Kolárna v P+R na Černém Mostě funguje v novém režimu

Z extrému do extrému

Zatímco při zprovoznění byl provoz kolárny spojen se zvýšeným zabezpečením, které zahrnovalo zvonění na vrátnici, půjčení místního zámku i placení zálohy v drobných, nyní provozovatel od veškerého zabezpečení upustil.

Dle provozního řádu i reportu uživatelů z místa nyní za uschovaná kola nikdo neručí a kromě toho je kolárna volně přístupná veřejnosti. V podmínkách je například napsáno, že prostor střeží kamerový systém, ale že neslouží k hlídání kol, pouze k dohledu nad prostorem.

Přístup do kolárny byl dříve přístupný pouze při zazvonění na vrátnici, nyní je volně odemčen pro všechny. Stačí vzít za kliku a dovnitř se může dostat i ten, kdo tam kolo neparkuje. Jan Šebek, pravidelný uživatel kolárny, k tomu redakci Městem na kole sdělil: „Provozovatel za nic neručí, kamery neslouží k hlídání a dle slov obsluhy je to jako kdybyste si nechal kolo venku na ulici. To je trochu smutné, u takhle drahého projektu a ve srovnání s podmínkami pro auta.“

Jiná řešení

Zatímco dříve byla kolárna zabezpečena tak, že se byl proces uschování kola daleko obtížnější než parkování auta a proces nebyl nikterak automatizovaný, dnes je tomu přesně naopak. Auta jsou zabezpečena klasickým automatizovaným systémem závor, zatímco ke kolům je volný přístup z ulice a jsou chráněna jen zámkem majitele.

Ve svém důsledku jsou tak nová pravidla úschovy srovnatelná s uzamykáním v běžných cyklostojanech. To nemusí být nutně špatně, zároveň ale obdobné systémy chráněného parkování mohou nabízet i vyšší úroveň zabezpečení. To bývá výhodné obzvláště při dlouhodobém odstavení kol, které lze na podobných parkovištích očekávat spíše. Uvádí se, že na čím delší dobu člověk své kolo opouští, tím lépe ho má při parkování zabezpečit.

Ve světě i v Česku lze najít řadu systémů, které umožňují uživatelům různou míru zabezpečení kol. Těmi nejjednoduššími možnostmi bývají zcela volně přístupná parkoviště nebo právě systémy s vrátným hlídajícím/zamykajícím kola. Zároveň se ale vyskytují i pokročilejší technologie.

Kromě v Česku dobře známých cykloboxů a cyklověží jsou to i automatizované kolárny, které dovnitř pouští jen registrované uživatele (například předem registrované uživatele s předplacenou kartou, či šířeji kohokoliv při vstupu identifikovaného čipovou kartou – například kartou platební). Dovnitř se tak dostávají jen kartou identifikovaní lidé, čímž se částečně snižuje pravděpodobnost namátkové krádeže. Zajímavým zlepšovákem může být i nabídka vlastních čipových stojanů, které umožňují parkování bez vlastního zámku po identifikaci kartou.

Ostatně, s takovým systémem má přijít magistrátní projekt KOLárna. Ten byl inspirován praxí v zahraničí a prostor na kola by se odemykal po přiložení karty Lítačky / jiné karty s RFID čipem. Původně měly první KOLárny v Praze pilotně vzniknout letos na jaře, projekt se ale dle našich informací zadrhl. Je s otazníkem, proč město zvažovanou technologii KOLárny nevyužilo pro novou kolárnu v rámci budovaného B+R Černý Most.