Pošmourná rána, šero už v šest večer, vichr vhodný tak na pouštění draků, ranní teploty kolem deseti stupňů, popadané listí a mrazivé přeháňky: Podzim je tady a s ním přichází výzva pro všechny z nás, kdo jezdíme po městě na kole: Jak se popasovat s postupně se horšícími podmínkami?
Naštěstí to není tak těžké — stačí se trošku vybavit… a nepřestat. Tipy a rady pro cyklistický podzim jsme pro vás shromáždili v tomto článku.
Za podzimních deštů
Podzimní deštíky, ranní mlhy a vlhké vozovky, které slabé slunce už jen tak nevysuší, doplňují na podzim barvy padajícího listí. To všechno je znamením, že vozovka je kluzká a stejně jako to listí, můžete spadnout i vy. Jakmile je mokro, je na čase zvolnit, především v zatáčkách. Klouzavé jsou po namoknutí klasické ,,kočičí hlavy“ (ty hladké), a ocel tramvajových kolejí (zvlášť její velké plochy na výhybkách). K nim se přidává na ulici napadané listí, omezující značně vaše možnosti rychle zatočit nebo se vyhnout překážce. Projíždějte zatáčky pomaleji a změňte techniku jízdy: brzděte dřív, než začtete zatáčet, pak už je pozdě.
S podzimem se letní přeháňky, které mohl cyklista v létě s klidem ignorovat, mění v nepříjemné deště vyžadující ochranu proti vodě ze všech stran. Zmoklý cyklista znamená na podzim nastydlý cyklista a blátivý pruh na zádech není známkou dobrého vychování ani v té nejtolerantnější společnosti.

Zástěrky na blatníky vyrobíte z toho, co máte doma.
Dobré blatníky jsou proto základ. ,,Dobré“ zde znamená především dostatečně dlouhé, tedy takové, které na předním kole sahají co nejníž pod úroveň osy a na zadním kryjí i před bahnem stříkajícím z otáčejícího se kola přímo vzhůru. Na sportovní blatníčky s jednobodovým uchycením zapomeňte hned, ostatně i klasické sady na turistická kola dost často neznemožní zablácení vašich naleštěných bot. V takovém případě nastupují zástěrky, které si doma snadno vyrobíte sami. Coca Cola bezpochyby netuší, k čemu všemu je dobrý ,,sexy“ tvar jejich plastových dvoulitrovek. Konečně, na pravidelných Auto*Matích cyklodílnách si můžete kolo pro podzimní potřebu upravit. Ta nejbližší proběhne ve středu čtrnáctého října.
Když kolo necháváte venku a víte, že nebude zrovna sucho, použijte igeliťák, čepici nebo menší igelitku a přetáhněte jí přes sedlo. Odměnou po návratu z pochůzky vám bude suché posezení.
Do sucha i do vodičky…
Podzim znamená nízké teploty a studené přeháňky. Ve městě, pokud nejedete patnáct kilometrů, nepotřebujete žádné sportovní vychytávky. Loňský podzim jsem odjezdil ve větrovce a později v kožené bundě, která chránila i před příležitostnou přeháňkou. Na kolo je velmi vhodným oděvem také pončo, ať už pláštěnkové, nebo rovnou pletené. Jen počítejte, že za větrnějších dnů se stanete ukázkou přísloví ,,kam vítr, tam plášť.“ A když bude pršet opravdu moc… kdo říká, že na kole musíme jet opravdu každý den?
Odhad na to, co si na kolo obléknout za chladnějšího počasí, vychází ze dvou předpokladů: Abyste se při jízdě moc nezpotili, raději proti oblečení ,,na vycházku“ jednu vrstvu uberte (vzít si jí můžete s sebou). A dbejte na pohodu periferií — nohou, rukou, hlavy. U nohou si držte v teple především kolena. Než nastane čas na dlouhé kalhoty, rozhodně oceníte šortky do půli lýtek. Pokud jste náchylní na nachlazení (jako já :-) ), pečujte více o svou hlavu. Šátek nebo tenká čepice se vejdou i pod přilbu, stejně jako látková kapuce od mikiny. Při teplotách kolem deseti stupňů to pak může vést k trošku extrémnímu odívání typu šortky + tričko + čelenka + rukavice, které může přivábit i nějaké ty udivené pohledy, je ovšem plně funkční.
Ukázku z loňské podzimní módní cyklistické kolekce prezentuje následující fotografie:

Hitem loňského podzimu v Darmstadtu byla barevně sladěná sada v černé: Džíny, sportovní bunda, pohorky a pletená čepice. Naopak čepičku dítěte v sedačce je třeba sladit s barvou odrazek.
Pokud chcete být více in, oblečte si mikinu s kapucou a nezapomeňte na Ipod!
Jízda za tmy
Že se s přicházejícím podzimem množí na stezkách a silnicích cykloninžové, jste jistě postřehli sami. Ti z nich, které neodhalí bystré oko ostatních účastníků provozu, mohou dopadnout dost špatně. Proto bychom měli být jednak pořádně viděni, jednak si umět na cestu pěkně posvítit.
Základem je dobrá viditelnost jezdce, a to i na osvětlené ulici. Zadní odrazky fungují slušně, největší nebezpečí hrozí ale cyklistovi zepředu. Auto strkající čumák do silnice ze strany vaší přední odrazku těžko osvětlí. Jen dobré přední světlo či přední blikačka zajistí, že bude cyklista dobře viděn.

Pozali byste, že tohle je cyklista?
Sestava slušného nočního cyklisty proto sestává přinejmenším z červené blikačky či světla vzadu a výrazné bílé blikačky vpředu. Přední světlo má smysl, jakmile na své trase projíždíte neosvětlené silnice, chodníky či vozové cesty: ne vždy je měsíc v úplňku. Možností je celá řada: světlo bateriové či pořádné dělo na přilbu — jak je ctěná libost.
Kromě klasických akumulátorových blikaček, kterým baterka obvykle dojde právě ve chvíli, kdy je nejvíc potřebujete, můžete zkusit vybavit své světlo dynamem v předním náboji (které oproti ,,klasice“ prakticky neklade odpor). Nebo si pořiďte permanentní blikačky Reelight, napájené rotací magnetů vpletených do drátů. Ty vám zajistí, že se o světla nebudete muset starat celou zimu.
Pro jízdu v noci je podstatné reflexní oblečení. V tomto případě nejsem nejlepším vzorem, protože se rád oblékám do tmavé, ale i takový oděv se dá doplnit sadou reflexních pásek. Jednu na levou nohu a dvě na ruce — pak řidiči vidí, že ukazujete, a není problém.
Při jízdě za tmy uberte na agresivitě. Auta někdy zapínají dálková světla, která vás oslní tak, že ani nevíte, kde je kraj vozovky. Odhad vzdálenosti je v noci obtížnější, takže předpokládejte, že auto jede rychleji. Na cyklostezkách a chodnících pak buďte velmi opatrní na chodce, kteří nebývají vidět. A pamatujte, že pokud míjíte večerního osamělého chodce jinde, než na nejbližší spojce od zastávky k zástavbě, může být někde poblíž i jeho pes.
Celoročním cyklistou?
Podzim je v Praze stále ještě pohodový. Když se dobře oblečete, budete mít světla a blatníky, nebude pro vás problém, jezdit tak dlouho… jak dlouho to vydržíte :-) Do zimy je ještě daleko. A otázku, zda se letos poprvé stát celoročním cyklistou, si můžete ponechat až na to ráno, kdy na louži před domem poprvé spatříte slabý ledový povlak. My budeme při vás.
Odkazy:
Příručka Prahou na kole: V noci, za deště, v zimě.
Cycling in the rain (en.)
Cycling lights (en.)
pekas 7. 10. 2009, 09:51
Doplňuji, že poblíž Vltavy HODNĚ kloužou ocelové plotny pro osazení protipovodňových zátarasů. Za vlhka se k nim chovám jako ke kolejím.
Místo pytlíku na sedlo to sedlo sundavám a nosím s sebou dovnitř. Nejen, že je potom suché a vyhřáté:-), ale navíc to považuju za slušnou prevenci proti zlodějům.
A pod helmu se mi nejlíp osvědčila tenká čelenka přes uši. K tomu po dojezdu čaj s citronem a horká sprcha, přeci jen to mám přes 20km.
MichalV 7. 10. 2009, 16:15
Na sedlo se mi osvědčila jednorázová koupací čepice. Takový ten igeliťák s gumou. Nejlevněji je k mání v hotelích *** a lepších, zvláště v zahraničí. :-)
nazir 8. 10. 2009, 11:35
Kolo si raději beru v práci dovnitř (naštěstí tam je hafo místa), takže kratochvíle s kradením kol mne snad již nepotkají.
Pod přilbu si v zimě přidávám jeden až dva "pirátské" šátky z armyshopu, nebo kuklu, ale naštěstí mne zatím ještě hřeje má pomalu šedivějící "deka".
Čaj s citrónem a horkou sprchu potvrzuju, taky každý den jezdím dvacítku domů z práce a kýbl neslazeného earl graye je k resuscitaci velmi vhodný... ;^)
BTW: za tu Pelc-Tyrolku by někoho měli pověsit za cosi intimního do průvanu. Alespoň tam mohli fláknout pár lamp -- přestože jezdím s blikačkou a předním (i zadním ;^)) světlem, vidím tam excremento a musím to raději brát "horem" Povltavskou spolu s autama (zaplať allah za ty nacvakávací reflexní pásky, alespoň je člověk vidět a moc místa to přes den nezabere)... :(
Vratislav Filler 13. 10. 2009, 11:32
Tak včera už jsem vytáhl tříčtvrteční kabát a byl jsem v klidu. Zástěrky na blatníky (ty vyfocené) odvedly dobrou práci, na botu mi nacákalo jen při rychlém průjezdu přehlédnutou hlubokou louží, na kabát zezadu (proti loňsku) vůbec.
A ještě jedna věc klouže víc než "hrubá" dlažba: Ty rovné žulové desky na pěších zónách, co se po nich za sucha tak hezky jede.
mech1 15. 10. 2009, 07:45
Dneska jsem si byl jist, ze vyrazim ... opravil jsem na kole vse, co mi v poslednich tydnech postupne odeslo. Poridil sem nove svetlo a refelxni pasky ... a kdyz jsem rano vstal, promnul si oci, tak u nas na vesnici chumelenice.
Byl jsem rad, ze jsem nasel zastavku primestskeho busu :-C