Kam nevidíte vy, tam vás nikdo neuvidí. Velká auta vám mohou zaclonit výhled, stejně jako zastínit ostatním řidičům vaší maličkost. Samozřejmě, že platí zlaté pravidlo ,,od velkých aut raději dál“. Někdy ale není zbytí, v průmyslových zónách se to náklaďáky jen hemží a někdy se kamion objeví i ve vaší poklidné čtvrti… V dnešním článku se budeme věnovat jednak trablům vycházejícím z toho, že cyklista nevidí celou dopravní situaci, jednak problémům koexistence cyklistů a nákladních aut.
Pohyblivé zákryty
Auta, která vás rozměrově převyšují, vám při jízdě zakrývají dopravní situaci. Při jízdě vpravo podél kolony tak nemusíte vidět, co se děje vlevo o 100 metrů dál: A naopak. Souběžně jedoucí autobus nebo dodávka spolehlivě zajístí, že se pro všechny ostatní účastníky provozu stáváte nepostřehnutelným. V horším případě jízdy přímo v mrtvém úhlu zrcátek souběžně jedoucího auta vás pak nevidí ani jeho řidič. Existuje spousta modelových situací, kdy vám takový zákryt může docela výrazně zavařit.
Díra v koloně znamená trable
Představte si ucpanou hlavní ulici s širokými krajnicemi, po kterých můžete kolonu bez potíží předjet. Nejste hulváti, abyste jeli po chodníku, nasadíte tedy o něco opatrnější tempo a pustíte se vpravo od poskakující kolony. Případně vám tuto volbu nabídne šikovný cyklopruh, po kterém můžete jet zdánlivě jako králové. Dokud…
…Dokud se v koloně někdo kus před vámi nezastaví, aby pustil z protisměru místního, odbočujícího do dvora.
Proto při předjíždění kolony zprava sledujte velice pozorně, zda auto vlevo od vás nebo to před ním náhodou nezastavuje. Pokud zpomaluje a vytváří před sebou mezeru, může buďto odbočovat vlevo, nebo pouštět auto z protisměru. V takovém případě zpomalte, nebo zastavte, pokud možno ještě za zastavujícím autem. Je totiž také možné, že bude odbočovat vpravo a nemá o vás ani tušení…
Necpěte se do výhledu
Situace, kdy vám souběžně jedoucí autobus nebo náklaďák zacloní výhled do křižovatky natolik, že nemáte tušení, odkud se na vás kdo vyřítí, může nastat v mnoha podobách, především ale na neřízených křižovatkách. Jednu modelovou situaci ukazuje obrázek: Na T-čku odbočuje vpravo autobus, vy chcete vlevo, autobus vás zadkem tlačí do křižovatky, proto mu uhýbáte posunem dopředu… a ani nevidíte, že už jste v pruhu aut odbočujících zprava.
Na křižovatkách přeplněných auty, zvlášť tam, kde si auta z vedlejší musejí tu přednost tak trochu vynucovat, se špatně odhaduje, zda se právě ohrožujete, nebo ne. Proto je lepší být obecně opatrný. Rozhodně se necpěte dopředu, pokud nevidíte do všech směrů křižovatky, a zvlášť ne z vedlejší ulice. Místo, na kterém nakonec zastavíte, může být právě tím, kterým se jiný řidič rozhodně křižovatku rychle projet. Raději počkejte za bílou čarou značící hranici křižovatky. Uvědomte si, že pokud do křižovatky nevidíte, znamená to také, že nikdo na křižovatce nevidí vás. A i když se můžete cítit jakoby v bezpečí tím, že vás vozidlo v sousedním pruhu stíní, nic není natrvalo. Autobus odjede a první, kdo to bude chtít střihnout za ním, vás sejme.
Polopouštění
Třetí, ačkoliv nepříliš častou možností, jak ,,prošvihnout“ zákryt, je jízda po nechráněném přejezdu nebo přechodu přes vícepruhovou silnici. Nikdy nepřejíždějte vícepruhový přechod, pokud ve všech pruzích nevidíte zastavující auta. Může se stát, že vás jeden pustí — a ten druhý ne, tak jako se to stalo osudným cyklistovi na Vídeňské v roce 2005.
A i všelijak jinak
Samozřejmě, problémů může nastat víc. Když si ale stále budete uvědomovat, že kam nevidíte, odtamtud nejste viděni, vaše předvídavost vám zajistí, že se problémům spojeným se zakrytým výhledem dokážete vyhnout.
Jak s kamiony
Zvlášť pozorní musíme být, pokud se dostaneme do smíšeného provozu s nezanedbatelným podílem nákladních aut. Zatímco mezi osobními auty není předjetí kolony zprava a postavení se na ,,pole position“ obvykle žádný problém, pokud se ve hře objeví kamion, musíte své chování výrazně přehodnotit.
Tento cyklista stojí přímo ve slepé zóně
kamionu. Pokud kamion odbočuje vpravo
a vyjede jako první, je cyklista ve velkém
ohrožení. (foto truckview.net)
Náklaďáky totiž:
1. Mají obrovskou slepou zónu na všechny strany přímo kolem kabiny, při stání na semaforu zrovna v těch místech, kam byste se se svým kolem rádi postavili (viz obr. vpravo). Do blízkého okolí kabiny řidič kamionu prostě nevidí, dokud se nenakloní; a proč by to dělal.
2. Při odbočování vpravo vybočí o desítky centimetrů dovnitř oblouku a dovedou tak nepozorného cyklistu velmi efektivně přimáčknout na obrubník, nebo v horším případě semlít zadními koly.
V blízkosti kamionu tedy musíte počítat prostě s tím, že vás jeho řidič vůbec nezaregistruje. Na základě článku zabývajícího se nehodami cyklistů a kamionů v Londýně, radíme v blízkosti velkých vozidel následující:
1. Pokud je velké vozidlo za vámi, jeďte tak, aby jeho řidič musel vzít v úvahu vaší přítomnost. Když jedete v koloně, která je stejně rychlá, nebo jen o málo rychlejší, zaberte pruh, ať je jakkoliv široký. Náklaďák vás nebude předjíždět, dokud mu uhnutím vpravo nedáte sami najevo, že předjetí považujete za přijatelné. Na silnicích, kde se jezdí přes padesát, si takový luxus bohužel dovolit nemůžete, ve městě na ně ale narazíte stěží. Pak pomáhají rozsvícená světla, reflexní vesty, jasné oblečení… a poloha tak daleko od krajnice, jak si jen troufnete. Když už vás náklaďák předjíždí, je dobré, když ho jízdou více vlevo vyženete co nejdál od vás a pak se sami schováte ke krajnici. Zvětšíte si tím boční odstup, zvlášť za větrného počasí oceníte každý decimetr navíc.
Relativně bezpečná stání cyklisty
jsou modře, nebezpečná červeně.
Modré plochy značí mrtvý
úhel řidiče kamionu.
2. Pokud dojedete pomalu jedoucí nebo v koloně stojící náklaďák, zdržujte se v místě, ze kterého vidíte jeho zrcátka, dokud jej nebudete moct předjet. Míněna jsou levá zrcátka. Jestliže jste tedy doposud předjížděli kolonu zprava, zkuste se v nějaké větší škvíře přesunout vlevo. V této pozici se můžete v klidu rozhodnout, zda náklaďák vůbec předjíždět.
3. Čekající nákladní auto předjíždějte zásadně zleva a jenom tehdy, když máte jistotu, že budete moct zastavit v dostatečné vzdálenosti před ním. A že se mezitím nerozjede, dodávám. Vpravo od náklaďáků bývá v řadícím pruhu zpravidla tak málo místa, že vás to ani nenapadne, zato mezi pruhy obvykle nějaký ten metr vyšetříte (pozor, pokud je vlevo už protisměr, v takovém případě předjíždějte jen, pokud protijedoucí auta mají pořádný odstup). Někdy je řadící pruh širší, což může vést k pocitu, že zprava se vejdete (teoreticky zde může být dokonce cyklopruh, což v Praze naštěstí nikde není). Stejně to nedělejte, pokud si nejste stoprocentně jistí, že nepadne zelená, dokud kamion(y) neobjedete, a pokud si jste jistí, že první auto nebude odbočovat vpravo.
Dál ani o metr!
(foto truckview.net)
Vyhozené pravé blinkry na kterémkoliv návěsu pro vás znamenají nejpřísnější zákaz vstupu! (viz obrázek)
4. Při čekání na zelenou nikdy nezůstávejte na úrovni kabiny. I kdybyste museli zastavit až na přechodu a pak si mohli při šilhání na světla ukroutit krk, zastavte alespoň dva metry před maskou, pokud možno přímo před řidičem. Když vidíte, že kamion bude odbočovat vpravo, postavte se víc vlevo. A když má semafor zvláštní zelenou šipku pro odbočení vpravo, raději se rovnou ukliďte do levého pruhu.
5. Pozor na obalové křivky. Vybočování přívěsů a návěsů jsme už zmínili. Kamiony s návěsem mají tendenci ,,zavírat“ vnitřní oblouk, a tak, že zadní kola nakonec jedou třeba i o metr víc uvnitř oblouku, než jela kabina. Náklaďáky s přívěsem jsou na tom o něco lépe. U tramvají je vybočení dovnitř oblouku až neuvěřitelně velké především na stísněných křižovatkách při odbočování vpravo. Zvláštní kategorií jsou kloubové autobusy, jejichž zadní článek si někdy také rád ,,zatancuje“ a to dost nezávisle na zbytku vozu.
Autobusy
Ve městě se nakonec nejčastěji setkáme s autobusy veřejné dopravy. Jejich řidiči jsou o poznání ohleduplnější a díky nižšímu posezu v kabině nehrozí, že by vás na křižovatce přehlédli, pokud se postavíte přímo před přední sklo. O slepých úhlech podél autobusu ale platí totéž, co pro kamiony.
Autobusy navíc často kříží cyklistům cestu zajížděním do zastávkových zálivů, nebo zastavováním při okraji vozovky. Přitom se ale jedná o vozidla veřejné dopravy ke kterým bychom měl být ohleduplnější a zejména je zbytečně nezdržovat. I cyklista by měl být schopen umožnit autobusu vyjetí ze zastávky. Osobně to obvykle dělám ukázáním vlevo a přesunutím do levé části pruhu. Pouštěcí manévr můžete ovšem zahájit jen, pokud vás právě nikdo nepředjíždí.
Někdy se stane, že se s jedním autobusem potkáváte na několikrát: předjedete ho v zastávce, mezi zastávkami předjede on vás. Pokud vás takové opakované manévry obtěžují, není nic lehčího, než na chvíli zpomalit, autobus pustit právě při výjezdu ze zastávky a pak si ho nechat trochu ujet. Nakonec to oceníte oba.
Závěrem
Při jízdě po ulici, kde jezdí velká vozidla, buďte opatrnější. Dávejte pozor na pohyblivé mrtvé úhly, stínící výhled vám, i pohled na vás. Při předjíždění kolony zprava si hlídejte, zda auta před vámi zdánlivě bezdůvodně nezastavují: Možná právě pouštějí někoho, kdo vám zkříží cestu. Na ulici, kde jezdí těžká nákladní auta, pak buďte obzvlášť opatrní. Kamiony čekající na světlech objíždějte velmi opatrně a raději zleva, abyste nebyli chyceni do pasti vpravo odbočujícího návěsu. Zastavujte až dál před náklaďákem, přímo pod maskou mají řidiči slepou zónu. Nikdy se nestavte od kabiny vpravo.
Podrobné návody, jak bezpečně jezdit na kole po městě, pro začátečníky i pokročilé, najdete v naší příručce.
mech1 24. 8. 2009, 14:27
Jak to tak ctu, zacinam mit neodvratny pocit, ze to je presne ten duvod, co lidi odradi od toho jezdit do prace na kole ...
Par km uz jsem po meste najel ale pri predstave, ze bych denne takto mel davat pozor, bych asi rovnou prestal!
Zajimalo by me, kolik procent lidi by odpadlo z takovych cyklo mest, jako je Kodan, Amsterdam apod.
Jsem hulvat, radsi na chodnik a zbrzdim na rychlost chuze, abych neprekazel ...
Vratislav Filler 24. 8. 2009, 22:34
Já vím, je to odstrašující. V DK a NL se jezdí tolik proto, že tam je cyklistika vnímána jako bezpečná díky dostatečné infrastruktuře a vnímání řidičů. Tady se zatím musíme umět pohybovat v džungli. Ale čím víc bude v té džungli kol, tím spíš se s tím bude něco dělat.
mech1 25. 8. 2009, 08:46
Ano souhlasim s ti, ze pokud by byla cyklistika u nas vnimana jinak a infrastruktura a predevsim zakon prizpusoben, tak by to bylo lepsi ...
... takhle za me ale v te dzungli musi bojovat nekdo jiny.
Hynek Hanke 25. 8. 2009, 21:59
Ono je to ještě trošku jinak. Tyhle články ukazují na konkrétních příkladech spíš takové obecné principy opatrnosti a obezřetnosti. Tu nabydete po čase i bez toho, abyste pořád myslel na všechny tyhle jednotlivosti.
Jinak osvětu o slepých zónách kamionů dělají v Kodani úplně stejně jako tady, v tom není velký rozdíl.
roman 26. 8. 2009, 08:40
nemyslím, že je praha taková džungle. jezdím rok (i přes zimu) den co den přes centrum i mimo stezky a často v tom nejhorším provozu a dá se to.
je to o zvyku, zkušenostech a pokoře.
co vidím cyklisty, dívím se, že jich neumírá víc. riskují, ignorují semafory, skáčou ze silnice na chodník a zpět, hází autům myšky... letí do vyšehradského tunelu jako na tour de france... nemyslím, že bych byl na tolik pomalejší, když pokorně počkám na zelenou, jedu prostě po silnici a předjíždím jen tam, kde jsem si jistý.
Vratislav Filler 26. 8. 2009, 09:45
Souhlasím s Romanem, když člověk jezdí slušně a neprasí, tak se dá vyjít se všemi, ať na silnici nebo na stezce či chodníku. Ale musí se to umět a mít trochu ohledy.
Džunglí jsem myslel spíš takové ty situace, kde člověk, aby nějak plynule projel, riskovat trochu musí (třeba jízdou po tramvajovém pásu nebo úmyslně ve dveřní zóně). Pak ale skutečně musí myslet i za ostatní a dávat si hodně pozor.
mech1 26. 8. 2009, 11:24
Vpodstate tak nejak souhlasim se vsim, alespon castecne ...
Muj pohled na vec je ale takovy, ze dokud v zakone nebude jasne uvedeno ze vina je na strane ridice v aute, jakmile dojde ke srazce s cyklistou a dokud nebudou jasne viditelne pruhy s jasnou navaznosti pres krizovatky, po silnici nejedu!
Zijem v dobe a zemi, kde tolerance je sproste slovo a meritkem uspesnosti je velikost arogance a osobniho zisku a predevsim uspechanost. To se samozrejme promita i do rizeni vozidel, kdy v krizove situaci lidi nebrzdej ale kroutej volantem.
Cili myslenka ze cyklista by mel mit zonu okolo sebe je krasna, ale v praxi nefunguje.
A muzou si za ni i cyklisti sami, protoze se nesnazej jezdit tak, aby tu zonu okolo sebe vytvareli, ale svejma myskama a objevenim se a mizenim odnikad nekdese do role tech, co si nezaslouzej pozornost pasujou sami.
Ostatne stava se mi to i na A2, ze me ohrozujou ucastnici tour de France a to zcela zbytecne!
Suma sumarum porad jsem v jezdeni po Praze novacek, blizim se teprve k 1.000km a porad si formuju nazor. Ale byt se snazim na malo rusnych silnicich ve vesnici byt viden a predvidatelny, i tak mi posadej auto pred kolo tak, ze musim pribrzdit a nacuchat se jejich splodin co vyprodukuje motor pri plynu na podlaze. Proc? Protoze maj preci karu jako svine a ja nemam narok ...
A to se mam jeste pustit na frekventovanejsi silnice?!
Roman Rogner 26. 8. 2009, 11:56
Cyklisti se musí stát sebevědomější. Jezdím každý den po Vršovické a zrovna dneska mě předjel rychlejší cyklista. Za chvíli jsem ho dojel na křižovatce Vršovické a Bělocerkevské v místě, kde končí cyklopruhy - já na místě před všemi auty, abych byl vidět a mohl pokračovat po komunikaci dál, on různě křižoval chodník, pak naskočil na přechod, kličkoval, zase na chodník a takhle zmizel po chodníku v dáli.
Řidiči z toho jsou taky často zmatení, tak jim dejme najevo, že i my jezdíme po silnici a že nás musí, když dáme o sobě vědět a budeme dodržovat společná pravidla, respektovat.
mech1 26. 8. 2009, 12:10
Ja se chci dostat do prace klidneji, zdraveji a min hekticky nez autem nebo MHD ... ale nebudu si zvysovat riziko te cesty, abych po sobe zanechal dve deti a placici manzelku. To se radsi vratim zpet k autu a MHD.
Obavam se, ze i diky tomuto nazoru spousta lidi to kolo ani nezkusi, takze je to zacarovanej kruh.
Ma filozofie chodniku je, ze je to trestna lavice, jedu tam se "stazenyma usima a ocasem" na nejlehci prevod, ruce ne brazdach a snizuju rychlost na rychlost chodcu, abych je v zadnem pripade neohrozil nebo nevylekal. Denne ovsem potkavam jezdce toure de France co to mrskaj po chodniku jak uz tu bylo receno.
Takze vlastne - dobre nam tak.
pekas 30. 6. 2010, 21:23
Už dvakrát jsem narazil na problém, kdy stojí kolona aut na dvouproudé ulici v levém pruhu a rozhodnou se pustit někoho z protisměru, kdo odbočuje vlevo. Já jedu ve volném pravém pruhu (příp. cyklopruhu) a ten vlevo odbočující mi tam vletí. Je to jeho vina, měl se podívat do všech pruhů a kromě toho jsem já na hlavní, ale je to hrozně nebezpečné. A s výjimkou toho, že já prostě pojedu pomalu, i těžko řešitelné.
Stalo se mi to na Českomoravské před Balabenkou a v Sokolovské před Balabenkou, oboje směr do centra.
Tak si na to dávejte všichni pozor.
Vratislav Filler 27. 8. 2010, 15:49
Dostali jsme odkaz na krátký článek o tom, co z cyklisty vidí řidič autobusu: http://www.camcycle.org.uk/newsletters/91/article8.html . Moc toho skutečně není.