Zenklova: zdržoval tramvaje a auta tolik, že je radši trvale vypnutý.
• Semafor u zastávky U Kříže: zdržoval auta a tramvaje natolik, že byl nakonec demontován

kiks D 2 : Cyklisto, vykliď se rychlostí auta!

Cyklista se zpravidla pohybuje pomaleji, než je normovaná rychlost pro vyklizení křižovatky (35 km/h). Vjede-li tedy do rozsáhlé křižovatky na konci zelené fáze, může se mu klidně stát nejen to, že na jejím konci už pojede přímo „do chodců“ na protilehlém přechodu. V obzvlášť vypečených případech se do něj před koncem křižovatky rovnou pustí auta z boku. Zvlášť lahodné je to ve chvíli, kdy máte za sebou delší stoupání a nejste schopní vypotit ze sebe větší než desetikilometrovou rychlost.

Vyklizovací doby, vypočtené podle rozumného vzorce v Praze s cyklisty zpravidla nepočítají – důvod je pochopitelně ten, že každá desetinka vteřiny, o kterou by se ponechal v křižovatce „stopstav“ bude okamžitě využita k výuce motoristů k jízdě na červenou. Jediným prostředkem, který jízdu na červenou celkem spolehlivě omezuje, jsou totiž vozidla v kolizním směru. Octne-li se ale v takovém místě cyklista jedoucí méně než dvacetikilometrovou rychlostí, nemusí to s ním dopadnout vždy dobře.

Výpočty ukazují, že pro křižovatku Poděbradská – Průmyslová je stopčára vzdálena od konce kolizního prostoru skoro 60 metrů, což znamená, že vyklizovací doba pro kolo (za předpokladu jízdy rychlostí dle normy, tj. 15 km/h a po odečtení najížděcí doby) by měla být o čtyři sekundy delší! Lze sice předpokládat, že cyklista, který si na takovouhle křižovatku troufne, pojede třeba 25 km/h – čímž se rozdíl (vlivem bezpečnostního času) prakticky anuluje. Jakmile by ale byla takováhle křižovatka ve stoupání (nebo na jeho konci), problém s tím bude mít i rozený Armstrong.

„Délka křižovatky“ jako rozdíl vzdálenosti od stopčáry pro vyklizující vozidlo a vzdálenosti od stopčáry pro vozidlo do křižovatky vjíždějící.

Následující tabulka ukazuje rozdíly ve vyklizovací době vypočtené pro různě rozsáhlé křižovatky:

Jak vidno, ve většině případů to pro svižné cyklisty vyjde ťip-ťop – vlivem toho se problém nevyskytuje na většině křižovatek. Potíže pro jezdce ale mohou nastat i u středně velkých křižovatek, jakmile komunikace stoupá. A kdo není cyklista ultra výkonný, může mít potíže i na části „běžných“ signalizovaných křižovatek, jakých jsou v Praze desítky.

Příklady:

• Rozsáhlé, mnohapruhové křižovatky (Poděbradská – Kbelská, apod.)
• Ve stoupání např. Türkova – U Nové dálnice

kiks D 3 : Neprojedou!

Není nic horšího, než přijet na křižovatku a čekat, čekat, a čekat… protože detekční smyčka nebo videodetekce kolo nezabere. To se děje v případech, kdy nelze zvýšit citlivost detekční smyčky, protože by detekovala vozidla v sousedním pruhu, nebo není-li kamera schopna detekovat cyklistu – za tmy leckde u kol se světlem na dynamo, které po zastavení na stopčáře zhasne.

Předpokládat, že v takové situaci bude cyklista čekat, než ho v noci dojede auto, které by smyčku aktivovalo, bude pokládat bicykl na vozovku, svítit do kamery čelovkou, nebo překonávat křižovatku na červenou, je ponižující nebo rovnou kriminalizující.

Příklady:

Naštěstí jsou taková místa zpravidla rychle nahlášena a ze strany správce signalizací, firmy Eltodo, skoro vždy uspokojivě vyřešena (Cíglerova x Broumarská, K Holyni x K Barrandovu). Chronicky se problém vyskytuje na výjezdu z Kampy na Klárov, v levém odbočení naproti tančícímu domu z Masarykova nábřeží. Je možné, že problémy přetrvávají ještě na křižovatkách U Královské louky x Nádražní nebo Jugoslávských Partyzánů x Zelená, případně jinde.

kiks D 4 : Neprojedou a ani neprojdou!

Bonusovou verzí předchozího kiksu je, zkombinuje-li se špatně fungující detekce s nepřítomností  “ústupové varianty” – tedy bez tlačítka nebo možnosti převést kolo po souběžném přechodu. Zvlášť náchylné jsou na tohle velké křižovatky.

kiks D 5 : Tlačítko na čekanou

Jak ukazují předchozí dva kiksy, někdy je tlačítko pro výzvu legitimním řešením. Neznamená to ale, že je všespasitelné a mělo by být standardem. Právě naopak. Křižovatky vybavené tlačítkem totiž pro kolo znamenají nutnost vždy zastavit, což je pro cyklistu jedoucího rychlostí 20 km/h ekvivalentem vystoupání 1,6 metru, pro cyklistu jedoucího 25 km/h ekvivalentem vystoupání jednoho patra (podrobněji viz již velmi starý článek https://mestemnakole.cz/2010/12/otravne-semafory/ ).

Tamtéž se dočtete, že pokud jde o časové zdržení, je střední doba čekání (z vedlejší ulice) na křižovatce s pevným cyklem v průměru těsně pod polovinou cyklu křižovatky. Se semaforem na tlačítko bez okamžitého nasazení vhodné fáze se čekání zpravidla prodlužuje na cca ⅔ délky cyklu, tedy v průměru o 10-15 sekund (za tu dobu by cyklista ujel asi 80 metrů, což může být klidně i celý blok). K tomu se přidávají frustrující momenty, kdy ke křižovatce přijíždíte právě v okamžiku, kdy byste mohli na zelenou volně projet, ale namísto toho si počkáte celý cyklus – což vzhledem k poměru zelené a délky cyklu nastává tak v jednom případě z deseti.

Křižovatky na tlačítko také znemožňují komfortní dojezd “na pohodu” tak, aby vám akorát padla zelená, kteroužto příležitost si na křižovatkách s pevným cyklem dokážete při pravidelném dojíždění docela dobře vyladit. Namísto toho se zpravidla musíte hnát, abyste si ještě stihli navolit fázi a načekali celý cyklus.

Příklady:

• Křížení A22 s Vídeňskou a Na Strži
• Pelléova – Milady Horákové (výjezd z cykloobousměrky)
• Nábřeží Kapitána Jaroše – Dukelských Hrdinů (oba přejezdy)

kiks D 6 : “Nebezpečně líné” tlačítko či videodetekce

Existují křižovatky či přejezdy, kde tlačítko (či dokonce fungující videodetekce) vede k delšímu čekání na červenou při současné existenci přiměřeně (či dokonce zcela) bezpečného, ale nelegálního způsobu překonání křižovatky. Zpravidla jde o existenci nějaké ústupové cesty, přechodu, a podobně, někdy pak “jenom” o zbytečně dlouhé čekání na zelenou v místě, kde slabý provoz umožňuje křižovatku překonat i bez signalizace.

Zatímco si tedy cyklista vyvolá zelenou na výzvu a čeká třeba minutu, pokud použije nelegální alternativu, může křižovatku překonat prakticky ihned a za onu minutu být třeba o čtyři bloky dál.

Takováto řešení mají vysokou společenskou nebezpečnost v tom, že naučí mnohé cyklisty světelnou signalizaci v zásadě ignorovat.

Je třeba si uvědomit (a to platí i pro chodce), že je naprosto nesmyslné nechávat bezmotorové účastníky čekat déle, než je nezbytně nutné, a to zejména právě tam, kde je frekvence nesouměřitelná, proud vozidel prakticky souvislý a chodec nebo cyklista si o volno řekne jen zřídka. Není-li křižovatka provázána s jinými signalizacemi, nebo nejsou-li zde protichůdné požadavky (například přihlášená preference VHD), je z hlediska IAD úplně jedno, zda dostanou červenou za minutu, po patnácti vteřinách nebo ihned. Z hlediska pěších a cyklistů jde ale o zásadní rozdíl v komfortu.

Zmáčkne a po 3 vteřinách jede.

I kde jsou poměry složitější, čeká maximálně 30 vteřin.

Příklady:

• Výjezd z náplavky u Mánesa – levé odbočení na Masarykovo nábřeží se běžně praktikuje zcela bezpečně přes levý přechod, na kterém zelená padá vždy, zatímco pod videodetekcí zpravidla čekáte cca minutu na vložení zvláštní fáze. Více než 90% cyklistů zde signál ignoruje.
• Výjezd z parku u Brusnice do Střešovické, v nadpoloviční většině případů je rychlejší použít západní přechod než účelové návěstidlo pro cyklisty.

kiks D 7 : Kafkův semafor

Obdobou předchozího kiksu, méně nebezpečnou, ale o to absurdnější, je existence souběžných přechodů pro pěší a přejezdů pro cyklisty, na kterých padá chodcům zelená, zatímco cyklisté mají červenou, protože si nestiskli tlačítko.

Sice je to dáno zcela pošahanou legislativní úpravou, podle které mají před odbočujícími vozidly přednost chodci vždy, zatímco cyklisté jen při určité konfiguraci světelné křižovatky. Absurdita je ale tak vysoká, že se snad kvůli tomu leckde vyplatí při návrhu světelné signalizace raději použít “historické” schéma s vyklizovacími šipkami (kdy vozidla odbočující vpravo musí dát přednost cyklistům na přejezdu) před “moderním” řešením se směrovými šipkami, kde tato povinnost odpadá právě jen pro dávání přednosti cyklistům. Ze zdánlivě malého opomenutí vzniklého v době, kdy se při stanovování pravidel silničního provozu o nějaké cyklisty nikdo nestaral, tak na skoro každé nově instalované křižovatce s přejezdy pro cyklisty vzniká úplný Kafkův Zámek.

Necháte-li padat zelenou pro kola společně s pěší nebo automaticky, dosáhnete průměrného zkrácení čekací doby až o 10 sekund (viz naše „otravné semafory„).

Tady jsme si tlačítko zmáčkli (Chodov V Parku, horní křižovatka).

Tady jsme si tlačítko nezmáčkli (Chodov, V Parku, dolní křižovatka. Přechodu nesvítí zelený panáček).

A tady nemusíte řešit nic. Zelená pro cyklisty svítí většinu cyklu a kdyby ne, tak jí záhy přivolá indukční smyčka v této jednosměrné stezce 25 metrů před semaforem http://goo.gl/maps/4yBYv

kiks D 8 : Hradecká past

Alternativou předchozí kafkárny, vyskytující se především v Hradci Králové, je střídavé umístění signalizace pro chodce a pro cyklisty (pro chodce za přechodem, pro cyklisty před přejezdem), které na děleném přechodopřejezdu umí rozehrát krásnou barevnou hudbu: vybrat si z toho ale, zda v danou chvíli ještě smíte přecházet či přejíždět, je už složitější. Dvě návěstidla umístěná vedle sebe platí každé pro jinou část vozovky, což je – na rozdíl od předchozího příkladu absurdity – vyloženě nebezpečné. V Praze se naštěstí nevyskytuje.

Tzv. „hradecká past“ v akci: semafor uprostřed komunikace platí až pro druhou polovinu děleného přejzdu. Pro cyklistu platí signál na sloupku vpravo. Zdroj: pracovní materiál pro aktualizaci TP 179, Tomáš Cach (publikováno s laskavým svolením autora).

kiks D 9 : Semafor jak chytit doubla (nebo tripla)

Není více odrazujícího řešení při denním dojíždění než překonáváte-li větší křižovatku na kole přes přejezdy pro cyklisty, a zatímco auta jedoucí souběžně s vámi mají zelenou půlku cyklu, ta vaše probleskne na pár vteřin jen proto, abyste pak půl minuty čekali uprostřed křižovatky.

Příklady
(pro pěší, ale pro kola to platí stejně):

• křižovatka Seifertova x Italská, křížení Italské.

kiks D 10 : Nesemafor („účelové návěstidlo“)

Tato signalizace se nevyskytuje v zákoně o provozu na pozemních komunikacích. Normálně to byla specialitka určená pro výjezd hasičů a podobně – dokud se tedy neobjevila na vjezdu do Šáreckého údolí při křížení Roztocké a poté na trase A15 na vjezdu do Střešovické. Přiznejme si, cyklista v Praze už zkrátka musí být proškolen přinejmenším jako řidič požárního vozu. Musí si nastudovat vyhlášku (nejsem si jistý jakou) nebo normu (neveřejnou). Možná opravdu přijde doba, kdy se budete na kolo muset školit jako pilot letadla.

Videoškolení na účelové návěstidlo najdete zde:

Mám podezření, že se tomuto semaforu říká “účelové” proto, že jeho jediným účelem je zajistit alibi pro případ, že se v křižovatce cyklistovi cokoliv stane. Účelové návěstidlo vám totiž sice dovoluje vjet do křižovatky, současně vám ale dává za povinnost dávat přednost všemu ostatnímu, zleva, zprava a nejspíš i shora a zdola. Vyskočí-li tedy na vás tramvaj z kanálu, musíte jí dát přednost. V praxi je to tak, že dostanete třívteřinovou mezeru na to do křižovatky vjet – a potom si pomoct sám.

Příklady:

• Viz video – Patočkova – Střešovická
• Šárecké údolí – vjezd do Roztocké

Závěr

V příštím (a pravděpodobně závěrečném) díle se budeme věnovat přidruženému dopravnímu prostoru, tedy cyklostezkám a smíšeným stezkám. Vzhledem k náročnosti zpracování tématu vyjde další díl opět za několik týdnů.