Představujeme několik dovedností, díky kterým zvládnete jezdit v klidnějších ulicích. Stejně jako kdejaký Dán. V zemích, kde to s podporou cyklistické dopravy myslí vážně, byste ani žádné další lekce nepotřebovali.
Znovu vydáváme naši populární sérií návodů pro jízdu na kole ve městě. Aktualizovanou pro rok 2021. Nepůjdeme striktně popořadě od začátků až po nejpokročilejší kapitoly. Na úvod ale začínáme zlehka, prvním šlápnutím v provozu.
Více návodů najdete v sekci Návody nebo v přehledné knize Městem na kole
Základní pravidlo je: „Jezdím jen po takových silnicích a v takovém provozu, na jaký si troufnu.“ Je to intuitivní a pravděpodobně ho téměř každý dodrží. Pro začátek naprosto stačí vyhnout se:
Pro bezpečnou jízdu v slabším městském provozu stačí zvládnout pár jednoduchých úkonů.
Ostatní lidé v provozu ocení, když jste vidět a chováte se předvídatelně. Pokud se budete chovat spíše jako další auto, než abyste se bázlivě schovávali u kraje vozovky, vaše chování je pro většinu řidičů čitelnější a tudíž oboustranně bezpečnější.
Jakkoliv platí, že máme na kole jezdit vpravo, rozhodně to neznamená, že se máme lepit těsně na obrubník nebo na parkující auta. Základem je ponechat si rezervu alespoň tři čtvrtě metru od okraje vozovky. To má řadu důvodů: vyhnete se kanálům a nepořádku u kraje vozovky, zabráníte možné srážce s nenadále otevřenými dveřmi zaparkovaného auta, nebo si ponecháte rezervu na vyhnutí se, pokud vás bude někdo objíždět příliš těsně. Zpoza zaparkovaných aut také může někdo vyjít.
Je prokázané, že čím dále jedete od okraje, tím větší je vzdálenost, ve které jste předjížděni ostatními.
Když všichni ví, že budete odbočovat, dají vám na to více času a prostoru. Cyklista má sice povinnost ukazovat jen před křižovatkou, praxe však praví: „čím víc, tím líp“. Pokud jste v komplikované situaci, je přesto důležitější pevně držet řídítka a bezpečně ovládat své kolo.
Při odbočování vlevo se bez ohlédnutí za sebe prostě neobejdete. Překvapivě se snáze ohlíží při vyšší rychlosti. Zvládnete-li se ohlédnout jen na okamžik, naučte se to dělat dvakrát za sebou. Pokud se vám ohlížet nechce, vše vyřeší zpětné zrcátko.
Ačkoliv se má na kole jezdit při pravém okraji vozovky, ne vždy to tak je bezpečné. V úzké jednosměrce obložené z obou stran parkujícími auty, při jízdě úzkým průjezdem podél ostrůvku tramvajové zastávky, na kruhovém objezdu. Zkrátka všude, kde řidiči nemají místo vás předjet, se vyplatí posunout se více vlevo a zabrat na tu chvíli celý pruh.
Pokud si držíte dříve doporučený odstup od okraje vozovky, pak jste v úzkém místě pruh pravděpodobně již intuitivně zabrali. Je to tak návod především pro ty, kteří mají tendenci ze strachu z dopravy svými plášti a šlapkami otírat obrubník.
Technicky je to snadné: ohlédnete se, ukážete vlevo (velmi důležité pro čitelnost vašeho záměru!) a posunete se blíže středu jízdního pruhu.
V živějším provozu vyžaduje zabrání pruhu vyčkat na větší mezeru mezi vozidly. Ohlížejte se včas, dříve než přijedete do úzkého hrdla, ukazujte, a místo v koloně si tím nakonec vyjednáte.
Zabrání pruhu rozhodně nezkoušejte tam, kde auta jezdí rychleji než padesátkou a dvakrát si jej rozmyslete, když ulice stoupá a vy se plazíte sotva desetikilometrovou rychlostí. Zabrání pruhu cyklistou, který jede třikrát pomaleji než auta, nebývá dobrý nápad. Alternativou zde může být v nejhorším chůze po chodníku.
Přímé odbočení vlevo v provozu můžete považovat za jakousi závěrečnou zkoušku prvního stupně cyklistických dovedností. Postup je následující:
Na křižovatkách s více pruhy se nerozpakujte odbočovací pruh zabrat. Vždycky se ale držte zásady, že je-li na vás křižovatka moc velká, bude lepší odbočit nepřímo.
Tento poslední trik vám umožní projet i místa, kde byste se báli snad i v tanku, zejména velké světelné křižovatky, kde si nikdo nikdy při projektování nepředstavil, že by tamtudy projížděl někdo na jízdním kole.
Princip nepřímého odbočení je jednoduchý a zřejmě ho už podvědomě používáte: V křižovatce, kde potřebujete odbočit vlevo, na vhodném místě zastavíte a pak překřížíte oba směry ve chvíli, kdy nic nejede, nebo kdy má volno právě kolmý směr. Jediné, na co je potřeba dát pozor, je vhodné místo pro zastavení. Nemůžete překážet projíždějícím autům. Někdy se vyplatí sesednout na chodník a použít rovnou přechod pro chodce. V některých křižovatkách bývá ale možnost nepřímého odbočení vlevo již od projektanta naznačena.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 100 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Zvoník 30. 3. 2021, 18:58
1
4
Všichni nemohou jezdit na kole kvůli svému chatrnému zdraví a věku. Navíc v dešti...
Jan Fiala 30. 3. 2021, 23:18
5
Při signalizaci odbočování vlevo v méně přehledné situaci se mi osvědčilo rulou kývat nahoru-dolů, pohyb upoutá pozornost. Prosté upažení může zaniknout na složitém pozadí a upažení šikmo dolů (leklá ryba) je k ničemu.
Brahma 31. 3. 2021, 10:27
1
Ano také to dělám v zoufalých situacích a kupodivu to funguje. Jak se najdou řidiči, kteří vás do pruhu rádi nepustí, tak po tomhle zoufalém výrazu většinou pochopí, že tam prostě vjet musím.
újezďák 2. 4. 2021, 21:56
2
ohledně ukazování směru, vůbec není od věci, pokud nemá člověk nějakou reflexní bundu s rukávem , si za šera a v noci dát na každé zápěstí reflexní pásku, ta ruka je pak opravdu vidět :) no a namotaná někde na řidítkách nebo trubce zbytek dne nevadí...
Zvoník 3. 4. 2021, 09:03
7
Proč zde rešíte ukazování směru jízdy cyklistů tak primitivně, když lze jízdní kolo vybarvit elektrickými ukazateli směry jako mají např. motocykly? Chováte se jako primitivové ve staré Číně...
Nightrider 13. 4. 2021, 14:25
3
Trolové se krmit nemají, ale zase aby to někoho nemátlo: ukazování směru jízdy upaženou rukou je normální postup a je zakotvené přímo v zákoně, není to žádná "zdejší" specialita. Blinkry na kolo namontovat samozřejmě jdou (žádná norma to nezakazuuje), jenom je natolik technicky složité udělat je dostatečně spolehlivé, odolné a viditelné přinejmenším stejně dobře jako ta ruka, že to není a ještě dlouho nebude běžná praxe, natožpak povinnost.