Níže naleznete vyjádření koordinátorky a spoluautorky koncepčního zadání rekonstrukce Křesomyslovy a Jaromírovy ulice za IPR Praha – Ireny N. Mádlové. Jedná se o reakci na kritický komentář našeho redaktora Vratislava Fillera, který naleznete v samostatném příspěvku zde.
Doufám, že vás tento nový diskuzní koncept zaujme a pomůže vám utvořit si širší pohled na dění kolem přípravy projektu rekonstrukce tramvajové trati v Nuselském údolí, kterým vede i významná pražská cyklotrasa napojující Vršovice na stezky podél Vltavy. Jiří Motýl, šéfredaktor Prahounakole.cz.
Redakce Prahou na kole mne, jakožto koordinátorku a spoluautorku koncepčního zadání rekonstrukce ulic Křesomyslova a Jaromírova, požádala o reakci na článek Vráti Fillera. Na přípravě rekonstrukce pracoval Institut plánování a rozvoje (IPR Praha) ve spolupráci s Dopravním podnikem a MČ Praha 2 a Praha 4.
V první řadě je třeba říci, že jsem řadový zaměstnanec IPR Praha, který se řídí koncepčními materiály, které schvaluje Rada hl. m. Prahy. Mám povinnost se jimi nejen řídit, ale snažit se je spolu s kolegy na veřejný prostor a dopravu aplikovat v praxi. Bohužel ne vždy se dosud daří vstoupit do projektu včas, takříkajíc nad bílým papírem (pozn. do Vršovické se vstupovalo do samostatné akce DPP, Nuselská ulice si žila vlastním životem bez potřebné koordinace nejen s investory, ale hlavně samosprávami města a městské části). Tento stav se nám postupně daří měnit, je to však proces dlouhý a bolestivý a problémy s mnohými ulicemi, zejména ve fázi projednávání, to jen dokazují.
Rekonstrukce ulice Jaromírova – Křesomyslova je vyvolanou akcí DPP. Ten nás na podzim roku 2015 požádal o zpracování koncepčního zadání, které by zahrnulo nejen potřeby Dopravního podniku (plynulost dopravy, bezbariérovost, snížení hlukové zátěže), ale zároveň by zohlednilo celý uliční prostor. Jinými slovy – když už se jednou kope, tak ať se zlepší více věcí při jedné akci. To se vzhledem k plánované rekonstrukci na podzim roku 2017 bude zvládat nesnadně, nicméně snahou všech zúčastněných bude se o to alespoň pokusit. Bohužel nikdo vám ve městě nenakáže, aby všichni správci (DPP, TSK, PVS, PVK, Pražská plynárenská, SVM MHMP, OŽP MHMP a SŽDC) byli v září 2017 tzv. „na značkách“, aby měli vydaná stavební povolení, územní rozhodnutí a vysoutěžené dodavatele stavby. Výsledkem této ne-koordinace jsou neúnosné časové průtahy rekonstrukcí. Ty ve svých důsledcích nejvíce odnášejí ti, co v místě bydlí či pracují.
Grafická část koncepčního zadání IPR Praha – leden 2016
Ale zpět k samotné rekonstrukci. Koncepční zadání odevzdal IPR Praha v lednu 2016. Zahrnovalo podněty pro celý úsek „Jamrtálu“, tedy od křižovatky ulic Jaromírova – Na Slupi až po Otakarovu ulici, kam ústí ulice Křesomyslova. Zadání v podrobnosti 1:1000 definovalo koncepční principy stabilizace zastávek tram, jejich bezbariérové úpravy, úpravu geometrie trati, sdružení trakčních stožárů se stožáry pro veřejné osvětlení (úbytek cca 50 stožárů na celém úseku), opravu chodníků s obnovou stromořadí, opravu cyklostezky, vymezení parkování v zálivech bez kolize s tram a zabránění parkování na chodnících. Do rekonstrukce ulic se podařilo včlenit i opravu Ostrčilova náměstí a prostoru před železničním viaduktem na křižovatce ulic Jaromírova, Sekaninova a Na Folimance. Celková rekonstrukce uličního prostoru se týká nejen veškerých úprav na povrchu. Nezbytná je i obnova podpovrchových sítí technické infrastruktury, nedílné funkční součásti ulice. Stavební úpravy pak bude následovat dopravní značení, zejména v souvislosti s cyklistickou dopravou v hlavním dopravním prostoru.
Součástí rekonstrukce bude i oprava této cyklostezky, cyklopřejezd bude doplněn o přechod.
Pokud bychom chtěli vyhovět všem požadavkům jednotlivých dotčených orgánů státní správy, investorům, samosprávě, občanským sdružením, obyvatelům, normám, zákonům aj. potřebovali bychom uliční profil minimálně o deset metrů širší. Ať se nám to líbí, nebo ne, jedná se o stabilizované území v památkové zóně Nusle, které má jasně vymezené a neměnné šířkové parametry (pokud bychom ovšem nechtěli bourat domy). Nikdo nezvýhodňuje jednu skupinu oproti druhé, snahou je najít rozumný kompromis.
V otázce cyklistické dopravy je pak v tomto místě následující zadání: Cyklogenerel hl. m. Prahy zde vymezuje dvě separátní cyklistické trasy – jednu tzv. „chráněnou“, která je vedena mimo hlavní dopravní prostor na chodníku a druhou v hlavním dopravním prostoru. Pro ulice Jaromírova (mimo úsek v Sekaninově ulici) a Křesomyslova to tak znamená, že kromě chráněné obousměrné cyklistické stezky na chodníku (cca 2,5m) by měl být v každém jízdním pruhu přidán minimálně půl metr na 3,75m (pro cyklopiktokoridor), ve kterém se neparkuje. V opačném případě by měl být jízdní pruh rozšířen na 4,25m. Jednoduchou matematikou se tím dostáváme do proporcí bulvárů, které v blokové struktuře města prostě nemáme. Veškeré zmíněné úpravy se pak dělají na úkor chodníků. V této ulici ale máme na chodnících vzrostlé stromořadí a pod nimi vedení sítí, které nelze přeložit jinam, neboť na ně prostě není místo. Kolektory bohužel nepokrývají ani celoměstsky významnější ulice. Je tedy jednoduché říct, že tam chybí cykloopatření, pak je ale potřeba dodat, jak je tam dostat bez milionových vícenákladů. A další věcí je složitá projednatelnost ve stavebním řízení.
V článku V. Fillera se píše, že se hledal ušmudlaný kompromis, že bylo zapracováno minimum požadavků, které by cyklistům umožnily bezproblémový průjezd. Cyklistická veřejnost však není jediným a nadřazeným uživatelem uličního prostoru. Je obecným pravidlem, že je nutno zohlednit zájmy všech a dospět k rozumnému kompromisu. Kdo hájí v tomto ohledu chodce, kdo obyvatele, kteří zde bydlí a zcela oprávněně zde chtějí i zaparkovat. Kdo hájí provozovatele obchodů, kteří potřebují své prodejny zásobovat. Jiní zase preferují možnost dojet rychle do práce tramvají, případně se bezbariérově dostat na zastávku. Pojem pohoda bydlení se dá popsat různými způsoby a každý bude mít vlastní názor, jak by to mělo „na ulici“ vypadat. Pro někoho bude prioritou nové uliční osvětlení, které neoslňuje byty v parteru; stromy, které zkrášlují ulici a kvalitu parteru, blízkost tramvajové zastávky a možnost zaparkovat své auto. Pro jiného je nejdůležitější znepříjemnit autům vjezd do města a pohybovat se po centru na kole v komfortních cyklopruzích po obou stranách ulice. Tyto požadavky lze skloubit, všechny zájmové skupiny však musí spolupracovat a hledat řešení společně s vědomím jisté protichůdnosti zájmů.
Nemá smysl, abych detailně popisovala řešení každého úseku a proč se nepodařilo dospět ke stoprocentnímu řešení. Pro cyklisty bude zajištěna oprava chráněné cyklostezky od viaduktu na Albertově po Ostrčilovo náměstí na vyvýšeném chodníku, odděleném od chodců. Bude umožněno na ni najet bezpečně z několika míst tak, aby se podél této cyklostezky nemusel vymezovat ochranný cyklopruh v hlavním dopravním prostoru (jeden z požadavků, kterému jsme nevyhověli od T. Cacha na dodržení cyklogenerelu a zdvojení tras A401 a A23).
Stávající cyklopřejezd před Ostrčilovým náměstím bude doplněn o přechod tak, aby nedocházelo ke kolizi cyklistů s chodci. V Jaromírově ulici budou cyklisté, kteří se nechtějí „zdržovat“ na cyklostezce vedeni společně s auty v hlavním dopravním prostoru. Před železničním viaduktem na hranici městských částí bude stavebně upraveno navedení na chodníkovou stezku i z ulice Jaromírovy.
„Cyklohřiště“ před Sekaninovou ulicí bude stavebně upraveno. Nyní půjde i bezpečně najet na cyklostezku z Jaromírovy ulice po cyklopřejezdu.
Tento chodník by měl po optimalizaci tratě a zmenšení pilíře železničního mostu též sloužit cyklistům.
Po optimalizaci železniční tratě Praha Smíchov – Praha hl. nádraží, kdy je plánována obnova tohoto viaduktu, dojde k prodloužení cyklostezky až před divadlo Na Fidlovačce a lávkou ulicí Závišova dále podél břehu Botiče až do území Městské části Praha 10. Než k tomuto napojení dojde, od viaduktu až po Otakarovu ulici bude vodorovným značením na vozovce vymezen cyklopiktokoridor, či ochranný cyklopruh, který navede cyklisty dále do města. Novinkou bude provázání budoucí cyklostezky přes signalizovaný přejezd do ulice Křesomyslova před prostor základní školy.
Poloha krajní koleje se k Botiči již nepřibližuje, v tomto prostoru by tedy měla přibýt cyklovídeň? Před přístřeškem zbývá necelý metr pro vyčkávání cestujících. Upozorňuji, že dle pravidel cyklista nesmí najet na cyklovídeň, pokud tramvaj stanicuje v zastávce.
Otázku cyklovídně nejde zjednodušit na „chceme – nechceme“. Kromě požadavku SONS zde opět narážíme na šířkové limity. Stávající chodník v místě zastávky se nerozšiřuje o tolik, aby se dalo zajistit bezpečné vedení cyklistů po cyklovídni mimo čekající chodce na zastávce. Do opravdu složité situace se dostáváme v místech přechodů k zastávce z centra, kde by nebylo možné zajistit bezbariérový nástup na zastávku a nájezd pro cyklisty.
V Křesomyslově ulici je limitem vodní tok, který rekonstrukcí nebudeme narušovat. Úprava obrub bude mimo prostor zastávky minimální tak, aby ve směru z centra byl zajištěn paralelní průjezd cyklistům, ve směru do centra ani při zachování stávající polohy obrub nejsou šířkové poměry dostačující pro vymezení ochranného cyklopruhu. V tomto úseku průjezd komplikují i parkující vozidla.
Největším problémem s následky nedávno realizovaných cyklistických opatření není ten, že nutíme cyklisty jezdit po chodníku (sama tak jezdím; dle nové legislativy lze tento provoz jednoduchou značkou upravit, pokud je chodník v místě dostatečně široký), ale šíře prostoru, který věnujeme cyklistům prostřednictvím vodorovného dopravního značení. Reálně tak vznikají místa, kde se dá parkovat ve dvou řadách (neboť se vyhoví požadavku Policie ČR pro širší parkování, které s cyklopruhem vytvoří dvě pohodlné řady pro parkování) a následné brždění tramvají, které místem neprojedou.
Cílem rekonstrukce ulic Jaromírova – Křesomyslova bylo maximální zlepšení podmínek pro cyklisty na stávajících a budoucích chráněných cyklostezkách, zajištění bezpečných přejezdů na tyto stezky a sjezd do bočních ulic. V Křesomyslově ulici, kde se nyní jezdí velmi hojně po jižním chodníku, jsme vzhledem k prozatím neexistující chráněné vazbě vyznačili koridory pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru tam, kde nám to šířkové parametry dovolují.
Vždy si musíme uvědomit, že pokud chceme mít v ulici tramvaj se zastávkami a zároveň je nutné, aby se ulicí dalo projet autem, na kole, parkovat po obou stranách, mít na chodníku prostor pro stromy, lavičky, stojany na kola a zachovat prostor pro bezpečné míjení rodičů s kočárky, nelze mít stoprocentní řešení všude. Tyto cíle mějme u nově zakládaných ulic, kde se nepamatuje mnohdy ani na chodník po obou stranách, natožpak na průjezd cyklistů.
Zpracovala Ing. arch. Irena N. Mádlová, dne 1.11.2016
vlákno 2. 11. 2016, 17:01
Do opravdu složité situace se dostáváme v místech přechodů k zastávce z centra, kde by nebylo možné zajistit bezbariérový nástup na zastávku a nájezd pro cyklisty. Tím se myslí která zastávka, Fidlovačka? Pochopil jsm to tak, že v plánu je cyklostezka k divadlu na Fidlovačce a dál Křesomyslovou už jen piktokoridor / cyklopruh. Proč se ale tedy neprotáhne cyklostezka až k ulici Na Fidlovačce? Je tam park a místa dost.
Mysy bez cyklovídně v podstatě zabíjí celou trasu, atraktivita se pak blíží k nule, nebezpečnost rapidně narůstá. Je to asi jako postavit super dálnici a uprostřed nepostavit most, "protože to technicky nešlo".
V Křesomyslově ulici je limitem vodní tok, který rekonstrukcí nebudeme narušovat. Jako že by nešlo v zastávce o něco rozšířit břeh, aby se tam všechno vešlo?
V Jaromírově mi přijde lepší, když se jede mezi kolejema než nebezpečně ve dveřní zóně. Obecně když je někde málo místa že hrozí jízda ve dveřní zóně, mělo by se to zúžit a mezi koleje dát piktogram. Ano, tramvaj to může trochu zdržet, ale vždy platí bezpečnost > rychlost.
V Křesomyslově do centra v tom úzkém místě za křižovatkou by se měly dát na chodník sloupky, aby se tam nedalo autem zastavit jinak než ve vozovce v kolejích. Jinak velmi hrozí, že tam bude nějaký cyklista vydveřován autem na chodníku a dorazí ho za ním jedoucí auto / tramvaj.
Když pozvali Gehla, nešlo by pozvat i nějakého dopravního inženýra třeba z Amsterdamu (kde mají tramvaje), aby udělal altrnativní návrh rekonstrukce ulice? Mám trochu obavu, že u nás nemají projektanti dost zkušeností, aby zaintegrovali nějak inteligentně všechno...
Jiří Motýl 2. 11. 2016, 17:52
vlákno:
stezka je plánována po severním chodníku, parkem by tak šel protáhnout max. jednosměrný pás.
Tu sekci o nájezdu jsem také ne úplně pochopil, měl jsem dojem, že se bavíme především o cyklovídni do centra, protože z centra má zůstat klasický ostrůvek. Ale třeba mi nějaké detaily unikly.
Osobně si říkám, že by přístřešek šel změnit na ten bez bočnic, případně v budoucnu posunout trochu břeh, ale holt mám priority jinak nastavené.
vlákno 2. 11. 2016, 19:35
JM: Díky za vysvětlení, uniklo mi to, i když z fotky mostu i toho co psal VF je jasné, že to bude na severním chodníku.
Na zastávce do centra mi z fotky přijde, že to stísněné není, navíc když se ještě posune nástupní hrana...
A pokud jde o argument SONSem, je to taky o počtech. Cyklistů tam projede odhadem o dva řády víc než kolik slepců využije zastávku. Oběma skupinám jde o bezpečnost. Slepec je teoreticky ohrožen cyklistou, cyklista autem. Přičemž slepec, pokud stojí na cykloproužku, je viditelný a cyklista nejede tak rychle, aby situaci nevyřešil (i v případě, že tam někdo náhle vkročí). Pokud ale cyklista vybočí před mysem náhle mezi koleje, je pravděpodobnost sražení rychle jedoucím vozem o dost větší. Následky srážek jsou taky značně rozdílné. Kdo by tu tedy měl dostat přednost, když má jít o kompromis?
Vratislav Filler 2. 11. 2016, 21:17
Vlákno: U cyklovídní je imho otázka, zda cyklisté nebo nevidomí, postavená špatně. Myslím, že se to dá navrhnout tak, aby byli všichni spokojeni. A rozhodně to není tak, že se tam udělá mys, po kterém bude polovina cyklistů skrz tu zastávku jezdit.
Vratislav Filler 2. 11. 2016, 21:25
1
Rád bych na tuto odpověď ještě podrobněji zareagoval, zatím jen stručně:
Z hlediska významu pro cyklodopravu v Praze je tahle ulice ekvivalentem linky metra "A" pro veřejnou dopravu nebo Štěrboholské radiály pro IAD. To jsem mnohokrát opakoval a je to stále ignorováno. Tato ulice hraje v systému cyklistických komunikací rozhodně významnější, než jakou hraje v rámci systému VHD, o autech nemluvě, pro ně je to lokální komunikace na úrovni málo podstatné hlavní cyklotrasy (a parkování na ní je z hlediska celoměstského systému IAD už naprosto nevýznamné). Když tohle zainteresovaní odmítají pochopit, tak nemůžu být s řešením spokojen.
Tohle není Bělehradská nebo Sokolovská, kde by sice vyhrazené pruhy a cyklovídně z principu být měly kvůli bezpečnosti, ale když tam nebudou, tak to neohrozí funkčnost celoměstského systému cyklotras jako celku.
Vratislav Filler 2. 11. 2016, 21:27
Pročež připomínám, kdo nejste s navrženým řešením spokojeni, je tu elektronická petice: http://www.auto-mat.cz/kresomyslova/ . Zkuste to šířit, ať se nemáme za co stydět.
újezďák 3. 11. 2016, 13:49
zajímavý článek " v celé své komplexnosti".
Osobně bych opět doporučil sledovat při rekonstrukcích " nepodstatné detaily" tedy například skutečnou kvalitu vzniklých povrchů a jejich návazností" ,
To co je pro cyklistu na horském kole celkem na pohodu už spousta lidí normálních gumách prostě nedá bez umění cirkusáka.
Obzvlášť u " zcyklovatělých chodníků" bych prosil , aby se někdo z " odpovědných realizátorů/přebíračů díla" po nich zkusil projet na kole nebo na koloběžce.
Ono osadit značkami a pomalovat se dá prakticky kde co, ale podélné škvíry, praskliny nebo " pozitivní záplaty" jsou pro udržení směru dost nebezpečné..... teď už mám sezonu koloběžky, nemám žádná mikrokola ale stejně je to občasi na úplně liduprázdném chodníku děsivě o hubu, když vám kolo chytne škvíru....
Ad poznámka, že by se měly zdržovat tramvaje, tak to prosím nesouhlasím, tramvaj je zrádná mrcha o které si spousta lidí myslí, že zabrzdí kdy chce a na fleku.... koneckonců jízda za tramvají je díky tomu o něco bezpečnější než za autem, autobusem..... takže ano klidně tam vést cyklisty, ale s tím, že tramvaj má stále absolutní přednost v jízdě.....
josuk 3. 11. 2016, 19:59
sice neznám přesný projekt, pokud to chápu dobře bude výsledek něco podobného jako Bělehradská po rovině..? Potom to tedy pro cyklisty žádná hitparáda opravdu nebude. Litý asfalt (mezi) kolejemi je vlnitý (starý viz Vyšehradská, a nový také - Nuselská). Vysunuté mysy zastávek zase mají moc vysoké a vystrčené obrubníky.. Je to škoda, pokud jsou cyklisti nahnáni na koleje (Botanická zahrada směr centrum), brzdí to všechny. Ten 1,5 m odstupu koleje od obrubníku (Křesomyslova) mi bude chybět.
Tramvajové koleje se v Praze zlepšují, silnice se také zlepšují, jen za poslední 4 roky zmizelo hodně rozbitých úseků. Pro cyklisty se situace také mění, nejsem jistý, jestli k lepšímu.. ale třeba to jen nedokážu dostatečně citlivě vnímat. Jsem totiž zvyklý ;-)
vlákno 3. 11. 2016, 20:29
1
Ještě k tomuto výroku: Vždy si musíme uvědomit, že pokud chceme mít v ulici tramvaj se zastávkami a zároveň je nutné, aby se ulicí dalo projet autem, na kole, parkovat po obou stranách, mít na chodníku prostor pro stromy, lavičky, stojany na kola a zachovat prostor pro bezpečné míjení rodičů s kočárky, nelze mít stoprocentní řešení všude.
Vždy si musíme uvědomit, že prioritní je bezpečnost, průjezdnost a průchodnost, tedy takový návrh ulice, který umožní všem uživatelům ulicí bezpečně projet nebo projít. Teprve až je toto splněno a zbylo místo, lze přidat stromy nebo parkování. Pokud jim to tedy v Křesomyslově šířkově nevychází, je zřejmé, co má ustoupit jako první - 2,5 m široké parkování pro 13 aut. Ostatně, naproti přes křižovatku na Vršovické vzniklo nedávno několik set nových parkovacích míst.
Jinak platí co napsáno výše, údolí Botiče je zásadní trasa. Zajímalo by mě, kudy má být vedena ta cyklostezka od Závišovy podél potoka a kde se to napojí zpátky na uliční síť. Nejspíš to totiž nebude použitelné pro všechny směry v této oblasti, takže Křesomyslovou se jezdit na kole nepřestane.
Martin 13. 11. 2016, 10:11
Jak tak sleduju realizace a (ne)zohledňování cyklistických potřeb, zdá se mi, že se neodbytně vrací otázka "Kolik má papež divizí?" Tedy, jestli se chceme poměřovat a prosadit v konkurenci ostatních zmi'ňovaných nároků, ať už si o nich myslíme cokoli, pak sebelépe vyargumentované zdůvodnění je obvykle nedostatečné. Má svůj význam pro osvětu a ovlivnění názoru jednotlivců a dodání sebedůvěry žadatelům, ale pro ovlivnění rozhodnutí, tam, kde k němu dochází, je potřeba dodat tu masu.
Kdyby se spolupodepsalo aspoň těch 500 denně projíždějících, pak by to nějakou váhu mohlo mít. Ještě lepší by bylo, kdyby se je podařilo povzbudit k aktivnímu "obtěžování" úřadů a politiků. Současné roční období tolik nepřeje k pouličnímu sběru a odchytu projíždějících cyklistů, ale napadá mne pouliční poutač v podobě zaparkovaného kola (nejlépe odpisového vraku) s informační cedulí nebo plachtou se základní informací a odkazující na podrobnosti zde na webu.
Vratislav Filler 13. 11. 2016, 10:31
Martin: Máme zatím 170 podpisů, ale mám dojem, že lidi věci nezajímají, dokud se doopravdy nezhorší. Možná že cyklo v Praze takovouhle facku potřebuje, aby bylo jasné, že ta veřejná podpora je fakt potřeba.
Jinak Dolínek to už údajně nějak řeší, ale samozřejmě je dobré, když budou chodit dopisy na magistrát i na městské části (Prahu 4 i Prahu 2).
Jiří Motýl 13. 11. 2016, 12:23
Martin: Dobrá připomínka, přemýšlím o tom od léta, kdy jsem byl v Torontu, kde různé kampaně přímo v ulicích na konkrétních místech dělají.
Vratislav Filler 13. 11. 2016, 20:40
Dávám v plen něco, o čem jsem uvažoval, ale nechci dělat černý výlep:
https://mestemnakole.cz/app/uploads/2016/11/fidlovacka-srovnani.png
Martin 15. 11. 2016, 00:08
Ten nápad se zaparkováním kola jako rámu na informační transparent není nijak převratně objevný. Stačí se porozhlédnout. Ale přiznám se, že mám dilema, jestli ano nebo ne. Když někde vidím "parkující" auto, přívěs apod. evidentně sloužící pouze jako nosič reklamy, sympatie to ve mně nebudí. Na druhou stranu je to asi pololegální cesta jak nedělat černý výlep na cizí ploše a přitom dostat sdělení tam, kde ho chci mít.
Jak to je s parkováním kol? Je přípustné a legální parkovat kolo připoutané např. k zábradlí, pokud příliš nepřekáží nebo to je jen tolerovaný, ale v podstatě nepovolený způsob záboru chodníku. V takovém případě by mohla jeho kombinace s letákem provokovat k zásahu.
Případně to udělat jako časově omezený, ale rozsahem nepřehlédnutelný happening. Sehnat těch kol aspoň 10 nebo 20 a nechat je na místě pár dní.
Nedalo by se domluvit o využití Rekola k informačním kampaním? Jak by se k tomu stavěl jejich provozovatel a jaká se dá očekávat reakce uživatelů? Představuju si něco jako do rámu napnutý textilní/plastový trojúhelník. Nemám ale ani odhad nákladů na pořízení a údržbu, ani efektivity. Chtělo by to nějaké zkušenosti odjinud.
Vratislav Filler 15. 11. 2016, 10:22
Já to míval dřív v byciklu (s reklamou na Prahou na kole :-) ), míval jsem A4 nataženou do rámu v košilce, takže to vydrželo počasí, přidělané plastovými stahováky. Bylo to takové samodomo. To se dá udělat a bude to vypadat dost naléhavě.
Kolo smí být legálně umístěno pouze u stojanu. Nesmí se přivazovat k dopravním zařízením (značkám, sloupkům, dopravnímu zábradlí). pokud jde o zábradlí u potoka, tak nevím, ale stojan to taky není.
josuk 15. 11. 2016, 10:39
veřejná podpora je určitě potřeba a ten obrázek srovnání řešení Na Fidlovačce je názorný a srozumitelný, úplně se už vžívám do všech tří možností, vídeň by byla nejlepší, samozřejmě.
Získat masivnější veřejnou podporu ale znamená zainteresovat většinu, lidi, co ještě v Praze na kole nejezdí a nejspíš asi to ani v budoucnu nepovažují za reálné… Žádné velké společnosti a kapitály na podpoře cyklo zájem asi nemají, spíš naopak, na něm budou tratit (biopaliva, DP praha ;-)…), tak z toho je myslím v zásadě takový mediálně reklamní oříšek, jak ty zatím nezúčastněné oslovit a získat....?? ;-)
Jiří Boháč 15. 11. 2016, 14:08
Kdyby se dělala nějaká kampaň, možná by bylo vhodně se zamyslet nad použitím termínu "cyklovídeň". Já už jsem si nějak zvykl, že se tomu tady tak říká, ale to to nemá nějaké srozumitelnější a správňějsí jméno? Přijde mi to jako zdejší slang, který náhodnému kolemjedoucímu spíš nic neřekne, ne?
"Bezpečný vyvýšený pás"? "Vyvýšený cyklopruh přes zastávku"? "Cyklopruh vídeňského typu"?
Vratislav Filler 16. 11. 2016, 09:54
Jiří Boháč: jo, nesrozumitelnost termínu "cyklovídeň" mi už připomínají i naši (auto*matí) PRsté. Ale fakt nevím, co použít. Tohle je taková 'nosočistoplena'...
Správný název je "zastávka s cyklisty pojížděným mysem". Což je něco jako 'šátek do kapsy na smrkání'.
Kdo pro cyklovídeň najde označení odpovídající slovu 'kapesník', má u mne pivo.
Co mě ještě napadlo:
- vyvýšená zastávka
- zastávka s kodaňským pásem
- zastávka s vyvýšeným cyklopruhem
- zastávka s bezpečným pruhem
- bezpečná zastávka
- zastávka na cyklopruhu
- zastávka s cykloperónem
vlákno 16. 11. 2016, 15:25
- cyklomys (?)
Mně jinak přijde cyklovídeň už celkem v rámci žargonu zajetá a nedá se čekat, že budou někdy náhodní kolemjdoucí tušit, o co věcně jde (na rozdíl od kapesníku). Nejspíš ani nevědí, co je mys nebo vídeňská zastávka.
Vratislav Filler 16. 11. 2016, 22:17
Cyklomys dobrej. Jestli mi to PR schválí, tak bude pivo brzy na stole.
Vratislav Filler 16. 11. 2016, 22:23
Přidal jsem na to anketu, můžete hlasovat. :-)
Petr 18. 11. 2016, 16:24
Je "cyklomys" jen úprava pro kola? Pokud ne, tak je název zbytečně zavádějící. "Vyvýšená zastávka" je mnohem neutrálnější. I kdyby tam v životě kolo nevjelo, tak to přeci pomáhá pasažérům tramvaje a autům příliš neubližuje v případech, kdy se nevejde normální refýž.
Nebo se pletu a sám vlastně nevím, co je to ta vaše cyklovídeň?
josuk 18. 11. 2016, 19:09
1
"vyvýšená zastávka s bezpečným průjezdem cyklistů" a po čase "standardní pražská tramvajová zastávka" a pak už jen prostě "zastávka" .. ;-)
Jiří Boháč 18. 11. 2016, 21:05
nojo, ale "vyvýšená zastávka" (bez cykloopatření) je přesně to, co je v plánu, co nažene cyklisty mezi kolejnice, a proti čemu ta kampaň má lobovat, aby vznikla "vyvýšená zastávka s cyklopruhem"
Martin 19. 11. 2016, 00:12
Pokud jsem dobře rozuměl, je tam v plánu zastávkový mys, nikoli vyvýšená zastávka. Rozdíl mezi těmito pojmy je asi dobře vysvětlený zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tramvajová_zastávka. Taky se v tom teprve zorientovávám, ale asi si budeme muset dát pozor na přesnost terminologie, pokud se o tom budeme chtít s někým bavit a za něco lobovat.
Z pohledu chodců je pochopitelně vyhrazený mys prostý veškeré jiné dopravy pro ně nejpohodlnější a snad i nejbezpečnější. Ale povolený průjezd cyklistů po jeho kraji v době, kdy v zastávce nestojí tramvaj, by jim komfortu moc neubral, akorát by nemohli při čekání postávat až na nástupní hraně, kde to stejně s ohledem na sousedící dopravní pruh není nejbezpečnější místo např. pro malé děti, zamyšlené nebo nesoustředěné atp. Cyklopruh by zde vytvořil přirozené nárazníkové pásmo. Jistě by se našly i argumenty proti, ale rád se s nimi poměřím.
Vratislav Filler 20. 11. 2016, 15:45
Petr: ano, bylo míněno řešení jízda po okraji "mysu" jen pro kola. Viz Krymská: http://mapa.prahounakole.cz/#misto=f_5477
Martin: Poměřit se je možno u konzultantů SONS (např. p. Lněničky). Argumenty pro nevidomé jsou srozumitelné, těmi hlavními je, že
1) by nevidomý po sluchu nepostřehl, že jde o cyklopás a stál v něm, případně do něj vstoupil v okamžiku průjezdu cyklisty (to se dá ošetřit hlášením na zastávce)
2) by lidi vystupovali do cyklisty projíždějícího zastávkou v okamžiku, kdy tam stanicuje tramvaj, což se ale jednak nesmí, jednak 99,9% cyklistů pochopí, jaká je to blbost.
Brahma 22. 11. 2016, 08:52
Včera 21.11. 2016 večer jsem při přejezdu do kolejiště před Vyšehradským tunelem dostal na mokrých kolejích parádní smyk. Kupodivu jsem to ustál, jen jsem přeskočil ještě další kolej a vyrovnal to až v protisměru tunelu. Naštěstí nic proti nejelo a tramvaj za mnou byla dost daleko a před tunelem brzdila.
Podélně přes pražské tramvajové koleje jezdím na kole několikrát denně a troufám si tvrdit, že to umím. Přesto mi to na kolejích mokrých od mlhy parádně a zcela nečekaně ujelo.
Tvrdím, že podélný přejezd přes tramvajovou kolej je pro cyklistu za mokra nebezpečná a nepředvídatelná záležitost. Provádět to před autem, je vysloveně životu nebezpečné, poněvadž to auto toho ležícího cyklistu přejede. Budovat chráněnou cyklistickou stezku, která cyklistu přivede to takovéhle životu nebezpečné pasti před zastávkou tramvaje je přímé pohrdání životem a zdravím toho cyklisty. Pokud se má v Křesomyslově ulici budovat stezka s touto pastí, to ať se na to rovnou vykašlou. Stávající stav je méně nebezpečný a každému cyklistovi je zřejmé, jak na tom je.
josuk 22. 11. 2016, 11:16
Souhlasím, podepisuji. Cyklista má přejíždět koleje pouze a jedině kolmo. Jiné úhly by měly být pro plánování a nové realizace tabu číslo 1.
(Včera byla voda všude, ve vzduchu i na zemi, musel jsem projet Průběžnou… :-O
pneumatiky na kolejích kloužou úplně všechny.. my máme hranici rizika - rozumu? - posunutou, protože poslat třeba sem https://mapy.cz/zakladni?x=14.5043968&y=50.0632003&z=18&pano=1&pid=6513254&yaw=3.584&fov=1.257&pitch=0.156 oficiálně cyklistu je vážně brutální pohrdání životem a zdravím..)
Petr Osička 10. 9. 2017, 22:37
1
Posunul se vývoj někam? Nebo se celá akce kvůli cyklistům zastavila? Minimálně koordinovaná rekonstrukce neproběhne, ulice tedy bude rozkopána minimálně 2x za což Vaší iniciativě děkujeme ;-) Díky za informace.
Vratislav Filler 11. 9. 2017, 00:11
1
Petr Osička: Že by se akce zastavila, o tom nic nevím. Podle mých informací se projektoval souběžně mys i cyklovídeň a bezpečnostní audit - jasně podporující cyklovídeň - byl hotový v červnu. Takže pochybuji, že k nějakému zdržení došlo "kvůli cyklistům".