Volby do poslanecké sněmovny se blíží, proběhnou již za týden v pátek a sobotu 8. a 9. října 2021. Online magazín Městem na kole přináší analýzu předvolebních programů jednotlivých stran a koalic z hlediska cyklistické dopravy a mikromobility.
Analyzovali jsme programy všech kandidujících subjektů, které dle průzkumu volebního potenciálu společností Kantar CZ a Data Collect pro Českou televizi překročily 5% hranici volebního potenciálu pro vstup do poslanecké sněmovny.
Prošli jsme volební programy 9 stran a koalic. Jelikož řada kandidujících stran ve svém programu cyklistickou dopravu výslovně nezmiňuje, přinášíme vždy i alespoň základní nastínění tezí z oblasti dopravy obecně.
Koalice Spolu (ODS, TOP09, KDU-ČSL) ve svém volebním programu slibuje chytrou dopravu. Konkrétně hovoří o rychlé, moderní, udržitelné a bezpečné dopravě. Podobně jako většina stran podporuje co nejrychlejší dokončení velkých liniových staveb v oblasti dálnic i železnic. Naopak neplánuje pokračování výstavby kanálu Odra-Labe-Dunaj.
Na poli cyklistické dopravy a mikromobility je volební program poměrně stručný. Koalice slibuje snižování emisí z dopravy ve městech, hovoří o tom, že by se měly ve městech využívat ty nejmodernější technologie. Koalice slibuje systémovou integraci jednotlivých dopravních systémů včetně cyklistiky a výstavbu speciálních parkovišť (P+R a dalších). Konkrétnější plány program nezmiňuje.
Hnutí ANO se v dopravní kapitole svého programu věnuje především velkým liniovým stavbám. To není překvapivé, zmínku o mikromobilitě nebo cyklistické dopravě ale v programu nenacházíme. Zmiňuje podporu rozvoje nových forem dopravy, za tímto pojmem ale ANO vidí především vodíkové a akumulátorové vlaky.
Hnutí ANO také zmiňuje, že chce rekonstruovat zázemí alespoň 50 železničních stanic ročně a více zapojit železnici do regionálních dopravních systémů. To může přinášet i drobná zlepšení pro cyklistickou dopravu, ta však není nijak zmíněna a je tedy s velkým otazníkem, zda s ní hnutí ANO při podobných aktivitách počítá.
Podobně chce ANO transformovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) na moderní státní podnik. Co to konkrétně znamená, z programu nevyčteme. Lze si představit, že by ŘSD mohlo více dbát na zakomponování cyklistické infrastruktury do svých projektů, plány hnutí ANO ale skutečně cyklodopravu žádným způsobem nezmiňují.
Program koalice Pirátů a Starostů je velmi podrobný, kromě obecných tezí a nástinu problémů obsahuje i popis jednotlivých kroků k řešení, včetně příkladů, co dané strany v dané problematice již dělají. Naše shrnutí tak musí nastíněný program v oblasti cyklistické dopravy spíše zestručnit, což rozhodně není případ mnoha stran.
Začněme obecně: Piráti a Starostové si stanovují v dopravě pět hlavních oblastí zájmu: vzájemně propojená dopravní výstavba a kombinovaná výstavba vysokorychlostních tratí, veřejná doprava lidských rozměrů, kvalitní příprava staveb a oprav a zvýšení české účasti v evropském kosmickém výzkumu.
Hlavní vizí v oblasti cyklistické dopravy a mikromobility je cíl, aby stát poskytl obcím a krajům maximální podporu, aby obce sladily dopravu autem, na kole a pěšky i sdílenou a hromadnou dopravu. Cílem je podpora snižování emisí z dopravy, nejen za pomoci cyklistické, pěší či veřejné dopravy, ale i změnou dopravního chování (např. podporou práce z domova). Piráti a Starostové chtějí odstraňovat legislativní bariéry pro rozvoj bezmotorové i sdílené mobility. Chtějí po vzoru Vídně vypracovat celostátní dopravní strategii proměny sídel na města krátkých vzdáleností. Dále chtějí vést osvětu v oblasti veřejné, cyklistické i pěší dopravy a chtějí využít zkušenosti měst, které jsou s transformací dále.
U větších dopravních staveb chce koalice důsledně zavést analýzy nákladů a přínosů jednotlivých investic. Specificky s výstavbou vysokorychlostních tratí program zmiňuje, že je s nimi potřeba připravit přehled všech souvisejících investic, včetně paralelních drážních cyklostezek, a zanalyzovat, které z těchto investic se vyplatí společně s VRT realizovat.
SPD považuje dopravu za jednu z klíčových oblastí. I SPD má za cíl ve svém programu plynulou, spolehlivou a bezpečnou dopravu. SPD chce především zajistit více peněz na opravy silnic II. a III. tříd skrze navýšení rozpočtu SFDI a státního rozpočtu. Dále chce modernizovat železniční síť a také postavit kanál Odra-Dunaj, který by měl odlehčit železniční a silniční síti. Negativně se staví k elektromobilitě.
Cyklistickou dopravu ani mikromobilitu program nijak nezmiňuje. Lze se jen domýšlet, zda by navýšení rozpočtu SFDI mohlo sloužit i na výstavbu cyklistické infrastruktury.
ČSSD v programu Vize 2030 podporuje veřejnou dopravu. Chce vytvořit jejího centrálního koordinátora a posilovat její infrastrukturu v okolí velkých aglomerací. Počítá s budováním navazujících parkovišť B+R (Bike+Ride), neboli záchytných cyklistických stání u stanic veřejné (zpravidla kolejové) dopravy. Jinak v programu a vizích ČSSD cyklistická ani pěší doprava skloňována není.
V ostatních dopravních tématech pak narazím na klasiky, které zmiňuje řada předvolebních programů, tedy zrychlení výstavby dálnic, zahájení stavby vysokorychlostních železničních tratí, nebo dokončení elektrifikace železnice.
Ani hnutí Přísaha se ve svém programu cyklistické dopravě či mikromobilitě více nevěnuje. Zmíněny jsou liniové stavby a jejich pomalá výstavba, kterou je třeba zrychlit. Podobně jako ANO by hnutí Přísaha chtělo reformovat ŘSD.
KSČM ve svém programu nemá přímo kapitolu věnovanou dopravě a infrastruktuře, dané téma se ale samozřejmě objevuje. KSČM hovoří především o potřebě investovat do rozvoje železnice, zvyšování kapacity tratí. U dálnic chce provést revizi současného stavu výstavby a zaměřit se na výstavbu především v místech, kde je významné vybudovat obchvaty měst.
Cyklistickou dopravu KSČM přímo nezmiňuje, ale v obecné rovině přislibuje podporu ekologicky šetrných druhů dopravy, zejména kombinované dopravy, vnitrozemské vodní dopravy a železniční dopravy. Dále chce KSČM zavést podporu infrastruktury pro výrobu a užití vodíku v dopravě jako vhodný doplněk a náhrada pohonu na elektřinu. KSČM preferuje hromadnou veřejnou dopravu před individuální, zejména ve městech a aglomeracích.
Udržitelná doprava je jedním ze styčných témat strany Zelených. Cílem je mobilita založená na husté a kvalitní síti veřejné dopravy, doplněná o bezpečnou chůzi i jízdu na kole, kdy zbývající nezbytné jízdy autem vykonají elektromobily. Zajímavostí – ve srovnání s ostatními stranami – na programu zelených je, že je cyklistické dopravě věnováno více prostoru než dálničním liniovým stavbám.
Strana chce podpořit budování bezpečné cyklistické i pěší infrastruktury a její vzájemné propojení. Chce, aby cyklisté a pěší byli povinně zohlednění v rámci všech dopravních staveb v obcích i mimo ně. Takové zohlednění by probíhalo automatickou výstavbou podélné cyklostezky, místy pro překonání komunikace, jejich zklidněním či výstavbou parkování pro kola.
Zelení chtějí ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) zásadně navýšit peníze na zklidňování dopravy, výstavbu bezpečných cyklostezek a zvýšení bezpečnosti chodců. Bezpečnost má být zlepšena také díky strategii Vize nula, jejíž cílem by bylo snížit počet obětí dopravních nehod. Součástí by bylo také plošných 30 km/h pro naprostou většinu ulic v obcích vyjma hlavních komunikací.
Program zmiňuje, že strana podpoří vznik nových systémů sdílení jízdních kol (bikesharing), a to včetně elektrokol či cargokol. Cílem je 22 tisíc sdílených kol a elektrokol do dalších 40 měst v Česku.
Všem, kteří se zbaví svého auta seštrotováním, chtějí Zelení po vzoru Francie i dalších zemí nabídnout dotaci 10 tisíc korun na nové jízdní kolo (běžné, elektrické i nákladní), elektromobil či kupón na MHD. Jediným bodem, kde chce strana cyklistiku regulovat, je omezení pohybu elektrokol v cenných přírodních oblastech.
Doprava není prioritou koalice Trikolóra – Svobodní – Soukromníci. Cyklistická, pěší ani jiná mikromobilita se v programu neobjevuje. Krátce se v něm píše o rozvoji dálniční sítě, vysokorychlostních tratích a zrušení ekologické daně při prodeji starších automobilů. Liniové stavby chce koalice urychlit ústavním zákonem.
Program samozřejmě není vše, každá strana k tvorbě programu přistupuje trochu jiným způsobem.
Lze si i představit, že některé strany mohou mít ve sledované oblasti cyklistické dopravy poměrně konkrétní záměry, jen se rozhodly program pojmout jako velmi stručný přehled a podobně konkrétní témata nerozebírat. Stejně tak je samozřejmě možné do programu napsat řadu vzletných tezí a cílů, kterým se ale strana po volbách nebude vůbec reálně věnovat a zůstanou jen jako vějička na voliče na papíře.
Z tohoto hlediska je vhodné sledovat i předcházející aktivitu jednotlivých politických stran v dané oblasti. To může napovědět, nakolik jsou záměry reálné a poskytnout dále doplněný obrázek na možné budoucí kroky strany. I přes uvědomění si zmiňovaných limitů, studium předvolebního programu je stále podstatnou příležitostí, jak alespoň trochu nahlédnout, co daná strana po volbách plánuje.
V rámci analýzy jsme se nakonec rozhodli nehodnotit jednotlivé navrhované záměry v oblasti cyklistické dopravy a mikromobility. Na to je většina představených programů příliš stručná a nebylo by tak v podstatě co srovnávat.
V naší analýze ale vidíme, že tématu cyklistické dopravy a mikromobility se pečlivě věnují programy dvou uskupení. U nich je skutečně možné si udělat alespoň obecný přehled, co v této oblasti plánují konkrétně dělat. Jsou to tyto strany:
Další programy obsahují alespoň nějaké zmínky o cyklistické dopravě. Konkrétně se jedná o strany:
Poslední kategorií jsou pak strany, kde lze cyklistickou dopravu jedině vytušit, pokud vůbec. Zde je patrně na tom nejlépe KSČM, u dalších stran ze seznamu je již potřeba hodně fantazie, aby v nich šlo náznak investic nebo jiného zájmu o cyklistickou dopravu nalézt:
Volby proběhnou v pátek 8. října od 14 :00 do 22:00 hodin a v sobotu 9. října od 8:00 do 14:00 hodin.
Hlasování probíhá na území České republiky, a to ve 14 volebních krajích. Hlasuje se i v zahraničí na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR. Volič hlasuje v tom volebním okrsku, kde je přihlášen k trvalému pobytu. Výjimkou jsou voliči hlasující na voličský průkaz nebo voliči nacházející se v době voleb v nemocnici, ústavu sociální péče nebo jiném obdobném zařízení.
Voličem je občan České republiky, který nejpozději 9. října 2021 dovrší věku 18 let. Pokud se v době voleb nezdržujete v místě trvalého pobytu, je třeba zpravidla zažádat o voličský průkaz. Žádost o voličský průkaz je třeba na úřad doručit do 1. října, je na to tedy již jen poslední den.
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
MaT 1. 10. 2021, 16:00
1
Ta regulace elektrokol v přírodně cenných lokalitách - to mám chápat tak, že my co šlapeme bez asistence (do školu jsem to zvládal bez asistenta, tak na kole zatím taky), případně do takových míst budeme moci i nadále? :-)