Pražská rada schválila výrazné rozšíření cyklotras

Rozsah změn a počet nových cyklotras je enormní

Rada hlavního města Prahy schválila 7. března 2022 usnesením č. 418 aktualizaci celoměstského systému cyklotras, označovaného také poněkud nesprávně jako „cyklogenerel“. Aktualizace by měla pomoct městským částem při žádostech o finanční podporu na výstavbu cyklotras. Zahuštění tras současně definuje celoměstský zájem na koridorech s cykloopatřeními ve vnitřním městě.

I nadále se ale jedná pouze o specifikaci koridorů. Není jasně řečeno, jaké cykloopatření by mělo být na které trase realizováno. Také vedení tras není striktní: i nadále platí dávná formulace, že se trasa může odchýlit, zůstane-li zachována její předpokládaná funkce.

Tato aktualizace celoměstského systému byla schválena usnesením Komise rady pro cyklistickou dopravu 6. dubna 2021, tedy téměř před jedenácti měsíci. Následně proběhlo připomínkování městskými částmi. Do Rady předložená aktualizace má označení 10/2021 – tisk byl tedy Radou schválen až několik měsíců po svém zpracování.

Obsah aktualizace a její odůvodnění jsou poměrně srozumitelně popsány na prvních třech stranách průvodní zprávy. Rozsah změn ve vedení jednotlivých cyklotras a počet nových tras (které podrobněji popisujeme dále), je ovšem enormní. Zájemce o podrobnější studium proto odkazujeme přímo na přílohu usnesení.  Výhledově lze také předpokládat, že bude aktualizován zákres celoměstského systému v pražském geoportálu. V tomto článku se proto soustředíme jen na nejzásadnější novinky a popis principů celé aktualizace.

Aktualizace ke stažení včetně průvodní zprávy zde (8MB).

Nadřazené trasy povedou (skoro) do všech směrů

Již v předchozí aktualizaci se objevila nová nejvyšší kategorie cyklotras – tzv. trasy nadřazené, označené jednomístným číslem. Ideově jde o budoucí „cyklodálnice“, tedy stezky s vysokým komfortem, které umožňují rychlé dojíždění, podobně jako své špičkové cyklotrasy označuje Kodaň nebo Londýn.

Ke stávajícím nadřazeným trasám A1, A2, A3 (Výtoň – Vršovice – Hostivař), A5 (Vinohrady – Krejcárek – Dolní Počernice), A6 („kladenská drážní“) a A9 (Balabenka – Horní Počernice) přibydou další tři. „Devítka“ nadřazených tras je tedy kompletní.

Hlavní rozšíření nadřazeného systému jsou následující:

• Nová nadřazená cyklotrasa A4 z Těšnova přes Nuselský most na Chodov, z větší části v koridoru Severojižní magistrály. Trasa vznikla přečíslováním části cyklotrasy A41 a jejím cílem je přímé propojení Jižního Města s centrem Prahy bez tříkilometrového závleku přes Braník. Na trase se již připravují bezmotorové lávky přes Masarykovo nádraží a mezi Kačerovem a starým Spořilovem.
• Nová trasa A8 z Olšanského náměstí přes Malešice do Hostavic a dále na hranici Prahy. Trasa má ambici být sklonově přijatelnou spojnicí centra a východu Prahy. Využívá koridoru Jarovské třídy, mezi Malešicemi a Hostavicemi jsou zpracovány studie a běží projektová příprava.
• Nová trasa A7 spojuje na jihu a východě centra radiální trasy jako jakýsi „městský polookruh“ a vede z Hlubočep (A1) přes Braník (A2), Krč (A5), Strašnice (A3), Malešice (A8) a Kyje (A5) do Hloubětína (A9).
• Na trase A5 se doplňuje „jižní větev“ po hypotetickém překonání Vinohrad přes Vršovice na Kačerov. Její východní větev se prodlužuje přes Klánovice směrem na Úvaly.
• Trasa A3 se prodlužuje podél benešovské trati na hranice Prahy v Kolovratech, kde navazuje na nedávno zprovozněnou třináctikilometrovou stezku „Do Prahy na kole“.

Nutno říci, že ani v této aktualizaci nebyly formulovány nadřazené trasy, které by zajišťovaly obsluhu sídlišť na severu a jihozápadě Prahy. Pro Severní ani Jihozápadní město zjevně nejde snadno formulovat jednu uspokojivou trasu.

Okraje Prahy: A50 se posune a frekventované okresky nahradí cyklotrasy

V okrajových částech Prahy se systematicky aktualizovalo především mimo již relativně slušně zahuštěný severovýchod. Změny zde plní následující požadavky:

Přeložení okružní trasy A50 na území hlavního města Prahy. Přeložky se týkají asi čtvrtiny trasy a jejich cílem je dostat co nejvíc „Pražského kola“ na území hlavního města. Trasa A50 se tak překládá v dlouhém úseku mezi Radotínem a Uhříněvsí do severnější polohy vedoucí přes Písnici, Šeberov a Křeslice.

Doplnění chybějících napojení na Středočeský kraj. Aktualizace řeší dosavadní nesoulady se středočeským generelem, doplňuje celkem devatenáct tras na hranici Středočeského kraje.

Trasy po „starých cestách“. Pokračující suburbanizace a rostoucí automobilový provoz na okreskách v okrajových částech Prahy činí postupně tyto silnice nevhodnými pro vedení cyklotras bez doprovodných opatření. V aktualizaci je proto věnovaná poměrně značná pozornost tomu, aby byly doplněny návrhy na cyklotrasy na bývalých polních cestách. Ty jsou dnes často neznatelné či rozorané, ale nezřídka jsou v městském vlastnictví, což je pro případnou obnovu cesty či zřízení cyklostezky zásadní. Mnoho takových cest chtějí na cyklostezky adaptovat přímo městské části – začlenění do celoměstského systému jim realizaci usnadní.

Trasy podél „nových cest“. Do systému byly doplněny cyklotrasy v souběhu s uvažovanými liniovými dopravními stavbami. Zřízení souběžné cyklostezky je často možné například propojením „technických“ cest podél dálnice či železnice, což je mnohem levnější než realizovat vlastní „těžkou“ dopravní stavbu. Když jsou naopak bezmotorové vazby opomenuty (například když není na dálničním mostě zřízen cyklochodník či je přerušena polní cesta mezi dvěma obcemi), v lepším případě se tím promarní potenciál těchto staveb pro bezmotorovou dopravu, v horším případě se tak zlikviduje bezmotorová prostupnost doposud málo problémových území.

Do systému tak byly doplněny například trasy podél budoucí sekce Pražského okruhu č. 511 mezi Běchovicemi a Kolovraty. I stávající liniové stavby byly doplněny souběžnými bezmotorovými koridory tam, kde bude výhledově možné je doplnit.

Mapu v plném rozlišení najdete zde.

Trasy v "zanedbaných" oblastech se zahustí

Výrazné zahuštění systému je zřetelné v řadě míst. Z návrhu lze při znalosti území vyčíst různé cíle takových doplnění.

Tím prvním je zohlednění návrhů nové dopravní a obytné infrastruktury, které aktualizace od roku 2010 systematicky neřešily. Zcela nově jsou například doplněny návrhy cyklotras, které budou navazovat na budoucí terminál metra Depo Písnice.

Dále jsou aktualizovány trasy v oblastech téměř neměněných od roku 2010. Na sídlišti Jihozápadní město se například nově jako „celoměstská“ zařazuje cyklostezka, která vznikla při stavbě sídliště, stejně jako řada navazujících koridorů. Výrazně se doplnilo také okolí Šeberova, Štěrbohol a řada dalších lokalit.

K nejvýraznějším zahuštěním nicméně má dojít ve vnitřním městě. V řadě případů jde o faktické potvrzení již realizovaných integračních opatření (ul. Novodvorská, Francouzská a Moskevská) či užívaných průjezdů (Na Dolinách). Jindy ale zjevně jde o formulaci koridorů, kde je vhodné opatření pro jízdu na kole zřídit.

Do systému tak přibylo značné množství mezičtvrťových či téměř místních spojení, zejména v rostlém městě. Zajímavé konkrétní příklady jsou:

• Povýšení Hradebního korza na páteřní trasu v celé délce (nová A40) a zavedení paralelního průjezdu, který  odlehčí pěším zónám (A 400).
• Souběžná trasa s A2 mezi Braníkem a Podolím orientovaná do zástavby (A402).
• Spojnice Nuslí a Pankráce ulicí Ohradní (A407).
• Rekreační cyklotrasa přes Kapslovnu a Židovské pece (A242).
• Trasa v souběhu s uvažovaným Městským okruhem a částečná alternativa A2 v Troji (A290).
• Obslužná trasa jádrem sídliště Kobylisy (A273).

Pozorný čtenář ve schématu jistě nalezne další.

Co chtěly městské části?

Aktualizaci dostaly v polovině roku 2021 k vyjádření městské části. Z 57 radnic se jich vyjádřilo 11. Jejich připomínky se týkaly především těchto bodů:

• Žádosti o upřesnění navržených tras či doplnění trasy z plánů či studií zpracovaných městskými částmi. Mnohé městské části mají zpracované vlastní studie na cyklotrasy. Někdy jsou silně ovlivněné místními zájmy a tudíž do celoměstského systému ne zcela zapadají. I tak byla většina takových návrhů zapracována.
• Žádosti o vyřazení tras z koridorů, které jsou podle městské části pro jízdu na kole nevhodné. Zde bylo zjevně vyhověno jen menší části připomínek.

Výsledek aktualizace: do puzzlu cyklogenerelu přibyl další dílek

Výsledek aktualizace je zřejmý: Praha formulovala výrazné doplnění sítě koridorů, které považuje za hodné sledování a ve kterých při rekonstrukci či výstavbě předpokládá zajištění cyklistické prostupnosti. Tedy aby si ti, kdo připravují například přestavbu ulice či územní studii, byli této potřeby vědomi. Konkrétní řešení je ovšem stále formulováno jen vágně.

To se má nicméně částečně změnit. Aktualizace celoměstského systému bere na vědomí právě probíhající přípravu Strategie aktivní mobility. Její součástí mají být i standardy cyklotras, které budou klást vysoké požadavky přinejmenším na nadřazené trasy A1–A9.

Zjevným nedostatkem systému je v tuto chvíli to, že téměř splývá rozdíl mezi trasami páteřními (A10–A50) a trasami hlavními (A100–A599). Původní představa, že celoměstský systém zajistí větší ochranu cyklistů na páteřních trasách, vzala do značné míry za své.

Co celoměstský systém nyní postrádá, je jasná definice souvislé sítě s vyšší ochranou cyklistů mimo nadřazené trasy a to alespoň ve formě orientačního doporučení, jaký charakter má ten který úsek mít. Dobrou zprávou nicméně je, že již samotné vedení jednotlivých tras jejich charakter do značné míry předjímá. Koridory, které předpokládají cyklostezku či jízdu v klidné ulici, „stačí“ propojit do ucelené sítě, jež bude mít řekněmě třetinovou hustotu oproti tomu, jak to navrhuje současná aktualizace.

Podaří-li se tedy dodefinovat výběr chráněných koridorů, aplikovat na něj připravované standardy a v akčním plánu připravované koncepce stanovit prioritní akce, všechny dílky puzzle do sebe úspěšně zapadnou. Jistě, nebude to „dokonalý“ cyklogenerel. V mezích pražských možností to ale bude další krok kupředu. A na ten „pořádný“ cyklogenerel nakonec za pár let snad také dojde.