Projeli jsme se s kandidáty na primátora. Kde Praha na kole drhne a co s tím chtějí dělat?

V pátek 25. září vyrazila od Rudolfina pestrá skupina na růžových sdílených kolech. V sedle seděli zástupci SPOLU, STAN, Pirátů, SPD, Prahy sobě, SEN pro Prahu a ANO – tedy stran, které mají dle pořadatelů největší šanci Prahu příští čtyři roky řídit. Pozvání dostali i Motoristé sobě, podle Rekol ale na e-maily nereagují už od jara. Projížďku uspořádala Rekola v rámci kampaně Kam se pohne Praha? a jela s ní i naše redakce.

„Kandidátstvo na pražský Magistrát potřebuje slyšet a především zažít, co lidem v metropoli nejvíc komplikuje pohyb v sedle,“ vysvětluje Jan Střecha z Rekol. Kampaň se zaměřuje na Strategii aktivní mobility, kterou město schválilo v roce 2022 a která má být naplněná do roku 2030 – tedy přesně do konce mandátu, o který se teď kandidáti ucházejí.

Strategie je, peníze a stezky ne

Strategie aktivní mobility, kterou připravil pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) a Rada hl. m. Prahy ji schválila v srpnu 2022, je plán, jak z chůze a jízdy na kole udělat v metropoli bezpečnou a pohodlnou volbu. Podpořily ji všechny strany, které tehdy na Magistrátu zasedaly.

Realita za plánem ale výrazně zaostává. V roce 2025 přibyly v Praze jen čtyři kilometry chráněných stezek – všechny společné s pěšími a mimo širší centrum. Rok předtím dle dat Městem na kole nevznikl ani jeden vyhrazený cyklopruh.

Nepoměr ukazují i peníze. Podle analýzy spolku AutoMat, která srovnávala plánované a skutečné výdaje na dopravní stavby v letech 2025 a 2026, splnilo město plán financování pro automobilovou dopravu na 108 %. Na rekonstrukce ulic šlo jen 38 % plánovaných peněz, na MHD 33 % (bez metra D 42 %) a na cyklistickou dopravu pouhých 28 %. Z bezmála 600 milionů korun slibovaných na cyklodopravu se tak proinvestovalo 167 milionů.

Lidí přitom v sedle přibývá – a s nimi bohužel i nehod. Jak jsme na Městem na kole informovali na základě dat CDV a Policie ČR, loňský rok byl v tomto ohledu rekordní: 268 cyklistů se zranilo lehce, 16 těžce a tři lidé zemřeli. Dalších 105 nehod se obešlo bez zranění. V roce 2006 přitom byla čísla zhruba třetinová.

Od Rudolfina po A2 až do Holešovic

Z náměstí Jana Palacha jsme vyrazili po nadřazené cyklotrase A2 podél Vltavy. První zastávka byla pod Štefánikovým mostem. Po A2 jsme pokračovali k lávce HolKa v Karlíně, která ukazuje obě strany mince. Propojení s Holešovicemi zkracuje vzdálenosti přesně tak, jak by to u městské cyklistiky mělo fungovat. Na zúžených smíšených úsecích se ale ve špičkách chodci, lidé se psy nebo s kočárky a cyklisté vyhýbají natěsno.

Následovaly karlínské cykloobousměrky. Na nich bylo vidět, jak díky nim jde celou čtvrť na kole snadno projet. Kolem Křižíkovy ulice jsme se vrátili na stezku A2 a přes Libeňský most dojeli do Holešovic. Celou cestu doprovázely komentáře Rekol ke konkrétním místům, projížďku pak uzavřela diskuse v kavárně.

Co zaznělo od kandidátů?

Na obecných věcech se kandidáti shodli už dřív – na významu oddělené infrastruktury, na tom, že kde se lidé na kole necítí bezpečně, tam jezdit nebudou, i na potřebě osvěty. Po jízdě proto přišly konkrétnější otázky: Omezili by automobilovou dopravu, aby ubylo vážně zraněných a zabitých cyklistů a chodců? Vzali by vlastní děti na kole do centra? Jak by měla osvěta vypadat? A do čeho by se v městě, kde se sice plánuje, ale nestaví, pustili jako první?

• Adam Scheinherr (Praha sobě): „Budeme muset zavádět víc zón s 30 km/h a zpomalovat nejen auta, ale i tramvaje tam, kde jsou nebezpečné úseky přecházení. Lidský život za to stojí. Pomáhají i cyklopruhy, z dat vyplývá, že žádný cyklopruh ani piktokoridor nikdy nehodovost nezvýšil.“
• Václav Láska (SEN pro Prahu): „Aspoň 80 % trasy by měl být člověk schopný v Praze jet po oddělené cyklostezce. Jinak stačí jeden agresivní člověk, aby to zkazilo cestu. Cyklopruhy skrze rušné křižovatky spíš vyvolávají pocit falešného bezpečí.“
• Nikola Turková (STAN): „Dopravu je potřeba zklidnit hlavně v obytných zónách, tam, kde se pohybují děti a obecně hodně lidí. Ale tam, kde je to možné oddělit, třeba ve vedlejších ulicích, tam je potřeba různě směrovat řidiče, chodce a cyklisty, aby docházelo k co nejméně střetům a konfliktům.“
• Tereza Nislerová (Piráti): „Já bych děti do centra na kole nevzala. Chci se zaměřit na ta úzká místa páteřních cyklostezek, podívat se na to, co je potřeba dostavět, s otevřenou myslí. A prosadit to, i když s tím ostatní moc nesouhlasí.“
• Jan Chabr (SPOLU pro Prahu): „Je potřeba osvěta a té může jít naproti i infrastruktura. Chci prosadit třeba značení na náplavkách, kde jsou chodci přes celou šířku a ještě nadávají, když projíždí cyklista. Jednotliví účastníci provozu si nevšímají ostatních, obzvlášť pokud si do uší dají sluchátka, o tom i o světlech či reflexních prvcích musí vzniknout osvěta.“
• Zdeněk Kučera (ANO): „Určitě je potřeba podporovat aktivní způsob života. Neobejde se to ale bez osvěty, už ve školách by mělo zazívat, že veřejný prostor je tu pro všechny. Taky musíme víc pracovat s daty a přednostně řešit místa, kde se dějí nehody.“
• Milan Urban (SPD): „Důležitá je osvěta, ta dokáže zastavit polarizaci. Jedna skupina si myslí, že jsou páni ulice, ta druhá taky. A z toho plynou konflikty. Bezpečnější jsou oddělené cyklostezky, a ty se nestaví ani tak, jak se naplánovaly. Děti bych do centra nevzal, Praha na to není stavěná.“

Z odpovědí je podle Rekol vidět zřetelná dělící čára. Jedni sázejí na zklidňování dopravy a rychle realizovatelná opatření typu cyklopruhů, druzí na fyzicky oddělené stezky a osvětu. Přímo o omezení automobilové dopravy mluvil jen Adam Scheinherr. A dva z kandidátů otevřeně řekli, že by dnes své děti na kole do centra nevzali. I to je svým způsobem odpověď na otázku, jak daleko má Praha k cíli strategie, podle něhož má naprostá většina dětí jezdit do školy pěšky, na kole nebo MHD.

Na změnu mají jedno volební období

Komunální volby se konají 9. a 10. října. Časový rámec Strategie aktivní mobility 2022–2030 se přesně kryje s mandátem nového zastupitelstva – nově zvolení politici tak budou mít na splnění cílů jediné volební období. Rekola slibují, že budou po volbách sledovat, jak nové vedení města strategii plní. Podrobnější odpovědi jednotlivých stran na otázky o cyklistické dopravě jsou zveřejněné na webu kampaně Kam se pohne Praha?.