Zprávy z lednové cyklokomise

První jednání cyklokomise v roce 2010 ukázalo krutou pravdu: Už tak nízký rozpočet na cyklistiku byl ještě seškrtán a tak jsou letos prostředky sotva na třetinu připravených staveb. Kromě pár drobností se tak letos bude stříhat páska především na stezkách, které měly být (nebo dokonce už jsou) dávno hotové.

Ožehavé téma zimní údržby pak proletělo komísí takovým šmahem, že se jeden nestačil divit.

Rozpočet nestačí

Po loňském seškrtání rozpočtu pro cyklo na polovinu zůstává na novostavby pouhých 25 milionů korun. Přitom se konečně podařilo dotáhnout přípravu řady staveb. Situace je tak přesně opačná, než tomu bylo před třemi lety: Tehdy byly (poprvé) slušné peníze na výstavbu, ale nebyly připravené projekty. Teď jsou hotové projekty, ale zase nejsou peníze.

V roce 2010 tedy vznikne méně nových cyklostezek. Slibovaná kilometráž se letos zvedne především opatřeními bez větších stavebních úprav, tedy cyklopruhy a vyznačením klidných tras.

Ještě k vítkovské cyklostezce

Vítkovská stezka po bývalé železniční trati tzv. ,,Starého spojení“ měla být dokončena v minulém roce. Původní projekt počítal na východním konci s napojením na stávající ,,hřebenovku“ po vrchu Vítkova, včetně nepříjemného stoupání. Podařilo se ale dohodnout změnu a do stavby začlenit také bývalý železniční tunel, který cyklistům umožní dojet pohodlně a bez větších převýšení od Bulhara až na Krejcárek.

Tahle změna nicméně způsobí, že se celá stavba otevře až v polovině letošního roku a to včetně dávno sjízdného úseku z Tachovského náměstí k Bulharu. Cyklistika není pro město tak důležitá, aby si kdokoliv komplikoval život otevíráním nějaké stezky po etapách.

Cyklostezka Rokytka je po kolaudaci

Cyklostezka Rokytka z Vysočan do Hloubětína byla v prosinci 2009 nakonec zkolaudována s řadou nedostatků, a to i včetně těch odstranitelných (více zde). To ovšem neznamená, že byla oficiálně otevřena pro veřejnost. Zdá se, že i zde se se stříháním pásky počká až na roční období příznivější teplotně i politicky.

Zdá se, že jedním z důvodů, proč se s otevíráním dvou nejnákladnějších pražských cyklostezek slabě řečeno ,,nespěchá“, může být letošní volební rok. Po brutálním seškrtání rozpočtu na cyklostezky v letošním roce a za současného stavu preferencí je prostě nezbytné otevřít velké stavby spektakulárně v rámci předvolební kampaně — a bude jedno, že se po nich už tři čtvrtě roku jezdí, případně jezdit mohlo.

Co bude dál?

Po odečtení deseti milionů na Vítkov zbývá na nové stavby jen 15 milionů. Papírově připraveno je ovšem daleko více:

• Nájezdové rampy na nové dálniční přemostění Vltavy v Komořanech a půl kilometru stezky do Lahovic (A101). Na jaře získá poslední stavební povolení a vzhledem k součinnosti se stavbou Pražského okruhu se s vysokou pravděpodobností realizuje.
• Opatov (A22). Čtyři sta metrů nové cyklostezky v centrálním parku Jižního Města má stavební povolení a s vysokou pravděpodobností se bude realizovat.
• Na Slupi – Výtoň (A23). Tři čtvrtě kilometru klíčového pro spojení doposud fragmentované trasy, vedené v tomto úseku frekventovanou ulicí Neklanovou. Má stavební povolení, realizace pravděpodobná. Řešení zůstane v hlavním dopravním prostoru, komise má připomínky k navrženému značení.
• Čimická – Maškova (A280): 1,2 km. zčásti po stávajícím lesním chodníku, zčásti po nové stezce propojí stezku vedoucí Bohnickým sídlištěm a oblast tramvajové smyčky Kobylisy, odkud navazují stezky do Ďáblic a k metru Ládví. Řešení průjezdu přes ulici Ústeckou není součástí projektu. Má stavební povolení, realizace nejistá.
• Stezka podél Botiče od Vršovické po Nuselskou (A23): Tento 1,4 km dlouhý úsek by měl získat stavební povolení v dubnu. Realizace ale málo pravděpodobná.
• Trasa (zčásti stezka) od Kačerova přes Spořilov po ulici Ke Spořilovu (A41): Úsek dlouhý 3,2 km, včetně řešení podjezdu ulice Spořilovské a asi kilometru stezky pod Novým Spořilovem by měl získat stavební povolení v dubnu. Součástí je i odbočení do ulice Na Líše (A43 směr Pankrác). Realizace je vzhledem k financím málo pravděpodobná.

Další stavby se postupně prokousávají jednotlivými stupni stavebního řízení. Bez přisypání dalších peněz na realizaci se ale budou stavět až za rok (pokud vůbec).

Rekonstrukce a jiné projekty

Koumunardů

V roce 2010 se předpokládá náhrada dlažby na třídě Komunardů v Holešovicích. Pro cyklisty podstatná je informace, že na této ulici projektant s jakýmikoliv řešeními nepočítá. Není se ale čemu divit. Řešení navržené firmou ProConsult bude nevhodné i pro chodce čekající na tramvaj (neodstranění zastávek bez ostrůvku, nerozšíření stávajících ostrůvků), tak co bychom měli čekat.

Možná jsme se ale spletli a v případě ulice Komunardů nejde o rekonstrukci, ale o přestavbu na adrenalinový park.

Myslíkova

Na druhou stranu se letos nejspíš dočkáme odstranění příšerné dlažby v ulici Myslíkově. Zde se totiž přikročí ke kompletní rekonstrukci uličního profilu a to včetně křižovatky se Smetanovým nábřežím. V Myslíkové se zúží uliční profil. Všemi ignorované tlačítko na výjezdu z náplavky bude nahrazeno videodetekcí. Průjezd od náplavky do centra se tak stane výrazně pohodlnějším.

Piha na kráse tomuto vylepšení bohužel zůstane: Sto metrů kočičích hlav na výjezdu z náplavky není součástí této akce a v městském rozpočtu na tento rok se na předláždění najdou peníze dost těžko.

Trať na Lysou

Od roku 2010 se bude rekonstruovat železniční trať 231 (od Balabenky po hlubiny Středočeského kraje). Nově zrekonstruované stanice budou mít výtahy na perony a lišty na schodištích. Potíže budou u přivaděče od Vysočanské radiály na Černý Most, kolidujícího s trasou A44. Současné řešení v projektu je údajně ,,trochu dadaistické“ (odborníky užívaný eufemismus pro nekoncepční zmatek). Problém má také Rajská Zahrada. Velkolepé řešení nadchodu k plánované železniční zastávce trochu pozapomnělo na možné provedení dopravních cyklistů přes ulici Chlumeckou.

Klánovice, aneb když projektuje FD ČVUT

V rámci projektu ,,Bezpečné cesty do škol“ se připravuje zlepšení podmínek pro dětské cyklisty v okolí ZŠ v Klánovicích. Projekt připravuje fakulta Dopravní ČVUT a zjevně to není žádná sláva. Cyklokomise navrhla celé řešení zgruntu přepracovat.

Tato perlička by ani nestála za zmínku, kdyby to byl první takový projekt z dílny FD, který jsem viděl. Obdobný projekt řešení příjezdu ke škole v Kyjích trpěl stejně paranoidní obavou z blízkosti řidičů a cyklistů, zato mu nečinilo potíže (v zájmu bezpečnosti) donutit cyklistu otáčet se třikrát na pětníku a zbytečně křížit všechny komunikace, které byly v řešeném území k dispozici.

Stojany hlásí 843

Městských stojanů opět přibylo, v tuto chvíli nabízejí 843 stání celkem ve 180 lokalitách. Městské stojany najdete už delší dobu v městských částech Praha 5, 6, 8, 9, 11, v Petrovicích, Řeporyjích, Libuši, na Zličíně, Kbelích, Letňanech, ve Vinoři, Újezdu nad Lesy, v Dolních Chabrech, Kolovratech. Zájem o městské stojany v centru města neprojevily městské části Praha 1,2 a 3, které po cyklistech v ulicích zjevně zrovna dvakrát netouží. Nedávno se ale přidala Praha 4.

Aktuální seznam stojanů najdete zde.

Sčítače sčítají?

U některých z desítky nově instalovaných sčítačů má komise výhrady k umístění — zhotovitel je často nedal přesně tam, kam bylo požadováno. Na třídě Dukelských Hrdinů jsou například na chodníku, který není značenou stezkou pro cyklisty, na Kolčavce zase v místě, kde parkující auta znemožňují cyklistům průjezd. U těchto dvou sčítačů bude komise rozhodně požadovat přemístění, další dva problémové, které ale nejsou umístěny tak nešťastně, patrně zůstanou.

SNÍH

Sněhové téma bylo na komisi smeteno ze stolu s lehkostí, která by byla na místě v případě, že by bylo možné stejně lehko odmést sníh ze všech pražských cyklostezek. Víceméně s těmito argumenty:

Pravda je taková, že situace byla extrémní. Jsou dny, kdy i cyklista uzná, že na kole to nepůjde. Koneckonců, v kontextu pražských chodníků…. A soustřeďme se na to, co s tím dál.

Souhlasím — soustřeďme se na to, co s tím dál.

Není lehká odpověď na otázku, jakou vlastně potřebují pražští cyklisté zimní údržbu stezek a jak to skloubit s možnostmi TSK, především v kontextu s novou úpravou ,,chodníkového zákona“.

Dá se pochopit, že v případě extrémní sněhové nadílky se na cyklopruhy prostě hrát nedá. Nesjízdný cyklopruh nebo stezku může cyklista zcela legálně ignorovat (§4, povinnost přizpůsobit své chování stavu komunikace). Jak ale zajistit, aby se po každém zasněžení nestala Praha nesjízdná i pro ty cyklisty, kteří jsou v provozu jako doma?

Finančně není možné udržovat všechny cyklopruhy a stezky. Existují ale úseky, které opomenout nelze, především ty, které se velmi obtížně objíždějí. Tam by na průjezdnost spolehnutí být mělo. Konečně tam, kde vede solidní objízdná trasa, by neškodilo dát tuto informaci najevo veřejnosti.

V tuto chvíli existuje pracovní materiál cyklokomise na sněhovou a posněhovou údržbu, jako zadání pro TSK. Soustřeďuje se především na úklid cyklopruhů po odtátí sněhu a na údržbu několika málo vybraných úseků cyklostezek.

Plán sněhové údržby pro cyklisty by měl být dokumentem určeným nejen TSK, ale také veřejnosti: S informacemi, které ulice a stezky jsou prioritní, které stezky se upravují, protože se jedná také o významný chodník, a které úseky se v zimě neřeší vůbec. A s návrhy, jak nečištěné úseky co nejlépe objet.

Dozvědět se předem o slušné objížďce může být totiž stokrát lepší, než narazit v terénu na mizerně uklizenou cyklostezku.